Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 |
16. listopad 2011, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 33. týden
Sv. Markéty Skotské, nezávazná památka
Sv. Gertrudy, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.
Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.
Křehkosti těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.
Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
10.3Tak praví Hospodin:
„Můj hněv se vznítil proti pastýřům,
potrestám kozly.
Ano, Hospodin zástupů navštěvuje
své stádce, dům Judův,
změní ho ve svého skvělého bojovného oře.
4Od něho je hlavní kůl stanu,
od něho kolík,
od něho bojový luk,
od něho však vyjde i každý vůdce.
5Budou jako hrdinové,
kteří rozšlapávají bláto ulic v bitvě,
budou bojovat, protože Hospodin je s nimi;
jezdci na koních budou zahanbeni.
6Judovu domu dám sílu
a vysvobodím dům Josefův;
přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji;
budou, jako bych je nezavrhl,
vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh, a vyslyším je.
7Efraimité budou jako hrdinové,
jak po víně se zaraduje jejich srdce,
spatří to jejich synové a zajásají,
v Hospodinu zaplesá jejich srdce.
8Zapískám na ně, abych je shromáždil,
vždyť jsem je vykoupil,
bude jich mnoho tak jako dříve.
9Mezi národy je rozseji,
v dálných končinách na mě budou vzpomínat;
vychovají své děti a potom se vrátí.
10Přivedu je zpátky z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a přivedu je do země Gileadu a Libanonu,
ani jim nebude stačit místo.
11Projdou mořem úzkosti,
ale Hospodin srazí vlny do moře,
budou vysušeny všechny hlubiny řeky;
pokořena bude pýcha Asýrie,
veta bude po egyptském žezlu.
12Posílím je v Hospodinu
a v jeho jménu budou chodit“
– praví Hospodin.
11.1Otevři, Libanone, své brány,
ať tvoje cedry pohltí oheň!
2Naříkej, cypřiši, že padl cedr,
jsou poraženy ty nejmohutnější!
Naříkejte, bašanské duby,
že je vymýcen neprostupný les!
3Mezi pastýři je slyšet nářek,
že je zpustošena jejich chlouba;
je slyšet řev lvíčat,
že je zničena pýcha Jordánu.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu "Vyslanec Boží lásky" od svaté Gertrudy
Ať ti dobrořečí má duše, Pane Bože, můj Stvořiteli; ať ti dobrořečí má duše a mé nejhlubší nitro ať tě velebí za všechno tvé slitování,
jímž mě tak nezaslouženě zahrnula tvá bezmezná láska. Vzdávám díky, jak nejlépe mohu, tvému nesmírnému milosrdenství, a s ním chválím
a oslavuji tvou shovívavou trpělivost. Neboť tys měl se mnou strpení, když jsem všechna svá nejútlejší, dětská, dívčí i mladá léta až
skoro do pětadvacátého roku prožívala v tak zaslepené pošetilosti. Myšlenkami, slovy i skutky jsem se pouštěla bez výčitek svědomí,
jak si nyní uvědomuji, do všeho, co se mi líbilo a bylo dovoleno. A kdybys mě nebyl chránil jednak tím, žes mi dal vrozený odpor k zlému
a zálibu v dobrém, jednak zvenčí výtkami mých nejbližších, a kdybych byla žila jako pohan mezi pohany,
nikdy bych byla nepoznala, že ty, můj Bože, odměňuješ dobro a trestáš zlo. Ale ty sis mě vyvolil a připravoval už od dětství, od mého
pátého roku, mezi tvými nejoddanějšími přáteli v prostředí svaté řehole.
Abych to napravila, obětuji ti, nejvýš milující Otče, všechno utrpení tvého milovaného Syna, od té chvíle, kdy zaplakal v jeslích na seně, všechno,
co snášel potom, závislost nemluvněte, slabost dítěte, těžkosti dospívajícího, bolesti jeho mládí, až po tu hodinu, kdy na kříži naklonil hlavu a s
hlasitým výkřikem zemřel. A rovněž ti v náhradu za všechny své nedbalosti obětuji, nejvýš milující Otče, celý jeho přesvatý život, naprosto dokonalý
ve všech myšlenkách, slovech i skutcích, od té chvíle, kdy tvůj Jednorozený, seslán z nebeského trůnu, sestoupil na svět, až do té hodiny, kdy představil
tvé otcovské tváři své vítězné oslavené tělo.
Z hluboké propasti své ubohosti vzdávám díky a chválím a uctívám nejen tvé nesmírné milosrdenství, ale také tvou nejlaskavější dobrotu. Neboť zatímco jsem
tak promarňovala svůj život, tys, Otče milosrdenství, zamýšlel se mnou to, co je pro mé blaho, a ne pro utrpení,1 totiž jak bys mě vyvýšil množstvím a
velikostí svých dobrodiní. A daroval jsi mi také neocenitelnou důvěrnost svého přátelství, neboť mi různým způsobem nabízíš nejvznešenější stánek božství,
své božské Srdce, aby se dovršila má radost a štěstí.
A nadto ještě jsi přivábil mou duši tím, žes mi věrně přislíbil, jaká dobrodiní mi chceš prokázat v hodinu smrti a po smrti; a kdybych neměla od tebe žádný
jiný dar, už za toto jediné by po tobě mé srdce právem stále vzdychalo s živou nadějí.
1 srov. Jer 29, 11
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal svaté panně Gertrudě zakoušet svou blízkost a dobrotu, a učinil sis v jejím
srdci svůj příbytek; na její přímluvu rozjasni naše temnoty a dej nám poznat radost z toho, že
přebýváš a působíš i v nás. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie