Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
20. leden 2022, Čtvrtek
2. týden žaltáře
První mezidobí, 2. týden
Sv. Fabiána, papeže a mučedníka, nezávazná památka
Sv. Šebestiána, mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Za Synem Božím jediným
šels, mučedníku, chtěje s ním
nad nepřáteli zvítězit,
vítězstvím nebe vydobýt.
Přimluv se za nás, ubohé,
omyj nás z viny přemnohé,
moru zla přítrž učiň včas,
před nudou žití ochraň nás.
Když bylo sňato z tebe jho
to těla tvého svatého,
nás láskou k Synu Otcovu
zbav těžkých světa okovů.
Čest Otci spolu se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivou slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I
2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
otcové naši nám vyprávěli
o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
v tom dávném čase rukou svou.
3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
národy potřels a jim jsi dal růst. –
4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
nezvítězilo jejich rámě,
nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –
5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
tvým jménem deptáme protivníky. –
7 Na svém luku si nezakládám, *
nevděčím za vítězství meči:
8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
pokořils ty, kdo nás nenávidí.
9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
povždy jsme chválili tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Tys nám dal, Pane, zvítězit, povždy budeme chválit tvé jméno.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
netáhneš, Bože, už do boje s námi.
11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
mezi pohany rozptýlil jsi nás. –
13 Lacino prodáváš svůj národ, *
pramálo jsi tím prodejem získal.
14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
pohané nad námi kývají hlavou. –
16 Stále svou hanbu mám před očima, *
studem se celý červenám v tváři,
17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
vidím-li mstivého nepřítele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ušetři, Pane, svůj lid, nedávej v potupu své dědictví.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
18 A toto všechno dolehlo na nás, †
i když jsme na tebe nezapomněli, *
úmluvu s tebou neporušili,
19 naše srdce se neodvrátilo, *
nesešly naše kroky z tvé cesty,
20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
ty jsi nás zastřel temnotami. –
21 Kdybychom bývali zapomněli †
na svaté jméno svého Boha *
a vztáhli ruce k cizímu bohu,
22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
On přece zná všechny tajnosti srdce.
23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
jednají s námi jak s jatečním stádem. –
24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
bídu a strast naši zapomínáš?
26 Naše duše je sražena v prach, *
na zemi ulpělo naše tělo.
27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
v milosti své nás vysvoboď!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Povstaň, Pane, a ve své milosti nás vysvoboď.
V.
Pane, ke komu půjdeme?
R.
Ty máš slova věčného života.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
Mojžíš řekl lidu:
„Pamatuj, nezapomeň, jak jsi rozlítil Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne,
kdy jsi vyšel z egyptské země, až do svého příchodu na toto místo jste byli vůči
Hospodinu vzpurní. Rozlítili jste Hospodina na Chorebu. Hospodin se na vás
rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit. Když jsem vystoupil na horu, abych přijal
kamenné desky, desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel, zůstal jsem na
hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vodu nepil. A Hospodin
mi dal obě kamenné desky psané prstem Božím, na nichž byla všechna slova, která
k vám Hospodin mluvil na hoře z prostředku ohně v den shromáždění.
Po uplynutí čtyřiceti dní a čtyřiceti nocí mi Hospodin dal obě kamenné desky,
desky smlouvy. A Hospodin mi řekl: ‚Vstaň a rychle odtud sestup, neboť tvůj lid,
který jsi vyvedl z Egypta, se vrhá do zkázy. Brzo sešli z cesty, kterou jsem jim
přikázal, udělali si slitou modlu.‘ Dále mi Hospodin řekl: ‚Vidím, jak je tento
lid tvrdošíjný. Nech mě, já je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, z tebe
učiním národ zdatnější a početnější než jsou oni.‘
Obrátil jsem se a sestoupil z hory, zatímco hora planula ohněm. Obě desky
smlouvy jsem nesl v rukou. Tu jsem spatřil, jak jste zhřešili proti Hospodinu,
svému Bohu. Udělali jste si býčka, slitou modlu! Brzo jste sešli z cesty, kterou
vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Uchopil jsem obě desky, odhodil jsem je a před
vašimi zraky je roztříštil. Pak jsem se vrhl před Hospodinem k zemi jako poprvé
a ležel jsem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, chleba jsem nejedl a vodu nepil, pro
všechen váš hřích, kterým jste zhřešili, když jste se dopustili toho, co je zlé
v Hospodinových očích, a tak jste ho urazili. Obával jsem se hněvu a rozhořčení,
jímž se Hospodin proti vám rozlítil, aby vás vyhladil. A Hospodin mě vyslyšel i
tentokrát.
Hospodin se velmi rozhněval i na Áróna a chtěl ho zahladit. V oné době jsem se
proto modlil i za Áróna. A váš hříšný výtvor, který jste udělali, toho býčka,
jsem vzal a spálil v ohni, roztloukl jsem jej a rozemlel jsem jej nadobro až na
jemný prach; prach z něho jsem vsypal do potoka, který stéká z hory.
Tu jsem se vrhal před Hospodina, čtyřicet dní a čtyřicet nocí jsem se vrhal před
něho, protože Hospodin řekl, že vás vyhladí.
Modlil jsem se k Hospodinu: Pane, Hospodine, neuvaluj zkázu na svůj lid, na své
dědictví, které jsi vykoupil svou velikou mocí a vyvedl z Egypta pevnou rukou.
Rozpomeň se na své služebníky, na Abraháma, Izáka a Jakuba, a nepřihlížej k
zatvrzelosti tohoto lidu, k jeho zvůli a hříchu, aby neříkali v zemi, z níž jsi
nás vyvedl: ‚Protože je Hospodin nemohl uvést do země, kterou jim slíbil, a měl
je v nenávisti, vyvedl je a na poušti je usmrtil.‘ Oni jsou přece tvůj lid a tvé
dědictví, které jsi vyvedl svou velikou silou a vztaženou paží.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Ambrože na žalm 118 (119)
Do Božího království vejdeme jen tehdy, když hodně vytrpíme.1 Je-li mnoho pronásledování, je i mnoho zkoušek. Kde je mnoho věnců za
vítězství, tam je i mnoho zápasů. Je tedy pro tebe výhodné, že je mnoho pronásledovatelů, neboť mezi mnoha pronásledováními snáze najdeš způsob,
jak získat věnec vítězství.
Uveďme příklad mučedníka Šebestiána, když je dnes výročí jeho narození pro nebe.
Pochází odtud z Milána. Ale tady snad pronásledování už skončilo nebo se do těchto krajů ještě nedostalo či bylo mírnější. Šebestián poznal, že
ho zde nečeká žádný zápas, nebo jen malý. Odebral se do Říma, kde pro horlivost ve víře zuřilo kruté pronásledování. Tam trpěl, to znamená, že
tam získal věnec vítězství. Přišel tam jako cizinec, a dostal tam domovské právo na věčnou nesmrtelnost. Kdyby byl jen jeden pronásledovatel,
zřejmě by tento mučedník nebyl dosáhl věnce vítězství.
Ale horší je, že nejsou jen pronásledovatelé viditelní, ale také neviditelní, a těch je daleko více.
Neboť jako když král, původce pronásledování, vydá rozkaz k pronásledování, a v jednotlivých městech a provinciích pak pronásledování provádí
mnoho různých lidí, tak i ďábel řídí mnoho svých služebníků, a ti provádějí pronásledování nejen zvenčí, ale také uvnitř v jednotlivých duších.
O těchto pronásledováních bylo řečeno: Všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.2 Všichni bez výjimky, říká
se tu. Kdo může být vyňat, když zkoušky pronásledování podstoupil sám Pán?
Kolik je denně skrytých mučedníků Kristových, vyznávajících Ježíše Krista! Toto mučednictví, toto věrné svědectví Kristu znal apoštol, když říká:
Toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí.3
1 Sk 14, 22
2 2 Tim 3, 12
3 2 Kor 1, 12
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)
2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
ty, který trůníš nad cherubíny, *
3 ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
Efraim, Benjamin i Manasse! *
Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –
4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
až se nám proto nepřátelé smějí. –
8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
až k Eufratu své čilé letorosty. –
13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase. –
15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
Popatři z výšin nebeských a pohleď!
Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16 zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
výhonku, který sám jsi vypěstil. –
17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
vzývat a chválit budeme tvé jméno! –
20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!
Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.
1 Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
2 Hleďte, Bůh je můj Spasitel, *
bez bázně budu doufat,
neboť Pán je má síla i sláva, *
a stal se mi spásou. –
3 S radostí budete vážit vody *
z bohatých pramenů Spasitele.
4 V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
vzývejte jeho jméno!
Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
hlásejte vznešenost jeho jména.
5 Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
ať se to dozví celá země.
6 Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.
Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.
Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)
2 Zpívejte Pánu, síle naší, *
jásejte vstříc Bohu Jákobovu!
3 Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *
udeřte na zvučnou harfu a loutnu!
4 Zadujte na rohy o novoluní *
i při úplňku, v den našeho svátku! –
5 Izrael má tak zákonem dáno, *
příkazem od Boha Jákobova,
6 zřízením, které obdržel Josef, *
když táhl Bůh proti Egypťanům. –
Slyším hlas dosud nepoznaný: *
11 „Otevři ústa a naplním ti je.
7 Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *
košů jsem zprostil jeho ruce.
8 Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †
z hromových mračen jsem odpověděl; *
tys mě však u vody v Meribě zkoušel. –
9 Lide můj, slyš mé napomenutí, *
kéž mě Izrael vyposlechne:
10 Nebudeš míti jiného boha, *
cizímu bohu nesmíš se klanět!
11 Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *
který tě vyvedl z egyptské země! –
12 Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *
Izrael byl mě neposlušen.
13 Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *
ať jen si dělají podle svého. –
14 Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *
kdyby byl Izrael šel mou cestou,
15 hned bych byl jeho odpůrce srazil, *
svou rukou pokořil nepřátele. –
16 Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *
v uctivém strachu by setrval navždy.
17 Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *
sytil jej sladkostí skalního medu.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Pán je má síla, * on je má statečnost.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
V. On se také stal mou záchranou.
O. On je má statečnost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Pán je má síla, * on je má statečnost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný.
PROSBY
Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.
Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
— dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
— dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
— dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
— dej nám, Pane, zvítězit nad každým pokušením.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, dej nám ducha statečnosti, abychom podle příkladu svatého mučedníka Šebestiána
poslouchali více tebe než lidi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie