Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
30. duben 2016, Sobota
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Sv. Pia V., papeže, nezávazná památka
Sv. Zikmunda, mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Pia V., papeže, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
On na nejvyšší místo postavený
ovce, jež Petru svěřils, na tvůj pokyn
vždycky tak řídil, by na celé zemi
byl jeden ovčín.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal. Aleluja.
Apoštolové národům zvěstují podivuhodné skutky, jež vykonal Bůh. (Sv. Atanáš)
I
1 Slavte Pána, ctěte jeho jméno, *
zjevte jeho díla národům.
2 Zpívejte mu, na strunách mu hrejte, *
všechny jeho divy hlásejte!
3 Honoste se jeho svatým jménem! *
Ať se radují, kdo Pána ctí! –
4 Dbejte o Pána a jeho sílu, *
stále hledejte jen jeho tvář!
5 Vzpomeňte si na divy, jež konal, *
znamení a soudy z jeho úst,
6 rode jeho sluhy Abraháma, *
děti vyvolence Jákoba! –
7 Jenom on, jen Pán je naším Bohem, *
jeho soudy přes veškerou zem.
8 On je provždy pamětliv své smlouvy, *
pro sta pokolení dal svůj slib,
9 smlouvy uzavřené s Abrahámem, *
přísahy, co Izákovi dal. –
10 Zákonem ji určil pro Jákoba, *
věčnou smlouvou pro Izraele.
11 Řekl: "Dám ti kananejskou zemi *
za určený úděl dědičný.“
12 Že jich počtem bylo dosud málo, *
maloučko a hosty byli tam,
13 od národa k národu se táhli, *
z jedné říše mezi jiný lid,
14 nedovolil nikomu je tisknout, *
mnohé krále ztrestal kvůli nim:
15 „Nedotknete se mých pomazaných, *
neublížíte mým prorokům!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal. Aleluja.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků. Aleluja.
16 Když na zem svolal hladomor, *
odňal jí všechen živný chléb,
17 jednoho poslal před nimi: *
Josef byl prodán v otroctví.
18 Nohy mu pouty svázali, *
sevřeli hrdlo do želez,
19 až jeho slovo splněno *
a výrok Páně potvrzen. –
20 Tu králi vnukl pustit jej: *
pán národů mu volnost dal.
21 K řízení svěřil mu svůj dům *
a do správy svůj majetek.
22 Dle svého měl vést knížata *
a rádce učit moudrosti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků. Aleluja.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti. Aleluja.
23 I přišel do Egypta Izrael, *
byl Jákob hostem v zemi Chámově.
24 A v ní Pán mocně rozmnožil svůj lid, *
až ten byl silnější než domácí.
25 V těch vzbudil proti svému lidu zášť, *
zákeřnost proti služebníkům svým.
26 Pak poslal svého sluhu Mojžíše *
a Árona, jejž sám si vyvolil.
27 Činili jeho divy v Egyptě, *
znamení mocná v zemi Chámově! –
28 Sám seslal temnoty a byla tma, *
oni však jeho slov dbát nechtěli.
29 Proměnil tedy jejich vody v krev *
a ryby v nich jim nechal pohynout.
30 Celá zem hemžila se žábami, *
až do královských komnat nalezly.
31 Přikázal – přiletěly roje much, *
přeplněn komáry byl každý kout.
32 Namísto deště seslal příval krup, *
po celé zemi blesky planuly.
33 Vinice, fíkovníky potloukl, *
zporážel stromy v jejich krajinách. –
34 Přikázal – vpadly mraky kobylek *
a nespočetné spousty sarančí.
35 Zničily v zemi všechno zelené, *
zničily vše, co pole zrodila.
36 Zahubil jim vše prvorozené, *
prvotiny všech jejich plodných sil. –
37 Se zlatem, stříbrem lid svůj vyvedl, *
a v jejich kmenech nikdo nestonal.
38 Egypt byl jejich odchodu jen rád, *
neboť mu byli leda pro postrach.
39 I zaclonil je hustým oblakem *
a plamenem jim svítil za noci. –
40 Žebrali na něm – dal jim křepelky, *
nebeským chlebem sytil lačnící.
41 Rozrazil skálu – voda vytryskla *
a proudem rozlila se do pouště.
42 Neboť měl v paměti svůj svatý slib, *
jak ho dal kdysi Abrahámovi. –
43 Vyvedl národ, jenž se radoval, *
své vyvolené, kteří jásali.
44 A daroval jim kraje pohanů, *
majetku národů se zmocnili,
45 aby pak žili v jeho zákoně, *
zachovávali jeho příkazy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti. Aleluja.
V.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
O.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
10Anděl mi řekl: „Nezapečeťuj prorocká slova této knihy, protože čas je blízko, kdy se splní.
11Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je poskvrněný, ať se poskvrňuje dál, kdo
je spravedlivý, ať žije spravedlivě dál a svatý ať se posvěcuje dál!
12Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou, abych odměnil každého podle jeho činů.
13Já jsem alfa i omega, první i poslední, začátek i konec. 14Blaze
těm, kdo si vypírají šaty; budou mít právo na strom života a branami vstoupí do města. 15Venku zůstanou psi, čarodějníci,
smilníci, vrazi, modláři a každý, kdo má zálibu v páchání lži.
16Já, Ježíš, poslal jsem svého anděla, aby vám svědčil o tom, co se týká církevních obcí. Já jsem výhonek z Davidova
kořene a Davidův potomek, zářivá jitřní hvězda.“
17Duch i nevěsta volají: „Přijď!“ Kdo to slyší, ať také zvolá: „Přijď!“ A kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé
vodě, ať si ji vezme zadarmo.
18Já dosvědčuji každému, kdo slyší prorocká slova této knihy: Kdo by k nim něco přidal, tomu přidá Bůh těch ran,
o kterých se píše v této knize. 19A kdo by ze slov této prorocké knihy něco ubral, tomu ubere Bůh podíl na stromě
života a na svatém městě, o kterých se píše v této knize.
20Ten, kdo to dosvědčuje, říká: „Ano, přijdu brzy!“ Amen, přijď, Pane Ježíši!
21Milost Pána Ježíše buď se všemi!
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu sv. biskupa Augustina na Janovo evangelium
Všechnu útěchu, kterou Bůh lidem v jejich bídě nepřestává dávat, převyšuje to, že poslal v plnosti času – a on dobře věděl, kdy to má učinit –
svého jednorozenéhoSyna, skrze nějž všechno stvořil:1 on zůstal Bohem a stal se člověkem, aby byl prostředníkem mezi Bohem a lidmi, člověk
Kristus Ježíš.2
Všichni, kdo v něho věří, jsou koupelí znovuzrození zbaveni veškeré viny hříchu a vysvobozeni z věčné záhuby. Mají žít ve víře, naději a lásce
a procházet tímto světem a jeho pokušeními a nebezpečími jako poutníci. Bůh je přitom posiluje tělesnou i duchovní útěchou. A tak mají po
cestě, kterou se pro ně stal Kristus, směřovat k tomu, že spatří Boha tváří v tvář.
A protože ani když jdou po cestě, kterou je Kristus, nejsou kvůli lidské slabosti bez hříchů, předepsal jim jako spasitelný lék slitování;
to má podpírat jejich modlitbu, neboť on je učil modlit se: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.3
To činí Církev, naplněna v tomto životě plném soužení blaženou nadějí, a apoštol Petr ji celou, pro své prvenství mezi apoštoly, ve své osobě
obrazně představoval. Pokud jde o něj samotného, byl to od přirozenosti pouze jednotlivý člověk, působením milosti jednotlivý křesťan a
ještě větší milostí jednotlivý, a to první apoštol; ale když mu bylo řečeno: Tobě dám klíče od nebeského království, co svážeš na zemi, bude
svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi,4 tehdy představoval celou Církev; ona se zmítá v tomto světě různými zkouškami
jako v přívalu rozbouřených vln, ale nezřítí se, protože je postavena na skále,5 podle níž má Petr své jméno.
A Pán říká: Na té skále zbuduji svou Církev,6 protože Petr přetím vyznal: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.7 Říká tedy: Na té skále,
kterou jsi vyznal, zbuduji svou Církev. Tou skálou byl Kristus.8 Na tomto základě byl zbudován i sám Petr. Neboť nikdo nemůže položit jiný
základ nežli ten, který je už položen, a tím je Ježíš Kristus.9
Tedy Církev, založená na Kristu, přijala od něho v osobě Petrově klíče nebeského království, to je moc svazovat a rozvazovat hříchy. Tato Církev,
když Krista miluje a následuje, je vysvobozována od zlého. Nejvíce však Krista následuje v těch, kdo bojují za pravdu až na smrt.
1 srov žid 1, 2
2 1 Tim 2, 5
3 Mt 6, 12
4 Mt 16, 19
5 srov. Mt 7, 25
6 Mt 16, 18
7 Mt 16, 16
8 1 Kor 10, 4
9 1 Kor 9, 11
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal své Církvi svatého papeže Pia, aby bděl nad
čistotou její víry a provedl obnovu její liturgie; na jeho přímluvu posiluj v nás živou víru a účinnou
lásku, abychom měli účast na tom, co konáš ve společenství svého lidu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie