Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
24. listopad 2018, Sobota
1. týden žaltáře
Sv. Ondřeje Dung-Laca, kněze, a druhů, mučedníků, památka
Pro OP: Sv. Ignáce Delgada, biskupa, Vincence Liema, kněze, Dominika An-Khama, otce rodiny, a druhů, vietnamských mučedníků, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
[Ježíše Krista Krále]
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
Tak praví Hospodin: 1„Hle, přichází den pro Hospodina, kdy bude uprostřed tebe rozdělována kořist z
tebe. 2Shromáždím k Jeruzalému všechny pohany do boje a město bude dobyto, domy vyloupeny a ženy
znásilněny. Polovice města půjde do vyhnanství, ale zbytek lidu nebude z města vyhlazen.
3Potom však Hospodin vytáhne a bude proti těm pohanům bojovat, jako bojoval kdysi v den bitvy.
4V ten den budou jeho nohy stát na Olivové hoře, která je na východ od Jeruzaléma; Olivová hora se
rozštěpí uprostřed od východu na západ velmi velikým údolím a polovice hory ustoupí na sever a
druhá polovina na jih. 5Utečete do údolí jejich hor, protože horské údolí se potáhne až k Jasolu;
utečete, jako jste utíkali před zemětřesením v době judského krále Uzijáha. Potom přijde Hospodin,
můj Bůh, a všichni svatí s ním.
6V ten den nebude světlo, ale chladno a mráz. 7Bude to
jeden den, známý jen Hospodinu: ani den, ani noc, v čas večera bude zase světlo. 8V ten den
vyprýští živá voda z Jeruzaléma, polovice z ní poteče
do moře východního a polovice do moře západního, poteče v létě i v zimě.
9Hospodin bude králem nad celou zemí, v ten den bude jen jeden Hospodin a jedno jeho jméno.
10Celá země se změní v planinu od Geba k Rimmonu na jih od Jeruzaléma. Ten bude na výšině a bude obýván na
svém místě od Benjamínovy brány až k místu Dřívější brány a až k Nárožní bráně, od věže Chananel až
ke Královským lisům. 11Bude se v něm bydlet, nebude už prokletí, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.
12To bude porážka, jíž stihne Hospodin všechny národy, které vytáhly proti Jeruzalému: tělo jim bude
hnít, ještě když budou stát na svých nohou, v očních důlcích jim budou hnít oči a v ústech bude hnít jazyk.
13V ten den způsobí u nich Hospodin veliký zmatek: jeden uchopí ruku svého bližního, ale zároveň ji
napřáhne proti němu. 14I Juda bude bojovat v Jeruzalémě; bude shromážděno bohatství všech okolních
pohanů: zlato, stříbro a velké množství oděvů. 15Stejnou porážkou stihne Hospodin koně, mezky,
velbloudy, osly a všechen dobytek, který v těch táborech bude.
16Ale všichni, kdo zbudou ze všech pohanů, kteří přitáhnou proti Jeruzalému, budou každý rok putovat,
aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků.
17Jestliže však některý z národů země nebude do Jeruzaléma putovat, aby se klaněl Králi, Hospodinu
zástupů, nebude na něj padat déšť. 18Jestliže nepřiputuje a nepřijde národ egyptský, stihne ho to
neštěstí, kterým Hospodin zasáhne ty pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků. 19To bude
trest na Egypťany a trest na všechny pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků.
20V ten den bude napsáno na zvoncích koní: ‚Zasvěcen Hospodinu‘; hrnce v Hospodinově domě budou
jako obětní misky před oltářem. 21Všechny hrnce v Jeruzalémě i v Judsku budou zasvěceny Hospodinu
zástupů. Všichni obětující přijdou, vezmou z nich a budou v nich vařit. V ten den nebude už v domě
Hospodina zástupů žádný kramář.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Pavla Le-Bao-Tinha, zaslaného v roce 1843 bohoslovcům semináře v Ke-Vinh
Já, Pavel, vězeň pro jméno Kristovo,1 vám chci vypovědět o svých souženích, do kterých jsem denně pohroužen, abyste rozníceni láskou k Bohu vzdávali se mnou
Bohu chválu; jeho milosrdenství trvá navěky.2 Toto vězení je pravým obrazem věčného pekla: ke krutému mučení všeho druhu, k poutům na nohou, železným
řetězům a okovům přistupuje nenávist, tresty, nařčení, sprostá slova, žaloby, zlé skutky, falešné přísahy, zlořečení a nakonec soužení a zármutek.
Avšak Bůh, jenž kdysi vysvobodil tři mládence z pece ohnivé, je ustavičně při mně a z těchto soužení mě vysvobodil a obrátil je v slast;
jeho milosrdenství trvá navěky.
Uprostřed těchto muk, která jinak obvykle vyvolávají hrůzu, mě milost Boží naplnila útěchou a radostí: nejsem totiž sám, ale s Kristem.
To sám náš Mistr nese celou tíhu kříže a na má bedra klade pouze její pramalou, nepatrnou část. K mému boji jen nepřihlíží, ale sám za mne bojuje, vítězí a
celý zápas dokonává. To na jeho hlavě spočívá koruna vítězství, a na jeho slávě mají podíl také údy jeho těla.
Jak však mohu obstát v tomto divadle, když denně vidím, jak se císařové, mandarini a jejich družiny rouhají tvému svatému jménu, Pane, který
trůníš nad cheruby3 a serafy? Vždyť tvůj kříž leží pošlapán pohany! Kde je tvá sláva, Pane? Když toto všechno vidím, roznícen láskou k tobě si chci
rád nechat useknout údy a na znamení lásky k tobě zemřít.
Ukaž, Pane, svou moc, zachraň mě a nenech mě klesnout: ať se v mé slabosti zjeví tvá síla4 a je oslavena před tváří pohanů, aby nepřátelé tvoji, kdybych snad
na cestě zakolísal, nemohli v své pýše zdvihnout hlavu.
Bratři milovaní, až toto všechno uslyšíte, s radostí vzdávejte nekonečné díky Bohu, od něhož pochází všechno dobré, a dobrořečte se mnou Pánu; jeho
milosrdenství trvá navěky. Ať má duše velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, že se sklonil k svému služebníku v jeho
ponížení a že od této chvíle mě budou blahoslavit všechna budoucí pokolení;5 jeho milosrdenství trvá navěky.
Velebte Pána, všichni lidé, slavte ho, všechny národy.6 Neboť co světu je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné, a neurozené v očích světa a
opovržené Bůh vyvolil,7 aby zahanbil urozené. Skrze má ústa a můj rozum zahanbil filozofy, kteří jsou žáky mudrců tohoto světa; jeho milosrdenství trvá
navěky.
Toto všechno vám píši, aby se vaše a moje víra sjednotily. Uprostřed této bouře vyhazujeme kotvu až k Božímu trůnu; živou nadějí, která je v mém srdci.
Nuže, milovaní bratři, běžte tak, abyste dostali korunu vítězství,8 oblečte si pancíř víry9 a pravicí i levicí se chopte Kristových
zbraní,10 jak nás učí můj patron svatý Pavel. Lépe je pro vás, vejdete-li do života jednoocí nebo zmrzačení,11 než abyste se všemi údy byli vyvrženi ven.
Pomozte mi svými modlitbami, abych zápasil, jak náleží, abych bojoval dobrý boj12 a měl sílu bojovat až do konce, abych svůj běh doběhl úspěšně. I když se
snad
v tomto životě již neuvidíme, v budoucím věku se určitě shledáme, až budeme stát u trůnu neposkvrněného Beránka a budeme mu jednomyslně zpívat chvály,
navždy plesajíce radostí nad vítězstvím. Amen.
1 srov. Ef 3, 1
2 Žl 135 (136), 1
3 Žl 79 (80), 2
4 srov. 2 Kor 12 ,9
5 srov. Lk 1, 46-48
6 Žl 116 (117), 1
7 srov. 1 Kor 1, 27-28
8 srov. 1 Kor 9, 24
9 srov. 1 Sol 5, 8
10 srov. 2 Kor 6, 7
11 srov. Mt 18, 8-9; Mk 9, 43-47
12 srov. 2 Tim 4, 7
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty jsi náš Otec a v tobě má svůj původ každé otcovství, tys posiloval svaté mučedníky
Ondřeje a jeho druhy, aby až k prolití krve zůstali věrní kříži tvého Syna; na jejich přímluvu
pomáhej i nám, abychom mezi lidmi šířili tvou lásku a směli se nazývat a skutečně byli tvými dětmi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie