Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
27. červenec 2013, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 16. týden
Sv. Gorazda a druhů, na Moravě památka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Roberta Nuttera, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům
6.1Jako Boží spolupracovníci vás napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo!
2Bůh přece říká:
‚V době příhodné jsem tě vyslyšel,
v den spásy jsem ti pomohl.‘
Hle, teď je ta „doba příhodná“, teď je ten „den spásy“! 3Nikomu v ničem nedáváme pohoršení,
aby nebyla potupena naše služba, 4ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí,
v souženích, v nesnázích, v úzkostech, 5v ranách, v žalářích, v nepokojích,
v námahách, ve bděních, v postech; 6čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem Svatým,
upřímnou láskou, 7slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně;
8za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti. Že prý jsme svůdcové,
a přece jsme pravdiví; 9že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle – žijeme;
jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; 10prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme,
jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno.
11Korinťané, mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán.
12Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo.
13Odplaťte mi stejným – jako k synům mluvím – otevřte dokořán srdce i vy.
14Nespřahejte se už s nevěřícími! Jaká účast spravedlnosti a nepravosti? Jaké společenství světla se tmou?
15Jaká shoda Krista s Beliárem? Nebo jaký podíl věřícímu s nevěřícím?
16Jaké spojení chrámu Božího s modlami?
Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl:
‚Budu přebývat a chodit mezi nimi,
budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘
17Proto ‚vyjděte z jejich společnosti
a oddělte se,‘ praví Pán,
‚a nedotýkejte se ničeho nečistého!
Potom vás přijmu za svoje:
18budu vaším otcem
a vy budete mými syny a mými dcerami,
praví všemohoucí Pán.‘
7.1Když tedy máme, milovaní, tato zaslíbení, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, stále více s Boží bázní
pokračujme ve svatosti.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze života slovanských věrozvěstů a jejich žáků
Svatý Cyril a Metoděj pokládali za největší nedostatek, že národ Slovanů nerozuměl Písmu sepsanému v řeckém jazyce. Proto vynalezli slovanská
písmena, přetlumočili Bohem vnuknutá Písma z jazyka řeckého do slovanského; a usilovali o to, aby bystřejším žákům předali božské nauky. Nemálo
jich zajisté pilo z tohoto pramene poučení; a mezi nimi nejvíce vynikali nejpřednější žáci: Gorazd, Kliment, Naum, Angelar a Sáva.
Slovanští věrozvěsti věděli, že Pavel kdysi předložil apoštolům evangelium, jak ho káže,1 a proto i oni pospíchali do Říma ukázat
blaženému papeži své dílo, překlad Písma. Šťastně dosáhli cíle a neběželi nadarmo.
Když totiž bylo jejich dílo papeži ukázáno a když on poznal, že překlad Písma do slovanského jazyka je plodem vskutku apoštolského ducha
obdařeného milostí, tu nevěděl, co počít radostí. Velebil tyto muže a nazýval je rozličnými jmény: otci, vytouženými dětmi, svou radostí, korunou
víry, věncem slávy a ozdobou Církve.
Potom některé z průvodců, o nichž sami svatí učitelé dosvědčili, že jsou dostatečně obeznalí ve slovanském písmě a že vynikají ctihodným životem,
dal posvětit na kněze, jiné pak na jáhny a podjáhny. A samotného velkého Metoděje, třebaže se bránil a všemožně se tomu snažil vyhnout, vysvětil
na biskupa Panonské Moravy.
Když se přiblížil čas, kdy měl Metoděj odpočinout od všech utrpení a kdy se mu mělo dostat odplaty za mnohé námahy, otázali se ho: „O kom ze
svých učedníků si myslíš, otče a ctihodný učiteli, že by měl být podle tvého doporučení tvým nástupcem?“ Tu jim Metoděj ukázal na jednoho ze
svých znamenitých učedníků, který se jmenoval Gorazd, a řekl: „Toto je svobodný muž z vaší země, dobře obeznalý v latinských knihách a
pravověrný. To budiž Boží vůle a vaše láska, jakož i má!“
1 srov. Gal 2, 2
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelára a Sávu, aby pokračovali
v díle svatého Cyrila a Metoděje; na jejich přímluvu nauč i nás předávat svěřený poklad víry,
abychom všichni rostli v milosti a v poznání tvého Syna Ježíše Krista. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie