Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. květen 2016
Sv. Zdislavy v Čechách a brněnské diecézi památka, nezávazná památka

Narodila se kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula dobročinnou láskou k chudině a péčí o vlastní děti. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1907 a za svatou 21. V. 1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci.
MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Oslavme ženu statečnou,
svatými ctnostmi výtečnou,
již v paměti vždy zachová
uctivě Církev Kristova.

Nadšena láskou nebeskou
nestála o slast pozemskou,
kráčela statně k věčnosti
po úzké cestě k svatosti.

Své tělo postem krotila,
duši modlitbou sytila,
došla z této pozemskosti
do slávy věčné radosti.

Prameni síly všeliké,
jenž činíš věci veliké,
slyš, Kriste, pro tu světici
své věrné, tebe prosící.

Buď slaven Otec Hospodin
a Ježíš Kristus, jeho Syn,
buď stejně uctěn Svatý Duch,
na věky věků jeden Bůh. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

³ Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
⁴ Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

⁵ Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!
⁶ Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

⁷ Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.
⁸ Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

⁹ Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.
¹⁰ Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

¹¹ Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

² Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
³ Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

⁴ protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
⁵ Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

⁶ pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
⁷ Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

⁸ Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.
⁹ Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

¹⁰ Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.
¹¹ A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

¹² Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!
¹³ Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!
¹⁵ Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

¹⁶ Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.
¹⁷ Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

¹⁸ Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,
¹⁹ ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

²⁰ Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
²¹ Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

     ^29.1Job pokračoval ve své řeči a řekl:
²„Kéž by mi bylo jak v dřívější době,
v dnech, kdy mě Bůh střežil,
³když mi nad hlavou zářilo jeho světlo,
v jehož jasu jsem kráčel v temnotě,
⁴když jsem byl v plné síle,
když Bůh chránil můj stan,
⁵když byl Všemohoucí ještě se mnou,
kolem mě byly mé děti,
⁶když ve smetaně jsem brodil své nohy
a skála vylévala potoky oleje.
     ⁷Když jsem se ubíral k městské bráně
a na náměstí jsem usedl do svého sedadla,
⁸mladí, jak mě viděli, ustoupili,
staří povstali a zůstali stát.
⁹Vznešení přerušili řeč,
dlaň si kladli na ústa.
¹⁰Ustal hlas velmožů,
jazyk jim přilnul k patru.
     ^30.1Ale nyní se mi vysmívají ti,
kteří jsou mladší než já,
jejichž otce jsem neměl za hodné,
aby se přidružili ke psům mého stáda.
     ⁹Nyní jsem se jim stal k posměchu,
sloužím jim za předmět klepů.
¹⁰Štítí se mě, vyhýbají se mi,
nestydí se plivnout mi do tváře.
¹¹Odhodili ohledy a trápí mě,
popustili si přede mnou uzdu.
¹²Chátra se vedle mě naparuje,
podrážejí mi nohy,
připravují cestu k mé zkáze.
¹³Boří mi stezku,
napomáhají mému neštěstí
a nikdo jim nebrání.
¹⁴Přicházejí jak širokou trhlinou,
valí se dovnitř jako bouře.
     ¹⁵Obořují se na mě hrůzy,
jak vichr zmizelo mé štěstí,
jak oblak prchlo mé blaho.
¹⁶A nyní se ve mně rozplývá má duše,
zmocnil se mě čas bídy.
¹⁷Bolest proniká mé kosti v noci,
hlodají mě útrapy, nemají klidu.
¹⁸Celou silou mě chytá Bůh za šat,
drží mě za okraj spodního roucha.
¹⁹Hodil mě do bláta,
podobám se prachu a popelu.
     ²⁰Volám k tobě o pomoc – neslyšíš,
naléhám – ani pak o mě nedbáš.
²¹Změnil ses mi v tyrana,
pronásleduješ mě svou násilnickou rukou.
²²Zdviháš mě do výše, dáváš mě unášet větrem
a děsíš mě bouří.
²³Vždyť vím, že mě na smrt chceš vydat,
na místo, kde se shromažďuje všechno živé.“

RESPONSORIUM

O. Bolest proniká mé kosti v noci, hlodají mě útrapy. * Hodil mě do bláta, podobám se prachu a popelu.
V. Nech mě, Bože, vždyť mé dny jsou jen závan větru. * Hodil mě do bláta, podobám se prachu a popelu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu papeže Pavla VI.

     Zbožná úcta a radostná oslava nebešťanů je vždy i pro nás vynikající příležitostí, abychom aspoň v duchu a v myšlenkách, když jsme snad tělem vzdáleni, navštívili ona místa, kde jsou s vírou uctíváni světci buď proto, že se tam narodili, nebo že se tam proslavili svými skutky, anebo že jsou tam pochováni.
     Blahoslavená Zdislava je ozdobou českých zemí. Tam se narodila ze vznešeného rodu, tam žila křesťanským životem a tam byla s velkou úctou i pochována. Vynikající ctnosti této ženy, její způsob života a pozoruhodné činy nejenže odpovídají zřejmě dnešním potřebám, ale též mocně vábí všechny křesťany k ochotnému následování.
     Jako žena a matka byla vzorem manželské věrnosti a oporou lásky a mravní kázně ve své rodině; jako dcera Církve byla zcela oddána katolické nauce a skutkům podle evangelia; jako občanka byla dobroditelkou stále pohotovou pomoci strádajícím; Boha milovala nade všechno a jemu jedinému sloužila na veřejnosti i doma.
     Vybízíme tedy všechny, aby hleděli na tento vynikající vzor svatého života a uvažovali o něm. Neboť lidé naší doby tu mohou nalézt následováníhodný ideál ctnosti, řád lásky a výzvu ke křesťanskému životu.

RESPONSORIUM

O. Vychovala své děti, byla pohostinná, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům. * Její chvála nevymizí z úst lidí, aleluja.
V. Řádná žena dělá svému muži radost, srdce jejího manžela na ni spoléhá. * Její chvála nevymizí z úst lidí, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k tobě v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího příkladu i my využíváme času věrným plněním tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie