Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. říjen 2017
Pro OP: Bl. Rajmunda z Kapuy, kněze, nezávazná památka

Narodil se kolem roku 1330 v Kapue ve starobylé šlechtické rodině delle Vigne (de Vineis). Studoval církevní právo v Bologni a kolem roku 1345 vstoupil do řádu. Bylo to období po velkém moru, řeholní kázeň a studium byly zanedbávány a bratři nežili podle původních přísných pravidel. Po skončení studií zastával Rajmund odpovědná místa v Římě a Bologni. V roce 1374 prozkoumala generální kapitula pravověrnost svaté Kateřiny Sienské a pověřila Rajmunda, aby byl jejím zpovědníkem a duchovním vůdcem. Doprovázel ji pak také na jejích cestách. Ve zmatcích papežského schismatu zůstali Rajmund s Kateřinou věrní římskému papeži. Rozdělení nastalo i v řádu sv. Dominika. Provincie věrné římskému papeži zvolily 12. května 1380 magistrem Rajmunda. Jako magistr se zaměřil na reformu řádu a na jeho sjednocení. Zemřel v Norimberku 5. října 1399 a byl pohřben v tamní katedrále. V 16. století byly jeho ostatky přeneseny do Neapole. Jeho kult potvrdil 15. května 1899 Lev XIII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.

V. Pane, ke komu půjdeme?
R. Ty máš slova věčného života.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům

     ¹Moji bratři, radujte se v Pánu! Opakovat vám v psaní stejné věci není pro mne obtížné, vás to však utvrdí. ²Chraňte se těch psů, chraňte se těch pracovníků k ničemu, chraňte se toho vyřezávání! ³Správně obřezaní jsme my, protože sloužíme Bohu způsobem vnitřním, hledáme svou chloubu v Kristu Ježíši a nespoléháme se na ty vnější věci, ⁴ačkoli já bych se mohl spoléhat i na ně. Myslí-li někdo jiný, že se může spoléhat na ty věci vnější, já bych to mohl tím spíše: ⁵osmý den jsem byl obřezán, pocházím z izraelského národa, z Benjamínova kmene, jsem Hebrej a syn hebrejských rodičů, co se Zákona týká farizeus, ⁶co do horlivosti pronásledovatel Církve, a co do spravedlnosti, která spočívá v zachovávání Zákona, byl jsem bez úhony.
     ⁷Ale v čem jsem dříve viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. ⁸Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista ⁹a byl s  ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. ¹⁰Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. ¹¹Potom, jak doufám, dosáhnu i vzkříšení z mrtvých. ¹²Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš.
     ¹³Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. ¹⁴Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.
     ¹⁵Tak tedy máme smýšlet my všichni, kdo jsme dokonalí. A smýšlíte-li v té věci jinak, i to vám Bůh ukáže v pravém světle. ¹⁶Jenom je třeba, abychom v tom, k čemu jsme už dospěli, šli přímým směrem stejně dále.

RESPONSORIUM

O. Proto jsem se všeho zřekl, abych mohl získat Krista. * Tak na sobě poznám jeho i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení.
V. Jestliže jsme však s Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít. * Tak na sobě poznám jeho i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů bl. Rajmunda z Kapuy

     V Pánu Ježíši předrazí a milovaní bratři, ze srdce vám žehnám a pozdravuji vás v Kristu.
     Děkuji Bohu, že vám vdechl svého Svatého Ducha. To on vás vede k zachovávání svaté řeholní observance a k následování svatých Otců, našich předchůdců, kteří po blaženém Dominikovi kráčeli tou nejpřímější cestou. Proto zůstane-li s vámi Boží milost, budete dobré semeno, vyvolený národ, zvláštní lid svatého Dominika, a stanete se světlem a solí pro jiné.
     Avšak zapřísahám vás, bratři, pro srdečnou lásku našeho Pána Ježíše Krista, abyste se nenechali zastrašit nikým, kdo je proti vám nebo vám vyhrožuje, ani abyste se nenechali zviklat žádnou špatnou radou a neupustili od svatého díla a od svatého života, který jste započali ...
     Jinak, bratři moji, nechci, abyste se kvůli tomu nějak pyšnili nebo abyste hleděli spatra na jiné, kteří žijí jinak. Bůh je mocný a může i  jim dát svého Svatého Ducha. Mimoto jsou snad oni Bohu milejší než vy. Víme přece, tělesné cvičení je užitečné k máločemu, zbožnost však je užitečná ke všemu.¹ A jestliže oni s masem a vínem více oplývají zbožností, jsou jistě lepší před Bohem než vy. Království Boží nezáleží přece v jídle a pití,² nýbrž v lásce k Bohu a k bližnímu.
     Nechci tedy, abyste se pokládali za lepší než ostatní, ale mějte za to, že jste nižší než všichni a že jako slabí a nemocní potřebujete pomoc, jakou nepotřebují jiní. Neboť jestliže já s masem a vínem miluji poctivým a celým srdcem svého Boha a svého bližního, ty však bez těchto potravin bližním pohrdáš, nevyrovná se před Nejvyšším tvá zdrženlivost mému jídlu.
     Mějte na paměti, čemu učí apoštol: Když si někdo o sobě myslí, že něco je, a zatím není nic, klame sám sebe.³
     Chraňte se, bratři moji, obludné vypínavosti a domýšlivosti, která ničí každé dobré dílo a zeslabuje ho! A abych vám otevřel své srdce: ničeho se u vás tak nebojím jako onoho moru či oné obludy. Nic si tolik nepřeji, než aby to bylo od vás odňato. Také vy se podobně bojte a proste Boha, aby vám dal ducha pokory. Ale snažně prosím, často a vroucně se modlete i za mne, vašeho služebníka, slabého a bezbranného na velkém bojišti, aby mi dal Bůh svého Svatého Ducha. Vždyť jenom jím mohu žít a vítězit pro jeho jméno!
     ¹ 1 Tim 4, 8
     ² Řím 4, 17
     ³ Gal 6, 3

RESPONSORIUM

O. Přepásejte si bedra, to jest své srdce, podle Svatého, který vás povolal; * Také vy ve všem svém konání buďte svatí.
V. Já jsem Pán, váš Bůh: buďte svatí, neboť i já jsem Svatý. * Také vy ve všem svém konání buďte svatí.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, povolal jsi blahoslaveného Rajmunda, aby úsilím o dokonalou lásku připravoval příchod tvého království; dej, ať i my posilněni jeho přímluvou uskutečňujeme stále plněji tvůj příkaz lásky a s duchovní radostí směřujeme k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie