Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
2. srpen 2028, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 17. týden
Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka
Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Chvalme tu vzácnou služebnici Páně
vroucími slovy, vzor statečné ženy,
o níž i stránky Písma mluví chvalně
obdivu plny.
Nadějí pevná z živé víry žila,
lnouc láskou k Bohu; z které mocně proudí
láska k všem bližním a jež svatá díla
samoděk plodí.
K zásluhám jejím, Ježíši náš vlídný,
veškerou vinu rád odpusť nám hříšným,
ať můžeme ti chvály zpívat nyní
se srdcem čistším.
Buď nejvyššímu Otci moc a sláva,
i tobě, Synu, čest buď, chvály vděčné,
svatému Ohni ať patří táž vláda
nyní i věčně. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům
Bratři! 10.1Já sám, Pavel, vás napomínám při Kristově tichosti a mírnosti! Když jsem u vás, jsem prý chudák,
ale zdálky mám proti vám plno odvahy. 2Dejte si však, prosím, pozor, abych pak u vás nemusel ukázat tu odvahu,
s jakou se myslím mohu postavit proti jistým lidem, kteří se o nás domnívají, že se dáváme vést lidskými zájmy.
3Žijeme ovšem v lidském těle, ale boj vedeme ne pro zájmy lidské.
4Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské,
ale podivuhodně mocné na zbourání bašt: boříme rozumování 5a každou domýšlivost, která se zdvihá proti nauce od Boha zjevené,
přivádíme každého člověka správně uvažujícího k tomu, aby poslouchal Krista, 6a jsme připraveni potrestat
každou neposlušnost, dokud vaše poslušnost nebude dokonalá.
7Dívejte se na věci, jak skutečně jsou. Jestliže je někdo o sobě přesvědčen, že je Kristův,
ať si jen zase uvědomí, že my nejsme o nic méně Kristovi, než je on! 8I kdybych trochu více mluvil
o své plné moci, kterou Pán dal k vašemu duchovnímu prospěchu, ne k vaší zkáze, nebude mi to k hanbě.
9Neříkám to proto, aby se zdálo, jako bych vám naháněl strach jenom listy.
10Prohlašují totiž: „Listy jsou důrazné a silné, ale když je tady, je to ubožák a jeho řeč nestojí za nic.“
11Kdo tohle říká, ať si pamatuje: Jak mluvíme v listech, když jsme od vás daleko, tak budeme i jednat,
až k vám přijdeme!
12My se přece ani neodvažujeme, abychom se postavili k jistým lidem, kteří sami sebe doporučují, nebo abychom
se s nimi srovnávali! Jsou tak bláhoví, že se sami hodnotí podle sebe a srovnávají se sami se sebou.
13My se však nechlubíme bez míry, ale podle míry působení, které nám Bůh jako míru ustanovil: dojít až k vám.
14Nenatahujeme se příliš daleko. Tak by tomu bylo, kdybychom až k vám nedošli, ale my jsme dospěli
s Kristovým evangeliem až k vám. 15Nechlubíme se neoprávněně plody cizích námah! A máme naději,
že když vaše víra vzroste, ještě víc se u vás rozšíří v mezích nám stanovených. 16Tak budeme moci kázat
radostnou zvěst i v krajinách ležících za vámi a nebudeme se muset vychloubat tím, co je už hotovo v cizím působišti.
17Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. 18Vždyť osvědčený
muž není ten, kdo sám sebe doporučuje, ale ten, koho doporučuje Pán.
11.1Kéž byste ode mě snesli trochu nerozumu! Ano, sneste to ode mě!
2Mám vás totiž tak žárlivě rád jako Bůh. Já jsem přece připravil vaše zasnoubení jedinému muži a musím vás
představit Kristu jako čistou pannu. 3Bojím se však, aby se vaše smýšlení nepokazilo, takže byste se uchýlili od
upřímné a svaté oddanosti vůči Kristu. Vždyť tak i had svedl Evu svou lstivostí. 4Přijde k vám někdo
a hlásá jiného Ježíše, než jsme hlásali my, přijímáte jiného Ducha, než jste přijali od nás, jiné evangelium, než jste kdysi od
nás dostali – a vy to pěkně snesete! 5Já myslím, že nejsem v ničem pozadu za těmi nadapoštoly!
6I když v řečnění zběhlý nejsem, o poznání to neplatí. To jsme u vás jasně ukázali při každé příležitosti.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Kronika svatých“ od Rodriga Cerratského
Svatý Dominik, vůdce a věhlasný Otec Kazatelů, který zazářil koncem století jako nová hvězda, pocházel z království Kastilského ve Španělsku,
z vesnice zvané Caleruega v diecézi Osma. Slušelo se zajisté, aby v posledních dobách v nejzašších končinách světa, když zapadlo světlo
století, přivedl Bůh od západu světlo, které mělo svými paprsky osvítit celý svět zahalený stíny.
Proto chtěl Bůh, který předem zná budoucnost, upozornit Církev na to, jaký a jak velký bude tento přesvatý muž, a chtěl to dokázat některými
znameními. Jeho matka, dřív než ho počala, viděla totiž ve snu, že nosí v lůně psíka, který má v tlamě hořící pochodeň. Když vyšel z lůna,
zdálo se, že zapaluje celý svět. Byl to předobraz toho, že se z ní narodí výborný kazatel, který svou ohnivou výmluvností mocně rozplamení
ve světě chladnoucí lásku. Pozdější události to potvrdily. Její syn neobyčejně vystupoval proti neřestem, bojoval proti bludům, přehorlivě
povzbuzoval věřící.
Jeho otec byl úctyhodný muž a měl velký majetek. Jeho matka byla opravdu počestná, cudná, rozvážná, velmi soucitná
k ubohým a ztrápeným, a mezi všemi ženami oné země vynikala dobrou pověstí.
Jeho matka byla totiž velmi milosrdná. Když jednou v době nedostatku viděla trápení nešťastných
lidí, darovala mnoho ze svého majetku a rozdělila mezi chudé i plný sud vína, velmi známého na onom
místě. Když se její muž vracel a blížil se ke Calerueze, vyšli mu naproti jeho sousedé a někteří mu
pověděli o víně rozdaném chudým.
Muž tedy přišel domů a v přítomnosti sousedů řekl své manželce, aby jim posloužila vínem z řečeného sudu. Ona se však bála nemalé hanby. Vešla
ihned do sklepa, kde byl řečený sud, a na kolenou prosila Pána: "Pane Ježíši Kriste, nejsem hodna, abys mě vyslyšel pro mé zásluhy. Ale prosím
tě, vyslyš mě pro svého služebníka, mého syna, kterého jsem ti zasvětila." Neboť matka znala synovu svatost. Vstala plna víry, hned přistoupila
k sudu a shledala, že je plný výborného vína. Děkovala Dárci všech milostí a dala štědře nalévat z onoho vína svému muži a ostatním. A všichni
se tomu divili.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)
2 Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
Boha se bát ho ani nenapadne. –
3 Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
že nevidí a nezná odpor k hříchu.
4 Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
5 Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
ničeho špatného se nezalekne. –
6 Pane, až k nebesům tvé slitování, *
až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
7 Tvá spravedlnost jako velehory, †
tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –
8 Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
9 Sytí se z hojných darů tvého domu, *
z proudů svých slastí sám je napájíš.
10 Protože u tebe je pramen žití, *
jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –
11 Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
12 Ať noha pyšného mě nepošlape, *
ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
13 Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
jsou svrženi a víckrát nepovstanou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
1 Začněte na bubny hrát Bohu, *
pějte Pánu při cimbálech;
Složte mu novou píseň, *
velebte a vzývejte jeho jméno!
2 Vždyť Bůh je Pán, *
on potírá války. –
13 Zapějme Pánu chvalozpěv, *
nové hymny zpívejme našemu Bohu.
Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
podivuhodný ve své síle, *
překonat tebe nemůže nikdo. –
14 Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
neboť jsi řekl a byli.
Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –
15 Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
budou u tebe velicí ve všem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.
2 Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
vzývejte Boha jásavým hlasem,
3 neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
je velekrálem nad celou zemí. –
4 On nám národy podrobuje, *
on nám pohany pod nohy klade.
5 On pro nás vybral dědičnou zemi, *
pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
6 Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –
7 Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
8 Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
zazpívejte mu překrásnou píseň! –
9 Bůh je nad všemi národy králem, *
Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
10 Knížata národů svorně se druží *
k národu Boha Abrahámova.
Boží jsou všechny štíty světa, *
on je nade vše svrchovaný.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy.
R. Bůh jí na pomoc chvátá.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. S časným úsvitem * Bůh jí na pomoc chvátá.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Jako pevné základy na skále jsou Boží přikázání
v srdci svaté ženy.
Nebo:
Jako slunce, jež vychází na horách Páně, je krása dobré ženy ve spořádaném domě.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Jako pevné základy na skále jsou Boží přikázání
v srdci svaté ženy.
Nebo:
Jako slunce, jež vychází na horách Páně, je krása dobré ženy ve spořádaném domě.
PROSBY
Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:
PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.
Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z lásky k tobě změnit svůj život,
— odpusť i nám všechny naše hříchy.
Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o tebe ze svého majetku,
— nauč nás poznávat tě v našich bližních, kteří potřebují pomoc.
Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala,
— otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s láskou ti sloužili.
Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o tom potěšily tvé učedníky,
— naplň i nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o tvém vítězství nad smrtí.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, probuď ve svém lidu ducha evangelia, kterým byla blahoslavená Jana tak naplněna, že mohla
své syny Dominika a Mannesa připravit pro apoštolský život. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie