Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. červenec 2017
Sv. Alžběty Portugalské, nezávazná památka

Pocházela z aragonského královského rodu, narodila se v roce 1271 a na křtu dostala jméno své pratety sv. Alžběty Uherské. Ve 12 letech byla provdána za portugalského krále Dionýsia a měla dvě děti. Několikrát zprostředkovala smíření a tak zabránila válce. Podporovala kláštery a dobročinné ústavy. Po smrti svého manžela (1325) vstoupila do třetího řádu sv. Františka. Zemřela 4. VII. 1336 v Estremozu a v roce 1625 byla prohlášena za svatou.
MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

¹ Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?
²  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.
³ Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
⁴ Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

⁵ Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.
⁶ V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

⁷ Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.
⁸ Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.
⁹ V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.
¹⁰ Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.
¹¹ V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

¹² Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!
¹³ Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

¹⁴ Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.
¹⁵ Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

¹⁶ Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.
¹⁷ Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
¹⁸ sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

² Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.
³ Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

⁴ Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,
⁵ ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

⁶ Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“
⁷ Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

⁸ Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,
⁹ i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

     ^2.1Potom se David doptával Hospodina: „Mám se vypravit do některého judského města?“ Hospodin mu řekl: „Vyprav se.“ David se tázal: „Kam se mám vypravit?“ On řekl: „Do Hebronu.“ ²David se tam tedy vypravil i se svými dvěma ženami, s Achínoamou Jizreelskou a s Abigailou, ženou po Nábalovi Karmelském. ³Také své muže, kteří byli s ním, přivedl David i s jejich rodinami. Usadili se v městech hebronských. ⁴I přišli judští muži a pomazali tam Davida za krále nad domem judským.
     Potom bylo Davidovi oznámeno: „Muži z Jabeše v Gileadu pochovali Saula.“ ⁵David poslal k mužům v Jabeši v Gileadu posly se vzkazem: „Jste Hospodinovi požehnaní. Prokázali jste milosrdenství svému pánu Saulovi tím, že jste ho pochovali. ⁶Nechť nyní Hospodin prokáže milosrdenství a věrnost vám. I já vám budu prokazovat dobro za to, co jste učinili. ⁷Teď jednejte rozhodně a buďte stateční. Váš pán Saul zemřel; avšak rovněž mne pomazal dům judský za krále nad sebou.“
     ⁸Ale Abner, syn Nerův, velitel Saulova vojska, vzal Išbošeta, syna Saulova, a přivedl ho do Machanajimu. ⁹Ustanovil ho králem Gileadu, Ašúrců a Jizreelu i nad Efraimem, Benjaminem a celým Izraelem. ¹⁰Išbošetovi, synu Saulovu, bylo čtyřicet let, když začal nad Izraelem kralovat. Kraloval dva roky. Za Davidem stál pouze dům judský. ¹¹David byl v Hebronu králem nad domem judským celkem sedm let a šest měsíců.
     ^3.1Boj mezi domem Saulovým a Davidovým se protahoval, David se stále vzmáhal, zatímco dům Saulův stále upadal.
     ²V Hebronu se Davidovi narodili synové: Jeho prvorozený byl Amnon z Achinoamy Jizreelské, ³jeho druhý syn byl Kileab z Abigaily, ženy po Nábalovi Karmelském, třetí syn Absalom, syn Maaky, dcery gešúrského krále Talmaje, ⁴čtvrtý Adoniáš, syn Chagity, pátý Šefatjáš, syn Abitaly, ⁵a šestý Jitreám z Davidovy manželky Egly. Ti se Davidovi narodili v Hebronu.

RESPONSORIUM

O. Nebude odňato žezlo od Judy, vladařská hůl od jeho kolen, * dokud nepřijde Vládce, jeho budou poslouchat všechna lidská pokolení.
V. Judo, tvoji bratři tě budou chválit, budou se ti klanět synové tvého otce. * Dokud nepřijde Vládce, jeho budou poslouchat všechna lidská pokolení.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy připisované svatému biskupu Petru Chryzologovi

     Blahoslavení tvůrci pokoje,¹ říká evangelista, milovaní, neboť oni budou nazváni Božími syny.¹ Křesťanské ctnosti se ovšem rozvíjejí v tom, kdo s ostatními setrvává v křesťanském pokoji; a nemůže být nazýván Božím synem, koho nelze nazvat tvůrcem pokoje.
     Pokoj je to, moji milí, co člověka osvobozuje z otroctví, činí ho svobodným, mění v Božích očích jeho postavení, ze služebníka dělá syna, z otroka činí svobodného. Pokoj mezi bratřími je to, co chce Bůh a z čeho má radost Kristus; je naplněním svatosti, normou spravedlnosti, učitelem vzdělanosti, strážcem mravů a vůbec chvályhodným způsobem chování. Pokoj je naším přímluvcem, když prosíme; je snadnou a účinnou cestou k dosažení toho, zač se modlíme, a k naplnění všech našich tužeb. Pokoj je matkou lásky, poutem svornosti a zřetelným znamením čisté mysli, která od Boha dosáhne toho, co si přeje; ať žádá, oč chce, obdrží všechno, oč prosí. Zachovávat pokoj je příkaz Krále. Vždyť sám Kristus Pán říká: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.² To znamená: Zanechávám vás v pokoji, v pokoji vás chci znovu nalézt. Když odcházel, chtěl dát, co si přál u všech najít, až se vrátí.
     Je božským příkazem uchovat, co dal. Je to totéž, jako by řekl: chci najít, co jsem zanechal. Zakořenit a pěstovat pokoj je dílo Boží; úplně jej vykořenit je dílo nepřítele. Neboť jako bratrská láska pochází od Boha, tak nenávist je od ďábla. Proto je každá nenávist zavrženíhodná, neboť je psáno: Kdo nenávidí svého bratra, je vrah.³
     Hleďte tedy, milovaní bratři, proč je třeba milovat pokoj a vážit si svornosti: to obojí rodí a živí lásku. Vězte, že podle apoštola láska je z Boha,⁴ je tedy bez Boha, komu chybí láska.
     Zachovávejme, bratři, přikázání, neboť prospívají životu. Bratrství ať je hluboce zakořeněné v pokoji a vzájemná náklonnost ať ho upevňuje léčivým poutem lásky, která přikrývá množství hříchů.⁵ Je třeba úplně se oddat lásce, neboť ona působí tolik dobra a tak velkou odměnu. Je třeba chránit pokoj víc než všechny ctnosti, protože v pokoji je vždycky Bůh.
     Milujte pokoj a všechno se uklidní, a Boží Církev upevněná jednotou pokoje dosáhne dokonalé soudržnosti ve spojení s Kristem.
     ¹ Mt 5, 9
     ² Jan 14, 27
     ³ 1 Jan 3, 15
     ⁴ 1 Jan 4, 7
     ⁵ srov. 1 Petr 4, 8

RESPONSORIUM

O. Lámej svůj chléb hladovému a popřej pohostinství bloudícím ubožákům. * Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora a před tebou půjde tvá spravedlnost.
V. Když vidíš nahého, oblékni ho, a neodmítej pomoc svému bližnímu. * Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora a před tebou půjde tvá spravedlnost.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty jsi původce pokoje a miluješ projevy dobročinné lásky, tys ozdobil svatou Alžbětu podivuhodnou schopností usmiřovat znesvářené; na její přímluvu dej i nám, ať všude šíříme tvůj pokoj, abychom vytvářeli rodinu Božích dětí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie