Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
23. listopad 2019, Sobota
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 33. týden
Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
[Ježíše Krista Krále]
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
Tak praví Hospodin: 1„Hle, přichází den pro Hospodina, kdy bude uprostřed tebe rozdělována kořist z
tebe. 2Shromáždím k Jeruzalému všechny pohany do boje a město bude dobyto, domy vyloupeny a ženy
znásilněny. Polovice města půjde do vyhnanství, ale zbytek lidu nebude z města vyhlazen.
3Potom však Hospodin vytáhne a bude proti těm pohanům bojovat, jako bojoval kdysi v den bitvy.
4V ten den budou jeho nohy stát na Olivové hoře, která je na východ od Jeruzaléma; Olivová hora se
rozštěpí uprostřed od východu na západ velmi velikým údolím a polovice hory ustoupí na sever a
druhá polovina na jih. 5Utečete do údolí jejich hor, protože horské údolí se potáhne až k Jasolu;
utečete, jako jste utíkali před zemětřesením v době judského krále Uzijáha. Potom přijde Hospodin,
můj Bůh, a všichni svatí s ním.
6V ten den nebude světlo, ale chladno a mráz. 7Bude to
jeden den, známý jen Hospodinu: ani den, ani noc, v čas večera bude zase světlo. 8V ten den
vyprýští živá voda z Jeruzaléma, polovice z ní poteče
do moře východního a polovice do moře západního, poteče v létě i v zimě.
9Hospodin bude králem nad celou zemí, v ten den bude jen jeden Hospodin a jedno jeho jméno.
10Celá země se změní v planinu od Geba k Rimmonu na jih od Jeruzaléma. Ten bude na výšině a bude obýván na
svém místě od Benjamínovy brány až k místu Dřívější brány a až k Nárožní bráně, od věže Chananel až
ke Královským lisům. 11Bude se v něm bydlet, nebude už prokletí, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.
12To bude porážka, jíž stihne Hospodin všechny národy, které vytáhly proti Jeruzalému: tělo jim bude
hnít, ještě když budou stát na svých nohou, v očních důlcích jim budou hnít oči a v ústech bude hnít jazyk.
13V ten den způsobí u nich Hospodin veliký zmatek: jeden uchopí ruku svého bližního, ale zároveň ji
napřáhne proti němu. 14I Juda bude bojovat v Jeruzalémě; bude shromážděno bohatství všech okolních
pohanů: zlato, stříbro a velké množství oděvů. 15Stejnou porážkou stihne Hospodin koně, mezky,
velbloudy, osly a všechen dobytek, který v těch táborech bude.
16Ale všichni, kdo zbudou ze všech pohanů, kteří přitáhnou proti Jeruzalému, budou každý rok putovat,
aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků.
17Jestliže však některý z národů země nebude do Jeruzaléma putovat, aby se klaněl Králi, Hospodinu
zástupů, nebude na něj padat déšť. 18Jestliže nepřiputuje a nepřijde národ egyptský, stihne ho to
neštěstí, kterým Hospodin zasáhne ty pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků. 19To bude
trest na Egypťany a trest na všechny pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků.
20V ten den bude napsáno na zvoncích koní: ‚Zasvěcen Hospodinu‘; hrnce v Hospodinově domě budou
jako obětní misky před oltářem. 21Všechny hrnce v Jeruzalémě i v Judsku budou zasvěceny Hospodinu
zástupů. Všichni obětující přijdou, vezmou z nich a budou v nich vařit. V ten den nebude už v domě
Hospodina zástupů žádný kramář.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu "Pokyny" od svatého opata Kolumbána
V Mojžíšově zákoně je psáno: RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu. Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
Bude-li člověk správně užívat schopností a sil, které mu Bůh vložil do duše, bude se podobat Bohu. A všechny síly, které Bůh do nás vložil při stvoření
jako semeno, mu máme vracet, jak nás o tom poučuje v přikázáních. První je toto: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem,3 neboť on si zamiloval
nás4 od počátku, dříve než jsme byli. Milovat Boha znamená tedy obnovovat v sobě jeho obraz. A Boha miluje ten, kdo plní jeho přikázání, neboť on řekl
skrze svého Syna:
Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.5 A to je jeho přikázání, vzájemná láska, neboť říká: To je mé přikázání:
Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás.6
Pravá láska se však neprojevuje jen slovem, ale činem, doopravdy.7 Vracejme tedy Bohu, našemu Otci, jeho obraz neporušený – svou svatostí, neboť on je svatý a
říká: Buďte svatí, neboť já jsem svatý.8 Vracejte mu ho svou láskou, neboť on je láska, jak říká Jan: Bůh je láska.9 Vracejte
ho svou dobrotou a pravdivostí, neboť on je dobrota a pravda. Nemalujme obraz, který s ním nemá nic společného. Kdo je surový, zlostný, pyšný, maluje obraz tyrana.
A tak abychom snad v sobě nevytvářeli obrazy tyranské, ať v nás vytvoří svůj obraz Kristus, a to tím, že řekne: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám
dávám.10 Ale co pomůže, uznáváme-li, že pokoj je dobrý, jestliže ho dobře nechráníme? To, co je nejlepší, bývá zároveň velice křehké, a co je vzácné,
vyžaduje větší opatrnost a pečlivější ochranu. Pokoj je obzvláště křehký, neboť se rozbije lehkomyslnou řečí a vezme za své nejmenší urážkou bratra. A nic
nedělá lidem tak dobře, jako mluvit o cizích věcech, starat se o cizí záležitosti, promarňovat čas mluvením páté přes deváté a utrhat na cti nepřítomným. Kdo nemůže
říci: Pán mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem,11 ať raději mlčí; a říká-li něco, ať je to slovo pokojné.
1 Gn 1, 27.26
2 Jan 4, 24
3 Mt 22, 37
4 1 Jan 4, 10
5 Jan 14, 15
6 Jan 15, 12
7 srov. 1 Jan 3, 18
8 srov. Lv 11, 14
9 1 Jan 4, 8
10 Jan 14, 27
11 Iz 50, 4
O.
Ukážu vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází a moje slova slyší a podle nich jedná. *
Je jako člověk, který stavěl dům: kopal do hloubky a položil základy na skálu.
V.
Bázeň před Pánem předčí všechno. Kdo se podobá tomu, kdo ji má? *
Je jako člověk, který stavěl dům: kopal do hloubky a položil základy na skálu.
Bože, tys povolal svatého Kolumbána, aby pracoval pro tvé království hlásáním evangelia a věrným plněním povinností
řeholního života; na jeho přímluvu dej, ať i my hledáme především tebe a přičiňujeme se o rozkvět tvé Církve.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
O. Bohu díky.
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie