Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. červen 2012
Druhé mezidobí, 8. týden
4. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

I

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

II

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

V. Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R. Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Job

     Job odpověděl svým přátelům:
^13.13„Mlčte a nechte mě mluvit,
ať mě cokoli stihne.
¹⁴Ve svých zubech ponesu své tělo,
na svou dlaň položím svou duši.
¹⁵Může mě zabít, nemám však jinou naději,
jak své chování před ním obhájit.
¹⁶Již to je mi k prospěchu,
že se nesmí před ním objevit rouhač.
     ¹⁷Slyšte mé slovo,
mému výkladu popřejte sluchu!
¹⁸Nuže, připravil jsem svou při k soudu,
vím, že budu uznán spravedlivým.
¹⁹Kdyby ještě někdo chtěl se mnou se přít,
pak bych už raději mlčel a zemřel.
     ²⁰Jen dvou věcí mě ušetři,
a pak se před tebou nebudu skrývat:
²¹Svou ruku vzdal ode mě,
ať mě neděsí hrůza z tebe!
²²Pak se ptej, a já odpovím,
nebo já budu mluvit, a ty mně odpověz!
²³Kolik je mých nepravostí a hříchů?
O mé nevěrnosti a vině mě pouč!
²⁴Proč skrýváš svou tvář,
máš mě za svého nepřítele?
²⁵Chceš děsit list odvátý větrem,
či pronásledovat suché stéblo,
²⁶že trpký osud mně předpisuješ
a přisuzuješ viny mého mládí?
²⁷Do klády svíráš mé nohy,
špehuješ všechny mé cesty,
značíš si stopy mých nohou.
²⁸Můj život je jako měch, který se rozpadá,
jako oděv, který mol rozežírá.
     ^14.1Člověk zrozený z ženy
má život krátký a plný neklidu.
²Jako květ vypučí, zvadne,
prchá jako stín a nevydrží.
³A přece na něj otvíráš své oči
a ženeš ho na soud se sebou?
⁴Kdo může z nečistoty udělat čisté?
Jistě nikdo.
     ⁵Když už jsou určeny jeho dni
a u tebe je počet jeho měsíců,
když už jsi mu stanovil cíl, který ho nemine,
⁶tedy aspoň se od něho odvrať a nech ho,
ať jako nádeník užívá svého dne.“

RESPONSORIUM

O. Bože, nebudu se před tebou skrývat; svou ruku vzdal ode mě, * ať mě neděsí hrůza z tebe.
V. Potrestej mě, Hospodine, ale s mírou, ne ve svém hněvu. * Ať mě neděsí hrůza z tebe.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátů svatého biskupa Zenona Veronského

     Milovaní bratři, nakolik je nám to dáno poznat, Job je předobrazem Krista. Ostatně srovnání nám pomůže odhalit pravdu.
     Job byl od Boha nazván spravedlivým;¹ Kristus je spravedlnost sama a z jeho pramene pijí všichni svatí. Právě o něm přece bylo řečeno: Vzejde vám slunce spravedlnosti.² Job byl nazván pravdivým; ale Pán je pravda sama a sám o sobě v evangeliu říká: Já jsem cesta a pravda.³
     Job byl bohatý;⁴ ale kdo je bohatší než Pán? Všichni bohatí jsou jeho služebníci a patří mu celý svět a všechna příroda, jak říká blažený David: Pánu zem patří se vším, co nese, jeho je svět i vše, co v něm žije.⁵ Joba ďábel třikrát pokoušel: a jak vypráví evangelista, podobně se snažil třikrát pokoušet i Pána.⁶ Job ztratil všechen svůj majetek;⁷ a Pán z lásky k nám opustil své nebeské statky a učinil se chudým, aby nás učinil bohatými.⁸ Jobovy syny zahubil rozběsněný ďábel⁹ a Pánovy syny, proroky, zabilo zběsilé pokolení farizeů. Job byl poskvrněn vředy¹⁰ a Pán vzal na sebe tělo a byl znevážen a pošpiněn hříchy celého lidského rodu.
     Joba vybízela vlastní manželka, aby hřešil¹¹ a Pána nutila synagóga, aby následoval zkaženost starších. O Jobovi se vypravuje, jak se mu jeho přátelé posmívali; a Pánu se vysmívali kněží, ti, kteří ho měli oslavovat bohoslužbou. Job seděl na hnojišti plném červů;¹² Pán také pobýval na skutečném hnojišti v bahně tohoto světa mezi opravdovými lidskými červy, kteří přímo překypují nejrůznějšími zločiny a neřestmi.
     Job dostal zase zpátky zdraví i všechno jmění;¹³ avšak Pán svým vzkříšením daroval těm, kdo v něho věří, nikoli pouhé zdraví, ale nesmrtelnost, a opět získal vládu nad veškerou přírodou, jak o tom sám svědčí, když říká: Všechno je mi dáno od mého Otce.¹⁴ Job zplodil náhradou další syny;¹⁵ také Pán stvořil po prorocích nové syny, svaté apoštoly. Blažený Job odpočinul v pokoji;¹⁶ Pán však zůstává, požehnaný na věky, před věky a od věků a po všechny věky věků.
     ¹ srov. Job 1, 1
     ² Mat 3, 20
     ³ Jan 14, 6
     ⁴ srov. Job 1, 2
     ⁵ Žl 23 (24), 1
     ⁶ srov. Mt 4, 1-11
     ⁷ srov. Job 1, 21
     ⁸ srov. 2 Kor 8, 9
     ⁹ srov Job 1, 15
     ¹⁰ srov. Job 2, 7
     ¹¹ srov. Job 2, 9
     ¹² srov. Job 2, 8
     ¹³ srov. Job 42, 10
     ¹⁴ Mt 11, 27
     ¹⁵ srov. Job 42, 13
     ¹⁶ srov. Job 42, 16

RESPONSORIUM

O. Vytrvale běžme o závod, který je nám určen. * Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.
V. Ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích. * Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, naplň celý svět svým pokojem a veď ho po správných cestách, aby tvá Církev mohla v bezpečí a míru plnit své poslání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie