Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. červen 2014
Panny Marie, Matky Církve, památka

Blahoslavené Panně Marii náleží titul Matky Církve, protože porodila Krista, Hlavu Církve, a stala se matkou vykoupených před tím, než její syn na kříži odevzdal ducha. Blahoslavený papež Pavel VI. slavnostně potvrdil tento titul v promluvě k otcům Druhého vatikánského koncilu dne 21. listopadu 1964 a vyzval, „aby Bohorodička byla ode dneška pomocí tohoto titulu ještě více ctěna a vzývána celým křesťanským lidem.“

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Panenská Matko, dcerou jsi
Synáčka svého drahého,
pokorná, ač vždy vzácnější
nad tvory světa celého.

Bůh též ve svém rozhodnutí
od věků dobu stanovil,
kdy naší přirozenosti
za ozdobu tě vyvolil.

I tu jsi zušlechtila tak,
že její Tvůrce vznešený
se skrze tebe vtělil pak
k úžasu všeho stvoření.

V tvém svatém lůně panenském
se Oheň Boží lásky vzňal
a v jeho teple mateřském
zem rajské květy plodí dál.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

² V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
³ Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

⁴ Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
⁵ Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

⁶ Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
⁷ V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

⁸ Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
⁹ že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

¹⁰ Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
¹¹ ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

¹² Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
¹³ Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
¹⁴ Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

¹⁵ Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
¹⁶ Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
¹⁷ Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    ¹⁸ [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    ¹⁹ Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

²⁰ Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
²¹ Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

²² Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
²³ Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

²⁴ Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
²⁵ Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy Jozue

     ¹Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Nunovu, který Mojžíšovi přisluhoval: ²„Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám synům Izraele. ³Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem přislíbil Mojžíšovi. ⁴Vaše pomezí povede od stepi a tohoto Libanonu až k veliké řece, řece Eufratu, podél celé země Chetitů až k Velkému moři, kde zapadá slunce. ⁵Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.
     ⁶Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám. ⁷Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v Zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo, abys byl prozíravý ve všem, co budeš konat. ⁸Kniha tohoto Zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě. ⁹Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?“
     ¹⁰I přikázal Jozue předákům lidu: ¹¹„Projděte táborem a přikažte lidu: Připravte si zásobu potravin, neboť po třech dnech přejdete tento Jordán a půjdete obsadit zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do vlastnictví.“
     ¹²Rubenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manassesova pak Jozue řekl: ¹³„Pamatujte na to, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův. Řekl: ‚Hospodin, váš Bůh, vám dopřál odpočinek a dal vám tuto zemi.‘ ¹⁴Vaše ženy, děti a stáda zůstanou v zemi, kterou vám dal Mojžíš v Zajordání. Vy pak, udatní silou, ozbrojeni jděte před svými bratřími a bojujte za ně, ¹⁵dokud Hospodin nedá odpočinout vašim bratřím jako i vám, až i oni obsadí zemi, kterou jim dává Hospodin, váš Bůh. Tak se vrátíte do země svého vlastnictví a obsadíte ji, tu, kterou vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, v Zajordání na východě.“
     ¹⁶Odpověděli Jozuovi: „Učiníme všechno, co jsi nám přikázal, a půjdeme všude, kam nás pošleš. ¹⁷Budeme tě poslouchat stejně, jako jsme poslouchali Mojžíše. Jen ať Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, jako byl s Mojžíšem. ¹⁸Kdo se tvému rozkazu postaví na odpor a tvých slov neuposlechne ve všem, co mu přikážeš, ať zemře. Jen buď rozhodný a udatný.“

RESPONSORIUM

O. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou, praví Pán. * Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš můj národ do země oplývající mlékem a medem.
V. Neboj se, neboť budu s tebou všude, kam půjdeš, a neopustím tě. * Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš můj národ do země oplývající mlékem a medem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy blahoslaveného papeže Pavla VI. u příležitosti ukončení třetího zasedání Druhého vatikánského koncilu

     Když uvažujeme nad úzkým sepětím mezi Marií a Církví a prohlašujeme o přesvaté Panně Marii, že je Matkou Církve, je to pro její slávu a naši útěchu. Církev znamená celý lid Boží, věřící i jejich pastýři. Nazýváme ji Matkou plnou lásky a chceme, aby Bohorodička byla ode dneška pomocí tohoto titulu ještě více ctěna a vzývána celým křesťanským lidem.
     Ctihodní bratři, jedná se o titul, který není v křesťanské zbožnosti novinkou. Vždyť křesťané a celá Církev ji s oblibou oslovuje Matko! Tento titul skutečně patří k podstatě mariánské úcty, která nachází svůj základ v důstojnosti Matky vtěleného Slova.
     Tak jako božské mateřství je základem zvláštního vztahu mezi Marií a Kristem a její role v plánu spásy uskutečněné Kristem Ježíšem, stejně tak je toto mateřství základním kamenem vztahů mezi Marií a Církví, neboť ona je Matkou toho, který se od prvního okamžiku svého vtělení v panenském lůně sjednotil coby hlava se svým mystickým tělem, Církví. Z toho plyne, že Marie jako matka Kristova je také Matkou všech pastýřů a věřících, tedy Církve.
     Proto s duší plnou důvěry a v synovské lásce pozvedáme svoje oči k ní navzdory svojí nehodnosti a slabosti. Ta, která nám spolu s Ježíšem dala zdroj milosti, neopomene přispěchat Církvi na pomoc ve chvíli, kdy se Snoubenka Kristova, vybavená hojností darů Ducha Svatého, vydává s novým odhodláním přinášet spásu.
     Naše důvěra je o to víc podpořena a posílena, jakmile si uvědomíme velmi těsné vazby, které spojují naší nebeskou Matku s lidským pokolením. Přes veškeré bohatství obdivuhodných výsad, jimiž byla od Boha vybavena s cílem stát se důstojnou Matkou vtěleného Slova, zůstává nám přesto velmi blízká. Dcera Adamova jako my a tedy naše sestra pokud jde o pouto přirozenosti, byla uchráněna dědičného hříchu díky budoucím zásluhám Spasitele. K přednostem, které obdržela, připojila svou osobní ctnost odevzdané a příkladné víry, za což si zasloužila pochvalu z evangelia: „Blahoslavená, která jsi uvěřila.“
     Během svého života tedy uskutečnila dokonalý vzor Kristovy učednice, je zrcadlem všech ctností a dokázala vtělit evangelní blahoslavenství vyhlášená Kristem. Přes nesmírnou rozmanitost způsobů života a činností v ní celá Církev dosahuje nejvlastnějším způsobem dokonalého následování Krista.

RESPONSORIUM

R. Duch Svatý sestoupil na Marii * a moc Nejvyššího ji zastínila.
V. Tu, která byla připojena k utrpení svého Syna, naplnil svými dary, aby byla Matkou vykoupených. * A moc Nejvyššího ji zastínila.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, milosrdný Otče, tvůj jednorozený Syn ustanovil na kříži svou Matku, Pannu Marii, také naší Matkou; dej, ať s její láskyplnou pomocí tvá Církev stále roste svatostí svých členů a shromažďuje v sobě všechny národy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie