Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. říjen 2025
Sv. Jana XXIII., papeže, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Angelo Giuseppe Roncalli se narodil v italské vesnici Sotto il Monte v provincii Bergamo v roce 1881. Jako jedenáctiletý vstoupil do diecézního semináře, studia pak dokončil v Papežském semináři v Římě. V roce 1904 byl vysvěcen na kněze a působil jako sekretář bergamského biskupa. V roce 1921 vstoupil do služeb Apoštolského Stolce jako předseda italské ústřední rady Papežského Díla šíření víry. V roce 1925 se stal apoštolským vizitátorem a potom apoštolským delegátem v Bulharsku, v roce 1935 v Turecku a v Řecku; v roce 1944 byl jmenován apoštolským nunciem ve Francii. V roce 1953 byl jmenován kardinálem a stal se patriarchou v Benátkách. V roce 1958 byl zvolen papežem a během svého pontifikátu svolal římskou synodu, ustanovil komisi pro úpravu kodexu kanonického práva a svolal Druhý vatikánský koncil. Zemřel večer 3. června 1963.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.

Když seděl nejvýš, na Petrově stolci,
veliké stádo vedl, učil, chránil,
Pánovým klíčem otvíral svou mocí
nebeské brány.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

I

¹ Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!
² Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!
³ Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

⁴ Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.
⁵ Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.
⁶ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

⁷ Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.
⁸ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
⁹ Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

¹⁰ Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,
¹¹ že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.
¹² I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.
¹³ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

¹⁴ Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.
¹⁵ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;
¹⁶ za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

II

¹⁷ Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.
¹⁸ Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.
¹⁹ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁰ Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.
²¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
²² Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

²³ V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;
²⁴ přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
²⁵ Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
²⁶ Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.
²⁷ Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.
²⁸ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁹ Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.
³⁰ Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.
³¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
³² Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

III

³³ On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,
³⁴ úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.
³⁵ Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

³⁶ tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.
³⁷ Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.
³⁸ Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

³⁹ Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,
⁴⁰ že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,
⁴¹ chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.
⁴² S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.
⁴³ Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R. Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

     ¹¹Muži Boží, usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. ¹²Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.
     ¹³Před Bohem, který všem dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: ¹⁴Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista. ¹⁵Ten příchod nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král králů a Pán pánů. ¹⁶On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu patří čest a věčná moc! Amen.
     ¹⁷Důtklivě připomínej těm, kdo jsou na tomto světě bohatí, aby si o sobě nemysleli kdovíco a aby neskládali svou naději ve věc tak nejistou, jako je bohatství, ale v Boha, který nám všechno hojně poskytuje k užívání. ¹⁸Ať konají dobro, obohacují se dobrými skutky a rádi štědře rozdávají. ¹⁹Tak si mohou naskládat pěkný základ pro budoucnost, aby dosáhli pravého života.
     ²⁰Milý Timoteji, opatruj, co ti bylo svěřeno! Vyhýbej se prázdným světským řečem a opačným naukám nepravého poznání. ²¹Někteří se na to poznání odvolávali, a zbloudili ve víře. Milost buď s vámi!

RESPONSORIUM

O.Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzení ve víře, jak jste v ní byli vyučeni. * A nepřestávejte Bohu děkovat.
V.Neshromažďujte si poklady na zemi; shromažďujte si však poklady v nebi. * A nepřestávejte Bohu děkovat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z projevu svatého Jana XXIII., papeže, při zahájení Druhého vatikánského koncilu.

     Svatá matka Církev se raduje, neboť díky jedinečnému daru Boží prozřetelnosti nadešel vytoužený den, v němž se zde u hrobu svatého Petra pod ochranou přesvaté Panny slavnostně započíná II. vatikánský ekumenický koncil v týž den, kdy se slaví její božské mateřství.
     Velký problém předložený světu po téměř dvou tisíciletích zůstává nezměněný: Kristus, který stále září ve středu dějin a života. Lidé jsou tudíž buď s Ním a jeho Církví a těší se ze světla, dobra, řádu a pokoje, anebo jsou bez Něho a dokonce proti Němu, a na základě svého rozhodnutí i proti jeho církvi. Stávají se tak příčinou zmatku, hořkosti v mezilidských vztazích a přetrvávajícího nebezpečí bratrovražedných válek.
     Na počátku II. vatikánského koncilu je evidentní tak jako nikdy před tím, že pravda Páně zůstává navěky. Jak následuje jedna epocha po druhé, totiž vidíme, že mínění lidí po sobě následují a vzájemně se vylučují, a tak bludy, které se právě vynořily, mizí jako mlha na slunci.
     Církev se vždy stavěla proti těmto bludům. Často je také s maximální přísností odsuzovala. Nyní ale Kristova nevěsta místo tvrdosti upřednostňuje lék milosrdenství. Přeje si spíše vyjít v ústrety potřebám světa, a tak ukázat platnost své nauky, než obnovovat odsouzení. Ne že by scházely klamné nauky, nebezpečná mínění a koncepce, s nimiž je nutno vyslovit jasný nesouhlas a jimž je třeba čelit. Jenomže tyto trendy jsou v tak jasném kontrastu se spořádanou normou počestnosti a přinesly plody tak zhoubné, že lidé sami podle všeho jsou odhodláni je odsoudit, a to zejména ty životní zásady, které vyjadřují opovrhování Bohem a jeho zákonem, přehnanou důvěru v přínosy techniky, blahobyt, zakládající se pouze na pohodlném způsobu života. Je velmi důležité, aby lidé dospívali k přesvědčení ohledně zcela zásadní důležitosti lidské osoby, jejího zdokonalování a úsilí, které to vše vyžaduje. Je třeba počítat s tím, že vlastní zkušenost přivedla lidi k poznání, že násilnost použitá proti někomu jinému, moc zbraní, politická nadvláda prostě neslouží dobrému řešení problémů, které je trápí.
     Za tohoto stavu věcí katolická Církev prostřednictvím ekumenického koncilu pozvedá pochodeň náboženské pravdy a chce vystupovat jako laskavá matka pro všechny, která je dobrotivá, trpělivá, plná milosrdenství a přívětivá i vůči těm synům, kteří jsou od ní odděleni. Celému lidskému pokolení, které je sužováno mnoha svízeli, chce Církev říci to, co řekl kdysi Petr chudákovi, jenž ho prosil o almužnu: „Stříbro ani zlato nemám. Ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského – vstaň a choď!“ (Sk 3,6). Církev totiž lidem současné doby nabízí nikoli pomíjející bohatství, neslibuje jim pouze pozemské štěstí, nýbrž jim předkládá spíše dary Boží milosti, které povyšují lidi k důstojnosti Božích synů, a právě to je také zárukou opravdu lidského způsobu života. Církev lidem otevírá pramen oživující nauky, která umožňuje těm, kdo jsou osvíceni Kristovým světlem, aby dobře porozuměli tomu, čím doopravdy jsou, aby pochopili svou nesmírnou důstojnost i to, jaký je opravdu jejich cíl. Dále pak prostřednictvím svých synů Církev všude šíří křesťanskou lásku, která jako nic jiného přispívá k vykořeňování semen nesvornosti, velmi účinně napomáhá nastolování svornosti, spravedlivého míru a bratrské jednoty.

RESPONSORIUM

O. Ježíš řekl Šimonovi: Ty jsi Petr – Skála – na té skále zbuduji svou Církev * a pekelné mocnosti ji nepřemohou.
V. Bůh jí dává věčné trvání * a pekelné mocnosti ji nepřemohou.

PSALMODIE

Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
         poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
         budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
         hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
         uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
         vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
         věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
         že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.

Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.

Kantikum
Pane, dej mi moudrost Dám vám výmluvnost a moudrost, které nedovedou odolat žádní vaši protivníci. (Srov. Lk 21, 15)

¹ Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
      ty jsi udělal vesmír svým slovem,
² vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
      aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
³ a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
      a vykonával vládu čistým srdcem:
⁴ dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
      a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
⁵ Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
      člověk slabý a krátkého věku *
      a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo; –

⁶ neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
      chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic. –

⁹ S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
      a byla při tom, když jsi tvořil svět;
   ona ví, co se líbí tvým očím, *
       co je správné podle tvých přikázání. –

¹⁰ Sešli ji z posvátných nebes, *
       pošli ji od trůnu tvé velebnosti,
    aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
       a abych poznal, co se tobě líbí. –

¹¹ Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
       rozvážně mě povede ve všech mých činech *
       a bude mě chránit svým leskem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

Žalm 116 (117)
Chvála Božího milosrdenství

Pohané oslavují Boha, že jim prokázal milosrdenství. (Řím 15, 8. 9)

¹ Velebte Pána, všichni lidé, *
      slavte ho, všechny národy! –

² Nad námi mocná jeho milost *
    a věrnost Páně na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velebte Pána, všichni lidé.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tvým působením ve svatém papeži Janovi zazářil celému světu příklad Kristova dobrého pastýře; dej nám, prosíme, na jeho přímluvu, ať jsme i my schopni s radostí šířit bohatství křesťanské lásky. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie