Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. červen 2021
Pro OP: Sv. Petra Veronského, kněze a mučedníka, památka

Narodil se v roce 1205 ve Veroně. Pocházel z rodiny katarů – novomanichejců. V době svého studia v Bologni se seznámil se svatým Dominikem a přijal katolickou víru. Dominik jej pak přijal do řádu. Po skončení formace se věnoval kázání zvláště mezi katary. Stal se velmi oblíbeným kazatelem, působil v Bologni, Miláně a jeho okolí, v Toscaně, Anconě, Ferraře a dalších městech. V roce 1240 byl převorem kláštera v Asti a 1251 v Comu. Odtržení od katarů pro něho s největší pravděpodobností znamenalo také odtržení od vlastní rodiny. Tyto okolnosti by mohly vysvětlovat jeho horlivost v boji proti herezi i důvod jeho smrti. Po příkladu svatého Dominika působil mezi katary především formou dialogu. Protože znal jejich učení, dovedl vždy najít správné argumenty. Mnoho sektářů přivedl zpět do Církve. V roce 1232 jej papež Řehoř IX. jmenoval generálním inkvizitorem v Lombardii. Kataři ho nakonec odsoudili k smrti. Najali dva vrahy, kteří jej 6. dubna 1252 na cestě z Coma do Milána zabili. Petrovo tělo bylo pohřbeno v klášterním kostele sv. Eustorgia v Miláně. Jeho vrah Carino později litoval svého činu a vstoupil do řádu svatého Dominika. Je známý pod jménem Carino Petr Balsamo. Petra Veronského kanonizoval už 9. března 1253, tedy rok po jeho smrti, Inocenc IV.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Nastává den přeslavný,
v němž paprsek tak jasný
z temnoty nám zazářil.

Petr s mravy jinými
mezi nevěřícími
na světě se objevil.

Odvrhl svět, čistý byl
a řádu se podřídil,
radostnou zvěst přináší.

Spásy obraz zrcadlí,
mravy věrně dodrží,
ctnosti všechny v sobě má.

Sémě slova rozsévá,
bludy všude vymítá,
mocně slovem bojuje.

Neustoupil on před zlem,
postavil se bludům všem;
spravedlivá tekla krev.

Ranám rukou pohanských,
úderům zle zuřících
svatý mužně podléhá.

Stal se Krista obětí,
pro nebe se posvětil,
vchází jako mučedník.

Věčné radosti teď má,
se slávou též dostává
stonásobnou odměnu.

Kéž Bůh dá odpuštění,
milost za provinění
nám na jeho přímluvy.

A po zdejším trápení
kéž nás slávou odmění
na věčné věků věky. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

¹ Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!
² Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –

     ³ [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     ⁴   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     ⁵ Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     ⁶ ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     ⁷ Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     ⁸ Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

⁹ Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.
¹⁰ Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

¹¹ Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.
¹² Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

¹³ Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
¹⁴ Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

¹⁵ Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,
¹⁶ hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

¹⁷ Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!
¹⁸ Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

¹⁹ Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      ²⁰ [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      ²¹ Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

²² Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!
²³ Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      ²⁴ [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      ²⁵ Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      ²⁶ Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

²⁷ Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –
²⁸ Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

     ^40.1Hospodin odpověděl Jobovi a řekl:
²„Copak se bude přít s Všemocným nějaký hanobitel?
Kdo chce činit výtky Bohu, ať na to odpoví!"
     ³Job tedy odpověděl Hospodinu a řekl:
⁴"Ach, jsem příliš malý, co ti mám odpovědět?
Na ústa si kladu ruku.
⁵Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat.
Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím."
     ⁶Tu odpověděl Hospodin Jobovi z hlubin bouře a řekl:
⁷"Opásej svá bedra jako hrdina,
zeptám se tě, ty mi odpověz!
⁸Chceš skutečně mé právo obrátit v nic,
prohlásit, že nemám pravdu, abys ji dostal ty?
⁹Má snad tvé rámě sílu Boha,
dovedeš tak zahřmít jako hřímá on?
¹⁰Ozdob se slávou a vznešeností,
oděj se nádherou a velebností!
     ¹¹Dej zasršet výbuchům své zlosti,
jediným pohledem zdrť všechno zpupné!
¹²Jediným pohledem pokoř vše zpupné!
Na místě zdeptej bezbožníky!
¹³Zahrab je všechny do prachu,
jejich tváře uzavři v temnu!
¹⁴Pak i já tě budu oslavovat,
že dokážeš zvítězit svou pravicí."
     ^42.1Tu odpověděl Job Hospodinovi a řekl:
²"Vím, že zmůžeš všechno,
že ti není nemožný žádný záměr.
³Kdo by mohl neznalostí zatemňovat prozřetelnost?
Přesto jsem mluvil o věcech, jimž nerozumím,
vyšších než já, které nemohu chápat.
⁴Prosím, poslouchej, já budu mluvit,
zeptám se tě, ty mi odpověz!
⁵Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu,
ale nyní tě zří moje oči.
⁶Proto odvolávám a projevuji lítost
v popelu a v prachu.“

RESPONSORIUM

O. Zvěděl jsem o tobě jen podle doslechu, ale nyní tě zří moje oči. Proto odvolávám a projevuji lítost* v popelu a v prachu.
V. Řekl jsem jedno slovo? Už nebudu pokračovat. Řekl jsem dvě? Nic už nepřipojím. Na ústa si kladu ruku. * V popelu a v prachu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kanonizační buly sv. Petra, mučedníka, 25. 3. 1253

     Hlas prolité krve zvučí, polnice rozhlašuje vznešené mučednictví, země nemlčí, když je zbrocena krví. Toto jsou jisté známky svaté víry. Proto se zaradovala nebesa a země rovněž zajásala, když se jí dostalo takové radosti. Matka Církev má velký důvod k veselí, má proč velice se radovat.
     Má proč zpívat Pánu novou píseň, proč vysílat k svému Bohu hymnus nesmírné chvály. Katolický lid má proč tleskat Nejvyššímu pozdviženýma rukama, hlasitě jásat a veselit se. Shromáždění křesťanů má důvod, aby prozpěvovalo Stvořiteli zbožné písně. Vždyť ze zahrady víry bylo právě přineseno na stůl věčného Krále lahodné ovoce. Z vinice Církve natekl do královského kalicha nový mok. Plodná větev, přeseknutá nepřátelským ostřím, měla mnoho šťávy, protože těsně přilnula k živému vinnému kmeni.
     Z kvetoucího Řádu kazatelů vzešla rudá růže. Ze stavby Církve byl vybrán kámen, byl hladce vybroušen a přitesán, a tak pěkně zapadl do nebeské budovy. Z toho nastala v nebi veliká radost, neboť všichni svatí jásali a oslavovali takový svátek.
     Blažený Petr z Řádu bratří kazatelů si vyvolil bezpečnou životní cestu, úplně se dal do služeb Bohu, veškerou svou snahu obrátil k zachování evangelia a zaměřil na ně všechny své skutky. Sledoval přímou a jasnou cestu, totiž zdravou řeholi tohoto řádu. Tou se nechal řídit a usměrňovat, vést a dovést i ke kýženému odpočinku po práci. Na této cestě téměř po třicet let ve víře a za doprovodu lásky vynikal a prospíval, především v obhajobě víry, pro kterou celý hořel. A tak Petr, pevný na skále víry, byl posléze zavalen skálou utrpení a vystoupil pro zasloužený vavřín ke Kristu – Skále.
     Toužil podstoupit smrt pro víru a často si vyprošoval od Pána, aby jej nenechal odejít z tohoto světa, dokud pro víru nevypije kalich utrpení. Svatokrádce zasadil Kristovu služebníku dvě rány. On nenaříkal, ale všechno trpělivě snesl a doporučil svého ducha Pánu slovy: Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha.¹ Také začal odříkávat vyznání víry. Ani v tomto okamžiku nepřestal být jejím hlasatelem.
     Tak padlo obilné zrno do země, bylo vymačkáno rukama nevěřících a když zemřelo, vyrostlo v bohatý klas. Hrozen byl pošlapán v lisu a přetéká množstvím šťávy. Pšenice byla vymlácena, a když se z ní vytřásly plevy, je dopravena do Pánovy sýpky. Vonné látky rozdrcené kopím rozlévají vůni ještě plněji. Nebeské království je uchvacováno násilníky. Vírou dobývají svatí nadzemské říše.
     ¹ Lk 23, 46

RESPONSORIUM

O. Horlivý kazatel, nadšenec pro víru, * Osvícený učitel a milovník pravdy (aleluja).
V. Horlitel o zákon káže slovem i životem a září hojnými zázraky. * Osvícený učitel a milovník pravdy (aleluja).

Nebo:

Z listu jistého bratra Romea neboli Rodericha de Atencia svatému Rajmundovi z Peňafortu

     Protože bratr Petr měl přijít v neděli velikonočního oktávu z Coma do Milána ve věci víry, vydal se na cestu předcházející sobotu. Když časně ráno dostal požehnání a chtěl vyrazit, přišlo mu náhle na mysl, aby nejprve odsloužil mši svatou ze Zmrtvýchvstání Páně. Padl tváří k zemi u nohou jednoho bratra, který měl jít s ním, a vyzpovídal se podrobněji a pečlivěji než obvykle, on, který měl ve zvyku často se zpovídat, jak o tom řečený bratr živě vyprávěl. Poté zbožně odsloužil mši svatou a vyrazil na cestu se třemi bratřími. Jak potom tito bratři vypověděli, celou cestu líčil hrdinská utrpení některých mučedníků. Po dlouhém vyprávění začal proti svému zvyku hlasitě zpívat velikonoční sekvenci „Victimæ paschali laudes“ a ihned se k němu přidal bratr Dominik, jeho druh v nastávajícím utrpení. Když se pak jiný bratr jménem Konrád pokoušel zpívat tentýž zpěv paralelní kvintou v jakési konsonanci, obrátil se bratr Petr dobrácky k němu a pravil: „Prosím tě, nech zpívat mne samotného a bratra Dominika, protože vy se ve zpěvu rozcházíte.“ Bratr zmlkl a oni dva sami zazpívali hlasitě celou sekvenci.
     Když dozpívali, vešli o hodině oběda do vesnice zvané Meda, v milánské diecézi. Aby nebyli hostitelům na obtíž, rozdělili se k obědu. Dva šli na jedno místo, bratr Petr s bratrem Dominikem se uchýlili do jistého kláštera, kde nalezli připravený oběd, takže se mohli rychle najíst. Petr vyslal posla k ostatním bratřím, aby jim oznámil, že odchází, a řekl jim, že mají po obědě jít za ním. Pak se vydal na cestu, jako by spěchal pro mučednickou korunu.
     Dvě míle za vesnicí došli ke kopci, na kterém se skrývali dva najatí žoldnéři, služebníci satanovi. Zdálky spatřili bratry a radili se o jejich zavraždění. Ale jeden z nich byl pohnut výčitkami a zhrozil se, že by se měl účastnit takového zločinu. Opustil svého druha a běžel do vesnice. Když potkal druhé dva bratry, s pláčem jim vyjevil celý hanebný záměr. Bratři se ze všech sil rozeběhli, aby zachránili bratra Petra. Ale než k němu doběhli, druhý služebník satanův usmrtil bratra Petra, zasadiv mu pět ran kosou.
     Když byl Petr ubíjen, jak to dosvědčil jeho druh, přeživší jej o šest dní, po příkladu Spasitelově nereptal, nebránil se, neutíkal, ale pevně snášel rány, dobrotivě odpustil vrahovi příkoří a modlil se za něho s rukama vztaženýma k nebi. Jasným hlasem řekl: Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha.¹ V polední hodinu odevzdal ukřižovanému a zmrtvýchvstalému Kristu neposkvrněnou duši.
     ¹ Lk 23, 46

RESPONSORIUM

O. Buď věrný až k smrti a dám ti za odměnu život. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt (aleluja).
V. Až do smrti bojuj za pravdu a Pán bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt (aleluja).

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, všemohoucí Bože, dej, ať žijeme z víry se stejnou oddaností jako tvůj svatý mučedník Petr, který si za její šíření od tebe zasloužil mučednickou palmu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:
Bože, původce a ochránce víry, tys odměnil svatého Petra mučednickou korunou za jeho vytrvalost ve vyznávání pravé víry; dej, aby všichni, kdo v tebe uvěřili, vyznávali svou víru slovy i skutky a svým svědectvím pomáhali lidem nalézat cestu ke spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie