Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. leden 2026
Doba vánoční, 1. týden
1. týden žaltáře, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu Vladaři,
synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.

Zamčeným lůnem matčiným
vniká zář Boží milosti:
již chová svaté Panny klín
jí dosud skryté tajemství.

Dům cudných útrob přitom už
je v Boží stánek proměněn.
Ta, jíž se netkl žádný muž,
počala syna slovem jen.

Zrodil se z lidské Matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.

Jeslemi nebyl poděšen,
nechal se v seno položit,
sytil se trochou mléka ten,
jenž nedá ptactvu hladem mřít.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
i Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený Pannou nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

¹ Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!
² Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –

     ³ [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     ⁴   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     ⁵ Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     ⁶ ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     ⁷ Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     ⁸ Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

⁹ Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.
¹⁰ Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

¹¹ Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.
¹² Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

¹³ Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
¹⁴ Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

¹⁵ Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,
¹⁶ hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

¹⁷ Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!
¹⁸ Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

¹⁹ Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      ²⁰ [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      ²¹ Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

²² Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!
²³ Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      ²⁴ [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      ²⁵ Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      ²⁶ Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

²⁷ Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –
²⁸ Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Zpívejte k poctě jména Páně.
O. Zvěstujte denně jeho spásu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

     ^2.16Nikdo vás nesmí odsuzovat, když se nedržíte předpisů o pokrmech a nápojích nebo když nezachováváte výroční svátky, novoluní a soboty. ¹⁷To všechno je přece jenom stín věcí budoucích, kdežto jejich skutečnost je Kristus. ¹⁸Nikdo vám nesmí upírat právo na vítěznou odměnu, nikdo z těch, kdo si libuje v pokořování sebe, v uctívání andělů, kdo je ve viděních jako doma. Takový člověk nemá proč se nadýmat, protože to dělá pod vlivem svého tělesného smýšlení, ¹⁹a nedrží se hlavy Krista.
     ²⁰Ta přece dává celému tělu přes klouby a šlachy všechno, co tělo potřebuje, a drží ho pohromadě, takže potom tělo roste vzrůstem, který působí Bůh. Vy jste s Kristem už odumřeli těm prvopočátkům světa. Proč si tedy ještě – jako byste dosud žili ve světě – dáváte předpisovat: ²¹"Toho se nedotýkej!", "Tohle jíst nesmíš!", "Na to ani nesahej!" ²²To jsou přece samé věci, které se zničí už tím, když se spotřebují. Nejsou to než předpisy a nauky lidské? ²³Mají sice jméno moudrostí, ale je to jen pověra, pokořování sebe a trýznění těla podle vlastních výmyslů. Pro krocení tělesných choutek to nemá žádný význam.
     ^3.1Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. ²Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. ³Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. ⁴Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.

RESPONSORIUM

O. Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. * Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.
V. Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce. * Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „O Duchu Svatém“ od svatého biskupa Basila Velikého

     Kdo už nežije podle těla, ale dává se vést Božím Duchem, je nazýván Božím synem a je ve shodě s obrazem Božího Syna;¹ o tom říkáme, že žije duchovně. Jako se schopnost vidět uplatňuje ve zdravém oku, tak je tomu i s působením Ducha v očištěné duši.
     A jako přebývá slovo v našem duchu, někdy myšlené v našem nitru, jindy pronesené ústy, tak i Duch Svatý. Někdy podává svědectví spolu s naším duchem a volá v našich srdcích: Abba, Otče,² jindy mluví sám místo nás podle slov: Nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.³
     Jako se celek poznává podle částí, tak se i Duch poznává podle darů, které rozděluje. Patříme přece k sobě všichni jako údy,⁴ ale máme rozmanité dary podle Boží milosti, která nám byla dána.⁵
     Oko tedy nemůže říci ruce: Nepotřebuji tě! nebo zase hlava nohám: Nepotřebuji vás!⁶ Všechny údy dohromady přece v jednotě Ducha spolutvoří celek Kristova těla a podle svých darů si musí navzájem přinášet užitek.⁷
     Bůh totiž uspořádal jednotlivé údy v těle tak, jak chtěl on. Údy ovšem mají o sebe navzájem stejnou starost, vyplývající z duchovního společenství ve vzájemné lásce, jež jim byla vštípena. Proto trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy; je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní údy se s ním radují.⁸
     A jako jsou části v celku, tak jsme každý z nás v Duchu, neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo.⁹
     Jako v Synu patříme na Otce, tak v Duchu patříme na Syna.¹⁰ Klaníme-li se tedy v Duchu, ukazuje to, že naše mysl jedná ve světle,¹¹ jak se můžeme poučit ze slov řečených Samaritánce. Svedena zvyky své země, domnívala se totiž, že uctívání Boha je nutně spojeno s určitým místem. Náš Pán ji však vyvedl z omylu, řekl jí, že Boha je třeba uctívat v Duchu a v pravdě.¹² Pravdou tu zjevně mínil sebe.¹³
     Jako tedy mluvíme o uctívání v Synu, jakožto v obrazu Boha a Otce, tak mluvíme i o uctívání v Duchu, protože on v sobě vydává svědectví o božství Pána.¹⁴
     A tak v pravém smyslu a přiměřeným způsobem, osvíceni Duchem patříme na jas Boží slávy; otisk obrazu nás přivádí k tomu, jemuž patří obraz i pečetidlo s toutéž podobou.
     ¹ srov. Řím 8, 9.14.29
     ² srov. Gal 4, 6; Řím 8, 15
     ³ Mt 10, 20
     ⁴ Ef 4, 25
     ⁵ Řím 12, 6
     ⁶ 1 Kor 12, 21
     ⁷ srov. 1 Kor 12, 12.7
     ⁸ 1 Kor 12, 26
     ⁹ 1 Kor 12, 13
     ¹⁰ srov. Jan 14, 9
     ¹¹ srov. Jan 4, 23; 3, 21
     ¹² Jan 4, 24
     ¹³ srov. Jan 14 ,6
     ¹⁴ srov. Jan 15, 26

RESPONSORIUM

O. Nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všechno nám Bůh dal darem. * Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.
V. V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí. * Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.

PSALMODIE

Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)

³ Smiluj se nade mnou, Bože, *
      jenž jsi tak milosrdný,
   tak plný slitování, *
      a moji nepravost zahlaď!
⁴ Smyj ze mne všechnu mou vinu *
      a z mého hříchu mě očisť! –

⁵ Uznávám, špatně jsem činil, *
      svůj hřích mám na očích stále. –
⁶ To proti tobě jsem hřešil, *
      spáchal, co tobě se příčí,
   takže tvůj soud je správný, *
      tvůj ortel spravedlivý. –

⁷ Vždyť jsem už narozen s vinou, *
      matka mě počala s hříchem.
⁸ Ty máš rád upřímné srdce, *
      v skrytu mě moudrosti učíš. –

⁹ Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
       umyj mě, bělejší budu než sníh.
¹⁰ Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
       ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –

¹¹ Odvrať se tváří od mých hříchů, *
       všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
¹² Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
       nového, stálého ducha mi dej. –

¹³ Neodvrhuj mě od své tváře, *
       ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
¹⁴ Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
       posil mě velkodušností. –

¹⁵ Hříšníky budu učit tvým cestám, *
       bezbožní k tobě se vrátí zas.
¹⁶ Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
       zajásám, jak jsi spravedlivý! –

¹⁷ Odemkni, Pane, opět má ústa, *
       mé rty ti zapějí chvalozpěv.
¹⁸ V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
       obětí tou se ti nezavděčím.
¹⁹ Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
       zdrcené srdce neodmítneš. –

²⁰ Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
       zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
²¹ Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
       v zápalných žertvách a celopalech, *
       na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.

Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.

Kantikum
Ať se k Pánu obrátí všechny národy Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno. (Srov. Flp 2, 10)

¹⁵ Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
      Bůh Izraele, Spasitel. –

¹⁶  Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
       kdo zhotovovali modly.
¹⁷ Svůj lid vede Pán ke spáse, *
       k spáse, která potrvá na věky.
    Nebudete potupeni ani zahanbeni *
       na věčné časy. –

¹⁸ Tak praví Pán, Stvořitel nebes, *
       Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její Tvůrce;
    nestvořil ji, aby byla pouští, *
       upravil ji k obývání:
    „Já jsem Pán, jiný není. *
¹⁹      Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
    neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
       Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám“. –

²⁰ Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
       kdo jste zachráněni z pohanů.
    Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
       kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
²¹ Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
       Kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
    Což já nejsem Pán, †
       což je Bůh mimo mne? *
       Jen já jsem spravedlivý Bůh Zachránce. –

²² Obraťte se a dejte se spasit všechny končiny země, *
       neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!

²³ Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
       slovo, jež nelze odvolat.
    Každé koleno se mně bude klanět, *
       přísahat každý jazyk. –

²⁴ Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
       s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
²⁵ Vítězství a slávy dojde v Pánu *
       celý rod Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.

Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).

Žalm 99 (100)
Radost poutníků při vstupu do chrámu

Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

¹ Jásejte Pánu všechny země! †
²     A služte Pánu s radováním, *
      s plesáním pojďte před tvář jeho! –

³ Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
      Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
      lid jeho, stádo jeho pastvy. –

⁴ Vcházejte v jeho brány s díkem, †
      do jeho síní s chvalozpěvem! *
      Chvalte a ctěte jeho jméno! –

⁵ Protože Pán je dobrotivý, †
      po všechny věky milosrdný, *
      věrný je ke všem pokolením.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.
R. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.
V. Dílo své spásy.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku

PROSBY

Kristus přišel jako člověk a nový Adam, aby obnovil celého člověka. Obraťme se k němu s prosbou:
     PANE, SMILUJ SE. (nebo: Kýrie, eléison).

Kriste, slunce spravedlnosti, tys dovršil Starý Zákon a celému lidskému pokolení zjevil svou slávu,
— prosíme tě, sešli nám své světlo.
Kriste, andělé tě oslavovali, pastýři o tobě vyprávěli, Simeon a Anna poznali a hlásali, že jsi slíbený Mesiáš,
— prosíme tě, dej se poznat národu, který jako první dostal tvá zaslíbení.
Kriste, při tvém narození zpívali andělé o slávě na výsostech a pokoji na zemi,
— prosíme tě, ať se po celém světě šíří tvůj mír.
Kriste, jako nový Adam jsi obnovil celého člověka a připravil jsi nám příbytek ve svém království,
— prosíme tě, naplň novou nadějí lidi postižené neštěstím.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie