Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
24. leden 2024, Středa
3. týden žaltáře
Sv. Františka Saleského, biskupa a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Věčný a vzácný Učiteli, Kriste,
jenž jsi nám zjevil zákon spásy jisté,
právem se říká, že jen jediný ty
máš slova žití.
Pastýři světa, prosíme teď vroucně,
slovům své Choti dej dost síly mocné,
ať pomáhají dospět k tvému světlu
celému světu.
Ty posíláš nám služebníky vzácné,
zářící světu jako hvězdy jasné,
by jejich moudrost otvírala nám vždy
zdroj věčné pravdy.
Proto tě, Mistře, chválí vděčný sbor náš,
neboť nám slovy Učitelů skýtáš
úžasné dary, v kterých ještě více
tvá záře skví se.
Ať dbá tvůj svatý, zvlášť dnes ctěný námi,
bys vedl svůj lid k spáse pěšinami
plnými světla, až ti v záři skvoucí
vzdá díky vroucí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.
Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)
I
2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.
3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
základy pevné má věrnost na nebi má. –
4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
David, služebník můj, má ode mne slib:
5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –
6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.
7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?
8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –
9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.
10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.
11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –
12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.
13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.
14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.
15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –
16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.
17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.
18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
a tvou přízní mohutní naše moc.
19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
Svatému Izraele patří náš král.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.
20 Za onoho času mluvils ve vidění *
k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
„Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.
21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
jeho pomazal jsem svatým olejem,
22 aby moje ruka stále byla při něm, *
aby ho má paže posilovala. –
23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.
24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
kdo ho nenávidí, všechny budu bít.
25 Provázet ho budu věrností a přízní *
a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.
26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
a na mocné řeky jeho pravici. –
27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.
28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
učiním ho prvním mezi vladaři.
29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
zůstanu mu věrný v naší úmluvě.
30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.
31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
podle mého řádu nebudou-li žít,
32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
a mých přikázání přestanou-li dbát,
33 potrestám je metlou za to provinění, *
pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –
34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
ve své věrnosti ho přesto nezklamu.
35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
co má ústa řekla, to už nezměním.
36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
– ode mne se David klamu nedočká –
37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,
38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
dokud mraky půjdou, pevně bude stát.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.
V.
Zjevení tvých slov osvěcuje.
R.
Vede i prosté k porozumění.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim:
"Na vlastní oči jste viděli, co učinil Hospodin v egyptské zemi faraónovi a všem jeho služebníkům i celé jeho zemi, na vlastní oči jsi viděl
veliké zkoušky, znamení a ony veliké zázraky. Ale Hospodin vám nedal srdce, aby chápalo, ani oči, aby viděly, ani uši, aby slyšely, až do tohoto
dne.
Když jsem vás vodil čtyřicet let pouští, pláště vám nezvetšely a opánky ti na noze nezpuchřely. Nejedli jste chléb a nepili jste víno ani opojný
nápoj, abyste poznali, že já jsem Hospodin, váš Bůh.
Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, svým Bohem, vaši představitelé podle vašich kmenů, vaši starší, vaši správci, všichni izraelští mužové,
vaše děti, vaše ženy i tvůj host, který je ve tvém táboře, i tvůj drvoštěp a nosič vody, abys vešel ve smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou
Hospodin, tvůj Bůh, s tebou dnes pod kletbou uzavírá: že si z tebe dnes ustavuje svůj lid a chce ti být Bohem, jak k tobě mluvil a jak přísahal
tvým otcům, Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi.
Avšak nejen s vámi uzavírám pod kletbou tuto smlouvu, jak s tím, který tu dnes s námi stojí před Hospodinem, naším Bohem, tak s tím, který tu
dnes s námi není. Vždyť víte, jak jsme přebývali v egyptské zemi a jak jsme procházeli územím národů; sami jste jím prošli. Viděli jste jejich
ohyzdné a hnusné modly, dřevo a kámen, stříbro a zlato, které mají v úctě.
Ať není mezi vámi muž ani žena, čeleď ani kmen, jejichž srdce by se dnes odvrátilo od Hospodina, našeho Boha, takže by šli sloužit bohům těch
národů. Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk. Mohlo by se stát, že by někdo slyšel slova této kletby a v duchu by si liboval: ‚Budu mít
pokoj, i když si budu žít v zatvrzelosti srdce, vždyť to dopadne stejně s opilým jako se střízlivým.‘ Takovému nebude Hospodin ochoten odpustit.
Tehdy vzplane Hospodinův hněv i jeho rozhorlení proti tomu muži a dolehne na něj každá kletba zapsaná v této knize a Hospodin vymaže zpod nebes
jeho jméno. Hospodin ho k jeho zkáze odloučí od všech izraelských kmenů, podle všech kleteb smlouvy, zapsaných v knize tohoto Zákona.
I řekne příští pokolení, vaši synové, kteří povstanou po vás, i cizinec, který přijde z daleké země, až uvidí rány té země a její nemoci, které
na ni Hospodin dopustil, celou zemi spálenou sírou a solí, že není osévána, že v ní neklíčí a nevzchází žádná bylina, že je vyvrácená jako Sodoma
a Gomora, Adma a Seboim, které vyvrátil Hospodin ve svém hněvu a rozhořčení, všechny národy řeknou: ‚Proč tak Hospodin s touto zemí naložil? Proč
tento veliký planoucí hněv?‘ A odpovědí: ‚Proto, že opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské
země, a šli sloužit jiným bohům a klaněli se jim, bohům, jež neznali a které jim neurčil. Proto Hospodin vzplanul proti té zemi hněvem a uvedl na
ni všechno zlořečení zapsané v této knize. V hněvu, v rozhořčení a ve velikém rozlícení je Hospodin vyvrátil z jejich země, jak je tomu dnes.‘
Skryté věci Hospodina, našeho Boha, staly se zjevnými nám a našim synům, abychom dodržovali všechna slova tohoto Zákona."
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Úvod do zbožného života“ od svatého Františka Saleského
Při stvoření nařídil Bůh rostlinám, aby nesly plody, každá podle svého druhu.1 A tak přikazuje Bůh také křesťanům, živým rostlinám své Církve,
aby přinášeli plody zbožnosti, každý podle svých vlastností, stavu a povolání.
Jinak má pěstovat zbožnost šlechtic než řemeslník, jinak sluha než kníže, jinak vdova, neprovdaná dívka nebo žena, žijící v manželství. A nejen
to; je třeba i vykonávání zbožnosti přizpůsobit schopnostem, činnosti a úkolům každého zvlášť.
Řekni mi, Filoteo, bylo by vhodné, aby biskup vyhledával samotu jako kartuziáni? A manželé aby se nestarali o majetek o nic víc než kapucíni;
řemeslník aby zůstával celé dny v kostele jako řeholník, a naopak řeholník byl stále zaneprázdněn všemožnými věcmi ve prospěch bližního jako
biskup? Nebyla by taková zbožnost směšná, vyšinutá a nesnesitelná?
Přesto však velmi často dochází k takovému omylu a absurdnosti. Zcela neprávem, Filoteo, neboť je-li zbožnost pravá a upřímná, nic neničí, naopak
zdokonaluje a dovršuje všechno; a jestliže někdy odporuje a brání nějakému řádnému povolání a stavu, je to nepochybně zbožnost falešná.
Včela sbírá svůj med z květů a přitom je nepoškodí a neničí, zanechá je neporušené, čisté a svěží, jak je nalezla. A pravá zbožnost působí ještě
lépe, neboť nejen že žádné povolání nebo činnost neporuší, ale naopak dodává jim větší hloubku a krásu.
Jako drahokam, hozený do medu, nabývá většího lesku, každý podle své barvy, tak se stává člověk příjemnějším a dokonalejším ve svém povolání,
je-li spojeno se zbožností: péče o rodinu je skrze ni více prostoupená pokojem, láska mezi manžely je opravdovější, služba představenému věrnější
a jakékoli povolání se vykonává s větší ochotou a lépe.
Je omylem a přímo bludem chtít zbožný život vyloučit z družiny vojáků, z dílny řemeslníků, ze dvora knížat, z domácnosti manželů. Je pravda,
Filoteo, že v těchto povoláních nelze pěstovat zbožnost čistě kontemplativní, mnišskou a řeholní; ale kromě těchto tří druhů zbožnosti je ještě
mnoho jiných, vhodných zdokonalovat ty, kdo žijí ve stavech světských.
Ať jsme tedy kdekoli, můžeme a máme usilovat o dokonalý život.
1 Gn 1, 12
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (Srov. 2 Kor 1, 3. 4)
1 Nakloň ke mně sluch a slyš mě, Pane, *
neboť jsem tak ponížen a bídný.
2 Zachovej mě, neboť jsem ti oddán, *
služebníku pomoz, jenž ti věří. –
3 Tys můj Bůh, měj, Pane, slitování! *
Vždyť já den co den jen k tobě volám.
4 Život oblaž svému služebníku, *
vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
5 Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, *
milosrdný k těm, kdo vzývají tě. –
6 Pane, slyš mé úpěnlivé prosby, *
popřej sluchu hlasitému nářku!
7 Volám k tobě ve své velké tísni *
s pevnou důvěrou v tvé vyslyšení. –
8 Žádný bůh ti není, Pane, roven, *
není rovných dílům, jež jsi stvořil.
9 Všechny národy se přijdou klanět, *
vzdávat úctu tvému jménu, Pane,
10 neboť velký jsi a divy konáš, *
neboť ty, sám jediný, jsi Bůh. –
11 Uč mě cestě tvé, ať jednám správně, *
veď mé srdce k tomu: ctít tvé jméno.
12 Chci tě, Pane, celým srdcem chválit, *
na věky tvé jméno oslavovat.
13 Neboť velká je tvá láska ke mně, *
ze dna temnot zachránils mou duši. –
14 Bože, pyšní proti mně se spikli, †
tlupa zhoubců míří na můj život, *
na tebe se přitom neohlíží.
15 Ty však, Pane, jsi Bůh milosrdný, *
shovívavý, laskavý a věrný.
16 Propůjč svému služebníku sílu, *
ať je spasen syn tvé služebnice! –
17 Skloň se ke mně, nade mnou se smiluj, *
znamení své milosti zjev na mně,
ať mí nepřátelé s hanbou spatří, *
že je Pán má útěcha a pomoc!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Život oblaž svému služebníku, vždyť se zdvíhám celou duší k tobě.
Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.
13 Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
14 Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
15 Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
16 Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Šťasten, kdo jedná správně a mluví pravdu.
Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.
Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
neboť učinil veliké divy: –
on svou pravicí vítězství dobyl, *
zvítězil svým ramenem svatým.
2 Pán dal poznat dílo své spásy, *
před všemi zjevil svou spravedlnost.
3 Rozpomněl se na svoji milost, *
na věrnost domu Izraele;
viděly všechny končiny země *
dílo spásy našeho Boha. –
4 Plesejte před Pánem, všechny země, *
radujte se, zpívejte, hrejte!
5 Hrejte Pánu na strunách harfy, *
na strunách harfy s hlasitou písní!
6 Za zvuku trub a dunění rohů *
jásejte před tváří našeho Krále! –
7 Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
celá zem se vším, co na ní žije!
8 Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
ať i hory jásají sborem
9 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on podle práva národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jásejte před tváří našeho Krále.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
O. Vyprávějí národy.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Františka, aby jako biskup pečoval o spásu duší a stal se pro všechny
vším; dej, ať ve službě bratřím podle jeho příkladu zjevujeme světu tvou láskyplnou mírnost.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie