Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. červen 2023
Neposkvrněného Srdce Panny Marie, památka

Hlasatelem úcty k neposkvrněnému Srdci Panny Marie byl už sv. Jan Eudes (+ 1680). Liturgickou oslavu dovolil Pius VII. (1800-1823) a Pius XII. po zasvěcení celého lidstva tomuto neposkvrněnému Srdci (31. X. 1942) rozhodl, aby se od roku 1944 tento svátek slavil v celé Církvi 22. srpna. Dnešní den byl vybrán proto, že bezprostředně následuje po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pod symbolem Srdce prokazuje Církev úctu lásce Ježíšovy Matky k Bohu a k jejímu Synu a zároveň její mateřské lásce k celému lidstvu.
RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.

Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.

Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Jozue

     ¹Jozue shromáždil všechny kmeny Izraele do Sichemu a svolal přední muže Izraele, jeho náčelníky, soudce a písaře. Když předstoupili před Boha, ²řekl Jozue všemu lidu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši předkové jako Terach, otec Abrahámův a Náchorův, přebývali kdysi za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům. ³Vzal jsem Abraháma, vašeho otce, ze země za řekou Eufratem a vodil jsem ho po celé zemi kananejské, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. ⁴Izákovi jsem dal Jakuba a Ezaua, a Ezauovi do vlastnictví jsem dal hory Seir, zatímco Jakub a jeho synové sestoupili do Egypta. ⁵Potom jsem poslal Mojžíše a Áróna a potrestal jsem Egypťany divy, které jsem u nich způsobil, a pak jsem vás vyvedl. ⁶Vaše otce jsem vyvedl z Egypta a přišli jste k moři. Egypťané však pronásledovali vaše otce a vozy a jezdce k Rákosovému moři. ⁷Křičeli k Hospodinu, a on položil temnotu mezi vás a Egypťany; dal je zaplavit mořem, a to je přikrylo. Na vlastní oči jste viděli, co jsem Egypťanům způsobil! Pak jste přebývali dlouhý čas na poušti.
     ¹³Dal jsem vám zemi, na níž jste se nelopotili, města, která jste nevystavěli, a přece v nich bydlíte a jíte z vinic a oliv, které jste nevysadili.“
     ¹⁴„Nuže, bojte se Hospodina a služte mu dokonale a upřímně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši předkové za řekou Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu! ¹⁵Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda bohům, kterým sloužili vaši předkové za řekou Eufratem, či bohům Amoritů, v jejichž zemi přebýváte. Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu!“
     ¹⁶Lid odpověděl: „Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili bohům cizím. ¹⁷Vždyť Hospodin je náš Bůh. On vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, a udělal před našima očima tyto veliké divy a chránil nás po celé cestě, kterou jsme šli, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme procházeli. ¹⁸Hospodin vyhnal před námi všecky národy a Amority, kteří přebývali v zemi. I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh!“
     ¹⁹Tu řekl Jozue lidu: „Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý, on je Bůh žárlivý, nebude snášet vaše přestupky a vaše hříchy. ²⁰Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit bohům cizím, tu on se od vás odvrátí, zle s vámi naloží a zahubí vás, i když vám předtím prokázal dobrodiní.“
     ²¹Ale lid Jozuovi odpověděl: „Nestane se tak, neboť chceme sloužit Hospodinu!“ ²²Nato Jozue řekl lidu: „Sami jste si svědky, že jste si vyvolili Hospodina a chcete mu sloužit!“ – a oni odpověděli: „Ano, jsme svědky!“ ²³Jozue pokračoval: „Nuže, odstraňte cizí bohy, kteří jsou u vás, a přikloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele!“ ²⁴Lid odpověděl Jozuovi: „Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat!“
     ²⁵Tak v onen den Jozue sjednal s lidem smlouvu a dal mu v Sichemu zákony a právní ustanovení. ²⁶Jozue napsal tato slova do knihy Božího zákona. Pak vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který byl na místě zasvěceném Hospodinu. ²⁷Jozue řekl všemu lidu: „Hle, tento kámen bude mezi námi jako svědek, neboť slyšel všechna Hospodinova slova, která k nám mluvil, a bude vám jako svědek, abyste svého Boha nezapírali.“ ²⁸A Jozue lid propustil, každého do jeho dědičného podílu.

RESPONSORIUM

O. Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili cizím bohům. * Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.
V. I když jsou na nebi i na zemi takzvaní "bohové", pro nás je pouze jeden Bůh. * Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Vavřince Justinianiho

     Když Maria promýšlela v sobě všechno, co poznala četbou nebo co slyšela a viděla, jak rostla její víra, jaká moudrost ji osvěcovala a jaký žár lásky ji stále více pronikal! A prožívala-li znovu nebeská tajemství, na nichž měla účast, vedlo ji to stále kupředu, naplňovalo stále větší radostí, Duch Svatý ji zahrnoval hojností svých darů, celou bytostí tíhla k Bohu a přitom zase v sobě zůstávala pokorná. Tak totiž působí Boží milost: z hlubin pozdvihuje do výše a přetváří člověka k podobě stále zářivější.
     Jistě blažená byla duše Panny Marie: Duch Svatý v ní přebýval a poučoval ji a ona byla vždycky a ve všem poslušná Božího slova. Nenechala se vést vlastním míněním a rozhodováním, ale k čemu moudrost vnitřně vybízela její víru, to vykonávala s pomocí těla navenek. A bylo vhodné, aby božská Moudrost, když si vybudovala dům Církve jako svůj příbytek, použila nesvětější Pannu Marii jako vzor věrného plnění zákona, čistoty srdce, pravé pokory a duchovní oběti.
     Napodobuj Marii, křesťane! Abys byl duchovně očištěn a omyt, od nákazy hříchů, vstup do chrámu svého srdce. Tam hledí Bůh při všem, co konáme, více na vnitřní smýšlení než na skutek. Proto ať třeba naše mysl dojde při snaze o rozjímavou modlitbu až do vytržení a věnujeme se jen Bohu, či ať se zcela střízlivě snažíme prospívat ve ctnostech a sloužíme užitečnou prací svým bližním, jednejme vždycky tak, aby nás poháněla jen Kristova láska. Neboť taková oběť duchovního očištění se líbí Bohu. Nedovršuje se v chrámě zbudovaném lidskýma rukama, ale uvnitř v srdci, do něhož Kristus Pán rád vstupuje.

RESPONSORIUM

R. Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.
V. Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.

PSALMODIE

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

² Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
³ zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
⁴ s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

⁵ Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

⁶ Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
⁷ Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
⁸ Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
⁹      ty však jsi navždy svrchovaný! –

¹⁰ Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
¹¹ Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
¹² Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

¹³ Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
¹⁴ Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
¹⁵ Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
¹⁶ a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Kantikum Boží dobrodiní Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

¹ Poslyšte nebesa, co chci říci, *
       země, naslouchej slovům mých úst.
² Ať má nauka padá jak déšť, *
      má slova ať kanou jak rosa,
   jak lijavec na zeleň, *
      jak vláha na trávu; –

³ jméno Páně chci vzývat, *
      vzdejte čest našemu Bohu!
⁴ Boží díla jsou dokonalá, *
      a všechny jeho cesty spravedlivé.
   Bůh je věrný, není v něm klamu, *
      je spravedlivý a přímý. –

⁵ Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
      je to pokolení zlé a zvrácené.
⁶ Takhle se Pánu odvděčuješ, *
      lide pošetilý a nerozumný?
   Což on není tvůj Otec, *
      který tě učinil, stvořil a vyvolil? –

⁷ Jen vzpomeň na dávné dny, *
      jen pomysli na jednotlivá pokolení!
   Ptej se svého otce a on ti poví, *
      ptej se svých starců a oni ti řeknou: –

⁸ Když Nejvyšší rozděloval národy, *
      když odděloval syny Adamovy,
   stanovil hranice národů *
      podle počtu synů praotce Izraele;
⁹ údělem Páně je jeho lid, *
       Jákob je jeho dědičným podílem. –

¹⁰ Nalezl ho na poušti, *
       na místě hrůzy a v stepní pustině,
    zahrnul ho přízní a odchoval, *
       opatroval jak zřítelnici svého oka.
¹¹ Jak orel volá k letu svá mláďata *
       a nad nimi poletuje,
    tak nad ním široce rozepjal křídla *
       a nosil ho na svých perutích.
¹² Pán sám ho vedl *
       a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka

Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)

² Pane, náš vladaři, †
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
      velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –

³ Navzdory odpůrcům †
      už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
      že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –

⁴ Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
      anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
⁵ co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
      Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –

⁶ Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
      ověnčil jsi ho slávou a ctí;
⁷ jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
      všechno mu k nohám položil:
⁸ ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
⁹     na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
      co jen se hemží stezkami vod. –

¹⁰ Pane, náš vladaři, *
      podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
     JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys připravil v srdci blahoslavené Panny Marie důstojný příbytek Ducha Svatého; na její přímluvu přebývej i v nás, abychom se stali chrámem tvé slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie