Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
31. říjen 2012, Středa
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 30. týden
Sv. Wolfganga, biskupa, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I
2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě. –
3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –
6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení. –
11 Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech. –
13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník, jak všichni moji otcové.
14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)
3 Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
5 Zlo ti je milejší než dobro, *
lež ti je víc než pravda.
6 Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný! –
7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
8 Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“ –
10 Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
11 Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
V.
Doufám, Pane, z duše doufám.
R.
Na tvé slovo vyčkávám.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Moudrosti
1Slyšte, králové, a buďte rozumní,
poučte se, vládcové dalekých krajin!
2Nakloňte sluch vy, kteří ovládáte zástupy lidu,
kteří se pyšníte množstvím národů!
3Od Pána jste dostali moc,
od Nejvyššího vládu.
On bude zkoumat vaše skutky
a zkoušet vaše úmysly,
4protože jste nevládli správně,
nezachovávali jste zákon,
nechovali jste se podle Boží vůle,
ačkoli jste služebníky jeho královské důstojnosti.
5Pán na vás přijde strašně a rychle,
poněvadž držitele moci stihne neúprosný soud.
6Malému se totiž odpustí z milosrdenství,
s velkou přísností však budou trestáni mocní.
7Svrchovaný vládce se nikoho nebojí,
neohlíží se na moc,
protože on stvořil malého i velkého,
o všechny se stará stejně,
8ale mocné očekává přísná zkouška.
9Vládcové, k vám se tedy obracejí má slova,
abyste se naučili moudrosti a neklesli.
10Ti totiž, kdo svatě střeží svaté příkazy,
budou uznáni za svaté,
ti, kdo jsou o nich poučeni, najdou ospravedlnění.
11Buďte tedy žádostiví mých slov,
mějte po nich touhu, a poučí vás.
12Moudrost září a nevadne,
snadno ji vidí ti, kdo ji milují,
dává se nalézt těmi, kdo ji hledají.
13Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první.
14Neunaví se, kdo k ní časně přichází,
najde ji, jak mu sedí u dveří.
15Myslet totiž na ni, je svrchovaná prozíravost,
kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti.
16Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni,
na cestách se jim ukazuje s přízní
a při každé myšlence jim vychází vstříc.
17Neboť její začátek je zcela upřímná touha poučit se,
chtít se poučit je láska k ní,
18láska k ní je zachovávat její přikázání,
dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost,
19nesmrtelnost pak dává místo u Boha.
20A tak touha po moudrosti přivádí ke kralování.
21Vládcové lidí, když se tedy těšíte z trůnů a žezel,
ctěte moudrost, abyste kralovali navěky.
22Chci vám oznámit, co je moudrost a jak vznikla,
a neskryji vám o tom žádné tajemství,
ale hned od začátku chci vyzkoumat
a osvětlit, jak se poznává,
a pravdu o ní nenechám bez povšimnutí.
23Ani se nespojím se sžíravou závistí,
protože ta nemá s moudrostí nic společného.
34Množství moudrých lidí je štěstím pro svět
a rozumný král přináší blaho pro lid.
25Proto se dejte mými slovy poučit
a budete z toho mít prospěch.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze "Života svatého Wolfganga"
Z mnoha zbožných Wolfgangových činů je třeba úvést i to, co tento Boží služebník vykonal pro kmen Čechů. Tento kmen totiž nedávno předtím
přijal křesťanskou víru a odvrhl, byť liknavě, bohaprázdné modly, ale vůbec nevěděl, jak by katolické náboženství uskutečňoval, neboť mu scházel pastýř.
Ale císař Ota II., přední vyznavač svatého náboženství, byl požádán slavným vévodou Jindřichem a dalšími věřícícmi, aby dílo, s kterým se u tohoto
kmene započalo, pro lásku Boží královskou mocí dovršil. S těmito prosbami císař rád souhlasil. Ale poněvadž česká provincie byla farností řezenské
diecéze, nemohl to provést, leč s podporou jejího biskupa. Proto vyslal k biskupovi poselstvo s žádostí, aby náhradou za tuto farnost přijal statky
a dovolil v Čechách založit biskupství.
Tu se muž Boží nesmírně zaradoval z toho, co bylo řečeno, a svolal své přední rádce žádaje od nich radu, jak by měl císaři vhodně odpovědět.
Když mu jednohlasně radili, aby této žádosti nevyhověl, řekl: "Vidíme, že se pod zemí té provincie skrývá vzácná perla, a nezískáme ji, leda za tu cenu,
že prodáme, co nám patří.1 Poslyšte proto, co pravím. Hle, já rád dám sám sebe i všechen svůj majetek, jen aby tam dům Boží dostal pevné základy, aby tamější církev
byla posílena." To řekl a vzkázal císaři, že souhlasí. Když nastal čas uskutečnit dohodnutou směnu, vyhověl s takovou ochotou, že sám sestavil listinu privilegia.
1 srov. Mt 13, 44-46
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal svatému biskupu Wolfgangovi moudrost a velkodušnost, takže měl na zřeteli
vždycky jen prospěch tvého království; nauč i nás vidět potřeby tvé Církve a spolupracovat na
díle spásy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie