Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
15. květen 2021, Sobota
2. týden žaltáře
Doba velikonoční, 6. týden
Pro OP: Panny Marie, ochránkyně Řádu bratří kazatelů, památka
Pro OP: Bl. Ondřeje Abellona, kněze, nezávazná památka
Bl. Jiljího z Vouzely, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Zemí, mořem i roji hvězd
vždy chválen, slaven a ctěn jest
vesmíru Vládce, který je
skryt v lůně Panny Marie.
Ač měsíc, slunce, jejich jas
a vše mu slouží v každý čas,
v milostiplném lůně svém
jej chová Panna pod srdcem.
Jak šťastná, Matko, nad tím jsi,
že Tvůrce tvůj, Pán nejvyšší,
držící v dlani celou zem,
dlel jako v chrámě v lůně tvém.
Blahá nebeským poselstvím:
Duch požehnal tě mateřstvím.
Všech lidí touha, Mesiáš,
tvým lůnem přišel mezi nás.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10, 11)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný! –
2 Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
3 Blaze těm, kdo zachovají právo, *
kdo si vždycky vedou spravedlivě! –
4 Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *
přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!
5 Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †
radovat se radostí tvých věrných *
a tvým dědictvím se honosit! –
6 Hřešili jsme jako naši předci, *
žili bezbožně v nepravosti.
7 Naši předci za egyptských časů *
nechápali tvoje velké divy,
nemyslili na tvá dobrodiní, *
vzepřeli se Pánu u moře.
8 Zachránil je přesto pro své jméno, *
aby ukázal svou velkou moc. –
9 Proti moři zahrozil a vyschlo, *
vodou je jak stepí provedl.
10 Vytrhl je z ruky nenávistných, *
vykoupil je z moci nepřátel!
11 Spláchly vody jejich protivníky, *
ani jediný z nich nezůstal.
12 Tehdy jeho slovům uvěřili, *
tehdy zapěli mu chvalozpěv. –
13 Zas však jeho skutků zapomněli, *
nevyčkali, jak on rozhodne,
14 chtivostí se v poušti dali strhnout, *
pokoušeli Boha v pustině.
15 Dal jim tedy, co tak vymáhali, *
ale s tím i zhoubnou nákazu. –
16 Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *
na Árona, zasvěcence Páně:
17 Datana pak pohltila země, *
zasypala Abiramův houf,
18 rozmohl se požár v jejich tlupě, *
sžehl plamenem ty bezbožné. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.
Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.
19 U Horebu odlili si tele, *
modle kovové se klaněli,
20 a tak svoji slávu zaměnili *
za podobu býložravce z kovu.
21 Na Zachránce Boha zapomněli, *
jaké konal divy v Egyptě,
22 jaké zázraky tam v zemi Cháma, *
jaký v Rudém moři velediv.
23 Už se chystal k jejich zahubení, *
kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,
nebyl se jich vůči němu zastal, *
aby zdržel zhoubný jeho hněv. –
24 Opovrhli vytouženou zemí, *
jeho slovům věřit odmítli,
25 ustavičně reptali v svých stanech, *
hlasu Páně odpírali sluch.
26 Vztáhl na ně paži přísahaje, *
že je v poušti zcela rozmetá,
27 v národech že rozptýlí rod jejich, *
rozpráší je po všech končinách. –
28 Přidali se k Baál Peórovi, *
z žertev mrtvých bohů jídali.
29 Hanebnostmi popouzeli Pána, *
až je stihla rána morová.
30 Tu však povstal Pinchas, aby trestal *
a tak mor byl opět odvrácen.
31 Což mu připočteno za zásluhu *
z rodu do rodu a na věky. –
32 U vod meribských pak rouhali se, *
že i Mojžíš zkusil kvůli nim:
33 neboť tak mu rozdráždili mysl, *
že byl stržen k slovům nemoudrým. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.
Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.
34 Dál pak nevyhladili ty kmeny, *
jak jim bylo Pánem řečeno,
35 nýbrž s pohany se pomísili, *
chytili se jejich špatností.
36 Uctívali s nimi jejich modly, *
které pro ně byly nástrahou, –
37 takže svoje syny a své dcery *
přinášeli v oběť démonům.
38 Nevinnou krev marně prolévali, *
krev svých dětí, synů jako dcer,
na oltáři kananejských model, *
hříchem krve znesvětili kraj.
39 Tak se svými skutky poskvrnili, *
takto byli Bohu nevěrní! –
40 Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *
pojal odpor k svému dědictví.
41 V ruce pohanů je proto vydal; *
vládli jim, kdo chovali k nim zášť.
42 Utiskovali je nepřátelé, *
jejich moci byli poddáni. –
43 Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †
oni však mu vzdorovali stále; *
do svých vin se propadali dál.
44 On vždy znova shlédl k jejich bídě, *
kdykoli je slyšel naříkat, –
45 kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *
z lásky nesmírné se slitoval,
46 takže vzbudil soucit k nim i u všech, *
u kterých se octli v zajetí. –
47 Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *
shromáždi nás z krajin pohanských,
ať tvé svaté jméno velebíme, *
slávou tvou se smíme honosit! –
48 Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †
od počátku věků na věky! *
Všechen lid ať nyní volá: Staň se!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.
V.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
11To je poselství, které jste slyšeli už na začátku: máme se navzájem milovat. 12Ne
jako Kain, který byl ze zlého ducha a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho skutky byly špatné, ale skutky jeho bratra byly spravedlivé.
13Bratři, nic se nedivte, že svět vás nenávidí. 14My víme, že jsme přešli ze
smrti do života, a proto milujeme bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. 15Každý, kdo nenávidí svého bratra, je
vrah – a víte, že žádný vrah nemá v sobě trvalý a věčný život.
16Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry.
17Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce – jak v něm
může zůstávat Boží láska?
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z oslavné řeči svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského
Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Může být něco závratnějšího než taková radost, Panno a Matko? A může být něco velkolepějšího než tato
milost, kterou Bůh přiřknul jedině tobě? Nebo lze přijít na něco blaživějšího a nádhernějšího, než je taková milost? Všechno zůstává daleko
za zázrakem, který vidíme na tobě, nic nedosahuje výšin tvého omilostnění; všechno, i to nejlepší, je až za tebou, lesk všeho ostatního
před tebou naprosto bledne.
Pán s tebou! Kdo by se mohl odvážit se s tebou měřit? Z tebe přichází na svět Bůh. Kdo by ti neustoupil z cesty a navíc s radostí ti nedal
přednost a neuznal tvoje prvenství? Když vidím tvé skvělé výsady, jimiž převyšuješ všechny tvory, vzdávám ti nejvyšší hold a provolávám:
Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou! Vždyť z tebe se nedostalo radosti pouze lidem, také nebeské mocnosti se z tebe radují.
Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť zlořečení, které postihlo Evu, jsi změnila v požehnání a Adam, který byl prokletím sražen v prach, byl skrze tebe blahořečen.
Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe zazářilo lidem Otcovo požehnání a zbavilo je staré kletby.
Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť skrze tebe nacházejí záchranu tvoji prarodiče; máš přece porodit Zachránce, který jim připraví spásu u Boha.
Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť bez semene jsi vydala plod, který zahrnul celý svět požehnáním a vykupuje jej z prokletí, plodícího trní.
Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť přes svou lidskou přirozenost se opravdu staneš Rodičkou Boží. Vždyť jestliže ten, jenž se z tebe narodí,
je vskutku vtělený Bůh, právem ti náleží titul Bohorodičky, protože skutečně rodíš Boha.
Ty opravdu chováš v komůrce svého lůna samotného Boha; bydlí v tobě ve své lidské podobě, vychází z tebe jako ženich, všem připravuje radost
a všechno zaplavuje Božím světlem.
Jako na nejčistším, skvoucím nebi si právě u tebe, Panno, Bůh postavil svůj stan a vyjde z tebe jako ženich ze svatební komnaty a jako borec
běžící k cíli proběhne dráhu svého života, který bude všem živým ve všem přinášet spásu; a jelikož se od jednoho konce nebes rozklene až na
druhý konec nebes, kéž naplní všechno Božím žárem a životodárným světlem.
RESPONSORIUM
Nebo:
Z kázání blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx
Pojďme k nevěstě Kristově, pojďme k jeho matce, pojďme k jeho nejlepší služebnici. Tím vším je totiž blahoslavená Panna Maria.
Ale co pro ni máme udělat? Jaké dary jí můžeme nabídnout? Kéž bychom jí alespoň dokázali vrátit, co jsme jí dlužni!! Dlužíme
jí úctu, dlužíme jí službu, dlužíme jí lásku, dlužíme jí chválu. Dlužíme jí úctu, protože ona je matkou našeho Pána. Kdo totiž
nectí matku, znevažuje nepochybně také syna. A v Písmu se praví: Cti svého otce i svou matku.
Nuže, co k tomu říci, bratři? Není ona i naší matkou? Ovšemže, bratři, je to opravdu naše Matka. Z ní jsme se přece narodili, ne světu, ale Bohu.
Všichni jsme byli ve smrti, v starobě, v temnotách, v bídě. Tak to věříme, tak to i víme: Byli jsme ve smrti, neboť jsme ztratili
Boha. Byli jsme v starobě, neboť jsme žili v porušenosti. Byli jsme v temnotách, neboť jsme ztratili světlo moudrosti.
Nadobro jsme tak propadli zkáze.
Avšak z blahoslavené Marie jsme se zase narodili, mnohem lépe než předtím z Evy, protože z Marie se narodil náš Spasitel. Místo
staroby jsme získali novost, místo porušenosti neporušenost, místo temnot světlo.
Maria je naše matka, matka našeho života, matka naší neporušenosti, matka našeho světla. O našem Pánu říká přece apoštol: On se nám stal
Boží moudrostí a spravedlností, naším posvěcením a vykoupením.
Takže ta, která je matkou Kristovou, je matkou naší moudrosti, matkou naší spravedlnosti, matkou našeho posvěcení a matkou našeho vykoupení.
A tak je naší matkou víc než naše matka pozemská. Naše narození z ní je jistě přednější, protože z ní vychází naše svatost, naše moudrost,
naše spravedlnost, naše posvěcení a naše vykoupení.
Písmo praví: Chvalte Hospodina v jeho svatých. Máme-li chválit Boha ve svatých, v těch, skrze něž činí divy a zázraky, oč více je třeba ho
chválit v té, ve které učinil sebe sama, podivuhodného nade všechny divy.
RESPONSORIUM
Nebo:
Z věroučné konstituce 2. vatikánského sněmu o Církvi
Jako bylo od věčnosti předurčeno vtělení Božího slova, byla zároveň předurčena také blahoslavená Panna za Matku Boží: z rozhodnutí
Boží prozřetelnosti se zde na zemi stala ctihodnou Matkou božského Vykupitele a v jedinečné, nesrovnatelné míře vznešenou spolupracovnicí
i pokornou služebnicí Páně. Počala, porodila a živila Krista, představila ho v chrámě Otci, prožívala se svým Synem smrtelná muka kříže;
v poslušnosti a víře, s nadějí a vroucí láskou tak naprosto ojedinělým způsobem spolupracovala na Spasitelově díle obnovy nadpřirozeného
života všech lidí. Právě proto se v řádu milosti stává i naší Matkou.
A toto Mariino mateřství trvá v dějinách spásy bez přestání: od okamžiku, kdy při zvěstování oddaně vyslovila svůj souhlas, jemuž i pod
křížem zůstala neochvějně věrná, až do věčného naplnění spásy všech vyvolených. Ani po svém nanebevzetí v tomto spasitelném poslání
neustala, ale vždy znovu se za nás přimlouvá, aby se nám dostalo darů potřebných k naší spáse.
S mateřskou láskou pečuje o všechny bratry svého Syna, kteří dosud putují po této zemi a jsou vystavení nebezpečí a nesnázím, dokud nebudou
šťastně dovedeni do nebeské vlasti.
Proto se blahoslavená Panna v Církvi vzývá jako Přímluvkyně, Ochránkyně, Pomocnice a Prostřednice. Tomu je ovšem třeba rozumět tak, že se
nic neubírá ani nepřidává ke skutečnosti, že postavení a funkce jediného Prostředníka přísluší Kristu.
Žádného tvora nelze totiž nikdy srovnávat s vtěleným Slovem a Vykupitelem, ale podobně jako se různým způsobem podílejí na jediném
Kristově kněžství služebníci církve a věřící lid a jako se rozličným způsobem na tvorstvu konkrétně projevuje jediná Boží dobrota, tak
také Vykupitelovo jediné prostřednictví nejen nevylučuje, ale podněcuje mezi tvory různé druhy spolupráce, pramenící z tohoto jediného zdroje.
A právě takovou Kristu podřízenou Mariinu úlohu a činnost Církev nepochybně nejen vyznává, ale také neustále zakouší a klade věřícím na
srdce, aby se na tuto mateřskou ochranu spolehli, a tak ještě více přilnuli k Prostředníkovi a Spasiteli Kristu.
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, dej nám, svým služebníkům, stálé zdraví duše i těla a na přímluvu Panny Marie obrať naše trápení v trvalou radost. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky, shlédni na přímluvu Parmy Marie, Matky svého Syna, a zachraň nás. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Milosrdný Bože, ty víš, jak jsme nestálí, vyslyš naši prosbu a na přímluvu Panny Marie nám přispěj na pomoc, abychom se zbavili svých poklesků a povstali k novému životu. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, provázej nás svou mocnou ochranou a na přímluvu blahoslavené Panny Marie nás vysvoboď ode všeho nebezpečí a naplň svým pokojem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Všemohoucí Bože, tys od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby a dej, abychom na přímluvu Panny Marie a pod její ochranou bezpečně prošli všemi nebezpečími zde na zemi a šťastně došli do věčné radosti v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie