Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. září 2014
Pro OP: Bl. Františka de Posadas, kněze, nezávazná památka

Narodil se 25. listopadu 1644 v Cordobě. Jeho otec byl zchudlý šlechtic z Galicie, jenž nakonec skončil jako prodavač ovoce. Pět let po narození Františka zemřel. Matka se provdala podruhé. S příchodem otčíma nastalo pro Františka období nemilovaného dítěte. František od dětství toužil po kněžském a řeholním životě. Vyrůstal ve stínu kláštera sv. Pavla. V osmnácti letech tedy požádal o přijetí do tohoto kláštera. Po překonání mnoha překážek vstoupil nakonec do kláštera Scala coeli u Cordoby, který založil blahoslavený Alvarez pro řeholníky přísné observance. V roce 1663 složil řeholní sliby. Po kněžském svěcení v roce 1668 se stal putujícím kazatelem v jižním Španělsku. Jeho velkým vzorem v kazatelské službě byl svatý Vincenc Ferrerský. Šířil růžencovou pobožnost, byl oblíbeným zpovědníkem. Lidovým misiím se věnoval téměř čtyřicet let. Zemřel 20. září 1713 v Cordobě a byl pohřben v klášterním kostele sv. Pavla. Beatifikoval jej 20. září 1818 Pius VII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

     ¹Hospodin mě oslovil: ²„Co je vám, že stále opakujete o izraelské zemi toto přísloví:
‚Otcové jedli nezralé hrozny,
a synům z toho trnou zuby.‘?
     ³Jakože jsem živ – praví Pán, Hospodin – nebude už nikdo v Izraeli, kdo by toto přísloví opakoval. ⁴Hle, mně náleží všichni: život otce, jako život syna. Zemře ten, kdo zhřeší!
     ⁵Jestliže je někdo spravedlivý, jedná podle spravedlnosti a práva, ⁶nejí maso s krví, neobrací své oči k modlám Izraelova domu, neposkvrní manželku svého bližního, nepřistoupí k ženě v době jejího krvácení, ⁷nikoho neutlačuje, vrátí dlužníkovi zástavu, nic nebere násilně, svůj chléb dává lačnému, obléká nahého, ⁸nebude lichvářsky půjčovat, nebude brát úrok, nebude podporovat nic zlého, bude-li každého soudit podle pravdy, ⁹následovat mé příkazy, bude-li zachovávat mé zákony a plnit je – ten je spravedlivý a jistě bude živ – praví Pán, Hospodin.
     ¹⁰Zplodí-li pak syna násilníka a vražedníka, který se dopouští některých z těchto věcí, ¹¹nedělá nic z toho, co činil jeho otec, ale jí maso s krví, poskvrňuje manželku svého bližního, ¹²utlačuje chudáka a ubožáka, bere násilím, nevrací zástavu, obrací své oči k modlám, páchá nepravost, ¹³lichvářsky půjčuje a bere úrok – jistě nebude živ. Protože páchal všechny tyto ohavnosti, jistě zemře! Sám bude příčinou své smrti.
     ²⁰Ten, kdo zhřešil, zemře! Syn nebude pykat za otcovu vinu a otec nebude pykat za synovu vinu. Na spravedlivém ulpí jeho spravedlnost, na zločinném jeho zločinnost.
     ²¹Jestliže se zločinec odvrátí od svých hříchů, které páchal, bude-li zachovávat mé příkazy, bude jednat podle práva a spravedlnosti, jistě bude živ a nezemře. ²²Nebude se vzpomínat na žádné jeho nepravosti, které spáchal. Bude žít pro svou spravedlnost, kterou činí. ²³Mám snad zalíbení v  zločincově smrti – praví Pán, Hospodin – anebo spíše chci, aby změnil své chování a byl živ?
     ²⁴Opustí-li však spravedlivý svou spravedlnost a bude-li jednat ohavně jako zločinec, bude živ? Na žádný jeho spravedlivý skutek, který učinil, se nevzpomene, zemře pro svou nevěrnost, které se dopustil, pro hřích, který spáchal.
     ²⁵Říkáte: ‚Pán nejedná správně!‘ Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné, nebo spíš vaše? ²⁶Jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro nepravost, které se dopustil. ²⁷Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. ²⁸Neboť proto, že se bál a odvrátil od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře. ²⁹Izraelův dům praví: ‚Pán nejedná správně!‘ Je to mé jednání, které není správné, izraelský dome, nebo spíše vaše?
     ³⁰Proto každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome – praví Pán, Hospodin. Přestaňte a odvraťte se od všech svých nepravostí, abyste se neobtížili vinou! ³¹Oprosťte se tedy od všech svých nevěrností, jichž jste se dopustili vůči mně, a utvořte si nové srdce a nového ducha. Proč byste chtěli zemřít, izraelský dome? ³²Vždyť nemám zálibu ve smrti toho, který má umřít – praví Pán, Hospodin. Obraťte se, a budete žít!"

RESPONSORIUM

O. Už se nebude říkat: Otcové jedli nezralé hrozny, a synům z toho trnou zuby. * Ten, kdo zhřešil, zemře.
V. Každého z vás budu soudit podle jeho chování. * Ten, kdo zhřešil, zemře.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích

     Písmo říká: Pán šlehá každého, koho uznává za svého syna.¹ A ty říkáš: „Třeba se mě to netýká"? Koho však se netýkají útrapy bití, toho se netýká ani synovství. Tážeš se: „Což takto šlehá každého svého syna?" Ovšemže šlehá, právě tak jako šlehal svého Jednorozeného. A tento jednorozený Syn, zrozený z Otcovy podstaty, rovný Otci božskou přirozeností,² Slovo, skrze něž bylo všechno stvořeno³ – ten neměl být za co trestán. Avšak proto přijal tělo, aby se nevyhnul ranám. Cožpak tedy ten, kdo šlehá svého Jednorozeného, který se nijak neprovinil, ponechá bez trestu provinilého, jehož za syna přijal? Apoštol říká, že takový není povolán k synovství.⁴ Byli jsme přijati za syny, abychom byli spoludědici Jednorozeného,⁵ a také abychom byli jeho dědictvím. Požádej, a národy ti dám.⁶ On nám tedy ve svém utrpení dal příklad.
     Slabý by jistě neměl ochabovat při pomyšlení na budoucí pokušení ani se nechat svést klamnou nadějí či podlomit strachem. Řekni mu: Připrav svou duši na pokušení.⁷ Snad také začne klesat na mysli, bude se bát a nebude se chtít pokušení postavit. Tu mu můžeš říci ještě něco jiného: Bůh je věrný, on nedopustí, abyste byli zkoušeni víc, než snesete.⁸ Slíbit něco takového a  předpovědět budoucí útrapy znamená posílit slabého. A jestliže tomu, kdo se příliš bojí, a je proto vyděšený, přislíbíš Boží milosrdenství – ne že by pokušení nepřišla, ale že Bůh nedopustí zkoušku nad jeho síly – ovážeš tím, co je zlomené.⁹
     Jsou totiž lidé, kteří když slyší o nadcházejících útrapách, tím více se vyzbrojí a přímo po nich žízní jako po tom pravém nápoji. Nespokojují se s lékem, kterého se dostává věřícím, ale touží po mučednické slávě. Ale jsou zase jiní, které to láme a ochromuje, jakmile uslyší, že jim hrozí zkoušky, které nutně musejí přijít, kterým se právě křesťan nemůže vyhnout a které nepozná nikdo jiný než ten, kdo opravdu chce být křesťanem.
     Přilož tedy obvaz útěchy, ovaž, co je zlomené. Řekni: „Neboj se, ten, v něhož jsi uvěřil, v  pokušení neopustí. Bůh je věrný a nedopustí, abys byl zkoušen nad své síly." To nejsou moje slova, to ti říká apoštol. Ten, co také říká: Žádáte důkaz, že mými ústy mluví Kristus?¹⁰ Když to tedy slyšíš, slyšíš to od samého Krista, a také od Pastýře, který pase Izrael.^{11
     1
     1 Žid 12, 6
     2 srov. Flp 2, 6
     3 srov. Jan 1, 3
     4 srov. Žid 12, 7-8
     5 srov. Řím 8, 14-16
     6 Žl 2, 8
     7 srov. Sir 2, 1
     8 1 Kor 10 ,13
     9 srov. Ez 34, 16
     10 2 Kor 13, 3
     11 srov. Žl 79 (80), 2
     12 srov. tamtéž, 6 (Vulg.)} K němu se totiž obrací výrok: Napojíš nás slzami, ne však přes míru.¹² Takže totéž, co praví apoštol: Nedopustí, abyste byli zkoušeni víc, než snesete, říká i prorok: Ne však přes míru. Ty se hlavně nespouštěj toho, kdo tě napomíná i povzbuzuje, kdo tě děsí i utěšuje, kdo tě zraňuje i  léčí.

RESPONSORIUM

O. Pro tebe, Pane, stále nás pobíjejí, jednají s námi jak s jatečním stádem. *Ale v tom skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.
V. Vydals nás v plen jak jateční stádo, mezi pohany rozptýlil jsi nás. * Ale v tom skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naplnil blahoslaveného kněze Františka nebeskou láskou a učinil jsi ho vynikajícím hlasatelem svého slova; na jeho přímluvu dopřej i nám, abychom stále žili ve tvé lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie