Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. září 2012
Pro OP: Vzpomínka zemřelých příbuzných a dobrodinců řádu, nezávazná památka

Evangelní chudoba, která je podle vůle svatého Dominika součástí našeho kázání, vede také k tomu, že nám řada přátel a dobrodinců pomáhá plnit poslání řádu svou prací, anebo dary ze svého majetku. Tato výměna hmotných i duchovních darů vytváří krásné pouto mezi bratry a sestrami a všemi dalšími, kdo se podílí na díle kázání. Proto byla od počátku každodenní modlitba za dobrodince důležitou součástí společné modlitby řádových komunit. Dnes si zvláště připomínáme zesnulé, kteří jsou rozličnými pouty spojeni s naším řádem.

Vzpomínka zemřelých příbuzných a dobrodinců řádu se koná pouze při mši svaté. Zdá-li se to však vhodné, může se konat připomínka i v liturgii hodin, při zachování předpisů pro votivní oficia (srov. IGLH, č. 245–252).

Odkaz na alternativní texty za zemřelé.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ty, který žiješ od věků,
jediný žití prameni,
k nám, pro své viny propadlým
v klín smrti, Bože, pohlédni.

Tys, Otče, tvora hříšného
postihl trestem zániku,
aby, až prach se vrátí v prach,
zaplatil daň všech viníků.

Přesto však ten dech života,
jejž jsi nám vdechl v moudrosti,
zůstává v nás i nadále
jakoby poupě věčnosti.

V tom naděje, v tom útěcha,
že, Pane, ožijeme zas,
až první ze všech vzkříšených
sám Kristus k sobě vezme nás.

Dej služebníkům zesnulým,
ať vejdou v říši života:
jichž duše v Krista věřila
a Duchem byla prodchnuta.

Uveď nás ve své království,
ze světa až nám sejít dáš,
ať slavíme tě chválami,
Ty, Počátku i konci náš. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

     ¹Na počátku vlády judského krále Jehojakima, syna Jošíjáhova, Hospodin mě oslovil:
     ²"Tak praví Hospodin: Postav se do nádvoří Hospodinova domu a mluv ke všem judským městům, ze kterých přicházejí lidé, aby se klaněli v Hospodinově domě, všecky řeči, které jsem ti přikázal, abys jim řekl; nevynech ani slovo! ³Snad poslechnou a odvrátí se každý od svého zlého chování, takže mi bude líto seslat neštěstí, kterým je hodlám stihnout pro jejich zlé skutky.
     ⁴Řekni jim: Tak praví Hospodin: Jestliže mě neposlechnete a nebudete jednat podle mého zákona, který jsem vám dal, ⁵nebudete-li poslouchat slova mých služebníků proroků, které k vám ustavičně a usilovně posílám - ale vy je neposloucháte - ⁶naložím s tímto domem jako se Silem a toto město vydám jako kletbu všem národům země."
     ⁷Kněží, proroci a všichni lidé slyšeli Jeremiáše, když mluvil tato slova v Hospodinově domě. ⁸Když pak Jeremiáš domluvil vše, co mu přikázal Hospodin oznámit všemu lidu, chopili ho kněží, proroci a všechen lid s křikem: "Teď musíš umřít! ⁹Proč jsi prorokoval v Hospodinově jménu: ‚Jako Silo bude tento dům a město zpustne, že v něm nebude ani jeden obyvatel‘?"
     Všichni lidé v Hospodinově domě se srotili proti Jeremiášovi. ¹⁰Když uslyšeli nejvyšší judští úředníci o této věci, odebrali se z královského paláce do Hospodinova domu a posadili se k soudu u vchodu Nové brány Hospodinova domu.
     ¹¹Kněží a proroci pravili nejvyšším úředníkům a všemu lidu: "Tento muž zasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, neboť prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši."
     ¹²Jeremiáš řekl úředníkům a všemu lidu: "Hospodin mě poslal; abych prorokoval proti tomuto domu a proti tomuto městu všechna slova, která jste slyšeli. ¹³Proto nyní napravte své mravy, své skutky a poslouchejte hlas Hospodina, vašeho Boha, a Hospodinovi bude líto seslat neštěstí, kterým vám hrozil. ¹⁴Já sám jsem ve vašich rukou; naložte se mnou, jak za dobré a za správné uznáváte; ¹⁵vězte však, že zabijete-li mě, nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo, neboť mne k vám opravdu poslal Hospodin, abych mluvil do vašich uší všechna tato slova."

RESPONSORIUM

O. Vězte však, že zabijete-li mě, * nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo.
V. Pilát si před očima lidu umyl ruce a řekl: Nemám vinu na krvi tohoto člověka. * Nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře kněze Órigena k Janovu evangeliu

     Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím.¹ Zdá se mi, že se tu poukazuje na ty židy, kteří tíhli k  tělesným a smyslovým věcem. Ti se velmi rozhořčili, když Ježíš vyhnal penězoměnce, kteří svým počínáním dělali z Otcova domu tržiště. Žádali znamení, z něhož by bylo zřejmé, že božské Slovo, které oni nepřijímají,² má právo takové věci činit. Na otázku: Jakým znamením dokážeš, že tohle smíš dělat?³ Spasitel odpovídá, jako by mluvil o židovském chrámě, přitom však míní své vlastní tělo: Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím.
     Obojí ovšem, svatyně i Ježíšovo tělo, je podle jednoho z výkladů obrazem Církve. Církev totiž bývá nazývána chrámem, neboť je vystavěna z živých kamenů, učiněná duchovním chrámem, svatým kněžstvem,⁴ zbudována na základech apoštolů a proroků, a Kristus Ježíš je nárožní kvádr.⁵ Také je však řečeno: Vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd.⁶ A tak i kdyby se zdálo, že pronásledovatelé útočící proti celistvosti chrámu jakoby rozrušují ladnou soudržnost jeho kvádrů a svými piklemi v pronásledováních a souženích rozpojují všechny Kristovy kosti, jak se píše v jednadvacátém žalmu,⁷ bude chrám znovu vystavěn a tělo třetího dne zase vstane,⁸ po dni zloby, který na ně přijde, i po následujícím dni dokonání všeho.⁹
     Neboť třetí den nadejde v novém nebi a nové zemi, až bude přemožena smrt a tyto kosti, všechen dům izraelský, o veliké neděli vstanou z mrtvých.¹⁰ A tak Kristovo vzkříšení po jeho umučení na kříži obsahuje i tajemství zmrtvýchvstání celého Kristova těla. A jako bylo ono viditelné Ježíšovo tělo ukřižováno, pohřbeno a potom vzkříšeno, tak bylo zároveň s ním ukřižováno i celé Kristovo tělo složené ze svatých, a  již nežije. Neboť nikdo z nich si, právě tak jako Pavel, nezakládá na ničem jiném než na kříži našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož je on sám pro svět ukřižován a svět pro něho."¹¹
     Nejenže je však s Kristem přibit na kříž a ukřižován pro svět, ale spolu s Kristem je také pohřben. Byli jsme spolu s  Kristem pohřbeni,¹² říká apoštol. A jako by již zakoušel jakousi předchuť vzkříšení, dodává: A vstali jsme spolu s ním z mrtvých.^{13
     1} Jan 2, 19
     ² srov. Jan 1, 11
     ³ Jan 2, 18
     ⁴ srov. 1 Petr 2, 5
     ⁵ srov. Ef 2, 20
     ⁶ 1 Kor 12, 27
     ⁷ srov. Žl 21 (22), 15
     ⁸ srov. Mr 13, 14
     ⁹ srov. 1 Petr 3, 3.10.13
     ¹⁰ srov. Ez 37, 11
     ¹¹ srov. Gal 6, 14
     ¹² Řím 6, 4
     ¹³ srov. tamtéž

RESPONSORIUM

O. Vaše tělo je chrámem Ducha Svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a proto už nepatříte sami sobě. Byli jste přece koupeni, a to za vysokou cenu. * Oslavujte Boha svým tělem.
V. Neposkvrňujte se: buďte svatí, neboť já jsem svatý. * Oslavujte Boha svým tělem.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty lidem odpouštíš a chceš, aby všichni byli spaseni; prosíme tě za naše zemřelé bratry, sestry, příbuzné a dobrodince: na přímluvu Panny Marie a všech svatých jim dej účast na věčné blaženosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie