Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
30. červen 2018, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 12. týden
Svatých prvomučedníků římských, nezávazná památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Václava (v olomoucké arcidiecézi), svátek
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
5David se odebral na místo, kde se Saul utábořil. Uviděl místo, kde ležel Saul i Abner, syn Nerův,
velitel jeho vojska. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něho. 6David vyzval Chetitu Achimelecha
a Abišaje, syna Serujina, bratra Joabova: „Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora?“ Abišaj řekl:
„Já s tebou sestoupím.“
7V noci David a Abišaj přišli k Saulovu mužstvu, a hle – Saul ležel a spal v ohradě vozů, s kopím
zabodnutým do země u své hlavy. Abner pak a lid spali kolem něho. 8Abišaj řekl Davidovi: „Dnes vydal
Bůh tvého nepřítele do tvé ruky. Nuže dovol, abych ho přibodl jeho kopím k zemi jedním bodnutím,
druhého nebude třeba!“ 9David však Abišajovi odpověděl: „Nezabíjej ho! Kdo vztáhne beztrestně ruku na
pomazaného od Hospodina?“ 10David dále řekl: „Jakože živ je Hospodin, jistě jej Hospodin zasáhne;
buď nadejde jeho den, kdy zemře, anebo odejde do boje a bude smeten. 11Chraň mě však Hospodin, abych
vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Vezmi tedy to kopí, které má v hlavách, i džbánek na vodu
a odejděme.“ 12David vzal kopí a džbán vody od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl ani nezpozoroval
a nikdo se neprobudil. Všichni spali, neboť na ně padl tvrdý spánek od Hospodina.
13David přešel na protější stranu údolí, zastavil se na vrcholu hory a zdaleka – byla to velká
vzdálenost – 14volal na lid a na Abnera, syna Nerova: „Jestlipak odpovíš, Abnere?“ Abner se ozval:
„Kdo jsi, že voláš na krále?“ 15David Abnerovi řekl: „Jsi přece muž. Kdo je ti v Izraeli roven?
Proč jsi nestřežil krále, svého pána? Někdo z lidu přišel krále, tvého pána, odpravit. 16Nepočínal
sis dobře. Jakože živ je Hospodin, jste syny smrti, protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova
pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, který měl u své hlavy!“
17Saul poznal po hlase Davida. Otázal se: „Je to tvůj hlas, můj synu Davide?“ David řekl: „Je to můj
hlas, králi, můj pane.“ 18Dále řekl: „Proč vlastně můj pán pronásleduje svého služebníka? Vždyť čeho
jsem se dopustil? Co je na mně zlého? 19Nechť nyní král, můj pán, vyslechne slova svého služebníka.
Jestli tě proti mně podněcuje Hospodin, nechť přijme vůni obětního daru. Jestli však lidé, ať jsou
prokleti před Hospodinem. Vždyť mě dnes zapudili, abych se nemohl podílet na Hospodinově dědictví,
jako by řekli: ‚Jdi sloužit jiným bohům.‘ 20Kéž má krev nevyteče na zem daleko od Hospodinovy tváře.
Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal jedinou blechu, jako se honí po horách koroptev.“
21Saul mu na to řekl: „Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Nic zlého ti už neudělám, protože sis
dnes cenil mého života. Počínal jsem si jako pomatenec, převelice jsem chybil.“ 22David odpověděl:
„Zde je kopí, králi! Ať sem přijde jeden ze služebníků a vezme ho. 23Hospodin odplatí každému podle
jeho spravedlnosti a věrnosti; vždyť dnes tě vydal Hospodin do mé ruky, ale já jsem nechtěl
vztáhnout ruku na pomazaného od Hospodina. 24Hle, jaký význam jsem dnes přikládal tvému životu,
takový význam ať přikládá Hospodin životu mému. Kéž mě vysvobodí z každé úzkosti!“
25Saul Davidovi pravil: „Buď požehnán, můj synu Davide! Jistě mnoho vykonáš a dokážeš.“
David pak šel svou cestou a Saul se vrátil domů.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům
Přejděme teď staré příklady a přikročme k Božím bojovníkům z poslední doby, ukažme si vznešené příklady z našeho času. Ti, kteří byli
největšími sloupy svatosti, se z řevnivosti a závisti druhých stali obětí pronásledování, až posléze dotrpěli k smrti.
Pohleďme bedlivě na dobré apoštoly. Petr musel jako oběť zlé závisti ne jednou nebo dvakrát, ale mnohokrát trpět, až zemřel mučednickou
smrtí a odešel na zasloužené místo slávy. Jako oběť závisti a nenávisti dosáhl vítězné odměny za trpělivost také Pavel. Sedmkrát byl
uvržen do vězení, byl zahnán na útěk a kamenován. Na východě i na západě se stal hlasatelem Božího slova a pro svou víru sklidil velikou
slávu. A když po celém světě kázal spravedlnost a došel až na samé hranice západu, před tváří vladařů vydal svědectví mučednickou smrtí
a odešel ze světa do svatého místa jako příklad nejvyšší trpělivosti.
K těmto mužům a svatým učitelům života se přidružilo velké množství vyvolených. Také oni přestáli jako oběť závisti mnoho utrpení a muk
a stali se uprostřed nás skvělým příkladem k následování. Závist vydala krutému pronásledování ženy donucené v cirku představovat
mytologické oběti (jako Danaovny nebo Dirké): když podstoupily strašné a zločinné mučení, dostaly se na bezpečnou cestu víry a vzdor
tělesné křehkosti dosáhly vznešené odměny. Závist oddělila život manželek od manželů a převrátila výrok našeho praotce Adama: To je
kost z mých kostí a tělo z mého těla.1 Závist a řevnivost vyvrátila veliká města a beze zbytku zničila velké národy.
Píšeme to, milovaní, nejen abychom vás ve vaší službě napomenuli, ale také abychom povzbudili sami sebe. Vždyť se přece nacházíme ve
stejné aréně a čeká nás stejný zápas. Proto zanechme všech marných a zbytečných starostí a držme se ctihodných pravidel, která nám byla
předána, a hleďme si toho, co je před tváří našeho Tvůrce krásné, co je mu milé a příjemné. Neztrácejme z očí Kristovu krev a snažme se
pochopit, jak drahocenná je před Bohem krev toho, který ji prolil za naši spásu a přinesl celému světu milost pokání.
1 srov. Gn 2, 23
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval prvokřesťanské mučedníky, aby ti zachovali svou věrnost, a oni svou krví
posvětili začátky římské církve; pro jejich statečnost v zápase dávej i nám svou sílu a radost z toho,
že nás nic nemůže odloučit od tvé lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie