Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. červenec 2010
Sv. Jindřicha, nezávazná památka

Narodil se v roce 973 v Hildesheimu v Bavorsku. Byl vychován pod dohledem řezenského biskupa, sv. Wolfganga. Stal se králem německým (1002) a italským (1004); roku 1014 císařem římským. Cítil odpovědnost za víru svých poddaných, a proto podporoval misijní činnost a reformní hnutí v církvi. Podporoval zakládání klášterů a nových diecézí. Spolu se svou manželkou Kunhutou založili biskupský kostel v Bambergu, kde jsou oba pohřbeni. Jejich manželství bylo bezdětné, proto se rozhodli žít v naprosté zdrženlivosti. Jindřich II. zemřel 13. VII. 1024 a  za svatého byl prohlášen v roce 1146. Po jeho smrti vstoupila jeho manželka do kláštera benediktinek v Kaufungen a také ona zemřela v pověsti svatosti (1033 nebo 1039).

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Královské

     ¹Achab oznámil Jezabel, co udělal Eliáš a jak pobil mečem všechny proroky. ²Jezabel poslala k Eliášovi posla se vzkazem: „Přísahám při bozích, že zítra v tuto dobu udělám tobě, co se stalo každému z nich!“
     ³Eliáš se polekal a odešel, aby si zachránil život. Když přišel do Beršeby v Judsku, zanechal tam svého služebníka. ⁴Sám šel na poušť asi den cesty. Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvolal: „Už je toho dost, Hospodine, vezmi mi život, neboť nejsem lepší než moji otcové!“ ⁵Lehl si a usnul pod tou kručinkou. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň, jez!“ ⁶Podíval se a hle – u jeho hlavy koláč upečený na rozžhaveném kameni a džbán vody. Najedl se a napil a znovu usnul.
     ⁷Hospodinův anděl se vrátil podruhé, dotkl se ho a řekl: „Vstaň, a najez se, neboť cesta by byla příliš dlouhá pro tebe.“ ⁸Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Horebu.
     ⁹Když tam Eliáš přišel, přenocoval v jeskyni. A tu se k němu ozvalo Boží slovo. ¹¹Řeklo mu: „Vyjdi ven a postav se na hoře před Hospodinem!“ Hospodin přecházel: prudký a silný vichr, který trhá hory a láme skály, vál před Hospodinem, ale Hospodin ve vichru nebyl. Potom nastalo zemětřesení, ale Hospodin v zemětřesení nebyl. ¹²Po zemětřesení šlehal oheň, ale Hospodin v ohni nebyl.
     Po ohni následoval šum jemného vánku. ¹³Když to Eliáš slyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a zastavil se u vchodu do jeskyně, a hle – ozval se k němu hlas: „Co tu děláš, Eliáši?“ ¹⁴Odpověděl: „Planu horlivostí pro Hospodina, Boha zástupů, neboť synové Izraele opustili svou smlouvu, zbořili své oltáře, mečem zabili tvé proroky. Já jsem zbyl sám a činí úklady, aby mi vzali život.“
     ¹⁵Hospodin mu pravil: „Jdi a vrať se stejnou cestou stepí do Damašku. Až tam přijdeš, pomaž Hazaela za krále nad Aramejci, ¹⁶Jehua, syna Nimšího, za krále nad Izraelem, a Elizea, syna Šafatova z Abel Mechola, pomaž za proroka místo sebe! ¹⁷Kdo unikne Hazaelovu meči, toho usmrtí Jehu, a kdo unikne Jehuovu meči, toho usmrtí Elizeus. ¹⁸Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Bálem a jejichž ústa ho nepolíbila.“
     ¹⁹Když Eliáš odešel z hory, nalezl Elizea, syna Šafatova, jak právě oral. Měl před sebou dvanáct spřežení, on sám byl při dvanáctém. Eliáš šel kolem něho a hodil na něj svůj plášť. ²⁰Elizeus opustil býky, běžel za Eliášem a řekl: „Prosím, ať mohu políbit svého otce a svou matku a pak půjdu za tebou.“ Eliáš odpověděl: „Jdi a vrať se; co jsem ti měl učinit, to jsem udělal.“
     ²¹Elizeus se tedy od něho vrátil, vzal spřežení býků, zabil je, na jejich jařmu uvařil maso a dal ho lidem k jídlu. Pak vstal, šel za Eliášem a sloužil mu.

RESPONSORIUM

O. Hospodin řekl Mojžíšovi: Až bude přecházet má velebnost, postavím tě do skalní trhliny a svou dlaní tě zakryji, dokud nepřejdu. * Žádný člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu.
V. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. * Žádný člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Jindřicha“

     Když byl svatý služebník Boží pomazán na krále, nespokojil se s pečováním o pozemské království, ale chtěl dosáhnout koruny nesmrtelnosti. Proto se rozhodl zápasit pro nejvyššího Krále, jemuž sloužit znamená kralovat. Usiloval velmi snažně o šíření víry a bohoslužby, dával kostelům do vlastnictví majetek a štědře podporoval jejich výzdobu. Založil na svých statcích bamberské biskupství, určil mu za patrony apoštolská knížata Petra a Pavla a slavného mučedníka Jiřího, a zvláštním ustanovením předal toto biskupství pod ochranu svaté římské církve, aby prokázal nejvyššímu stolci čest, jaká mu z božského ustanovení patří, a zároveň aby touto záštitou nově založené biskupství upevnil a zabezpečil.
     Aby bylo všem zřejmé, jak prozíravě se svatý Jindřich staral i do budoucna o mír a pokoj pro nové biskupství, které založil, uvádíme zde stvrzovací listinu:
     „Jindřich, král z dobroty Boží, která všechno řídí, všem dítkám Církve, nynějším i budoucím. Blahodárná nauka Písma svatého nás vede a povzbuzuje k tomu, abychom opustili časné statky, nechali stranou pozemské výhody a snažili se získat věčný a trvalý příbytek v nebi. Neboť pozemská sláva, jíž se nám dostane, je prchavá a prázdná, jestliže při ní nemyslíme na nebeskou věčnost. Ale Bůh se ve svém slitování postaral lidstvu o užitečný lék tím, že dal možnost získat za pozemské jmění podíl v nebeské vlasti.
     Pamětlivi této Boží dobroty a s vědomím, že jsme byli povýšeni ke královské důstojnosti bez zásluh, jenom z Božího slitování, považujeme za vhodné zvelebovat kostely, postavené našimi předchůdci, a k větší Boží slávě budovat také nové a prokazovat jim poctu dary, jimiž se projeví naše vděčná zbožnost. Neboť nechceme být hluší k příkazům Páně, ale poslušně dbát božských rad, a proto poklady, jimiž nás zahrnula Boží štědrost, chceme ukládat v nebi, kde zloději nevykopávají ani nekradou, a kde nerozežírá ani rez ani mol,¹ a kde také naše srdce s touhou a  láskou často prodlévá, když si připomínáme, co jsme tam shromáždili.
     Proto dáváme na vědomí celému společenství věřících, že jsme místo z našeho otcovského dědictví, zvané Bamberk, povýšili na sídlo biskupské, a  přejeme si, aby se tam slavně konala památka na nás i na naše rodiče a aby se tam neustále slavila spasitelná oběť za všechny pravověrné křesťany.“
     >¹ srov. Mt 6, 19.

RESPONSORIUM

O. Pán ho zahrnul poctami, ubránil ho před nepřáteli, zachránil ho před zákeřniky, aby poznal, že nade vším vítězí Boží bázeň, * a dal mu věčnou slávu.
V. Vedl spravedlivého po přímých stezkách, ukázal mu Boží království * a dal mu věčnou slávu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naučil svatého Jindřicha moudře vládnout a z pozemského vladařství jsi ho povolal do věčné slávy; dej nám na jeho přímluvu, ať uprostřed proměn tohoto světa naplníme i my své poslání a s čistou myslí směřujeme k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie