Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. leden 2019
Pro OP: Bl. Ondřeje z Peschiery, kněze, nezávazná památka

Blahoslavený Ondřej žil v době, kdy se v dominikánských klášterech upevňovala kázeň. Důležitou roli v tomto procesu hrál klášter sv. Marka ve Florencii. V tomto klášteře byl Ondřej formován, jeho novicmistrem byl blahoslavený Antonín della Chiesa. Jako kněz pak byl poslán do severní Itálie, do oblasti Valtellina, v níž v té době působily různé sekty. Čtyřicet pět let procházel tímto krajem v naprosté chudobě a kajícnosti a kázal. Na základě jeho kázání se obrátily tisíce lidí. Ondřej zakládal farnosti, kláštery, sirotčince, útulky pro chudé. V roce 1475 založil klášter dominikánů v Morbegnu. Zde 19. ledna 1485 zemřel. Jeho kult potvrdil 26. září 1820 Pius VII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty, Bože, vlídný nadmíru,
původce díla vesmíru,
ač trojí v božství vznešeném,
jsi dárce bytí jeden jen.

Slyš vlídně tento chvalozpěv,
v němž ozývá se tklivý vzdech:
Kéž smíme jednou bez výhrad
čistým srdcem tě nazírat.

Ať oheň lásky očistné
do našich beder pronikne,
ať zbraně neodkládáme
a na tvůj příchod čekáme.

Za to, že ticho noční tmy
rušíme zpěvy zvučnými,
uděl nám hojné dary své
v nebeské vlasti zářivé.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ty věčné slávy původ jsi,
Ducha sedmeré milosti
uděl nám v tebe věřícím
a skloň se vlídně k prosícím.

Nemoci těla zažeň v dál,
od mysli pohoršení vzdal,
vše podlé i s kořeny spal
a utiš srdcí těžký žal.

Rozjasni mysl světlem svým,
podporuj každý čestný čin,
slyš modlitby tě prosících,
dej věčný život v nebesích.

Teď po úsecích sedmi dní,
plyne čas žití veškeren,
a v osmý den, ten poslední,
nastane pro nás soudný den.

Náš Spasiteli, v onen čas,
ve hněvu neodsuzuj nás,
nás po levici nezařaď
dej po pravici tobě stát.

A až se k prosbám věrných svých
ty, Pane, skloníš milostiv,
kéž věčně z nitra vděčného
chválíme Trojjediného. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

¹ Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

² Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

³ Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

¹ Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
² na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

³ „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
⁴ ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
⁵ než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

⁶ V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
⁷ Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

⁸ Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
⁹ Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
¹⁰ Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

¹¹ Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
¹² A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

¹³ Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
¹⁴ „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

¹⁵ Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
¹⁶ Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

¹⁷ Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
¹⁸ Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

Nyní chvalme slavné muže,
naše otce, podle dob, kdy žili.
Pán jim uštědřil mnoho slávy,
ukázal na nich svou velebnost od pradávna.

Henoch se líbil Pánu a byl přenesen do nebe,
příklad kajícnosti pro své vrstevníky.

Noe byl uznán za zcela spravedlivého
jako výkupná cena v čas hněvu.
Kvůli němu zbytek zůstal na zemi,
kvůli smlouvě s ním skončila potopa.
Věčné smlouvy byly s ním uzavřeny,
že už nebude zničeno nic z toho, co žije.

Abrahám, slavný praotec mnoha národů,
nikdo mu není rovný slávou.
Zachovával Zákon Nejvyššího
a sjednal s ním smlouvu.
Na svém těle smlouvu ustanovil
a ve zkoušce osvědčil svou věrnost.
Proto se mu Bůh zavázal přísahou,
že v jeho potomstvu požehná národy,
že je rozmnoží jako písek na zemi,
že jeho potomstvo vyvýší jak hvězdy,
že jim dá majetek
od moře k moři,
od Řeky až na konec země.

A právě tak to smluvil s Izákem
kvůli Abrahámovi, jeho otci.
Požehnání všech předků
dal snést na Jakubovu hlavu.
Přiřkl mu hodnost prvorozence
a určil mu dědictví.
Vymezil je kmenům,
rozdělil je dvanácti pokolením.

Z Jakuba dal vzejít Mojžíšovi, zbožnému muži,
který našel přízeň v očích všech lidí
a byl drahý Bohu i lidem –
požehnaná buď památka na něj!
Poctil ho slávou, kterou mají svatí,
a udělal ho mocným na postrach nepřátelům.
Na jeho slova způsobil divy,
před králem ho podporoval,
pro svůj lid mu dal přikázání
a ukázal mu svou slávu.
Posvětil ho pro jeho věrnost a oddanost
a vyvolil ho ze všech lidí.
Dal mu slyšet svůj hlas
a uvedl ho do oblaku.
Tváří v tvář mu dal přikázání,
moudrý zákon života,
aby naučil Jakuba smlouvě,
Izraele svým ustanovením.

RESPONSORIUM

O. Slyš, Izraeli, svědomitě zachovávej, co ti přikázal Hospodin. * Pochop, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku k těm, kdo ho milují.
V. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou. * Pochop, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku k těm, kdo ho milují.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia

     Měl bych vás napomenout, abyste se zřekli všech věcí, ale netroufám si. Nemůžete-li opravdu zanechat všeho pozemského, držte se věcí tohoto světa jen do té míry, aby si vás skrze ně svět nepodmanil; abyste vy vládli pozemským věcem, a ne ony vám. Váš duch ať je pánem všeho, co máte; když už máte něco pozemského rádi, ať se nestanete otroky svých vlastních věcí.
     Ano, užívejme časných věcí, ale dychtěme po věčných: všechno časné ať nám je prostředkem a cestou, to věčné však cílem a dovršením. Jenom jakoby úkosem hleďme na i všecko světské dění a svůj duchovní zrak upírejme vpřed, všechnu pozornost věnujme tomu, kam směřujeme.
     Zlo musíme vyrvat i s kořeny, a to nejen ze svého jednání, ale i z těch nejskrytějších myšlenek. Žádná tělesná rozkoš, žádná snaha o ukojení zvědavosti ani sebesžíravější ctižádost nás nesmí připravovat o hostinu Beránkovu. Dokonce i k tomu, co zde na světě konáme se vší počestností, bychom měli přistupovat jen tak mimochodem, aby pozemské věci, jež nám lahodí, sloužily tělu a vůbec nepřekážely duši.
     Nuže, bratři, neodvažujeme se vám říci, abyste se všeho zřekli. Můžete ovšem, chcete-li. Ale i když si všecko podržíte, přece se všeho zřeknete, jestliže si v časných záležitostech povedete tak, abyste přitom celou duší směřovali k tomu, co je věčné. Světa opravdu užívá, jako by ho neužíval ten, kdo si navenek sice opatří veškeré nezbytnosti, které potřebuje k životu, ale nedovolí, aby všechny tyto věci opanovaly jeho mysl, takže mu zůstávají podrobeny a zvenčí mu slouží, aniž kdy mohou zlomit odhodlání duše směřující vzhůru k výšinám.
     Tomu, kdo je takový, nejsou pozemské věci cílem vlastní touhy, ale pouze užitečnou pomůckou. Nic by tedy nemělo zdržovat touhu vašeho ducha a radost z žádné věci světa by vás neměla uvádět ve zmatek.
     Milujeme-li dobro, ať náš duch nachází zalíbení v tom, co je dobrem lepším, to znamená v dobru nebeském. A bojíme-li se zla, mějme před duševním zrakem zlo věčné. Když totiž uvidíme, že právě na věčnosti jsou jak věci hodnější naší lásky, tak věci hodnější bázně, nebudeme zde na ničem lpět.
     K takovémuto počínání máme pomocníka. Je jím Prostředník mezi Bohem a lidmi, a jestliže v nás hoří plamen pravé lásky k němu, pomůže nám, abychom všeho dosáhli rychleji. Neboť on žije a kraluje s Otcem a svatým Duchem, Bůh na věky věků. Amen.

RESPONSORIUM

O. Čas je krátký. Proto ti, kdo se radují, ať žijí, jako by se neradovali, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali. * Tento viditelný svět pomíjí.
V. My jsme nepřijali ducha světa. * Tento viditelný svět pomíjí.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, blahoslaveného Ondřeje jsi naplnil apoštolským duchem; dej nám, abychom podle jeho příkladu tak prospívali ve slovech i skutcích, abychom se mohli těšit z hojných plodů svého úsilí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie