Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. listopad 2023
Pro OP: Bl. Jana Liccia, kněze, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodil se v Caccamu na Sicílii kolem roku 1430. Jeho matka zemřela při porodu a Jana vychovávala jeho teta. Do řádu vstoupil v Palermu, přijal jej a formoval blahoslavený Petr Jeremiáš. Jan Licci se pak stal jeho nástupcem v díle reformy na Sicílii. Od roku 1456 začal působit jako kazatel v Palermu, později ve Vicenze. Založil kláštery v Polizzi Generosa a ve svém rodišti v Caccamu. Řídil Sicilskou provincii jako provinciál. Kolem roku 1501 se vrátil zpět do kláštera v Caccamu, kde se až do své smrti věnoval kazatelské službě. Patří mezi skvělé osobnosti dominikánské reformy na Sicílii. Byl příkladným řeholníkem, skvělým kazatelem, šiřitelem růžence. Jako kazatel prošel celou Sicílii, navštěvoval chudé, nemocné a vězně, a proto býval nazýván „apoštolem Sicílie“. Zemřel v Caccamu u Palerma 14. listopadu 1511. Jeho kult potvrdil 25. dubna 1753 Benedikt XIV.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.

Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

     ⁸Někteří Chaldejci udali Judovce, ujali se slova ⁹a řekli králi Nabuchodonosorovi: „Králi, buď živ navěky! ¹⁰Ty, králi, jsi vydal rozkaz, aby každý, kdo uslyší zvuk rohu, flétny, citery, harfy, psalteria, dud a hudebníky všeho druhu, padl a klaněl se zlaté soše. ¹¹Kdo by však nepadl a neklaněl se, bude vhozen do rozpálené ohnivé pece. ¹²Jsou tu však někteří muži Judovci, které jsi ustanovil nad správou babylónské provincie, Šadrach, Mešach a Abednego; tito muži na tebe nevzali ohled, králi, nectí tvé bohy a neklanějí se zlaté soše, kterou jsi dal postavit.“
     ¹⁹Tu se Nabuchodonosor vůči Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi naplnil hněvem, který změnil jeho tvář. Poručil rozpálit pec sedmkrát víc, než obvykle se rozpalovala. ²⁰Několika nejsilnějším mužům svého vojska rozkázal svázat Šadracha, Mešacha a Abednega, aby je vhodili do rozpálené ohnivé pece.
     ²¹A hned ti muži byli svázáni v úplném oblečení, ve svých pláštích, nohavicích i čepicích a vhozeni do rozpálené ohnivé pece. ²²Právě proto, že králův rozkaz byl naléhavý a pec byla velmi rozpálená, plamen ohně sežehl ty muže, kteří svrhli dolů Šadracha, Mešacha a Abednega. ²³Avšak tito tři muži, Šadrach, Mešach a Abednego padli svázaní do rozpálené ohnivé pece. ²⁴Procházeli se uprostřed plamene, chválili Boha a velebili Pána.
     ⁹¹Král Nabuchodonosor užasl, rychle vstal a řekl svým dvořanům: „Copak jste nevhodili tři svázané muže doprostřed ohně?“ Odpověděli a řekli králi: „Ano, králi!“ ⁹²Král pravil: „Hle, já vidím čtyři muže rozvázané, jak se procházejí uprostřed ohně, není na nich úhony a vzhled čtvrtého je podobný Božímu synu.“
     ⁹³Nabuchodonosor přistoupil k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadrachu, Mešachu a Abednego, služebníci Boha, Nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!“ Šadrach, Mešach a Abednego vyšli ze středu ohně. ⁹⁴Satrapové, vladaři, místodržící a královští dvořané se shromáždili a viděli, že oheň neměl žádnou moc nad těly těchto mužů, že ani vlasy na jejich hlavě nebyly spáleny, ani jejich pláště neutrpěly škodu, že ti muži ani nenačichli pachem ohně.
     ⁹⁵Tu zvolal Nabuchodonosor: „Požehnaný Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří v něj důvěřovali! Přestoupili královský rozkaz a vydali svá těla, aby nemuseli uctívat a klanět se žádnému bohu, jedině Bohu svému. ⁹⁶Vydávám rozkaz: Kdo by rouhavě mluvil proti Bohu Šadrachovu, Mešachovu a Abednegovu, ať patří jakémukoli národu, kmeni nebo jazyku, nechť je na kusy rozsekán a jeho dům srovnán se zemí, neboť není jiný bůh, který by mohl tak vysvobodit.“
     ⁹⁷Potom král povýšil Šadracha, Mešacha a Abednega v babylónské provincii.

RESPONSORIUM

O. Anděl Páně sestoupil do pece s Azarjáhem a jeho druhy a vyhnal plamen ohně z pece. * Oheň se jich vůbec nedotkl, ani jim nezpůsobil bolest.
V. Požehnaný jejich Bůh, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří v něj důvěřovali! * Oheň se jich vůbec nedotkl, ani jim nezpůsobil bolest.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

     Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
     O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
     Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
     Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
     A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
     A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

PSALMODIE

Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.

Žalm 100 (101)
Zásady dobrého vladaře

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14, 15)

¹ Zazpívám o lásce a o zákonu, *
      na harfu, Pane, tobě budu hrát. –

² Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou, *
      kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,

   tak abych s nevinným a čistým srdcem *
      celým svým domem mohl procházet.
³ Nechci se dívat na nic hanebného, †
      oškliví se mi páchat nepravost, *
      kéž na mně žádná nikdy neulpí! –

⁴ Falešné srdce se mi zhloubi příčí, *
      já o špatnosti nechci vědět nic.
⁵ Kdo na bližního skrytě nasazuje, *
      takového já budu potírat,
   kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí, *
      toho já blízko sebe nestrpím. –

⁶ Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
      takoví ať jsou stále kolem mne! *
      V mých službách budou, kdo si vedou řádně.
⁷ Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě *
      a neobstojí přede mnou, kdo lže.
⁸ Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi, *
      násilné z města Páně vyhladím.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.

Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.

Kantikum Azariášova modlitba v ohnivé peci Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Srov. Sk 3, 19)

²⁶ Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       a chvályhodné a slavné je tvoje jméno na věky.
²⁷ Neboť jsi spravedlivý ve všem, *
       co jsi nám učinil.
²⁹ Zhřešili jsme a nesprávně jsme jednali, když jsme tě opustili, *
       a provinili jsme se ve všech věcech. –

³⁴ Pro své jméno nás, prosíme, nevydávej na věky, *
       neruš svou úmluvu s námi.
³⁵ Neodnímej od nás své milosrdenství †
       pro Abraháma, svého miláčka, *
       pro Izáka, svého služebníka, a Jákoba, svého svatého. –

³⁶ Jim jsi slíbil, že rozmnožíš jejich potomstvo *
       jako hvězdy nebe a písek na břehu moře.
³⁷ Vždyť už jsme, Pane, zmenšeni víc, než kterýkoli národ, *
       na celé zemi jsme dnes poníženi pro své hříchy. –

³⁸ A není už knížete ani vůdce, *
       není proroka ani celopalu, –

³⁹ není oběti ani darů ani kadidla, *
       místa není, kde bychom před tebe kladli prvotiny,
    abychom došli tvého milosrdenství; *
       ale přijmi nás v duchu pokory a v zkroušenosti srdce.
⁴⁰ Jako celopaly beranů a býků, *
       jako tisíce tučných beránků,
    tak budiž před tebou dnes tato naše oběť, †
       aby se ti líbila, *
       protože nebývají zahanbeni, kdo v tebe doufají. –

⁴¹ Nyní tedy jdeme za tebou celým srdcem, *
       a bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.

Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.

Žalm 143 (144), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj

Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)

¹ Blahořečen budiž Pán, má skála! †
      On mé ruce učí bojovat, *
      moje prsty zdatně si vést v bitvě.
² Je mi slitováním, je mi hradem, *
      útočištěm mým a zachráncem,
   štítem, na který je spolehnutí. *
      Národy mé vládě podrobil. –

³ Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
      co syn lidský, že ho v mysli máš?
⁴ Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
      jeho dny jak stín, jenž přeletí. –

⁵ Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
      hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
⁶ Metej blesky své a rozežeň je, *
      šípy své, ať padnou ve zmatek!
⁷ Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
      vytrhni mě ze záplavy vod, *
      vysvoboď mě z rukou cizáků,
⁸ kteří ústy lživě promlouvají, *
      křivá je i jejich pravice! –

⁹ Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
      na desítistrunnou harfu hrát.
¹⁰ Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
      spasil svého sluhu Davida.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys blahoslaveného Jana proslavil tím, že se zcela zřekl sebe a horlivě projevoval tajemství tvé lásky k chudým; dej, ať podle jeho příkladu hledáme jen tebe a usilovně se snažíme získávat bratry a sestry pro Krista. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie