Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. červen 2017
Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, slavnost

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ó Srdce, stánku úmluvy,
ne oné staré poroby,
lásky však, Boží milosti,
slitování a vlídnosti.

Svatyně neposkvrněná
nového tvého zákona,
nad starý chrám jsi světější,
nad prasklou stěnu cennější.

Tvá láska chtěla tebe mít
zraněné, všem tě otevřít,
abychom mohli v ráně té
děkovat lásce ukryté.

Pod tímto znakem lásky své,
vnitřní muky i krvavé,
tu dvojí oběť z lásky k nám
přinesl náš kněz, Kristus Pán.

Kdo nechce Lásce lásku dát,
kdo vykoupen ji nemá rád,
kdo netouží mít věčný stan
v Kristově Srdci uchystán?

Buď sláva tobě, Ježíši,
jenž milost srdcem rozléváš,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 U tebe je pramen žití, z proudů svých slastí sám nás napájíš.

Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota

Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)

² Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
      Boha se bát ho ani nenapadne. –

³ Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
      že nevidí a nezná odpor k hříchu.
⁴ Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
      zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
⁵ Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
      ničeho špatného se nezalekne. –

⁶ Pane, až k nebesům tvé slitování, *
      až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
⁷ Tvá spravedlnost jako velehory, †
      tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
      lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –

⁸ Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
      v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
⁹ Sytí se z hojných darů tvého domu, *
      z proudů svých slastí sám je napájíš.
¹⁰ Protože u tebe je pramen žití, *
       jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –

¹¹ Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
       svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
¹² Ať noha pyšného mě nepošlape, *
       ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
¹³ Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
       jsou svrženi a víckrát nepovstanou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 U tebe je pramen žití, z proudů svých slastí sám nás napájíš.

Ant. 2 Když mé srdce umdlévá, vyveď mě na bezpečnou skálu.

Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance

Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)

² Slyš, Bože, moje naříkání, *
      modlitby mé si povšimni!
³ Od končin země k tobě volám, *
      neboť mé srdce umdlévá.
   Vyveď mě na bezpečnou skálu, *
      vysokou pro mne přespříliš. –

⁴ Vždyť jenom tys mé útočiště, *
      před nepřítelem pevná věž.
⁵ Kéž bývám navěky v tvém stanu *
      a pod ochranou křídel tvých!
⁶ Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
      jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí. –

⁷ Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
      Od rodu k rodu jeho věk!
⁸ Před Bohem navěky ať vládne! *
      Láska a věrnost ať jsou s ním! –

⁹ Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
      své sliby plnit den co den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Když mé srdce umdlévá, vyveď mě na bezpečnou skálu.

Ant. 3 Viděly všechny končiny země dílo spásy našeho Boha.

Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce

Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)

¹ Zpívejte Pánu novou píseň, *
      neboť učinil veliké divy: –

   on svou pravicí vítězství dobyl, *
      zvítězil svým ramenem svatým.
² Pán dal poznat dílo své spásy, *
      před všemi zjevil svou spravedlnost.
³ Rozpomněl se na svoji milost, *
      na věrnost domu Izraele;
   viděly všechny končiny země *
      dílo spásy našeho Boha. –

⁴ Plesejte před Pánem, všechny země, *
      radujte se, zpívejte, hrejte!
⁵ Hrejte Pánu na strunách harfy, *
      na strunách harfy s hlasitou písní!
⁶ Za zvuku trub a dunění rohů *
      jásejte před tváří našeho Krále! –

⁷ Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
      celá zem se vším, co na ní žije!
⁸ Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
      ať i hory jásají sborem
⁹ vstříc Pánu, který přichází soudit, *
      přichází soudit veškerou zemi.
   On zemi soudí spravedlivě, *
      on podle práva národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Viděly všechny končiny země dílo spásy našeho Boha.

V.Stále myslím na Boží skutky.
O.Myslím na tvé někdejší divy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům

     ²⁸Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. ²⁹Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. ³⁰A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
     ³¹Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? ³²Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? ³³Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! ³⁴Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
     ³⁵Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? ³⁶Stojí přece v Písmu: 'Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.'
     ³⁷Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. ³⁸A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti, ³⁹ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.

RESPONSORIUM

O Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou; * když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.
V. Tím chtěl ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám. * Když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svatého biskupa Bonaventury

     Zamysli se také ty, vykoupený člověče, kdo to za tebe visí na kříži, uvaž jeho velikost a svatost, uvědom si, že jeho smrt přináší mrtvým život, že nad jeho odchodem ze světa truchlí nebesa i země a pukají tvrdé skály.
     A rozjímej dále: Z boku ukřižovaného Krista měla vzniknout Církev. Měla se také naplnit slova Písma: Uvidí, koho probodli.¹ A tak došlo Božím řízením k tomu, že jeden voják ten svatý bok proklál kopím. Z otevřeného boku se vyřinula krev s vodou, výkupné za naši spásu. Vytryskla z hlubin studnice Kristova srdce, aby dala svátostem Církve moc vlévat život milosti a zároveň aby pro všechny, kdo žijí v Kristu, byla nápojem z živého pramene, tryskajícího do života věčného.²
     Nuže vzhůru, duše, přítelkyně Kristova, spěchej napodobit holubici hnízdící u samého ústí rozsedliny,³ nepřestávej se starat, abys tam, u Kristova srdce, jako vrabec nalezla pro sebe místo,⁴ tam ulož plody své čisté lásky, jako když hrdlička ukládá svoje mláďata, tam pospěš navážit vody z pramenů Spasitelových,⁵ přilož své rty a pij. Vždyť toto je ten pramen tryskající zprostřed ráje a rozdělený do čtyř proudů,⁶ který zaplavuje otevřená srdce a zavlažuje i zúrodňuje celou zemi.
     Pospěš k tomuto prameni života a světla, duše Boha milující, ať jsi kdokoli, a obrať se k němu s veškerou upřímností svého srdce: Ó nevýslovná kráso nejvyššího Boha, ó nejčistší jase věčného světla, živote v každém životě žijící a světlo v každém světle svítící a od nejprvnějšího rozbřesku udržující v plném lesku po všechny časy nejrůznější světla, jež září před trůnem tvého božství!
     Ó věčný a nepřístupný, skvoucí a oblažující výtrysku pramene skrytého každému smrtelnému oku! Ty propasti beze dna, výšino bez vrcholu, velikosti nezměřitelná, čistoto nezkalitelná!
     Z tebe vytéká řeka oblažující město Boží⁷ a my ti za to prozpěvujeme písně chvály, hlasitě plesajíce a vzdávajíce ti díky,⁸ neboť nám bylo dáno zakusit, že u tebe je pramen žití, jen ve tvém světle můžem světlo vidět.^{9
     1} Zach 12, 10; Jan 19, 37
     ² Jan 4, 14
     ³ srov. Jer 48, 28
     ⁴ srov. Žl 83 (84), 4
     ⁵ srov. Iz 12, 3
     ⁶ srov. Gn 2, 10
     ⁷ srov. Žl 45 (46), 5
     ⁸ srov. Žl 41 (42), 5
     ⁹ Žl 35 (36), 10

RESPONSORIUM

O Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň. * Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
V. Zkuste a poznáte, jak je Pán dobrý. * Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.

KANTIKA

Ant. Hleďte, Bůh je můj spasitel, bez bázně budu doufat, stal se mi spásou.

První kantikum

Jásot vykoupeného lidu

Kdo se napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. (Jan 4, 14)

¹ Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
² Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

³ S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
⁴ V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
⁵ Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
⁶ Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Druhé kantikum

1 Sam 2, 1-5

Bůh je radostí a nadějí ponížených

Hladové nasytil dobrými věcmi. (Lk 1, 53)

¹ Mé srdce jásá v Pánu, *
      můj Bůh mě vysoko povýšil.
   Směle otvírám ústa na své nepřátele, *
      neboť se smím radovat z jeho pomoci. –

² Nikdo není tak svatý jako Pán, †
      a mimo něj není jiný, *
      a není mocný, jako je náš Bůh.
³ Jen pořád pyšně nehovořte, *
      nemluvte opovážlivě!
   Bůh je Pán hlubokého poznání, *
      on váží lidské skutky. –

⁴ Luky silákům se lámou, *
      ale slabí se opásají silou.
⁵ Kdo byl dřív sytý, hledá teď práci jen za chléb, *
      kdo hladověl, ten má teď hojnost.
   Neplodná porodí mnoho synů, *
      matka četných dětí vadne. –

Třetí kantikum

1 Sam 2, 6-10

Bůh vyvyšuje ponížené

Mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil. (Lk 1, 52)

⁶ Pán posílá smrt i život dává, *
      přivádí do říše mrtvých a opět vrací.
⁷ Pán dává bohatství i chudobu, *
       on ponižuje i povyšuje.
⁸ Chudáka pozvedá z prachu, *
       z bláta povyšuje nuzného,
   aby ho posadil mezi knížata *
       a vykázal mu čestné místo.
   Vždyť od Pána jsou základy země, *
       její okrsek postavil na nich. –

⁹ Chrání kroky svých zbožných, †
        bezbožní v temnotách hynou, *
        člověk jen svojí silou nezmůže nic.
¹⁰ Pána se děsí jeho protivníci, *
        z nebe na ně burácí hromem.
    Pán bude soudit končiny země †
        a svému králi udělí vládu, *
        vysoko pozvedne svého Pomazaného.

Ant. Hleďte, Bůh je můj spasitel, bez bázně budu doufat, stal se mi spásou.

EVANGELIA

Evangelium ze mše této slavnosti, které se toho roku nečte.

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, oslavujeme Srdce tvého milovaného Syna, s vděčností si připomínáme veliké dobrodiní jeho lásky k nám a prosíme tě: dej, ať je nám jeho Srdce nevyčerpatelným zdrojem tvých darů a milostí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie