Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. duben 2023
Pro OP: Sv. Anežky z Montepulciana, pro mnišky SVÁTEK, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodila se kolem roku 1268 v Gracciano Vecchio u Montepulciana v rodině pánů Segni. V devíti letech ji rodiče přivedli do kláštera sester „del Sacco“ s augustiniánskou řeholí v Graccianu, aby zde získala výchovu a vzdělání. Po několika letech Anežka do tohoto řádu vstoupila. Když sestry založily klášter v Procenu u Orvieta, ustanovily Anežku už v jejích patnácti letech abatyší. Anežka dala své komunitě skvělou náplň, vedla ji v solidní a základní ctnosti, totiž v pokoře. Po patnácti letech ve vedení kláštera v Procenu založila v roce 1306 na žádost měšťanů z Montepulciana klášter s kostelem Santa Maria Novella v Montepulcianu a s papežským dovolením do tohoto kláštera vstoupila spolu s osmnácti dívkami. Sestry se řídily Řeholí sv. Augustina. O rok později byl tento klášter přijat do společenství řádu sv. Dominika jako klášter mnišek. Sestry zde žily ve velké chudobě a přísnosti. Anežka vynikala ohromnou vroucností při modlitbě, zvláště šířila úctu k Dítěti Ježíši a k Panně Marii. I když žila v přísné klauzuře, mnohokrát jednala s okolními městy a snažila se působit jako usmiřovatelka v různých sporech a bojích mezi šlechtickými rody. Zemřela po delší nemoci ve svých čtyřiceti letech 20. dubna 1317 a byla pohřbena v klášterním kostele. Její hrob se brzy stal poutním místem pro široké okolí. Její neporušené tělo dnes odpočívá v dominikánském kostele v Montepulcianu. Kanonizoval ji 10. prosince 1726 Benedikt XIII.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ať velká radost všude zní,
je Beránkův den svatební,
kdy se Snoubencem Anežka
uzavřít sňatek nemešká.

Andělé v nebi zpívají,
když nebešťané vítají
se svatou Pannou světici,
Beránka provázející.

Zázraky skví se četnými,
proslulá činy velkými,
ve zdraví mění nemoci
a  mrtvým život navrací.

Ať, Kriste, Vládce přemocný,
tobě i Otci chvála zní,
i  Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno. Aleluja.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno. Aleluja.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví. Aleluja.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví. Aleluja.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď. Aleluja.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ¹Andělovi církevní obce v Sardech napiš:
     Toto praví ten, který má sedm Božích duchů a sedm hvězd: Znám tvé skutky; máš jméno, jako bys žil, ale jsi mrtvý. ²Probuď se a utvrď zbytek, který je už na umření. Shledal jsem totiž, že tvoje skutky nejsou dokonalé před mým Bohem. ³Nuže, vzpomeň si na nauku, kterou jsi přijal a slyšel; zachovávej ji a změň se! Neprobudíš-li se však, přijdu jako zloděj, a ty nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu. ⁴Přesto však máš v Sardech několik lidí, kteří si šaty neposkvrnili; ti budou se mnou chodit v bílých šatech, protože jsou toho hodni. ⁵Kdo zvítězí, bude tedy oblečen do bílého; jeho jméno nevymažu z knihy života, ale budu se k němu znát před svým Otcem a jeho anděly.
     ⁶Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.
     ⁷Andělovi církevní obci ve Filadelfii napiš:
     Toto praví Svatý, Věrný, který má Davidův klíč; když on otevře, nikdo nemůže zavřít, když on zavře, nikdo nemůže otevřít. ⁸Znám tvé skutky: otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Mnoho síly sice nemáš, ale přece jsi zachoval moje slovo a nezapřel jsi mě. ⁹Já přinutím některé z lidí satanových – oni, lháři, si říkají židé, ale nejsou – přinutím je, aby přišli, padli ti k nohám a poznali, že jsem si tě zamiloval. ¹⁰Protože jsi zachoval nařízení o mé trpělivosti, i já tě zachovám v hodině zkoušky, která má přijít na celý svět, aby vyzkoušela obyvatele země. ¹¹Přijdu brzo! Drž pevně, co máš, aby ti nikdo nevzal tvou korunu. ¹²Kdo zvítězí, z toho udělám sloup v chrámě svého Boha a nikdy už z něho nevyjde; napíšu na něho jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z  nebe od mého Boha, a také svoje nové jméno.
     ¹³Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.
     ¹⁴Andělovi církevní obce v Laodiceji napiš:
     Toto praví Amen, svědek spolehlivý a věrný, začátek Božího stvoření. ¹⁵Znám tvé skutky: nejsi ani studený, ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! ¹⁶Takto však, protože jsi vlažný, ani horký, ani studený, vyplivnu tě z úst. ¹⁷Jestliže řekneš: Jsem bohatý, mám všeho dost, nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý, politováníhodný, chudý, slepý a nahý, ¹⁸pak ti radím, kup si ode mě zlato v ohni pročištěné, abys zbohatl; bílé šaty, aby ses oblékl a neukazovala se tvá ošklivá nahota; mast, aby sis pomazal oči a zase viděl. ¹⁹Já kárám a trestám všecky ty, které miluji. Buď tedy horlivý a dej se na pokání. ²⁰Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě. ²¹Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.
     ²²Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.

RESPONSORIUM

O. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, * k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě, aleluja.
V. Kdo zvítězí, tomu dám jíst ovoce ze stromu života, který je v Božím ráji. * K tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svaté Kateřiny Sienské Kryštofě, převorce kláštera sv. Anežky v Montepulcianu

     Ve jménu Ježíše Krista ukřižovaného a sladké Marie.
     Má nejdražší dcero v Kristu, sladkém Ježíši. Já Kateřina, služebnice a otrokyně sluhů Ježíše Krista, píšu ti v jeho drahocenné Krvi. Toužím vidět tebe i ostatní, jak jdete ve šlépějích naší svaté matky Anežky.
     A o to vás prosím a to chci: abyste se držely jejího učení a jejího způsobu života. Víte přece, že váš vždycky učila slovem i příkladem pravé pokoře. To právě byla její hlavní ctnost, kterou měla. A nijak se tomu nedivím. Měla to, co má mít snoubenka, která si přeje následovat pokoru svého Snoubence. Měla nestvořenou lásku, která ustavičně hořela v jejím srdci a stravovala ji. Lačněla zachraňovat duše a bylo jí to rozkoší. Stále bděla na modlitbách. Jiným způsobem by neměla pokoru, protože bez lásky není žádné pokory. Jedna živí druhou.
     Víte, jaká pohnutka ji přivedla k dokonalé a opravdové ctnosti? Že se svobodně a dobrovolně zřekla sebe a ze statků tohoto světa nechtěla nic vlastnit. Tato slavná panna totiž dobře chápala, že jmění často přivádí člověka k pýše. Jím ztrácí nepatrnou ctnost pravé pokory, dospívá k smyslové sebelásce a ochabuje v božské lásce. a ustává v bdění a modlitbě. Vždyť srdce a cit, které jsou plné světa a sebelásky, nemohou se naplnit Kristem ukřižovaným a okoušet sladkost pravé modlitby. Toho si všimla sladká Anežka, proto svléká sebe a obléká Krista ukřižovaného. Ale nedělá to jen ona sama, nýbrž zanechává to i nám. Vás k tomu zavazuje a vy jste povinny toho dbát.
     Víte dobře, že vám, snoubenkám zasvěceným Kristu, nesluší mít a vlastnit to, co patří otci, nýbrž co patří věčnému Snoubenci. Vždyť náležíte jemu! Majetkem vašeho otce je žádostivost. Tu máme opustit, když nadejde chvíle rozlišování, a máme následovat Snoubence a mít v držení jeho poklad. Co bylo pokladem ukřižovaného Krista? Kříž, potupa, bolest, muka, spílání, posměšky a výčitky, dobrovolná chudoba, hlad po Otcově cti a po naší spáse.
     Budete-li se držet tohoto pokladu silou rozumu zaníceného ohněm lásky, dojdete k těm ctnostem, o kterých jsme mluvili. Budete pravými dcerami své matky, pečlivými, nikoli nedbalými snoubenkami a zasloužíte si, aby vás přijal Kristus ukřižovaný. On sám vám svou milostí otevře bránu trvalého života.
     Víc nepravím. Ponořte se do Krve Krista ukřižovaného. Vzchopte se s pravou bedlivostí a buďte jednotné. Budete-li spojeny a ne rozděleny, pak ani ďábel ani žádný jiný tvor vám nebude moci uškodit a připravit vás o vaši dokonalost.
     Zůstávejte ve svatém a sladkém milování Boha!
     Ježíši sladký, Ježíši lásko!

RESPONSORIUM

O. Zátopy vod nemohou uhasit lásku * a proudy řek ji neodplaví, aleluja.
V. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu. * A proudy řek ji neodplaví, aleluja.
Nebo:

Z listu blahoslaveného Humberta z Romans o zachovávání řeholní observance

     Usilujte, bratři, o to, abyste vynikali především těmi ctnostmi, které zvláště patří k zachovávání řeholní kázně. A protože jste se sliby zavázali k velkým věcem, ukazujte také svými skutky velké věci.
     Každodenně pokračujte v nějakém cvičení ctnosti a usilovně se snažte pracovat se zaměřením na dobro. Vždyť loď, která pluje proti proudu, je jím strhávána, pokud se s velkou námahou nepohybuje kupředu.
     Ve shodě se svým stavem, do něhož vás Bůh povolal, uskutečňujte vždy to lepší, co k němu náleží. Když slyšíte všeobecné napomínání, s pokorou ho směrujte k vám, ne od vás k jiným. Ve všem svém jednání se varujte extrémů a vždy se držte ve zlatém středu. Buďte vždy připraveni ke službě bratřím a nikomu nebuďte na obtíž.
     Buďte, bratři, pokorní bez přetvářky, zralí bez důrazu na vlastní osobu, čilí bez zlehčování, uctiví bez ztráty naděje, plni naděje bez předsudků, poslušní bez odporování, veselí bez rozpustilosti, trpěliví bez reptání. Buďte tak řečeno upravení k zachovávání mravů, laskaví k prokazování milosrdenství, nepohnutelní ke stálosti, oddaní v modlitbě a obezřetní v bdělosti. Jakkoli vaší důstojnosti nemůže ani lidská přítomnost nic přidat ani samota ubrat, přesto tím víc zachovávejte kázeň, kde buď nedbalost plodí pohoršení mezi lidmi, nebo dbalost vede k správnému způsobu následování.
     Noc věnujte mlčení a modlitbě, den zase dobrým skutkům a práci. Den dávejte bližním, noc Bohu. V práci se soustřeďte ne na práci samu, ale na její smysl. Buďte silní pro konání dobra, ale slabí pro konání zla. Ve svém konání zachovávejte ke všem jednotlivcům takový postoj, aby se u představených projevovala pečlivost, u podřízených poslušnost, u všech pokoj a svornost, v chóru zbožnost a kázeň, u oltáře vážnost a úcta.
     [Věkem pokročilí ať jsou zbožní, mladí pak pracovití. Žijte chvályhodně, ale neprahněte po chvále od lidí. Nechlubte se tím, jak dlouho už jste v řádu, ale spíše tím, jak jej zachováváte. Vystříhejte se přetvářky a kráčejte před Bohem v pravdě. Je příliš málo, abyste při vstupu do kláštera změnili jen šat, ale chvályhodné je změnit mravy a způsob života. Kráčejte tedy přímou cestou a nikdy nenásledujte cestu dvojakosti a přetvářky.
     Jako před morem prchejte před tím, co je proti společnému užitku nebo co by vás mohlo dělat nápadnými. Nikdy nezapírejte spravedlnost z ohledů na lidi nebo ze strachu. Vyhýbejte se zahálce a zbytečně se nezdržujte na cele nicneděláním. Nedychtěte nerozumně po tom, co se nemá dělat, a nepropadejte nechuti konat to, co se dělat má.
     Velmi pečlivě se střezte toho, abyste byli málo trpěliví v práci, málo čilí v plnění příkazů nebo nedbalí v dílech lásky. Buďte jednoznační ve svém chování a ve svém svědomí; a nikdy se neodvažujte žít takovým způsobem života, v němž byste nechtěli zemřít.]
     Co nejnaléhavěji vás, nejmilejší bratři, prosím a vyzývám, veden svědectvím toho, který nás svou ctihodnou krví vykoupil a svou smrtí z lásky nám otevřel brány k životu, abyste nezapomínali na svou profesi a svá předsevzetí a připomínali si prastaré cesty, jimiž naši předchůdci spěšně a usilovně běželi. Nyní již vládnou s Kristem ve věčném pokoji plném útěchy. Když tam s pomocí Boží milosti dojdeme, budou naše duše naplněny poznáním prvé pravdy, láskou k nejvyššímu dobru a potěšením z božské vznešenosti.
     To ať nám dopřeje ten, který je počátek všeho bez počátku a konec všeho bez konce. Amen.

RESPONSORIUM

O. Žijme || podle pravdy a v lásce, * a tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, který je naše hlava, aleluja.
V. Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme! Každý ať prozkoumá své vlastní dílo. * A tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, který je naše hlava, aleluja.

PSALMODIE

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

² Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
³     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

⁴ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁵ Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
⁶ Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
⁷ Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

⁸ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

⁹ Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
¹⁰ Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
¹¹ Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
¹² Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

¹³ Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
¹⁴ teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

¹⁵ Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
¹⁶      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

¹⁷ Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
¹⁸ Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
¹⁹ Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

²⁰ Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Už od svítání tě hledám, Bože, abych mohl vidět tvou moc, aleluja.

Ant. 2 Hle, zima už přešla, déšť přestal a pominul. Vstaň, přítelkyně má, a pojď, aleluja.

Kantikum Jásot vykoupeného lidu Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

¹ Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
      ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
² Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
      bez bázně budu doufat,
   neboť Pán je má síla i sláva, *
      a stal se mi spásou. –

³ S radostí budete vážit vody *
      z bohatých pramenů Spasitele.
⁴ V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
      vzývejte jeho jméno!
   Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
      hlásejte vznešenost jeho jména.
⁵ Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
      ať se to dozví celá země.
⁶ Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
      protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Hle, zima už přešla, déšť přestal a pominul. Vstaň, přítelkyně má, a pojď, aleluja.

Ant. 3 Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty, aleluja.

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy

Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

² Zpívejte Pánu, síle naší, *
      jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
³ Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
      udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
⁴ Zadujte na rohy o novoluní *
      i při úplňku, v den našeho svátku! –

⁵ Izrael má tak zákonem dáno, *
      příkazem od Boha Jákobova,
⁶ zřízením, které obdržel Josef, *
      když táhl Bůh proti Egypťanům. –

    Slyším hlas dosud nepoznaný: *
¹¹    „Otevři ústa a naplním ti je.
⁷ Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
      košů jsem zprostil jeho ruce.
⁸ Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
      z hromových mračen jsem odpověděl; *
      tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –

⁹ Lide můj, slyš mé napomenutí, *
       kéž mě Izrael vyposlechne:
¹⁰ Nebudeš míti jiného boha, *
       cizímu bohu nesmíš se klanět!
¹¹ Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
       který tě vyvedl z egyptské země! –

¹² Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
       Izrael byl mě neposlušen.
¹³ Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
       ať jen si dělají podle svého. –

¹⁴ Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
       kdyby byl Izrael šel mou cestou,
¹⁵ hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
       svou rukou pokořil nepřátele. –

¹⁶ Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
       v uctivém strachu by setrval navždy.
¹⁷ Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
       sytil jej sladkostí skalního medu.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Neboť den co den mě hledají a usilují poznat mé cesty, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Prosil jsem a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.
R. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.
V. S radostí nad jeho pomocí.
R. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Má duše jásá v Pánu, * aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán, aleluja.
Nebo:
Anežka ustavičně prožívala na sobě Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na jejím těle, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán, aleluja.
Nebo:
Anežka ustavičně prožívala na sobě Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na jejím těle, aleluja.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
— nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
— pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
— na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
— dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, svou snoubenku Anežku jsi vyznamenal podivuhodnou horlivostí v modlitbě. Dej také nám, ať podle jejího příkladu stále myslíme na tebe a můžeme dosáhnout hojných plodů této zbožnosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie