Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. duben 2016
Sv. Jana Křtitele de la Salle, kněze, památka

Narodil se 30. IV. 1651 v Remeši ve Francii. Pocházel ze zámožné rodiny a měl devět sourozenců. Stal se knězem (1678) a doktorem teologie (1680). Rozhodl se, že se bude věnovat především výchově mládeže. Zakládal školy pro děti z chudých rodin, a aby pro ně měl dost učitelů, založil kongregaci Školských bratří (1684). Vyučování v mateřské řeči místo latiny, zákaz tělesných trestů, školení dělníků při jejich povolání, zakládání obecných škol, zřizování učitelských ústavů, stálý zřetel na lidové vrstvy, to všechno byly novoty, které narážely na odpor. Zemřel 7. IV. 1719 v Rouenu. Za svatého byl prohlášen v roce 1900.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno. Aleluja.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno. Aleluja.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví. Aleluja.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví. Aleluja.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď. Aleluja.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ¹Andělovi církevní obce v Sardech napiš:
     Toto praví ten, který má sedm Božích duchů a sedm hvězd: Znám tvé skutky; máš jméno, jako bys žil, ale jsi mrtvý. ²Probuď se a utvrď zbytek, který je už na umření. Shledal jsem totiž, že tvoje skutky nejsou dokonalé před mým Bohem. ³Nuže, vzpomeň si na nauku, kterou jsi přijal a slyšel; zachovávej ji a změň se! Neprobudíš-li se však, přijdu jako zloděj, a ty nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu. ⁴Přesto však máš v Sardech několik lidí, kteří si šaty neposkvrnili; ti budou se mnou chodit v bílých šatech, protože jsou toho hodni. ⁵Kdo zvítězí, bude tedy oblečen do bílého; jeho jméno nevymažu z knihy života, ale budu se k němu znát před svým Otcem a jeho anděly.
     ⁶Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.
     ⁷Andělovi církevní obci ve Filadelfii napiš:
     Toto praví Svatý, Věrný, který má Davidův klíč; když on otevře, nikdo nemůže zavřít, když on zavře, nikdo nemůže otevřít. ⁸Znám tvé skutky: otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Mnoho síly sice nemáš, ale přece jsi zachoval moje slovo a nezapřel jsi mě. ⁹Já přinutím některé z lidí satanových – oni, lháři, si říkají židé, ale nejsou – přinutím je, aby přišli, padli ti k nohám a poznali, že jsem si tě zamiloval. ¹⁰Protože jsi zachoval nařízení o mé trpělivosti, i já tě zachovám v hodině zkoušky, která má přijít na celý svět, aby vyzkoušela obyvatele země. ¹¹Přijdu brzo! Drž pevně, co máš, aby ti nikdo nevzal tvou korunu. ¹²Kdo zvítězí, z toho udělám sloup v chrámě svého Boha a nikdy už z něho nevyjde; napíšu na něho jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z  nebe od mého Boha, a také svoje nové jméno.
     ¹³Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.
     ¹⁴Andělovi církevní obce v Laodiceji napiš:
     Toto praví Amen, svědek spolehlivý a věrný, začátek Božího stvoření. ¹⁵Znám tvé skutky: nejsi ani studený, ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! ¹⁶Takto však, protože jsi vlažný, ani horký, ani studený, vyplivnu tě z úst. ¹⁷Jestliže řekneš: Jsem bohatý, mám všeho dost, nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý, politováníhodný, chudý, slepý a nahý, ¹⁸pak ti radím, kup si ode mě zlato v ohni pročištěné, abys zbohatl; bílé šaty, aby ses oblékl a neukazovala se tvá ošklivá nahota; mast, aby sis pomazal oči a zase viděl. ¹⁹Já kárám a trestám všecky ty, které miluji. Buď tedy horlivý a dej se na pokání. ²⁰Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě. ²¹Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.
     ²²Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.

RESPONSORIUM

O. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, * k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě, aleluja.
V. Kdo zvítězí, tomu dám jíst ovoce ze stromu života, který je v Božím ráji. * K tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z rozjímání svatého Jana Křtitele de la Salle

     Rozvažujte v srdci, milí bratři, co říká apoštol Pavel, jak Bůh ustanovil v církvi apoštoly, proroky a učitele,¹ a dojdete jistě k  přesvědčení, že i vás Bůh ustanovil do vašeho úřadu a povolání. Dosvědčí vám to ostatně týž světec, neboť říká, že existují různé služby a různá působení, ale že se v těchto jednotlivých darech ukazuje k obecnému prospěchu, to znamená k prospěchu celé Církve, jeden a týž svatý Duch.²
     Není tedy pochyb, že když vám byla dána taková milost, vyučovat chlapce, zvěstovat jim evangelium a vzdělávat je v náboženském duchu, je to veliký dar od Boha, a že on sám vás k tomuto svatému dílu povolal.
     Chlapci svěření vaší péči by tedy v celém vašem učitelském působení měli vidět, že jste Boží služebníci, protože konáte svou práci s velikou láskou a opravdovou poctivostí. A dále ať vás k vašemu povolání ještě víc připoutává pomyšlení, že nejste jen služebníci Boží, ale i služebníci Ježíše Krista a jeho Církve.
     Říká to totiž svatý Pavel. Nabádá přece, aby byli za Kristovy služebníky považováni všichni, kdo hlásají evangelium, kdo píšou list, jejž diktuje Kristus, nikoli inkoustem, ale Duchem živého Boha, a nikoli na deskách kamenných, ale na živých deskách srdcí,³ pro vás srdcí vašich chlapců. Ať na vás proto naléhá Boží láska,⁴ protože Ježíš Kristus zemřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.⁵ Kéž vaše svědomitost a horlivost působí na vaše žáky, aby si uvědomovali, že je skrze vás vlastně povzbuzuje sám Bůh, protože vystupujete jako vyslanci Kristovi.⁶
     Také je třeba ukázat Církvi, jak velice ji milujete, a dát jí důkazy vaší horlivosti. Pracujete přece skrze Církev, a ta je Kristovým tělem. Prokažte tedy svou horlivou službou, že milujete ty, jež vám Bůh svěřil, tak jako Kristus miloval svou Církev.
     Vynaložte všechno úsilí, aby se vaši chlapci zapojili do stavby Církve, tohoto Božího chrámu, a tak aby dosáhli toho, že z Boží milosti budou moci jednou stanout před soudnou stolicí Ježíše Krista slavní, bez poskvrny nebo vrásky nebo čehokoli jiného.⁷ Ať se v nadcházejícím věku ukáže nesmírné bohatství milosti,⁸ kterou jim Bůh dal, když jim pomáhal ke vzdělání, a kterou dal vám k jejich vyučování a  výchově, aby získali dědictví v království Božím, v království našeho Pána Ježíše Krista.
     ¹ srov. 1 Kor 12, 28
     ² srov. 1 Kor 12, 5.11
     ³ srov. 2 Kor 3, 3
     ⁴ srov. 2 Kor 5, 14
     ⁵ srov. 2 Kor 5, 15
     ⁶ srov. 2 Kor 5, 20
     ⁷ srov. Ef 5, 27
     ⁸ srov. Ef 2, 7

RESPONSORIUM

O. K Ježíšovi přinášeli děti, aby jim požehnal. Ale učedníci to zakazovali. Když to Ježíš viděl, řekl jim: * Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Aleluja.
V. Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim* Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Jana, aby ukazoval mládeži cestu ke spáse; dávej své Církvi moudré vychovatele, aby pod jejich vedením vyrůstaly děti v dobré lidi a křesťany. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie