Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. prosinec 2026
Panny Marie Guadalupské, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V roce 1531 se Janu Didakovi Cuauhtlatoatzinovi, který pocházel z domorodého indiánského kmene nedaleko Mexika, zjevila Panna Maria. Stalo se to, když cestou ze svého rodiště, zvaného Cuauhtitlan, na ranní bohoslužby do Tlatilolco došel k návrší zvanému Tepeyac. Oznámila mu, že jako milující Matka místních obyvatel i všech, kdo se k ní utíkají o pomoc a přímluvu, bude na tomto místě těšit jejich zármutek a přinášet útěchu těm, kdo ji sem budou přicházet s důvěrou prosit. Na jeho plášti zůstala podivuhodným způsobem zobrazena její podoba. Písemná zpráva o této události je uchována v arcidiecézním archivu v Mexiku. Tamní křesťané ji od té doby stále uctívají jako Pannu Marii Guadalupskou, byla prohlášena za patronku Mexika (1754) a za hlavní patronku celé Latinské Ameriky (1910). Původní malá kaple postavená na místě zjevení byla nahrazena stavbou nynější baziliky (1695-1709). Slavení dnešní památky rozšířil papež Jan Pavel II. na celou církev (2002).

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.

Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.

Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.

Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.

Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.

V.  Slova svá zjevil Jákobovi.
O.  Zákony, příkazy Izraeli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹Běda, Arieli, Arieli, město,
které David kdysi obléhal!
K jednomu roku přidejte druhý,
ať se vystřídají svátky;
²pak oblehnu Ariela,
bude nářek, naříkání,
bude mi jak Ariel – oltářní ohniště!
³Kolem dokola tě oblehnu,
postavím kolem tebe násep
a proti tobě zřídím valy.
     ⁴V ponížení budeš ze země mluvit,
z prachu bude tlumeně znít tvá řeč,
jako duch budeš ze země volat
a tvá řeč bude šeptat z prachu.
⁵Jako drobného prachu bude
množství těch, kteří se v tobě pyšní;
jak létajících plev
bude množství tvých tyranů.
     ⁶Znenadání, náhle
Hospodin zástupů tě navštíví
hromem, zemětřesením,
mocným burácením, smrští, bouří
a plamenem sžírajícího ohně.
⁷Jako sen nočního přeludu
bude množství všech národů,
kteří se řadí do boje proti Arieli,
a všech, kdo válčí proti němu,
proti jeho pevnostem a těm, kdo ho tísní.
     ⁸Jako když se lačnému zdá, že jí,
ale když procitne, cítí hlad,
jako když se zdá žíznivému, že pije,
ale když procitne, je vyprahlý
a touží po nápoji,
tak bude množství všech národů,
kteří se řadí do boje proti siónské hoře.

RESPONSRIUM

O. Jeruzaléme, neboj se, nebudeš zklamán. * Hospodin zástupů tě navštíví.
V. Jako drobného prachu bude množství všech národů, kteří se řadí do boje proti tobě. * Hospodin zástupů tě navštíví.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dochované zprávy, zvané „Nican Mopohua“

     Stalo se to v roce 1531, na začátku prosince. Jakýsi indián, chudý a přívětivý, který se jmenoval Jan Didak a pocházel z osady Cuauhtitlan, patřící duchovní správou k řeholníkům se sídlem v Tlatilolco, šel v sobotu časně ráno na bohoslužby do osady Tlatilolco. Když došel k návrší zvanému Tepeyac, už se rozednívalo. Uslyšel nad návrším zpěv. Když pak zpěv ustal a už nepřicházel, zaslechl seshora z návrší volání: „Milý Jene Didaku.“ Hned se pokusil vystoupit tam, odkud poznal, že je volán.
     Přišel na návrší a uviděl tam stát paní, která ho zavolala, aby přistoupil. Došel až k ní a užasl, jak byla půvabná: její šat zářil jako slunce. Hned mu tam oznámila své přání. Řekla mu: „Věz, milý synu, že já jsem svatá Maria, ustavičná Panna, Matka pravého Boha, Původce života, který všechno stvořil a  udržuje, Pána nebe i země. Velmi chci, toužebně si přeji, aby byl vystavěn můj chrám na tom místě, které ti ukážu. Zjevně ho proslavím, tam budu prokazovat svou lásku a přízeň, pomoc a ochranu, poněvadž já jsem opravdu vaše laskavá Matka; i tvoje a všech, kdo přebýváte v této zemi, i všech ostatních, kteří mě milují, kteří mě hledají, kteří mě zbožně a s důvěrou vzývají. Tam budu pozorně naslouchat jejich pláči a zármutkům, v jejich nouzi jim budu prokazovat dobrodiní a v každé tísni přinášet úlevu. Aby se mé přání splnilo, jdi do Mexika, do biskupova paláce. Řekni mu. že tě posílám, abys mu oznámil, že si přeji, aby mi zde byl vystavěn dům, tady na návrší mně zbudován chrám.“
     Když se dostal do města, hned přišel do domu biskupa, který se jmenoval Jan de Zumarrága, z řádu svatého Františka. Biskup ho vyslechl, a protože mu úplně nevěřil, řekl: „Synu, přijď znovu a já tě pak vyslechnu. Budu přemýšlet o tom, co by se dalo dělat s tvým úmyslem a přáním.“
     Druhého dne spatřil Jan Didak Královnu, jak sestupuje z návrší, odkud se na něho dívala. Šla mu naproti a blízko návrší ho zastavila a řekla: „Poslyš, milý synu: Už se dále neboj, nebuď zarmoucený a nic si nedělej z nemoci svého příbuzného ani z jakéhokoli soužení. Copak tu nejsem já, tvá Matka? Copak nejsi pod mou záštitou a ochranou? Copak nejsi v mé náruči a v mých rukou? Copak potřebuješ cokoli jiného? Nebuď zarmoucený ani rozrušený. Vystup, milý synu, na návrší a na tom místě, kde jsi mě uviděl a kde jsem k tobě promlouvala, tam uvidíš různé květiny. Natrhej je a posbírej, potom přijď a přines je ke mně.“
     Jan tedy přišel a přinesl Královně nebes květiny, které natrhal. Ona se na ně podívala, vzala je do svých vznešených rukou, znovu je uložila do Janova pláště a řekla mu: „Milý synu, tyto květiny jsou znamením, které doneseš biskupovi. Hle, ty jsi můj posel, svěřuji to tvé svědomitosti. Přísně ti nařizuji: Dej pozor, abys svůj plášť neotevřel a neukázal, co neseš, před nikým jiným než před biskupem. Vyprávěj mu také, jak jsem tě vybídla, abys vystoupil na návrší a natrhal tam květiny, a co jsi s úžasem spatřil; aby uvěřil a dal postavit chrám, jak si přeji.“
     Jakmile to nebeská Královna Janovi uložila, rychle nastoupil cestu do Mexika. Šel s radostí, že všechno šťastně dopadlo. Vstoupil, postavil se před biskupa a vyprávěl mu všechno, co viděl a proč byl k němu poslán. Řekl mu: „Pane, splnil jsem, cos mi uložil. Přišel jsem k mé Paní, nebeské Královně, svaté Marii, Rodičce Boží, abych jí řekl, že žádáš znamení, abys mi uvěřil a abys zbudoval chrám tam, kde si sama Panna přeje. Řekl jsem jí tedy, že jsem slíbil přinést ti nějaké znamení, že je to její přání. Vyslechla, co požaduješ: vlídně přijala, že si přeješ znamení, máš-li splnit její přání, a dnes časně ráno mě k tobě znovu poslala.“
     Shromáždilo se celé město: dívali se na úctyhodný obraz, žasli, obdivovali ho jako božské dílo a modlili se. Tehdy řekl příbuzný Jana Didaka, že to je zajisté záštita Panny a její obraz že se proto má nazývat Svatá Maria vždy Panna z Guadalupe.

RESPONSORIUM

O. Veliké znamení se objevilo na nebi: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama, * kolem její hlavy je koruna z dvanácti hvězd.
V. Andělé se radují, archandělé oslavují Pannu Marii; * kolem její hlavy je koruna z dvanácti hvězd.

PSALMODIE

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

² Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
³ zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
⁴ s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

⁵ Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

⁶ Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
⁷ Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
⁸ Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
⁹      ty však jsi navždy svrchovaný! –

¹⁰ Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
¹¹ Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
¹² Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

¹³ Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
¹⁴ Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
¹⁵ Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
¹⁶ a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Kantikum Boží dobrodiní Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

¹ Poslyšte nebesa, co chci říci, *
       země, naslouchej slovům mých úst.
² Ať má nauka padá jak déšť, *
      má slova ať kanou jak rosa,
   jak lijavec na zeleň, *
      jak vláha na trávu; –

³ jméno Páně chci vzývat, *
      vzdejte čest našemu Bohu!
⁴ Boží díla jsou dokonalá, *
      a všechny jeho cesty spravedlivé.
   Bůh je věrný, není v něm klamu, *
      je spravedlivý a přímý. –

⁵ Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
      je to pokolení zlé a zvrácené.
⁶ Takhle se Pánu odvděčuješ, *
      lide pošetilý a nerozumný?
   Což on není tvůj Otec, *
      který tě učinil, stvořil a vyvolil? –

⁷ Jen vzpomeň na dávné dny, *
      jen pomysli na jednotlivá pokolení!
   Ptej se svého otce a on ti poví, *
      ptej se svých starců a oni ti řeknou: –

⁸ Když Nejvyšší rozděloval národy, *
      když odděloval syny Adamovy,
   stanovil hranice národů *
      podle počtu synů praotce Izraele;
⁹ údělem Páně je jeho lid, *
       Jákob je jeho dědičným podílem. –

¹⁰ Nalezl ho na poušti, *
       na místě hrůzy a v stepní pustině,
    zahrnul ho přízní a odchoval, *
       opatroval jak zřítelnici svého oka.
¹¹ Jak orel volá k letu svá mláďata *
       a nad nimi poletuje,
    tak nad ním široce rozepjal křídla *
       a nosil ho na svých perutích.
¹² Pán sám ho vedl *
       a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

² Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

³ Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

⁴ Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
⁵ co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

⁶ Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
⁷ jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
⁸ ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
⁹     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

¹⁰ Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Eva nám zavřela nebeskou bránu, Maria nám ji zase otevřela.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Eva nám zavřela nebeskou bránu, Maria nám ji zase otevřela.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, Otče milosrdenství, ty jsi svěřil svůj lid do zvláštní ochrany nejsvětější Matky tvého Syna: dopřej všem, kdo vzývají blahoslavenou Pannu Marii uctívanou v Guadalupe, aby se stále horlivější vírou hledali cesty spravedlnosti a pokoje pro všechny národy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie