lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. leden 2014
Sv. Fabiána, papeže a mučedníka, nezávazná památka


Papežem se stal v roce 236. Byla to doba poměrného klidu a misionářského nadšení. Rozdělil Řím na sedm obvodů a jejich správu svěřil sedmi jáhnům. Na začátku Deciova pronásledování zemřel mučednickou smrtí 20. I. 250.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

4, 1-8. 32-40
Mojžíšova řeč k lidu

     Mojžíš řekl lidu toto:
     „Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců. Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Na vlastní oči jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Bál-peorovi, že každého, kdo chodil za Bál-peorem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu. Ale vy, kteří jste se přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi.
     Hleď, naučil jsem vás nařízením a ustanovením, jak mně to nařídil Hospodin, můj Bůh, abyste podle nich jednali v zemi, do níž chcete vejít a obsadit ji.
     Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní: uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: ‚Skutečně, moudrý a rozumný je tento velký národ!‘ Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které já vám dnes prohlašuji.
     Ptej se dávných dob, které tě předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi: ptej se od jednoho konce nebes k druhému, stalo se někdy něco tak velkého nebo bylo něco podobného slyšet, aby nějaký národ slyšel hlas Boha, mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu? Nebo zkusil nějaký bůh přijít a vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkouškami, znameními, divy, bitvami, mocnou rukou, napřaženým ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro vás to všechno učinil Hospodin, váš Bůh, před vašimi zraky v Egyptě? Bylo ti dopřáno vidět, abys poznal, že Hospodin je pravý Bůh; není jiného než on sám.
     Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě poučil; na zemi ti ukázal svůj veliký oheň a slyšel jsi z ohně jeho slova. Poněvadž miloval tvé otce, po nich si vyvolil jejich potomstvo a vyvedl tě sám svou velikou silou z Egypta, abys vyhnal před sebou národy, které byly větší a mocnější než ty, aby tě přivedl do jejich země a dal ti ji do majetku, jak je tomu dnes.
     Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi, není jiného Boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, abys byl šťastný ty a tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy!“

RESPONSORIUM

Dt 4, 1; 31, 19.20; Žl 81, 9

O. Izraeli, poslouchej nařízení Páně a napiš si je do srdce jako do knihy. * A dám ti zemi oplývající mlékem a medem.
V. Lide můj, slyš mé napomenutí, kéž mě Izrael vyposlechne. * A dám ti zemi oplývající mlékem a medem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů, které si poslali svatý Cyprián a římská církevní obec po mučednické smrti sv. Fabiána

(Ep. 9, 1 et 8, 2-3: CSEL 3, 488-489. 487-488)

Fabián nám dává příklad víry a statečnosti

     Když byl svatý Cyprián zpraven o smrti papeže Fabiána, poslal římským kněžím a jáhnům tento dopis:
     „Nejmilejší bratři, o smrti mého vynikajícího druha v úřadě jsme měli předtím jen nezaručenou zprávu a zůstávali jsme v nejistotě. Ale pak jsem od vás po podjáhnovi Kremenciovi obdržel dopis, jímž jsem byl velmi podrobně zpraven o jeho slavném odchodu, a zaradoval jsem se, že jeho bezúhonné řízení Církve bylo tak čestně dovršeno.
     Také z vás mám velikou radost, že jeho památce vydáváte tak slavné a skvělé svědectví. Skrze vás se dovídáme, jak vám záleží na slavné památce vašeho představeného, a dává to příklad víry a statečnosti i nám.
     Vždyť jako je selhání představeného nebezpečné tím, že může způsobit pád těch, kdo šli za ním, tak zase naopak je užitečné a spasitelné, když biskup dává svou pevnou vírou bratřím dobrý příklad.“
     Zdá se však, že římská církev, dříve než dostala tento dopis, poslala církvi kartaginské zprávu o své věrnosti při pronásledování:
     „Církev stojí pevně ve víře, přestože někteří, ať už osoby ve významném postavení nebo ti, kdo se báli lidí, ze strachu selhali. Ale i když se od nás oddělili, neopouštíme je, naopak vybízeli jsme je a stále vybízíme, aby konali pokání a snažili se dosáhnout odpuštění u toho, který může odpustit. Jinak, kdybychom je opustili, mohli by klesnout ještě víc.
     Vidíte tedy, bratři, že i vy musíte tak jednat, aby se ti, kdo klesli, pro vaše napomenutí napravili, a kdyby byli znovu zadrženi, aby vyznali víru, a tak mohli napravit své dřívější pobloudění. A připomínáme vám ještě jiné povinnosti: Těm, kdo upadli do pokušení a začali projevovat slabost, je nutno poskytnout pomoc, mají-li za svůj čin konat pokání a toužit znovu po přijetí do společenství. Vdovy, utiskovaní, kteří se nemohou o sebe postarat, vězni v žalářích či vyhnanci z domova potřebují, aby se jim posloužilo. Ani katechumeni, kteří podlehli slabosti, nesmějí zažít zklamání, že jim nikdo nepomůže.
     Pozdravují vás bratři, kteří jsou v okovech, i kněží a celá církev. Ta s velkou starostlivostí bdí na modlitbách za všechny, kdo vzývají jméno Páně. A také my prosíme, abyste zase vy pamatovali na nás.“

RESPONSORIUM

Flp 1, 23; 3, 8; 1, 21; 2, 17

O. Mám touhu zemřít a být s Kristem: pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista. * Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.
V. A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho a raduji se s vámi se všemi. * Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty dáváš účast na své slávě těm, kdo svůj život zasvětili tvé službě; posiluj nás na přímluvu svatého mučedníka Fabiána, abychom statečně setrvávali ve společenství víry a věrně ti sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie