Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. září 2018
Pro OP: Bl. Michaela Czartoryského, kněze, a Julie Rodzinské, panny, řeholnice, polských mučedníků, nezávazná památka

Jan František Czartoryski se narodil 19. února 1897 v Pełkiniach nedaleko Jaroslawi. Studoval polytechniku ve Lvově. Vstoupil do řádu a přijal řeholní jméno Michael. Dva roky po vysvěcení na kněze byl jmenován novicmistrem, poté se staral o řádový dorost v Krakově. Na jaře 1944 byl poslán nazpět do Varšavy. Když vypuklo varšavské povstání, byl právě v centru města a už se nemohl vrátit do kláštera. Konal bohoslužby pro povstalce a věnoval se raněným. 6. září 1944 byl spolu s raněnými zastřelen Němci a jejich těla byla spálena.
Stanislava Rodzinská se narodila 16. března 1899 v Nawojowej blízko Tarnowa. V dětství osiřela a vychovaly ji sestry dominikánky. Vystudovala učitelský ústav a vstoupila do polské kongregace dominikánek. Krátce působila v Polsku a pak pětadvacet let jako učitelka ve Vilniusu na Litvě. Všem lidem, se kterými se setkávala, a především svým žákům, projevovala velkou náklonnost a lásku. Během války pokračovala ve své apoštolské službě, organizovala pomoc potřebným. V roce 1943 byla zatčena gestapem a v červenci 1944 převezena do koncentračního tábora Stutthof u Gdaňsku. I tam se snažila všem pomáhat. Vyvrcholením jejího heroického postoje bylo rozhodnutí jít sloužit do baráku, kde byli nemocní tyfem. Přinesla tam nejen hmotnou pomoc, ale především naději a milosrdenství. Zemřela na tyfus 20. února 1945.
Spolu se 106 dalšími mučedníky z doby 2. světové války je 13. června 1999 blahořečil sv. Jan Pavel II.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

     ¹Tak zněl list, který poslal prorok Jeremiáš z Jeruzaléma předním mužům z vyhnanců, kněžím, prorokům i všemu ostatnímu lidu, odvlečenému Nabuchodonosorem z Jeruzaléma do Babylóna. ²Stalo se to potom, když musel odejít z Jeruzaléma král Jechonjáh, královna – matka, dvořané, judští i jeruzalémští hodnostáři, kováři a zámečníci. ³Poslal ho po Elasovi, synu Šafanovu, a po Gemarjáhovi, synu Chilkijáhovu, které vypravil judský král Sidkijáh k babylónskému králi Nabuchodonosorovi do Babylóna.
     ⁴Zněl: "Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, všem vyhnancům, kteří byli odvlečeni z Jeruzaléma do Babylóna: ⁵Stavte domy a bydlete v nich; zakládejte zahrady a jezte jejich ovoce! ⁶Žeňte se a ploďte syny a dcery; dávejte svým synům ženy a své dcery vdávejte, ať rodí syny i dcery; množte se tam a nedopusťte, aby vás ubylo! ⁷Pečujte o blaho města, do kterého jsem vás vyvedl, a modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho blahobytu bude i váš blahobyt.
     ⁸Tak zajisté praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Nedejte se svádět od vašich proroků, kteří jsou mezi vámi, ani od vašich hadačů a neposlouchejte jejich sny, které mívají! ⁹Neboť vám prorokují ve jménu mém lež; neposlal jsem je – praví Hospodin.
     ¹⁰Tak praví Hospodin: Teprve až se naplní Babylónu sedmdesát let, postarám se o vás a splním vám svůj slib: přivedu vás zase na toto místo. ¹¹Znám své myšlenky, které mám o vás – praví Hospodin – to, co zamýšlím pro vaše blaho, a ne pro utrpení: dát vám budoucnost plnou naděje. ¹²Budete mě vzývat, budete se ke mně modlit, a já vás vyslyším. ¹³Budete mě hledat, a naleznete mě, budete-li mě hledat celým svým srdcem. ¹⁴Dám se vám nalézt – praví Hospodin – přivedu vás ze zajetí, shromáždím vás ze všech národů a ze všech míst, kamkoli jsem vás rozptýlil praví Hospodin – vrátím vás tam, odkud jsem vás vyhnal."

RESPONSORIUM

O. Slavte Pána, ctěte jeho jméno. * Dbejte o Pána a jeho sílu, stále hledejte jeho tvář!
V. Nikdo, kdo doufal v Pána, nebyl zklamán. * Dbejte o Pána a jeho sílu, stále hledejte jeho tvář!

DRUHÉ ČTENÍ

Z Z listu svatého biskupa a mučedníka Cypriána

     Zdravím vás, milovaní bratři! Kdyby mi poloha místa dovolovala se k vám vydat, velmi rád bych vás viděl osobně. Vždyť co bych si mohl přát lepšího a co radostnějšího by se mi mohlo přihodit, než abych byl teď mezi vámi a vy mě mohli obejmout svýma čistýma a neposkvrněnýma rukama, které zůstaly věrné víře v našeho Pána a odmítly přinést modloslužebnou oběť?
     Co by bylo milejšího a vznešenějšího než políbit nyní vaše ústa, která slavnostně vyznala Pána, a být spatřen vašima očima, které se odvrátily od světa a staly se hodnými patřit na Boha?
     Protože však nemám příležitost osobně zakusit tuto velkou radost, posílám k vám jako svého zástupce tento list, abyste si jej poslechli a přečetli. Má pro vás být zároveň blahopřáním i napomenutím, abyste ve vyznávání nebeské slávy zůstali silní a neochvějní a abyste na cestě Božího důstojenství, na niž jste vstoupili, díky duchovní síle také vytrvali, abyste mohli dostat věnec vítězství. Sám Pán bude vaším ochráncem a vůdcem, neboť řekl: Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.
     Blahoslavený žalář, ozářený vaší přítomností! Blahoslavený žalář, posílající Boží lidi do nebe! Hle, temnoty zářivější než samo slunce a jasnější než naše pozemské světlo! Vždyť právě tady stojí vaše těla jako Boží chrámy a posvěcují se svatým vyznáním!
     Ani teď ať nezůstává ve vašem srdci a ve vaší mysli nic než Boží příkazy a nebeská nařízení, kterými vám Duch Svatý vždycky dodával sílu snášet utrpení. Nikdo nemyslete na smrt, ale na nesmrtelnost, nemyslete na časné trápení, ale na věčnou slávu. Je přece psáno: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni. A také: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš.
     Skrze muka se vstupuje mezi Boží svědky a každý, kdo se osvědčí v utrpení, je jím posvěcen, jak jinde říká Písmo: I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti. Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
     Když tedy budete mít na mysli, že spolu s Kristem Pánem vy budete jednou soudit a kralovat, nezbude vám než se radovat, takže vaše radost z toho, co bude, zatlačí utrpení přítomné chvíle do pozadí. Jistě víte, že co svět světem stojí, vždycky ve všech zápasech, které v něm probíhají, spravedlnost trpěla: hned na samém prvopočátku byl přece zabit spravedlivý Ábel a po něm i všichni spravedliví, proroci i apoštolové, kterým Bůh svěřil nějaké poslání.
     A těm všem dal Pán příklad: sám na sobě ukázal, že do jeho království přijdou jenom ti, kdo jdou za ním jeho cestou. Kdo má svůj život na tomto světě rád, ztratí ho, řekl. Kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. A také: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou: spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo.
     Rovněž svatý Pavel nás napomíná, že chceme-li dosáhnout toho, co nám Pán slíbil, musíme ho ve všem napodobovat. Jsme Boží děti, říká. Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.

RESPONSORIUM

O. Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
V. Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství. 

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí, milosrdný Bože, chraň svůj lid, který slaví slavnou památku blahoslavených mučedníků Michaela a Julie, a jako ovoce jejich oběti nám dej neochvějnou pevnost ve víře. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie