Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
13. únor 2026, Pátek
1. týden žaltáře
První mezidobí, 5. týden
Pro OP: Bl. Jordána Saského, kněze, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.
Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.
Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.
Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I
1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
napadni ty, kdo mě napadli!
2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –
3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
4 ať padne hanba a ostuda na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať musí couvnout se zahanbením, *
ti, kdo mou zkázu osnují!
5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
až anděl Páně je požene,
6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
až anděl Páně je bude štvát!
7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
pro nic a za nic mi strojili past.
8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
ať do svých léček sami se chytí, *
sami ať padnou do svých jam!]
9 Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
10 Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“ –
11 Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty -*
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem. –
15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou,
16 hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním. –
19 Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
proti tichým jen smýšlejí lest.
21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]
22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj! –
24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
Bože, ať ze mne si netropí smích.
25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“
26 Ať se naopak propadnou studem *
ti, které těší mé neštěstí,
ať mají z hanby a ostudy šaty, *
kdo se tak pyšní nade mnou!]
27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“ –
28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
V.
Můj synu, zachovej má slova.
R.
Dodržuj mé příkazy a budeš žít.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
To je ta svoboda, ke které nás osvobodil Kristus. Buďte v tom tedy pevní a nenechte
se zase zapřáhnout do toho otrockého chomoutu. Podívejte se, já, Pavel, vám říkám:
Budete-li přijímat obřízku, Kristus vám nic neprospěje. A znova to zdůrazňuji každému,
kdo se dá obřezat, že je pak povinen plnit celý Zákon. Když hledáte ospravedlnění v Zákoně,
nemáte už s Kristem co dělat, vypadli jste z milosti. Ale my vedeni Duchem, opřeni
o víru, očekáváme věčný život, v který doufáme. V křesťanství totiž nic neplatí,
zdali jsi obřezán, nebo neobřezán, ale víra, která se projevuje láskou.
Běželi jste dobře. Kdo vám však zabránil držet se pravdy? K tomu vás nepohnul ten,
který vás povolal. Malý kousek kvasu prokvasí celé těsto. Avšak já ve vás skládám
svou důvěru opřenou o Pána, že se ve svém smýšlení nijak nezměníte. Ale ten,
kdo vás mate, neujde trestu, ať je to kdokoli. Já sám, bratři, že dosud hlásám
obřízku? Ale proč potom stále ještě musím snášet pronásledování? Vždyť by tak
přestalo to, co je na kříži tolik uráží! Ti, kdo vám nechtějí dát pokoj, ať se
nechají třeba vyklestit!
Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou,
abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou.
Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: Miluj svého bližního jako sebe. Jestliže se však mezi sebou
koušete a požíráte, dejte pozor, abyste jeden druhého nepohltili!
Chci říci toto: Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu,
a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.
Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem. K jakým skutkům vede tělo,
je všeobecně známo. Je to: smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví,
nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, ctižádost, nesvornost, stranictví, závist, opilství, hýření a
jiné takové věci. Řekl jsem vám to už dříve a říkám to ještě jednou: lidé, kteří takovéto věci dělají,
nebudou mít podíl v Božím království. Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost,
vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví žádný zákon.
Ti, kdo náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali svoje tělo i s jeho vášněmi a žádostmi. Protože Duch je naším životem,
podle Ducha také jednejme!
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Knížky o počátcích Kazatelského řádu“ blahoslaveného Jordána Saského
Bratr Reginald blahé paměti přišel do Paříže a horlivě tam kázal. Pohnut milostí Boží, umínil jsem si a v srdci jsem slíbil,
že vstoupím do onoho řádu. Věděl jsem, že v něm jsem našel jistou cestu ke spáse, jak jsem si to představoval a často o tom v mysli
uvažoval, ještě dříve než jsem bratry poznal. Když se mi tedy upevnilo v duši toto rozhodnutí, počal jsem se všemožně starat
o to, jak bych k témuž úmyslu přiměl svého druha a duchovního přítele. Viděl jsem totiž, že se se svými dary přirozenými i nadpřirozenými
převelice hodí pro službu kazatelskou. On sám se zdráhal, já však jsem na něj nepřestal ještě více naléhat.
Když tedy přišel den, kdy se věřícím dává popelec, aby si připomněli, že jsou prach a v prach se navrátí, rozhodli jsme se
i my společně dát se na cestu pokání, totiž splnit slib daný Pánu. Ostatní z našich spolubydlících druhů o tom dosud nevěděli.
Proto když bratr Jindřich odcházel z hospice, jeden druh se ho tázal: "Kam jdete, pane Jindřichu?" On odpověděl: "Jdu do
Betánie." On tehdy sice neporozuměl, pochopil to však, až mu vyložili, co se vlastně stalo. Neboť slovo "Betánie" znamená
"dům poslušnosti". Znamenalo tedy jeho vstup do řádu.
Šli jsme tedy všichni tři ke svatému Jakubu a přišli jsme právě, když už bratři zpívali: Oblečme člověka nového1. Přišli jsme
mezi ně sice neočekávaně, ne však nevhod. Hned jsme tam svlékli starého člověka a oblékli nového, aby se v nás skutkem
naplnilo, co oni zpívali.
Roku 1220 se slavila první generální kapitula tohoto řádu v Bologni. Sám jsem na ní byl, protože mě tam poslali s třemi bratry
z Paříže. Mistr Dominik totiž nařídil ve svém dopise, že mu mají být posláni z pařížského konventu na kapitulu do Boloně čtyři
bratři. Když jsem však byl poslán, nebyl jsem v řádu ještě ani dva měsíce. Na této kapitule bylo se společným souhlasem bratří
ustanoveno, aby se jeden rok slavila generální kapitula v Bologni, druhý rok v Paříži, ale tak, že nejbližší rok se měla konat v Bologni.
Léta Páně 1221 jsem byl na generální kapitule v Bologni ustanoven prvním provinciálem lombardské provincie, ačkoli jsem byl
teprve rok v řádu a dosud jsem v něm ani náležitě nezapustil kořeny. Ustanovili mě, abych vedl druhé, dřív než jsem se naučil
ovládat svou vlastní nedokonalost. Na této kapitule jsem tedy vůbec nebyl přítomen.
Po smrti mistra Dominika byl jistý bratr Bernard z Boloně posedlý zlým duchem. Ten ho tak ukrutně trápil, že bratr ve dne
v noci příšerně zuřil. Všichni bratři tím byli nadmíru pobouřeni. Toto soužení dopustilo bezpochyby na své služebníky Boží
milosrdenství, aby je naučilo trpělivosti.
Toto kruté trápení řečeného bratra Bernarda bylo první příčinou, která nás pohnula k tomu, že jsme v Bologni ustanovili, aby se
po kompletáři zpívala antifona "Zdrávas Královno". Tento zvyk se potom z tohoto domu začal šířit po celé lombardské provincii,
a nakonec se rozmohla tato zbožná a spasitelná zvyklost po celém řádě.
Jeden zbožný a důvěryhodný muž mi vypravoval, že často vídával v duchu samotnou Pánovu Matku,
jak padá před svým Synem na kolena a vroucně ho prosí za zachování celého řádu, zatímco bratři zpívali:
„A proto, orodovnice naše!“ Připomínáme to, aby se bratři, kteří toto budou číst, ještě více povzbudili
k zbožnému uctívání Svaté Panny.
1 Ef 4, 24
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
15 Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
Bůh Izraele, Spasitel. –
16 Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
kdo zhotovovali modly.
17 Svůj lid vede Pán ke spáse, *
k spáse, která potrvá na věky.
Nebudete potupeni ani zahanbeni *
na věčné časy. –
18 Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
nestvořil ji, aby byla pouští, *
upravil ji k obývání:
„Já jsem Pán, jiný není. *
19 Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –
20 Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
kdo jste zachráněni z pohanů.
Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
21 Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
Což já nejsem Pán, †
což je Bůh mimo mne? *
Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –
22 Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!
23 Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
slovo, jež nelze odvolat.
Každé koleno se mně bude klanět, *
přísahat každý jazyk. –
24 Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
25 Vítězství a slávy dojde v Pánu *
celý rod Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Ve všem se prokazoval jako Boží služebník:
v námahách, ve bděních, v postech; v čistotě, v poznání, ve shovívavosti, v upřímné lásce.
Nebo:
Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Ve všem se prokazoval jako Boží služebník:
v námahách, ve bděních, v postech; v čistotě, v poznání, ve shovívavosti, v upřímné lásce.
Nebo:
Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, blahoslavený kněz Jordán horlivě usiloval o spásu duší a zasloužil se o rozšíření řádu; pro
jeho zásluhy nám dej, abychom jako on s upřímností hlásali cestu ke spáse a žili ve stejném duchu, a tak
napomáhali rozšíření Kristova království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie