Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
2. září 2017, Sobota
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 21. týden
Pro OP: Bl. Gualy z Bergama, biskupa, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Ingrid ze Skänninge, vdovy, mnišky, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
1Řeč, kterou promluvil Hospodin k Jeremiášovi: 2„Postav se do brány Hospodinova
domu a volej tam tato slova: Slyšte Hospodinovo slovo, všichni Judovci, vy,
kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli Hospodinu!
3Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: napravte své chování a skutky, a dám vám přebývat na tomto místě.
4Nespoléhejte se na klamná slova: ‚Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův!‘
5Neboť když své jednání a skutky napravíte, když budete uplatňovat ve vzájemných sporech
spravedlnost, 6když nebudete utiskovat přistěhovalce, sirotky a vdovy, když
nebudete na tomto místě vylévat nevinnou krev, když nebudete na svou vlastní škodu chodit za cizími bohy, 7dám
vám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, od věků až na věky.
8Vy však skládáte svou naději v klamné řeči, ze kterých nemáte užitek.
9Kradete, zabíjíte, cizoložíte, křivě přísaháte, obětujete Bálům,
chodíte za cizími bohy, které neznáte, 10a pak přicházíte, předstupujete přede mě
v tomto domě, který má moje jméno, a říkáte: ‚Jsme v bezpečí‘, abyste dál dělali
všecky tyto ohavnosti. 11Což pokládáte tento dům, který má moje jméno, za lupičské doupě?
Pak i já budu na něj tak pohlížet – praví Hospodin. 12Jděte do mého sídla v Silo, na které jsem zpočátku
vložil své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal pro zvrhlost svého izraelského lidu!
13A nyní, protože jste páchali všecky tyto skutky – praví Hospodin – poněvadž jste neslyšeli,
ačkoli jsem k vám ustavičně a důrazně mluvil, protože jste neodpověděli přesto,
že jsem na vás volal, 14naložím s tímto domem, který má mé jméno a do kterého vy
skládáte svou naději, s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, jako jsem
naložil se Silem. 15Zavrhnu vás od své tváře, jako jsem zavrhl všechny vaše bratry, celé Efraimovo potomstvo.
16Ty pak se nemodli za tento lid, nevysílej úpěnlivou prosbu za ně, nenaléhej na mě, neboť tě nevyslyším.
17Což nevidíš, co oni tropí v judských městech a po jeruzalémských ulicích?
18Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, aby pekly koláče královně nebes; obětují
úlitby cizím bohům, aby mi ublížili. 19Ubližují mně – praví Hospodin – či spíše sami
sobě k své vlastní hanbě? 20Proto praví Hospodin: Hle, má nevole a můj hněv se
vyleje na toto místo, na lidi i na dobytek, na stromy v polích i na plody země; zapálí se a nebude uhašen.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe
Když chtěl Pán ukázat zvláštnost poslání služebníků, které postavil do čela svému lidu, pravil: Kdopak je věrný a rozvážný
správce, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl pšenice? Blaze tomu služebníkovi, kterého
pán při svém příchodu najde, že to dělá!
Kdo je, bratři, ten pán? Nepochybně Kristus, ten, který řekl svým učedníkům: Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem:
to skutečně jsem.
A kdopak je to služebnictvo, velká rodina tohoto pána? Tvoří ji přirozeně ti, které sám Pán vykoupil z rukou nepřítele
a učinil svým vlastnictvím. Touto velkou, Bohu zasvěcenou rodinou je obecná Církev; dík své nevyčerpatelné plodnosti se
šíří po celém světě a smí se honosit, že je vykoupena drahocennou krví svého Pána. Syn člověka přece nepřišel, aby si nechal
sloužit – jak sám říká – ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za všechny.
Vždyť on je také dobrý pastýř, který dal život za své ovce. Takže stádo dobrého pastýře je velká rodina Vykupitelova.
A kdo je ten správce, co má být věrný a zároveň rozvážný? To ať nám dosvědčí apoštol Pavel. Když mluví o sobě a o svých
druzích, prohlašuje: Ať se každý na nás dívá jako na služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. A když někdo něco
spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
Aby si snad někdo z nás nemyslel, že těmi správci se stali jenom apoštolové, a proto se nijak nestaral o službu v duchovním
boji a místo toho, jako líný služebník, bez věrnosti a prozíravosti jen pospával, zase říká svatý Apoštol, aby ukázal, že
správci jsou také biskupové: Církevní představený je Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný.
Jsme tedy hospodářovi služebníci, jsme správci našeho Pána a dostali jsme dávku pšenice, ze které vám máme rozdělovat.
A jestliže se ptáme, co ta míra pšenice obnáší, ukáže nám to opět svatý apoštol Pavel. Ten totiž říká: Podle toho, v jaké
míře udělil Bůh každému víru.
Takže to, co Kristus nazývá mírou pšenice, označuje Pavel za míru víry, abychom poznali, že duchovní pšenicí není nic jiného
než vznešené tajemství křesťanské víry. Ve jménu Páně vám z této míry pšenice rozdáváme, kdykoli osvíceni darem milosti
Svatého Ducha s vámi probíráme pravidla pravé víry. A z téže míry pšenice dostáváte od Pánových správců, když denně
nasloucháte slovu pravdy z úst Božích služebníků.
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys ozdobil blahoslaveného Gualu zvláštní milostí, aby utvrzoval tvůj lid ve zbožnosti a pokoji.
Na jeho přímluvu nám dopřej, ať usilovnou snahou o pokoj dosáhneme bohatých plodů
zbožnosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie