lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. říjen 2019
Sv. Kalista I., papeže a mučedníka, nezávazná památka


Narodil se v 2. polovině 2. století v římském Zátibeří. Pocházel z křesťanské rodiny a byl původně otrokem. Papež Zefyrin, původně také otrok, ho vysvětil na jáhna (kolem roku 199) a svěřil mu správu křesťanského hřbitova na Via Appia – dnešních Kalistových katakomb. Když pak byl sám zvolen za papeže (217), postavil se proti němu římský kněz Hippolyt se svými stoupenci. Kalist vystoupil proti sabeliánům a odsoudil jejich bludné učení o nejsvětější Trojici. Dovolil přijímat kající hříšníky zpět do církve. Uznával platnost manželství uzavřených mezi svobodnými ženami a otroky. V Zátibeří zřídil správní a dobročinný ústav, v jehož sousedství byla v době papeže Julia I. (337-352) postavena bazilika S. Maria in Trastevere; tam byl také 14. X. 222 ubit protikřesťanskými výtržníky. Pohřben byl nejprve v Kalepodiových katakombách a později přenesen do této baziliky.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý

Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)

I

1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
      jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!

2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
      mé kroky jen tak tak že neuklouzly:

3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
      když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –

4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
      a jejich tělo zdravé je a tučné.

5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
      a nesouží se jako druzí lidé. –

6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
      jak rouchem oděni jsou násilnictvím.

7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
      a zlými úmysly jim srdce kypí.

8 Pošklebují se, mluví darebně, *
      z povýšenosti ubližují slovem. –

9 Ústy si troufají až na nebe *
       a jejich jazyk zrejdí celou zemi.

10 A proto se k nim obrací můj lid *
       a loká jejich slova jako vodu.

11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
       Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“

12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
       jsou stále mocnější a žijí šťastně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

II

13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
       a omýval si ruce v nevinnosti?

14 Abych byl jenom týrán den co den *
       a každé ráno dostával jen bití? –

15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
       byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.

16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
       a připadalo mi to velmi těžké,

17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
       a prohlédl jsem konce těchto lidí. –

18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
       a popravdě je vrháš do záhuby.

19 Jak najednou se propadají v nic, *
       jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,

20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
       ten obraz člověk zapudí, jen vstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

III

21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
       a bolest mi až k ledví pronikala,

22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
       stál před tebou, jak nerozumné zvíře.

23 Já však chci trvale být u tebe, *
       neboť ty sáms mě chopil za pravici.

24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
       a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –

25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
       A na zemi nic nežádám než tebe.

26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
       Pán je má skála a můj úděl navždy!

27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
       zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.

28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
       já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
       a budu hlásat všechny jeho skutky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

V. Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R. Víc nežli med mi chutnají v ústech.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Aggea

2, 10-23
Dosavadní kletba se změní v požehnání; Boží slib Zorobábelovi

    
10Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil proroka Aggea: 11„Tak praví Hospodin zástupů: Zeptej se kněží na tento příkaz Zákona: 12Jestliže někdo nese posvěcené maso v lemu svého šatu a tím lemem se dotkne chleba nebo jiného jídla, vína, oleje nebo jiného pokrmu, bude tím chléb posvěcen?“ Kněží odpověděli: „Nebude.“
    
13Aggeus opět řekl: „Jestliže poskvrněný mrtvolou se dotkne něčeho z těch věcí, budou poskvrněny?“ Kněží odpověděli: „Budou poskvrněny.“ 14Tu se Aggeus ujal slova a řekl: „Právě tak je tomu přede mnou s tímto národem a s tímto lidem – praví Hospodin – právě tak je poskvrněna každá práce jejich rukou a všechno, co tam obětují.
    
15Nyní si dobře všimněte ode dneška i napříště: Dříve než byl v Hospodinově chrámě pokládán kámen ke kameni, 16co se vám stávalo? Když někdo přistoupil k hromadě obilí pro dvacet měřic, bylo jich deset; když někdo přistoupil k lisu, aby načerpal padesát džbánů, bylo jich dvacet. 17Bil jsem vás žhavým větrem, obilnou snětí a krupobitím na všem, čím se vaše ruce zabývaly, ale ke mně jste se neobrátili – praví Hospodin.
    
18Všimněte si dobře ode dneška i napříště – od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ode dne, kdy byly položeny základy k Hospodinovu chrámu – všimněte si – 19je ještě zrno na sýpce? Nepřinesly ještě plody vinná réva, fíkovník, granátovník a olivový strom? Ode dneška budu žehnat!"
    
20Hospodin oslovil Aggea dvacátého čtvrtého dne měsíce podruhé: 21„Řekni judskému místodržiteli Zorobábelovi: 22Otřesu nebem i zemí a zvrátím královské trůny a zničím moc pohanských království. Převrátím válečný vůz s těmi, kdo na něm jedou; padnou koně se svými jezdci, každý mečem svého druha. 23V ten den – praví Hospodin zástupů – vezmu tebe, můj služebníku Zorobábeli, synu Šealtielův – praví Hospodin – a učiním z tebe pečetní prsten, neboť jsem tě vyvolil“ – praví Hospodin zástupů.

RESPONSORIUM

Ag 2, 6.7.9

O. Otřesu všemi národy, přijdou sem skvosty všech národů, praví Hospodin zástupů. * Slávou naplním tento dům.
V. Na tomto místě dám pokoj. * Slávou naplním tento dům.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Fortunátovi“ od svatého Cypriána, biskupa a mučedníka

(Cap. 13: CSEL 3, 346-347)

V míru odměňuje Bůh dobré svědomí

     Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.1 Kdo by se tedy všemožně nesnažil dosáhnout tak veliké slávy, že se stane přítelem Božím, že se bude ihned radovat s Kristem, že po pozemských útrapách a mukách obdrží božskou odměnu? Pro vojáky tohoto světa je slávou vracet se po porážce nepřítele vítězně do vlasti. Ale oč je větší a slavnější vracet se po přemožení ďábla vítězně do ráje; přinést tam, odkud byl Adam vyhnán pro svůj hřích, znamení vítězství nad tím, který Adama oklamal; podat Pánu jako nejmilejší dar neporušenou víru, bezúhonnou statečnost mysli a skvělý projev oddanosti; doprovázet ho, až bude přicházet, aby se ukázala jeho moc nad nepřáteli; být mu po boku, až zasedne k soudu; stát se spoludědicem Kristovým, být postaven na roveň andělům a s patriarchy, apoštoly a proroky radostně vlastnit jako svůj úděl nebeské království. Jaké pronásledování a jaké útrapy by mohly tyto myšlenky překonat a porazit?
     Když o tom mysl rozjímá, je statečná a vytrvalá, a duch, posílen jistotou pevné víry v život budoucího věku, se nezachvěje při žádných ďáblových hrozbách a výhrůžkách světa. Při pronásledování se uzavírá nepřátelsky země, ale je otevřeno nebe; hrozí antikrist, ale chrání Kristus; přichází smrt, ale následuje nesmrtelnost. Jaká je to čest a jaká vnitřní jistota odejít z tohoto světa radostně, odejít uprostřed soužení a úzkostí slavně, zavřít na chvíli oči, které se dívaly na lidi a na svět, a ihned je otevřít, aby uviděly Boha a Krista! Jak rychlý a šťastný přechod! Naráz jsi vzat ze země, abys byl usazen v království nebeském.
     Na to je třeba myslet, nechat se tím prostoupit a rozjímat o tom dnem i nocí. Zastihne-li pronásledování Božího vojáka v takových myšlenkách, nebude možno zdolat jeho odvahu, odhodlanou k boji. Nebo kdyby byl odvolán ještě předtím, nezůstane bez odměny víra, která byla připravena k mučednictví. Bůh soudce dává odměnu bez ohledu na dobu: v pronásledování odměňuje zápas, v míru dobré svědomí.

     1 Řím 8, 18

RESPONSORIUM

Srov. Sk 20, 28; 1 Kor 4, 2

O. Dbejte na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.
V. Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

MODLITBA

Modleme se:
Vyslyš, Bože, prosby svého lidu a pro zásluhy svatého papeže Kalista, jehož mučednickou smrt si dnes připomínáme, chraň svou Církev a pomáhej nám překonávat životní obtíže. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie