Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. listopad 2014
Pro OP: Sv. Ignáce Delgada, biskupa, Vincence Liema, kněze, Dominika An-Khama, otce rodiny, a druhů, vietnamských mučedníků, památka

První křesťanští misionáři přišli do Vietnamu v roce 1627 a první dominikáni v roce 1676. Bratři se zaměřili především na evangelizaci formou skutků tělesného milosrdenství a na vyškolení schopných katechetů. Převažujícím náboženstvím byl v té době ve Vietnamu taoismus a buddhismus. V říši vládli císařové jedné dynastie, kteří byli považováni za absolutní monarchy. K prvnímu pronásledování křesťanů zde došlo v roce 1711, kdy byl vydán první dekret o pronásledování křesťanů. Důvodů bylo několik. Především to byl strach před vším cizím a neznámým, dále protikřesťanská kampaň ze strany buddhistů, politické intriky, ale také nedostatek diplomacie ze strany cizinců a konečně nadměrná osobní krutost místních vládců. Během tří vln pronásledování v letech 1838 až 1862 zemřelo z našeho řádu 6 biskupů, 16 kněží a 13 členů třetího řádu. Spolu s ostatními mučedníky je 19. června 1988 kanonizoval sv. Jan Pavel II.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Vy, věrní Krista svědkové,
vyprali jste si do běla
v krvi Božího Beránka
při novém křtu tom roucha svá.

Jako bratři se těšíte
zde v lásce nyní vzájemné
ze společenství Kristova
v jeho kříži i vítězství.

Život jste rádi nabídli
tam na dalekém Východě;
války děs a její slzy
od všeho lidstva odvraťte.

Laskavě na nás pohleďte,
když na světě jsme poutníky.
Cestu nám také ukažte
na správné stezky Kristovy.

Ať jdeme vždycky za tebou,
ty Synu Boha živého;
jenž v mučednících zjevuješ
nám sílu Ducha Svatého. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

² V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
³ Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

⁴ Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
⁵ Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

⁶ Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
⁷ V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

⁸ Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
⁹ že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

¹⁰ Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
¹¹ ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

¹² Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
¹³ Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
¹⁴ Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

¹⁵ Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
¹⁶ Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
¹⁷ Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    ¹⁸ [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    ¹⁹ Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

²⁰ Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
²¹ Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

²² Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
²³ Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

²⁴ Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
²⁵ Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhého listu svatého apoštola Petra

     ¹Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kterým se dostalo stejného pokladu víry jako nám spravedlností našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista. ²Milost vám a pokoj kéž se rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.
     ³Jeho božská moc nám darovala všechno, co potřebujeme pro dosažení spásy a bohabojného života, totiž tím, že poznáváme toho, který nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. ⁴A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: abyste tím měli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která ovládá svět špatnými žádostmi. ⁵A proto se věnujte s celou horlivostí tomu, abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, ⁶poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti, ⁷zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec. ⁸Jsou-li totiž ve vás tyto ctnosti a rozmáhají se, nenechají vás v nečinnosti a neplodnosti; naopak: budete poznávat stále více našeho Pána Ježíše Krista. ⁹Kdo však je nemá, je slepý, krátkozraký. Nic už neví o tom, že byl očištěn od svých bývalých hříchů. ¹⁰Proto se, bratři, tím více vynasnažte, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. ¹¹Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

RESPONSORIUM

O. Bůh nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: * abyste tím měli účast na božské přirozenosti.
V. Vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista. * Abyste tím měli účast na božské přirozenosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z dopisu sv. Valentina de Berio-Ochoa jeho matce z Tonkinu ve Vietnamu

     Drahá, milovaná maminko.
     Na začátku tohoto roku jsem dostal od vás dopis. Ach, jaká radost, vidět psaní od mé matky! Zaradoval jsem se, když jsem zjistil, že se z vás stala čiperná stařenka a že ještě roztomile rozprávíte!
     S radostí jsem se dočetl, že jste denně na mši svaté a že prosíte za všechny milovaného Ježíše.
     Tážete se mne, jak žiji a jak se stravuji. Drahá maminko, žiji si velmi dobře. Stal jsem se panem biskupem a k jídlu mi nic nechybí!
     Tady není chléb. Máte-li krajíc čerstvého chleba, pošlete mi ho po nějakém ptáčkovi. S jakým potěšením budeme jíst – pan biskup a misionáři - chléb, který uhnětly ruce naší stařenky!
     Kukuřice tady je, ale jedí ji syrovou. Já taky jsem snědl dvakrát několik zrnek syrové kukuřice.
     Zde je bohatý rybolov, na moři i na řekách. Proto, a protože to přikazuje ve svých svatých zákonech náš svatý Otec Dominik, jím každý den ryby, a jen někdy jiné maso.
     Nebojte se, že umřeme hladem!
     Ale myslíte si, když jsme biskupem, že jezdíme v kočáře? Bosi putujeme od bažiny k bažině, a za temné noci! Při tom všem jsme veselí. Jedné noci jsem pochodoval šest mil v blátě a v dešti. Mnohokrát jsem se natáhl na zem jak dlouhý, tak široký, a třebaže jsem byl pan biskup, přišel jsem domů celý zablácený a promočený. Ale křesťané mají velkou lásku. Když jsem přišel domů, měl jsem připravenou teplou vodu, nechali mě vykoupat, a velmi dobře jsem mohl sloužit mši svatou.
     "Ach můj drahý synku", řeknete. Jak smutný je tenhle způsob života! Ne, moje stařenko, tento způsob života není smutný. Lidé tu žijí zdravě, radostně a čile. Bůh nás potěšuje v našich pracích. Já, přestože jsem starý chlap, musím roztomile skákat po bažinách. Maminko, z Valentina se stal horal, a před jeho vousy by se třásli i nejstarší ďáblové v pekle!
     Modlete se za mne k Ježíši a já také při mši svaté každý den vzpomínám na své rodiče. Prosím Boha, abyste na tomto světě měla co obléci a co jíst a v druhém světě abyste měla nebeskou slávu.
  &nčbsp;  Tedy odvahu, maminko! Trpělivě snášejte trápení tohoto světa!
     Naše tělo se často vzpírá, ale Ježíšova milost je silnější než tělo a peklo. Proto ho musíme stále prosit o tuto milost. Za přímluvce si vezměme nejsvětější Pannu Marii, patriarchu svatého Josefa, svatou Moniku a všechny svaté a světice v nebi.
     "Agur" (s Bohem), maminko! Pozdravujte všechny mé příbuzné. Líbám vám ruku.

RESPONSORIUM

O. Pán zkoušel vyvolené v tavícím kelímku jak zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. V čase, kdy budou odměněni, zazáří, * protože jeho vyvolení najdou lásku a smilování.
V. Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce. * Protože jeho vyvolení najdou lásku a smilování.

Nebo:

Z dopisu svatého Petra Almató jeho otci z Tonkinu

     Můj drahý otče,
     domnívám se také, že už jste mě oplakal jako mrtvého. Byl pro to dostatečný důvod a já jsem ani nemyslel, že budu moci až do nynějška naživu. Ani nemám velkou naději, že přežiji tak velké pronásledování. Skoro před rokem přišli naši osvoboditelé na toto pobřeží, postavili pevnosti, vybudovali domy, a zemřelo několik set Kočinčíňanů. Ale co z toho? Dosáhli jsme míru? Ach, milovaný otče! Vychytralá evropská politika úplně zmařila naše naděje. My naivní jsme měli za to, že jen horlivost pro náboženství dává zbraně tomuto království s úmyslem, aby byl potrestán král, a v případě, že nepodá náležité zadostučinění, aby byl zbaven vlády, kterou dala Francie jeho pradědovi. V současné době se ještě neudělalo pro náboženství nic, a jaké úmysly má Francie v otázce Kočinčíny, ukáže budoucnost. Rád bych se rozepsal trochu víc o tomto bodě, ale stručnost dopisu mi to nedovoluje.
     Pohromy, které jsme dosud utrpěli, jsou veliké. Naše misie, kdysi kvetoucí, ztratily svou svěžest a krásu. Kolik obcí bylo zničeno, kolik křesťanů uneseno, kolik Pánových služebníků zemřelo nebo bylo vypovězeno! Opravdu je nám do pláče, když vidíme, že některé vedou na popravu, jiné drží dlouhou dobu pohřbené v podzemních kobkách, jiným vydrancují domy a pak je zboří, a je nechají na ulici bez kousku chleba, kterým by se udrželi při životě. Běda nám, kteří jsme zhřešili!
     Přesný počet vyhoštěných, jak katechetistů, tak křesťanů, nemohu vám udat, protože nemám po ruce seznamy. Je jich mnoho. Nepočítaje dva veledůstojné apoštolské vikáře, o kterých jsem vám už psal minule, bylo nadto umučeno 19 domorodých kněží a různí katechisté a křesťané, jejichž přesný počet také neznám.
     Toto všechno se týká jen našich misií, v nichž jsme čítali 200.000 křesťanů. Bylo by pro nás jistou útěchou, kdybychom mohli předvídat konec tolikerých strastí. Ale průběh událostí v turonském přístavu nám nedovoluje žádný odhad.
     V současné době jsem dosti zdráv, i když ne tak, jak by bylo žádoucí, pro přítomné okolnosti. Před sedmi měsíci jsme byli my dva Evropané tajně v jednom malém domku se sklepem pod zemí, abychom se mohli schovat v případě, že by nás mandarini chtěli navštívit. Kdybyste se dověděl, že mě zajali a mučili pro víru, neplačte, ale spíš se radujte mě potkalo takové štěstí. Dávám "s Bohem" vám, mamince, bratrovi a sestrám a našim příbuzným a přátelům, kdybych jim už nemohl psát. Modlete se za mne mnoho k Pánu a k svaté Panně, aby mi dali potřebné milosti, abych zemřel z lásky k nim. S Bohem, milý otče!

RESPONSORIUM

O. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu.
V. Kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš Otče, tys posiloval svatého mučedníka Ignáce a jeho druhy, že kříži tvého Syna zůstali věrni až k prolití krve; na jejich přímluvu nám pomáhej, abychom tvou lásku šířili mezi lidmi, a tak se směli nazývat tvými dětmi a skutečně jimi byli. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie