Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. říjen 2010
Pro OP: Bl. Rajmunda z Kapuy, kněze, nezávazná památka

Narodil se kolem roku 1330 v Kapue ve starobylé šlechtické rodině delle Vigne (de Vineis). Studoval církevní právo v Bologni a kolem roku 1345 vstoupil do řádu. Bylo to období po velkém moru, řeholní kázeň a studium byly zanedbávány a bratři nežili podle původních přísných pravidel. Po skončení studií zastával Rajmund odpovědná místa v Římě a Bologni. V roce 1374 prozkoumala generální kapitula pravověrnost svaté Kateřiny Sienské a pověřila Rajmunda, aby byl jejím zpovědníkem a duchovním vůdcem. Doprovázel ji pak také na jejích cestách. Ve zmatcích papežského schismatu zůstali Rajmund s Kateřinou věrní římskému papeži. Rozdělení nastalo i v řádu sv. Dominika. Provincie věrné římskému papeži zvolily 12. května 1380 magistrem Rajmunda. Jako magistr se zaměřil na reformu řádu a na jeho sjednocení. Zemřel v Norimberku 5. října 1399 a byl pohřben v tamní katedrále. V 16. století byly jeho ostatky přeneseny do Neapole. Jeho kult potvrdil 15. května 1899 Lev XIII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

     ¹Správně se říká: "Kdo usiluje o to, aby se stal církevním představeným, snaží se o vznešený úřad." ²Takový představený musí být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, ušlechtilý, pohostinný, způsobilý učit, ³ne pijan, ne útočný, ale mírný, ne svárlivý nebo hrabivý. ⁴Musí umět dobře spravovat svůj dům a přidržovat svoje děti k poslušnosti, aby žily naprosto čestně. ⁵Jestliže někdo nedovede spravovat svou domácnost, jak se bude moci starat o Boží obec? ⁶Dále to nesmí být člověk teprve nedávno obrácený, aby mu to snad nestouplo do hlavy a nepropadl stejnému odsouzení jako ďábel. ⁷Také je nutné, aby měl dobré jméno u těch, kdo stojí mimo Církev. Jinak padne za oběť špatným řečem a chytne se do ďáblovy pasti.
     ⁸Totéž platí o jáhnech: mají to být lidé důstojní, ne obojetní v řeči, ne oddaní vínu, ne lační špinavého zisku, ⁹kteří uchovávají tajemné pravdy víry v čistém svědomí. ¹⁰I oni musí být napřed zkoumáni, a teprve potom mohou vykonávat službu, když se ukáže jejich bezúhonnost. ¹¹Právě tak ženy se musí chovat počestně, nesmějí být pomlouvačné, ale střídmé a ve všem spolehlivé. ¹²Jáhnové mají být jenom jednou ženatí, mají umět držet v pořádku svoje děti a vůbec vlastní domácnost. ¹³Ti totiž, kdo se osvědčí jako jáhni, získají si vážené postavení a radostnou jistotu ve víře v Krista Ježíše.
     ¹⁴Mám sice naději, že k tobě co nejdříve přijdu, ale přece ti o těchto věcech píšu. ¹⁵Kdybych se totiž opozdil, abys věděl, jak je třeba se chovat v Božím domě, v Církvi živého Boha, která je sloupem a pevnou oporou pravdy. ¹⁶A to je skutečně hluboké náboženské tajemství:
Kristus, který přišel v lidské přirozenosti
byl ospravedlněn Duchem,
ukázal se andělům,
byl hlásán pohanům,
došel víry ve světě,
byl vzat do slávy.

RESPONSORIUM

O. Dbejte na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.
V. Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisů bl. Rajmunda z Kapuy

     V Pánu Ježíši předrazí a milovaní bratři, ze srdce vám žehnám a pozdravuji vás v Kristu.
     Děkuji Bohu, že vám vdechl svého Svatého Ducha. To on vás vede k zachovávání svaté řeholní observance a k následování svatých Otců, našich předchůdců, kteří po blaženém Dominikovi kráčeli tou nejpřímější cestou. Proto zůstane-li s vámi Boží milost, budete dobré semeno, vyvolený národ, zvláštní lid svatého Dominika, a stanete se světlem a solí pro jiné.
     Avšak zapřísahám vás, bratři, pro srdečnou lásku našeho Pána Ježíše Krista, abyste se nenechali zastrašit nikým, kdo je proti vám nebo vám vyhrožuje, ani abyste se nenechali zviklat žádnou špatnou radou a neupustili od svatého díla a od svatého života, který jste započali ...
     Jinak, bratři moji, nechci, abyste se kvůli tomu nějak pyšnili nebo abyste hleděli spatra na jiné, kteří žijí jinak. Bůh je mocný a může i  jim dát svého Svatého Ducha. Mimoto jsou snad oni Bohu milejší než vy. Víme přece, tělesné cvičení je užitečné k máločemu, zbožnost však je užitečná ke všemu.¹ A jestliže oni s masem a vínem více oplývají zbožností, jsou jistě lepší před Bohem než vy. Království Boží nezáleží přece v jídle a pití,² nýbrž v lásce k Bohu a k bližnímu.
     Nechci tedy, abyste se pokládali za lepší než ostatní, ale mějte za to, že jste nižší než všichni a že jako slabí a nemocní potřebujete pomoc, jakou nepotřebují jiní. Neboť jestliže já s masem a vínem miluji poctivým a celým srdcem svého Boha a svého bližního, ty však bez těchto potravin bližním pohrdáš, nevyrovná se před Nejvyšším tvá zdrženlivost mému jídlu.
     Mějte na paměti, čemu učí apoštol: Když si někdo o sobě myslí, že něco je, a zatím není nic, klame sám sebe.³
     Chraňte se, bratři moji, obludné vypínavosti a domýšlivosti, která ničí každé dobré dílo a zeslabuje ho! A abych vám otevřel své srdce: ničeho se u vás tak nebojím jako onoho moru či oné obludy. Nic si tolik nepřeji, než aby to bylo od vás odňato. Také vy se podobně bojte a proste Boha, aby vám dal ducha pokory. Ale snažně prosím, často a vroucně se modlete i za mne, vašeho služebníka, slabého a bezbranného na velkém bojišti, aby mi dal Bůh svého Svatého Ducha. Vždyť jenom jím mohu žít a vítězit pro jeho jméno!
     ¹ 1 Tim 4, 8
     ² Řím 4, 17
     ³ Gal 6, 3

RESPONSORIUM

O. Přepásejte si bedra, to jest své srdce, podle Svatého, který vás povolal; * Také vy ve všem svém konání buďte svatí.
V. Já jsem Pán, váš Bůh: buďte svatí, neboť i já jsem Svatý. * Také vy ve všem svém konání buďte svatí.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, povolal jsi blahoslaveného Rajmunda, aby úsilím o dokonalou lásku připravoval příchod tvého království; dej, ať i my posilněni jeho přímluvou uskutečňujeme stále plněji tvůj příkaz lásky a s duchovní radostí směřujeme k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie