Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. květen 2016
Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech, svátek

Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v  úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. III. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19. III. 1729 za svatého.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Jen co byl v hrobku pochován,
zázraky prozradil se Jan.
Jas jeho divů z podzemí
ven probleskuje mřížemi.

Tu jeho nepřátelé jsou
stiženi hanbou veřejnou,
tu z Božích rukou přísný trest
za zločiny své musí nést.

Kdo želí tu cti zničené
anebo věci ztracené,
bývalé cti zas dochází
a ztracenou věc nachází.

Tu mizí vleklé choroby,
čas mírní tíž zlých období,
tu v bouřích sídlí bezpečnost,
nad smrtí vládne smrtelnost.

A čerstvý jazyk světcův tu
hlasem své krve o pomstu
jak Ábel volá do výšin,
vytýká králi krutý čin.

Jediný Bože v Trojici,
od věků existující,
dej těm, kdo Jana vzývají,
to všechno, oč jej žádají. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Žalm 10 (11)
Spravedlivý důvěřuje v Boha

Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5, 6)

¹ K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *
      „Raději do hor uleť jako pták. –

² Hle, hříšníci už napínají luky, †
      už přikládají na tětivu šíp, *
      střílejí ve tmě proti poctivým.
³ Jestliže základy jsou otřeseny, *
      co spravedlivý tady dokáže?“ –

⁴ Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *
      jeho trůn je na nebesích,
   jeho oči hledí dolů, *
      jeho zrak nás lidi zkoumá.
⁵ Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †
      Kdo lne k násilí a křivdě, *
      toho z duše nenávidí.
⁶ Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *
      žhavý vítr jim dá v úděl! –

⁷ Protože Pán je vskutku spravedlivý, †
      rád má spravedlivé skutky, *
      zbožní spatří jeho tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

Žalm 16 (17)
Chraň mě, Bože, před bezbožníky

V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby... a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. (Srov. Žid 5, 7)

¹ Slyš, Pane, Spravedlivý, slyš můj hlas, *
      vyslyš mou prosbu ze rtů, které nelhou!
² Jen od tebe ať vyjde rozsudek, *
      tvé oči samy vidí, co je právo. –

³ Kdybys mé srdce zkoušel za noci, †
      zkoumal mě do dna, ohněm tříbil mě, *
      nepravost žádnou na mně nenalezneš.
⁴ Má ústa nehřeší, jak bývá zvyk, *
      já jenom podle slov z tvých rtů se řídím.
⁵ Já kráčím po cestě tvých zákonů, *
      má noha na tvé stezce nekolísá. –

⁶ Já k tobě volám, Bože, vyslyš mě! *
      Sluch ke mně nakloň, vyslechni mé slovo!
⁷ Učiň mi, Pane, div své milosti, †
      zachraň ty, kdo se k tobě utíkají, *
      před těmi, kdo se vzpouzejí tvé ruce!
⁸ Jak zřítelnici v oku svém mě střez *
      a v bezpečí mě ukryj pod svá křídla
⁹ před bezbožníky, co mě skličují, *
      před nepřáteli, co mě krutě tísní.
¹⁰ Jest jejich srdce tukem zarostlé *
       a ústa mají plna zpupných řečí.
¹¹ Číhají na mne, obstupují mě, *
       očima měří, jak mě svalit na zem;
¹² jako když lev se chystá na kořist, *
       nebo lví mládě, které číhá v skrytu. –

¹³ Povstaň už, Pane, sraz ho, hříšníka, *
       svým mečem chraň můj život před rouhačem!
¹⁴ Svou rukou, Pane, chraň mě před lidmi! *
       Ať jejich život vezme bídný konec!
    Tím, cos jim přisoudil, jim naplň břich, †
       ať mají dost i jejich synové *
       a ještě zbytky nechají svým dětem!
¹⁵ Já spravedlivý, spatřím však tvou tvář; *
       až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

V. I když mě postihly útlak a tíseň.
O. Přesto se těším z tvých ustanovení.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

     ^4.7Poklad víry máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám. ⁸Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. ⁹Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. ¹⁰Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle.
     ¹¹Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. ¹²A tak v nás pracuje smrt, ale ve vás život. ¹³Protože máme téhož ducha víry, jak je řečeno v Písmu: Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil, věříme i my, a proto také mluvíme.
     ¹⁴Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho.
     ¹⁵Všecko se to přece děje pro vás: čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet lidí bude potom projevovat vděčnost k Boží oslavě.
     ¹⁶A proto neklesáme na mysli. Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje, ¹⁷neboť nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, ¹⁸protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.
     ^5.1Víme totiž, až bude stržen stan, v kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v nebi. ²Proto vzdycháme plni touhy po tom, abychom si mohli vzít na sebe ještě jako šat i svůj příbytek z nebe, ³a to i v tom případě, když budeme shledáni oblečeni, ne svlečeni ze své pozemské schránky. ⁴Ano, pokud jsme v této pozemské schránce, vzdycháme a tíží nás to; nechtěli bychom být svlečeni, ale toužíme, abychom byli nadto ještě přioděni, aby tak byla smrtelná schránka pohlcena životem. ⁵Bůh sám nás tak k tomu určil a dal nám Ducha jako záruku.
     ⁶Jsme tedy ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána. ⁷To proto, že v nynějším stavu v Boha jen věříme, ale dosud ho nevidíme. ⁸Jsme však plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov tělesný a odebrat se do domova k Pánu.

RESPONSORIUM

O. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost. * Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.
V. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. * Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna

     Za spravedlivým slídí hříšník a snaží se ho usmrtit.¹ Nejdřív strojí pikle v duchu, takže jen on sám o tom ví, pak vyhlíží slídivým okem i navenek: vybírá místo, Olivovou horu, neboť Kristus tam často chodíval,² rozvažuje o čase – jenom ne o svátcích,³ čeká na vhodnou příležitost, aby nenastal rozruch mezi lidem,⁴ určuje způsob – koho políbím, ten to je, toho se chopte,⁵ a volí okolnosti – veleknězi a starší s ním poslali zástup.⁶
     Vizme společnost hříšníků, číhajících na cestě spravedlivých! Hříšník hříšníkem jen tak nepohrdne, naopak, zloděj se spolčuje s lupičem a zrádce se zrádcem, mluvka má rád žvanila a tyran ukrutníka. I zlí lidé mají totiž své oblíbence, takže se vzájemně milují, a kromě sebe nikoho, nýbrž nepřátelsky napadají ty, kteří nehodlají výt s vlky, ale chtějí bečet s ovcemi.
     Ovečka spásá zelený pažit, ráda pobíhá, požírá vrboví, aniž ublíží květům, a když něco šťavnatého sežere, všechno přežvýká a nalévá se pak mlékem. A pastýři jdou za ní a těší se z ní. A když je vedena na smrt, mlčí. V takové ovci poznáváme našeho Krista, neboť on byl veden jako ovce na porážku, aniž otevřel ústa.⁷ A také učedníci a jiní svatí byli posláni jako ovce mezi vlky.⁸ Těmto dobrým ovcím divocí a krvelační vlci nepřejí a stavějí proti nim svůj opačný způsob života. Vlci se přece nespokojí stejnou potravou, ukládají dokonce ovcím o život a lačnějí po jejich krvi a pronásledují je s neutuchající zuřivostí. Jsou přitom jaloví, zarostlí hrubou srstí, mléko nemají, maso mají smrduté, požírají zdechliny, nepřežvykují, stáje nemají, před pastýřem prchají.
     I lidé bývají vlky, krutostí vlky dokonce předčí a lstivostí překonávají sebesilnější šelmy. Nad všechny šelmy jsou mocné šelmy lidské, neboť strojí úklady duši i tělu: ubližují duši spravedlivých, protože jim špatně radí a zavádějí je na scestí bludu, ubíjejí duši závistí, radí se, jak pomoci někomu na smrt, a posléze hubí i tělo nebo o jeho záhubě rozhodují.
     Stejně jako nemůže zůstat beránek mezi vlky nedotčený, není si jist ani spravedlivý mezi hříšníky. Hříšník totiž usiluje spravedlivému o život⁹ nejrůznějšími intrikami, výslechy, léčkami, trýzněním, vražděním.
     ¹ Žl 36 (37), 32
     ² srov. Jan 18, 2
     ³ Mt 26, 5
     ⁴ srov. tamtéž
     ⁵ Mt 26, 28
     ⁶ srov. Mt 26, 27
     ⁷ srov. Iz 53 ,7
     ⁸ Mt 10, 16; Lk 10 ,3
     ⁹ srov. Žl 36 (37), 32

RESPONSORIUM

O. Nerozhořčuj se nad špatnými, neřevni na ty, kdo pášou zlo. * Svou cestu života svěř Pánu, důvěřuj, on už učiní své, aleluja.
V. Sám Pán je spásou spravedlivých, v čas nouze jim je ochranou. * Svou cestu života svěř Pánu, důvěřuj, on už učiní své, aleluja.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv Církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie