Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 | 31 |
12. květen 2011, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 3. týden
Sv. Nerea a Achillea, mučedníků, nezávazná památka
Sv. Pankráce, mučedníka, nezávazná památka
Výročí posvěcení katedrály sv. Víta, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jany Portugalské, panny, mnišky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
V.
Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O.
Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
13Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem nějaký hlas přicházející od čtyř rohů zlatého oltáře před Bohem;
14ten hlas nařizoval šestému andělovi s polnicí: „Rozvaž ty čtyři anděly spoutané u velké řeky Eufratu!“
15Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení pro tu hodinu, pro ten den, měsíc a rok, aby vyhladili třetinu lidí.
16Jejich vojska bylo dvě stě miliónů jezdců; slyšel jsem, kolik jich je.
17Takto jsem spatřil ve vidění koně a ty, co na nich seděli: měli pancíře ohnivě červené, temně fialové a sírově
žluté. Koně měli hlavy jako lvi, z tlamy jim vyrážel oheň, dým a síra. 18Těmi třemi ranami byla usmrcena třetina
lidí: ohněm, dýmem a sírou, které koním vyrážely z tlamy. 19Síla těch koní je totiž v jejich tlamách a rovněž
v jejich ocasech: jejich ocasy jsou jako hadi, protože mají hlavy a těmi škodí.
20Ale ostatní lidé, kteří na tyto rány nezašli, přesto se neodvrátili pokáním od svých model, které si udělali vlastníma
rukama, a nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene a dřeva, které nemohou ani vidět, ani slyšet, ani chodit.
21Nenechali svého vraždění ani čarování ani smilnění ani krádeží.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého opata Bernarda
Jsem s ním v jeho soužení,1 praví Bůh. A já bych měl hledat něco jiného
než soužení? Mým blahem je být v Boží blízkosti.2 A nejen to, ale všechnu
důvěru jen v Pána skládám.3 Vždyť říká: Zachráním ho a ke cti pozvednu.4
Jsem s ním v jeho soužení. Říká: Rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi.5
Emanuel, Bůh s námi.6 Sestoupil, aby byl blízko těm, kdo mají zkroušené
srdce,7 aby byl s námi v našem soužení. A nastane chvíle, kdy budeme
uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem
navždycky.8 Budeme-li se ovšem mezitím starat, abychom ho měli s sebou,
aby nás provázel na naší cestě, on, ten, který nám vrátí vlast či spíše
bude naší vlastí, jestliže je nyní opravdu naší cestou.
Je pro mě dobré, Pane, snášet soužení, jestliže jsi se mnou. Je to
lepší, než kralovat bez tebe, hodovat bez tebe, být oslavován bez tebe.
Pane, je pro mě lepší v soužení tě objímat, v ohnivé peci tě mít s sebou,
než být bez tebe třeba i v nebi. Koho mám kromě tebe na nebi? A na zemi nic nežádám než tebe.9
Zlato se zkouší v ohnivé peci a spravedliví lidé v pokušení a soužení.10 Ano, Pane, jsi tam s nimi. Jsi tam
uprostřed těch, kdo jsou shromážděni v tvém jménu, jako jsi byl kdysi se
třemi mládenci.
Proč se třeseme, proč se zdráháme, proč utíkáme před touto pecí? Zuří
oheň, ale Pán je v soužení s námi. Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?11
A když on vytrhne, kdo by uchvátil z jeho ruky? Kdo by mohl z jeho ruky
vyrvat? A pak také, jestliže on dá slávu, kdo jiný by mohl slávu vzít?
Jestliže on oslaví, kdo poníží?
Dosyta obdařím ho dlouhým věkem.12 Jako by přímo říkal: vím, po čem touží, vím,
po čem prahne, vím, co se mu zalíbí. Nezalíbí se mu zlato nebo stříbro
ani požitek ani uspokojení zvědavosti ani nějaká světská hodnost. Všeho
toho se zříká, neváží si toho, považuje to za bezcenný brak.13 Sám sebe se
zřekl14 a nedopustí, aby ho zaneprázdnilo něco, o čem ví, že ho to nemůže
naplnit. Ví dobře, k obrazu koho byl stvořen, jakou velikost je schopen
pojmout, a nepřipustí, aby rostl v malém, ale v tom, co je velké, se
zmenšoval.
A proto nasytím ho dlouhým věkem. Jenom pravé světlo ho může občerstvit,
jenom světlo věčné ho může naplnit: jestliže onen dlouhý věk nemá konce,
onen jas nikdy nezapadne, v onom nasycení nenastává žádné omrzení.
1 srov. Žl 90 (91), 15
2 Žl 72 (73), 28
3 Tamtéž
4 Žl 90 (91), 15
5 Př 8, 31
6 Mt 1, 23
7 srov. Žl 34 (35), 19
8 1 Sol 4, 17
9 Žl 72 (73), 25
10 srov. Př 17, 3; srov 1 Petr 1, 7
11 Řím 8, 31
12 Žl 90 (91), 16
13 srov Flp 3, 8
14 srov. Flp 2, 7
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, upevňuj ve své Církvi radostnou důvěru a odevzdanost do tvé vůle a na přímluvu svatého
mučedníka Pankráce jí pomáhej vytrvale překonávat všechny nesnáze, aby se pod tvou ochranou cítila
v bezpečí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie