Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
12. červen 2022, Neděle
3. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Na věčném trůnu Trojice se skvící,
vládnoucí láskou nad lidskými srdci,
ať zní ti píseň naší lásky vděčné
po časy věčné.
Otče, náš Tvůrce, sílo všeho bytí,
chystáš nám účast na svém božském žití,
dej, abychom si též my zasloužili
poklady víry.
Věčného světla lesku, Synu slavný,
ty zveš nás bratry, přebýváš rád s námi,
dopřej nám, ať jsme stále na révě tvé
zelené větve.
Plamenná lásko, Duchu Svatý vlídný,
tvůj blahý plamen zahřívá vše, mírní,
osvěž nám mysli, srdce naše prodchni
svatými ohni.
Trojice, splň nám to vše, hoste svatý,
ať jsme vždy s tebou pouty lásky spjati,
abychom směli tě ctít věčnou chválou
patříce v tvář tvou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Buď s námi jediný, všemohoucí Bůh, Otec, Syn i Duch Svatý!
Všechno podřídil pod jeho nohy a jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi. (Ef 1, 22)
2 Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi! –
3 Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu. –
4 Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
5 co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš! –
6 Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
7 jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
8 ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
9 na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod. –
10 Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Buď s námi jediný, všemohoucí Bůh, Otec, Syn i Duch Svatý!
Ant. 2 Otec je láska, Syn je milost, Duch Svatý spojení, ó blažená Trojice!
Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1, 3)
I
1 Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, *
zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
2 Oslavujte Pána při citeře, *
rozezvučte harfu mnoha strun!
3 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
doprovoďte jásot zvučnou hrou! –
4 Neboť pravdivé je slovo Páně, *
spolehlivé vše, co činí on.
5 Spravedlnost, právo vždy má v lásce, *
milost Páně naplňuje zem.
6 Slovem Páně stvořeno je nebe, *
zástup nebes dechem jeho úst.
7 Vody moří jako v měchu jímá, *
v hojné zásobě má pravodstvo. –
8 Pánu ať se koří celá země, *
tvorstvo světa ať se před ním chví!
9 Vždyť co řekne Pán, se ihned stane, *
co on poručí, to rázem jest.
10 Plány pohanů Pán rozmetává, *
maří, co si smyslí národy.
11 Na věky však trvá vůle Páně, *
z rodu na rod jeho záměry. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Otec je láska, Syn je milost, Duch Svatý spojení, ó blažená Trojice!
Ant. 3 Pravdivý je Otec, pravda je Syn, pravda je Duch Svatý, ó blažená Trojice!
II
12 Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, *
lid, jejž on si za svůj vyvolil!
13 Pán k nám shlíží z vysoka svých nebes, *
všechny lidské syny obzírá.
14 Bedlivě se dívá z míst, kde sídlí, *
na všechny, kdo obývají zem:
15 protože on sám jim srdce stvořil, *
nyní jejich skutky sleduje. –
16 Nepomůže králi množství vojska, *
nezachrání síla hrdinu,
17 nezvítězí koně s vozatajstvem, *
všechna jejich síla nestačí.
18 Pán je s těmi, kdo ho uctívají, *
kdo jen v jeho milost doufají,
19 že uchrání jejich duše smrti, *
že je v hladomoru zachová. –
20 Naše duše hledí jenom k Pánu, *
vždyť on je náš pomocník a štít.
21 Z něho raduje se naše srdce, *
v jeho svaté jméno doufáme.
22 S námi, Pane, buď tvé slitování, *
jako ty jsi naše naděje!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pravdivý je Otec, pravda je Syn, pravda je Duch Svatý, ó blažená Trojice!
V.
Slovem Páně stvořeno je nebe.
R.
Zástup nebes dechem jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
1Bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní výřečností nebo
moudrostí. 2Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného, než Ježíše Krista, a to ukřižovaného.
3Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami.
4A moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci.
5To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
6Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají.
Jejich moc je už zlomena. 7Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před lety předurčil
k naší slávě. 8Nikdo z těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby o ní něco věděli, nikdy
by Pána slávy neukřižovali. 9Ale – jak stojí v Písmu – my zvěstujeme to, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo,
a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.
10Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.
11Kdo z lidí zná lidské nitro? Jen lidský duch, který je v člověku. Tak ani Boží nitro nezná nikdo, jen Duch Boží.
12My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všecko nám Bůh dal darem.
13O tom také mluvíme – ne ovšem slovy, kterým učí lidská moudrost, ale tak, jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející
od Boha také vyjadřujeme řečí od něho vnuknutou.
14Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které pocházejí od Božího Ducha. Zdají se mu hloupé
a nemůže je pochopit, protože ty věci se dají posoudit jen s pomocí Ducha. 15Ale člověk produchovnělý může vynést
úsudek o všem, sám však nepodléhá úsudku nikoho. 16Neboť kdo poznal myšlenky Páně tak, že by ho mohl
poučovat? Avšak naše myšlenky jsou myšlenky Kristovy.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z listů svatého biskupa Atanáše
Jistě nebude bez užitku zkoumat, co je nám odedávna předáváno, jaké je učení a jaká víra obecné Církve, jak ji sám Pán předal, apoštolové
zvěstovali a Otcové uchovali. Právě na víře spočívají základy Církve, a jestliže jí někdo pozbude, nemůže už být křesťanem, a to ani
podle jména.
Tak tedy: Boží Trojice je svatá a dokonalá a je poznávána v Otci, v Synu a ve Svatém Duchu. A nemá přidáno nic cizího nebo vnějšího, ani
nesestává ze stvořitele a stvořeného, ale celá má moc dávat bytí a tvořit; co do přirozenosti je sama sobě identická a nedílná a jednotná
je její působnost a činnost. Neboť Otec činí všechno skrze Slovo v Duchu Svatém, a tak se uskutečňuje a zachovává jednota svaté Trojice.
Takže Církev hlásá jediného Boha, jenž je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.1 Nade všemi je zajisté jako Otec, jako počátek
a pramen všeho, zatímco proniká všecky působením Slova a je ve všech v Duchu Svatém.
Když píše svatý Pavel křesťanům do Korintu o duchovních darech, jako k Hlavě zaměřuje všechno k jedinému Bohu Otci: Dary jsou sice
rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh.
On to všechno ve všech působí.2
Všechno, co Duch jednotlivě rozděluje, je Otcovým darem skrze Slovo, neboť vše, co patří Otci, je zároveň Synovo. A tedy také to, co v Duchu dává
Syn, je vlastním darem Otcovým. A podobně: jestliže v nás přebývá Duch, přebývá v nás rovněž Slovo, od kterého jsme Ducha přijali, a ve Slově
také Otec. A tak se v nás naplňuje, co bylo řečeno: Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.3 Vždyť kde je světlo, tam je i jeho záře a
také její působení, zářivá milost.
O tom nás opět poučuje Pavel, tentokrát ve druhém listě Korinťanům: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha
ať je s vámi se všemi.4 To znamená, že milost, dar věnovaný v Trojici, je darem skrze Syna v Duchu Svatém a že stejně, jako se nám dostává
milosti od Otce skrze Syna, tak se v nás nemůže sdílení daru uskutečnit jinak než v Duchu Svatém. Jestliže se nám dostalo podílu, máme opravdu
Otcovu lásku, Synovu milost a společenství s ním samým, Duchem.
1 Ef 4, 6
2 1 Kor 12, 4-6
3 Jan 14, 23
4 2 Kor 13, 13
RESPONSORIUM
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
PSALMODIE
Ant. 1 Tobě buď čest a vláda, tobě sláva a moc, tobě chvála a plesání po věčné věky, ó blažená Trojice!
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.
2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
3 Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
4 Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu. –
5 Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
6 Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
7 Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
8 neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám. –
9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
10 [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
ti se propadnou do hlubin země,
11 ti budou vydáni napospas meči,*
ti se kořistí šakalů stanou.
12 Král pak se bude radovat v Bohu, +
oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
protože lhářům se zacpou ústa.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Tobě buď čest a vláda, tobě sláva a moc, tobě chvála a plesání po věčné věky, ó blažená Trojice!
Ant. 2 Právem tě chválí, klanějí se ti, oslavují tě všichni tvoji tvorové, ó blažená Trojice!
57 Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
58 Velebte Pána, andělé Páně, *
59 nebesa nebes, velebte Pána! –
60 Velebte Pána, nebeské vody, *
61 mocnosti všechny, velebte Pána!
62 Velebte Pána, měsíci, slunce, *
63 vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –
64 Velebte Pána, vy deště a rosy, *
65 bouře a vichry, velebte Pána!
66 Velebte Pána, ohni a žáre, *
67 mrazy a vedra, velebte Pána! –
68 Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
69 ledy a zimy, velebte Pána!
70 Velebte Pána, sněhy a jíní, *
71 vy dny a noci, velebte Pána! –
72 Velebte Pána, světlo i temno, *
73 blesky a mraky, velebte Pána!
74 Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej! –
75 Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
76 všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
77 Velebte Pána, prameny vody, *
78 moře a řeky, velebte Pána! –
79 Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
80 nebeští ptáci, velebte Pána!
81 Pána chval, zvěři divá i krotká, *
82 rody všech lidí, velebte Pána! –
83 Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
84 Velebte Pána, vy kněží Páně, *
85 sluhové Boží, velebte Pána! –
86 Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
87 zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
88 Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte! –
Otce i Syna i svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
56 Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)
Ant. 2 Právem tě chválí, klanějí se ti, oslavují tě všichni tvoji tvorové, ó blažená Trojice!
Ant. 3 Z něho, skrze něho a v něm je všechno, jemu buď sláva navěky.
Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)
1 Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
2 Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať Krále chválí!
3 Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
4 Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
5 Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají! –
6 V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
7 aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
8 uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
9 naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Z něho, skrze něho a v něm je všechno, jemu buď sláva navěky.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Tobě chvála, tobě sláva, * ó blažená Trojice!
R. Tobě chvála, tobě sláva, * ó blažená Trojice!
V. Tobě díkůčinění na věky věků.
R. Ó blažená Trojice!
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Tobě chvála, tobě sláva, * ó blažená Trojice!
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Ten, který všechno stvořil a všechno řídí, svatý a trojjediný Bůh, ať je veleben nyní i navěky.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Ten, který všechno stvořil a všechno řídí, svatý a trojjediný Bůh, ať je veleben nyní i navěky.
PROSBY
Chvalme Otce i Syna i Ducha Svatého a s radostí volejme:
SLÁVA OTCI I SYNU I DUCHU SVATÉMU.
Otče svatý, dávej nám svého svatého Ducha, aby nás naučil správně se modlit,
— aby přišel na pomoc naší slabosti a přimlouval se za nás ve shodě s tvou vůlí.
Synu Boží, tys prosil Otce, aby poslal své Církvi Ducha Svatého,
— dej, ať s námi tento Duch pravdy zůstává navěky.
Přijď, Svatý Duchu, a daruj nám své plody, lásku, radost, pokoj,
— trpělivost, vlídnost, dobrotu, věrnost, mírnost, zdrženlivost.
Všemohoucí Otče, tys poslal Ducha svého Syna do našich srdcí a ten volá: Abba, Otče,
— pomáhej nám, ať se tvým Duchem necháváme vést, abychom se stali tvými dědici a spoludědici Kristovými.
Kriste, tys poslal svým učedníkům Ducha pravdy, který vychází od Otce, a tento Duch vydává o tobě svědectví,
— posiluj nás, abychom také my o tobě vydávali svědectví před lidmi.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože Otče, tys poslal světu svého Syna a svatého Ducha a zjevils tak lidem tajemství svého vnitřního života; dej nám, abychom toto tajemství v pravé víře vyznávali,
abychom hlásali jedinou věčnou slávu a klaněli se společné svrchované moci jediného božství ve třech osobách. Prosíme o to skrze tvého Syna
Ježíše Krista, našeho Pána, který s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje na věky věků. Amen.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie