Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. prosinec 2016
Sv. Petra Kanisia, kněze a učitele Církve, nezávazná památka

Narodil se v roce 1521 v Nijmegen v Holandsku, vystudoval v Kolíně nad Rýnem a vstoupil k jezuitům. Celý život zasvětil obraně a upevňování katolické víry. Účastnil se jako teolog tridentského sněmu. Pracoval jako učitel, kazatel, katecheta, spisovatel a misionář na různých místech v Německu; a také v Praze, kde založil kolej, která později splynula s univerzitou. Jeho "Katechismus" se dočkal 400 vydání a byl přeložen do 15 jazyků. Zemřel 21. XII. 1597 ve Fribourgu ve Švýcarsku. V roce 1925 byl prohlášen za svatého a zároveň za učitele Církve.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství

Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)

I

¹ Oslavuj Pána, duše má, *
      mé nitro jeho svaté jméno!
² Oslavuj Pána, duše má, *
      na jeho dobra nezapomeň! –

³ Všechny tvé viny odpouští, *
      ze všech tvých neduhů tě léčí;
⁴ tvůj život chrání záhuby, *
      věnčí tě láskou, slitováním;
⁵ on blahem sytí tvoje dny, *
      jak orlu obnovil tvou mladost. –

⁶ Pán koná skutky milosti: *
      všem utlačeným zjedná právo.
⁷ Ukázal cestu Mojžíši, *
      své skutky dětem Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

II

⁸ Vlídný a laskavý je Pán, *
      shovívavý a milosrdný.
⁹ Nechce se ustavičně přít, *
      navěky v hněvu setrvávat.
¹⁰ Nesplácí hříchy, nejedná, *
      jak pro své viny zasloužíme. –

¹¹ Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
      tak velkou lásku má k svým věrným.
¹² Jak od východu k západu *
      vzdaluje od nás naše viny.
¹³ Jak otec dětem odpouští, *
      Pán je k svým věrným milostivý.

¹⁴ Ví, z čeho jsme stvořeni, *
      má na mysli, že jsme jen hlína.
¹⁵ Jsou jako tráva lidské dny: *
      rozkvetou jako polní kvítek,
¹⁶ zavane vítr, sfoukne jej, *
      a stopy po něm nezůstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

III

¹⁷ Však láska Páně do věků, *
      je dobrotiv až k dětem dětí
¹⁸ u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
      a plní jeho přikázání.
¹⁹ Pán zřídil si trůn v nebesích *
      a jeho vláda řídí vesmír. –

²⁰ Oslavte Pána, chvalte jej, †
      vy jeho poslové, vy silní, *
      kdo konáte, co on vám káže!
²¹ Oslavte Pána, zástupy, *
      vy, kdo jste v službách jeho vůle!
²² Oslavte Pána, díla Páně, †
      všude, kam sahá jeho vláda! *
      Oslavuj Pána, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.

V. Pane, náš Bože, obrať nás.
O. Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

Tak praví Hospodin:
^48.12„Slyš mě, Jakube,
Izraeli, jehož jsem povolal!
Já, já jsem první
a já jsem poslední.
¹³Ano, má ruka položila základy zemi,
má pravice roztáhla nebesa.
Já je volám – a hned tu stojí spolu!

¹⁴Všichni se shromážděte a slyšte!
Kdo z nich to oznámil?
Hospodin ho miloval:
jeho vůli vyplní na Babylónu,
na Chaldejcích jeho velkolepé dílo.

¹⁵Já, já jsem to řekl a povolal ho,
přivedl jsem ho a jeho cesta bude zdárná.
¹⁶Přistupte ke mně a slyšte to:
Nemluvil jsem od začátku skrytě,
od té doby, kdy se tak stalo, byl jsem při tom.“
A nyní Pán, Hospodin,
     mě poslal se svým duchem.

¹⁷Tak praví Hospodin, tvůj Vykupitel, Svatý Izraele:
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
     učím tě, abys měl úspěch,
vedu tě cestou, kterou máš jít.

¹⁸Kdyby sis hleděl mých přikázání,
tvůj blahobyt by se rozléval jako řeka
a tvé štěstí jako mořské vlny;
¹⁹bylo by jak písku tvých pokolení
a potomků z tvého těla jako jeho zrnek.
Nebylo by vyhynulo, nebylo by vyhlazeno
přede mnou tvé jméno.

²⁰Vyjděte z Babylóna, utečte od Chaldejců,
jásavým hlasem to zvěstujte,
ohlaste to a rozneste
až do končin země.
Řekněte: ‚Hospodin vykoupil
     svého služebníka Jakuba.
²¹Nežíznili, když je vedl po poušti,
vodě dal vytrysknout pro ně ze skály,
rozštěpil skálu, a voda tekla.

^49.9bBudou se pást na cestách,
svou potravu najdou na holých pahorcích.
¹⁰Nebudou mít hlad ani žízeň,
nebude je trýznit úžeh ani slunce.
Povede je ten, který se nad nimi slitoval,
a přivede je k pramenům vody.
¹¹Ze všech svých hor udělám cesty
a budou upraveny mé stezky.

¹²Hle, tito přicházejí zdáli,
jiní ze severu a od západu,
tihle z jižní země.“
¹³Jásejte, nebesa, plesej, země,
radostně se veselte, hory,
neboť Hospodin těší svůj národ,
smilovává se nad svými ubožáky.

RESPONSORIUM

O. Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory, neboť Hospodin těší svůj národ, * smilovává se nad svými ubožáky.
V. Za něho bude vzkvétat spravedlnost a pokoj. * Smilovává se nad svými ubožáky.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého biskupa Ambrože na Lukášovo evangelium

     Když anděl zvěstoval Panně Marii tajné úradky, použil k posílení důvěry příkladu. Aby dokázal, že u Boha je možné všechno, co uzná za vhodné, oznámil jí, že starší, už neplodná žena počala.
     Jakmile to Maria uslyšela, ihned se odebrala do hor; ne z nedůvěry k andělovu zjevení, či že by zprávu považovala za nejistou, nebo že by pochybovala o uvedeném příkladu, nýbrž plna blaha nad slíbeným darem, zbožné ochoty k službě a radostné nedočkavosti.
     Kam by plná Boha spěchala, ne-li k výšinám? Milost Svatého Ducha nezná váhavé jednání. A také se ihned prokazuje dobrodějné působení Mariina příchodu i  přítomnosti Pána; vždyť jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně a byla naplněna Duchem Svatým.¹
     Povšimni si rozlišení i zvláštního významu jednotlivých slov. Hlas slyšela dříve Alžběta, ale Jan vnímal dříve milost. Alžběta slyšela podle řádu přirozenosti, Janův záchvěv radosti byl původu mystického. Ona vnímala příchod Mariin, on příchod Pána. Žena příchod ženy, dítě příchod dítěte. Ony o milosti hovoří, oni ji v lůně svých matek zakoušejí a působením výsady, které se dostalo jejich matkám, začínají prožívat tajemství spásy. A obě matky dvojím zázrakem prorokují pod vlivem ducha svých dětí.
     Radostí se pohnulo dítě, matka je naplněna Duchem Svatým. Matka nebyla naplněna Duchem Svatým dříve než syn, avšak když jím byl naplněn syn, naplnil i  matku. Zaplesal radostí Jan, zaplesal radostí i Mariin duch. Když se zaradoval Jan, naplňuje se Alžběta Duchem Svatým.
     O Marii se dozvídáme, že se její duch zaradoval, ne že ji Duch naplnil, vždyť nepostižitelný už působil v matce nepostižitelným způsobem. Alžběta je naplněna Duchem Svatým po početí, Maria před početím. Blahoslavená, praví Alžběta, která jsi uvěřila.²
     Ale i vy, kdo jste uslyšeli a uvěřili, jste blahoslavení. Každá duše totiž, která uvěří, počíná i rodí Boží Slovo i poznává jeho skutky.
     Nechť má každý člověk Mariinu duši, aby velebila Pána; nechť má každý člověk Mariina ducha, aby se z Boha radoval. I když podle těla je jen ona sama Kristovou matkou, přece je podle víry Kristus plodem všech.
     Každá duše totiž přijímá Boží Slovo, jestliže neposkvrněna a prosta neřestí s neochvějnou svědomitostí střeží bezúhonnost. Každá duše, která dokáže být taková, velebí Pána, jako velebila Pána duše Mariina a její duch nalezl radost v Bohu, jenž přinesl spásu.
     Jak čtete i na jiném místě: Velebit pojďte Pána spolu se mnou,³ velebíme Pána ne proto, že by bylo možno mu lidským hlasem něco přidat, ale proto, že je veleben v nás. Obrazem Boha je totiž Kristus,⁴ a jestliže duše učiní cokoli spravedlivého a zbožného, velebí Boží obraz, k jehož podobnosti je stvořena; a proto tím, že jej velebí, jakousi účastí na jeho velikosti se povznáší.
     ¹ Lk 1, 41
     ² Lk 1, 45
     ³ Žl 33 (34), 4
     ⁴ srov. 2Kor 4, 4; Kol 1, 15

RESPONSORIUM

O. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána. Maria řekla: * Velebí má duše Pána.
V. Pojďte a poslyšte, bohabojní, povím, co Bůh mi dobrého činí. * Velebí má duše Pána.

TŘETÍ ČTENÍ

Ze spisů svatého Petra Kanisia

     Svatý Petr Kanisius je po zásluze nazýván druhým apoštolem Německa. Na cestu do této země dostal v Římě apoštolské požehnání a okusil přitom nejvyšších duchovních milostí. Sám to vyjádřil v následující modlitbě:¹
     „Věčný Veleknězi, tys mi ve své nesmírné dobrotě dopřál, že jsem směl obdržené apoštolské požehnání, jeho účinnost a potvrzení svěřit se vší naléhavostí tvým apoštolům, navštěvovaným ve Vatikáně a konajícím s tvou pomocí pravé divy. Zakusil jsem přitom velikou útěchu a sílu tvé milosti, kterous mi na přímluvu těchto pomocníků prokázal. Jistě i oni mi žehnali a schvalovali mé poslání v Německu; zjevně mi slibovali, že mi jako apoštolovi Německa budou prokazovat svou přízeň. Ty sám, Pane, víš, jak a kolikrát jsi mi právě onoho dne svěřil Německo, abych se o ně napříště bez ustání staral a abych za ně toužil žít i umírat.
     A jako by mi potom tvé přesvaté tělo otevřelo své srdce – zdálo se mi, že hledím přímo do něho - a tys mi přikázal z tohoto pramene pít, neboť ty mě, můj Spasiteli, nepřestáváš zvát, abych z tvých pramenů čerpal vodu své spásy.² A já jsem tolik prahl, aby mě odtud zaplavily proudy víry, naděje a lásky! Žíznil jsem po chudobě, čistotě a poslušnosti; prosil jsem tě, abys mě celého vykoupal, oblékl a okrášlil. A tak když jsem se odvážil dotknout tvého nejsladšího srdce, slíbils mi šat sešitý ze tří dílů, který měl přikrýt nahotu mé duše a nejlépe se hodil k mému nynějšímu povolání: těmi díly byl pokoj, láska a vytrvalost. Vybaven takovým spasitelným oblečením jsem se mohl spolehnout, že mi nebude chybět už nic a že všechno zdárně půjde ke tvé slávě.“
     ¹ zapsáno v jeho duchovním deníku 2. IX. a 4. IX. (v den řeholních slibů) 1549
     ² srov. Iz 12, 3; Zj 21, 6

RESPONSORIUM

O. Každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, * je jako hospodář, jenž ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.
V. Moudrost přebývá v srdci rozumného. * Je jako hospodář, jenž ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého Petra Kanisia, aby s láskou a moudrostí hájil katolickou víru; na jeho přímluvu dej těm, kdo tě hledají, radost, že tě našli, a těm, kdo v tebe věří, vytrvalost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie