Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
13. červenec 2021, Úterý
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 15. týden
Sv. Jindřicha, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jakuba z Varazze, biskupa, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Koruno výšin, Ježíši,
od věků pravdo nejhlubší,
ty služebníku věrnému
udílíš věčnou odměnu.
Prosíme snažně, dej i nám
zvlášť k jeho mocným přímluvám
svou milost s odpuštěním svým
a zbav nás okovů všech vin.
On nelnul nikdy k marnostem
a tak žil v žití pozemském,
aby si duší horlivou
získal svou lásku jedinou.
Kriste, tys nejvlídnější Král,
kterého on vždy vyznával,
a zdeptal vůdce zpupného
i jeho sluhu každého.
Vírou i ctnostmi se vždy skvěl,
trvale na modlitbách dlel.
Zkrotiv své údy střídmostí
byl pozván k věčné slavnosti.
Ať Bohu Otci sláva zní
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I
2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
prchají před ním, kdo ho nenávidí.
3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
a jako vosk se taví nad plamenem, *
tak hynou hříšníci před Boží tváří.
4 A spravedliví před Bohem se těší *
a jásají a veselí se blahem. –
5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
razte mu dráhu, pouští přichází. *
Jásejte Pánu, radujte se v něm!
6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
zajaté na svobodu vyvádí, *
vzpurníky nechá však žít v pustině. –
8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
a když jsi před ním kráčel po poušti,
9 země se třásla, nebe roztékalo *
před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
Strážkyně domu rozděluje kořist.
14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
postříbřila se křídla holubice,
15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
klenoty jako sněhem na Salmonu. –
16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
bašanské hory, to jsou hory mračné.
17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
i ty, co brání se dlít v domě Páně. –
20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
on sám nás nese, je nám pomocníkem.
21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
Pán, který ze smrti zná východisko.
22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –
23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
"přivedu ti je třeba z hlubin moře,
24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
uprostřed panny do bubínků tlukou.
27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
ve slavném shromáždění Izraele.
28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
pak judská knížata a jejich pokřik, *
knížata Zabulona, Neftaliho. –
29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
ať králové ti přinášejí dary!
31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
a všechny, kdo jsou pány nad národy!
Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
rozmetej všechny válečnické kmeny!
32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –
33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
jen hrajte na počest a k chvále Pána,
34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –
35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky."
36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
Bůh Izraele dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
V.
Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R.
Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Královské
1Achab oznámil Jezabel, co udělal Eliáš a jak pobil mečem všechny proroky.
2Jezabel poslala k Eliášovi posla se vzkazem: „Přísahám při bozích, že zítra v tuto dobu udělám
tobě, co se stalo každému z nich!“
3Eliáš se polekal a odešel, aby si zachránil život. Když přišel do Beršeby v Judsku, zanechal tam svého
služebníka. 4Sám šel na poušť asi den cesty. Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvolal:
„Už je toho dost, Hospodine, vezmi mi život, neboť nejsem lepší než moji otcové!“ 5Lehl si a usnul pod
tou kručinkou. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň, jez!“ 6Podíval se a hle – u jeho hlavy koláč
upečený na rozžhaveném kameni a džbán vody. Najedl se a napil a znovu usnul.
7Hospodinův anděl se vrátil podruhé, dotkl se ho a řekl: „Vstaň, a najez se, neboť cesta by byla příliš
dlouhá pro tebe.“ 8Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až
k Boží hoře Horebu.
9Když tam Eliáš přišel, přenocoval v jeskyni. A tu se k němu ozvalo Boží slovo.
11Řeklo mu: „Vyjdi ven
a postav se na hoře před Hospodinem!“ Hospodin přecházel: prudký a silný vichr, který trhá hory a láme
skály, vál před Hospodinem, ale Hospodin ve vichru nebyl. Potom nastalo zemětřesení, ale Hospodin
v zemětřesení nebyl. 12Po zemětřesení šlehal oheň, ale Hospodin v ohni nebyl.
Po ohni následoval šum jemného vánku. 13Když to Eliáš slyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a zastavil
se u vchodu do jeskyně, a hle – ozval se k němu hlas: „Co tu děláš, Eliáši?“ 14Odpověděl: „Planu horlivostí
pro Hospodina, Boha zástupů, neboť synové Izraele opustili svou smlouvu, zbořili své oltáře, mečem zabili
tvé proroky. Já jsem zbyl sám a činí úklady, aby mi vzali život.“
15Hospodin mu pravil: „Jdi a vrať se stejnou cestou stepí do Damašku. Až tam přijdeš, pomaž Hazaela za krále
nad Aramejci, 16Jehua, syna Nimšího, za krále nad Izraelem, a Elizea, syna Šafatova z Abel Mechola, pomaž za
proroka místo sebe! 17Kdo unikne Hazaelovu meči, toho usmrtí Jehu, a kdo unikne Jehuovu meči, toho usmrtí
Elizeus. 18Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Bálem a jejichž
ústa ho nepolíbila.“
19Když Eliáš odešel z hory, nalezl Elizea, syna Šafatova, jak právě oral. Měl před sebou dvanáct spřežení,
on sám byl při dvanáctém. Eliáš šel kolem něho a hodil na něj svůj plášť. 20Elizeus opustil býky, běžel
za Eliášem a řekl: „Prosím, ať mohu políbit svého otce a svou matku a pak půjdu za tebou.“ Eliáš odpověděl:
„Jdi a vrať se; co jsem ti měl učinit, to jsem udělal.“
21Elizeus se tedy od něho vrátil, vzal spřežení býků, zabil je, na jejich jařmu uvařil maso a dal ho lidem
k jídlu. Pak vstal, šel za Eliášem a sloužil mu.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svatého Jindřicha“
Když byl svatý služebník Boží pomazán na krále, nespokojil se s pečováním o pozemské království, ale chtěl dosáhnout koruny nesmrtelnosti. Proto
se rozhodl zápasit pro nejvyššího Krále, jemuž sloužit znamená kralovat. Usiloval velmi snažně o šíření víry a bohoslužby, dával kostelům do
vlastnictví majetek a štědře podporoval jejich výzdobu. Založil na svých statcích bamberské biskupství, určil mu za patrony apoštolská knížata
Petra a Pavla a slavného mučedníka Jiřího, a zvláštním ustanovením předal toto biskupství pod ochranu svaté římské církve, aby prokázal
nejvyššímu stolci čest, jaká mu z božského ustanovení patří, a zároveň aby touto záštitou nově založené biskupství upevnil a zabezpečil.
Aby bylo všem zřejmé, jak prozíravě se svatý Jindřich staral i do budoucna o mír a pokoj pro nové biskupství, které založil, uvádíme zde
stvrzovací listinu:
„Jindřich, král z dobroty Boží, která všechno řídí, všem dítkám Církve, nynějším i budoucím. Blahodárná nauka Písma svatého nás vede a povzbuzuje
k tomu, abychom opustili časné statky, nechali stranou pozemské výhody a snažili se získat věčný a trvalý příbytek v nebi. Neboť pozemská sláva,
jíž se nám dostane, je prchavá a prázdná, jestliže při ní nemyslíme na nebeskou věčnost. Ale Bůh se ve svém slitování postaral lidstvu o užitečný
lék tím, že dal možnost získat za pozemské jmění podíl v nebeské vlasti.
Pamětlivi této Boží dobroty a s vědomím, že jsme byli povýšeni ke královské důstojnosti bez zásluh, jenom z Božího slitování, považujeme za
vhodné zvelebovat kostely, postavené našimi předchůdci, a k větší Boží slávě budovat také nové a prokazovat jim poctu dary, jimiž se projeví naše
vděčná zbožnost. Neboť nechceme být hluší k příkazům Páně, ale poslušně dbát božských rad, a proto poklady, jimiž nás zahrnula Boží štědrost,
chceme ukládat v nebi, kde zloději nevykopávají ani nekradou, a kde nerozežírá ani rez ani mol,1 a kde také naše srdce s touhou a
láskou často prodlévá, když si připomínáme, co jsme tam shromáždili.
Proto dáváme na vědomí celému společenství věřících, že jsme místo z našeho otcovského dědictví, zvané Bamberk, povýšili na sídlo biskupské, a
přejeme si, aby se tam slavně konala památka na nás i na naše rodiče a aby se tam neustále slavila spasitelná oběť za všechny pravověrné
křesťany.“
>1 srov. Mt 6, 19.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.
Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)
2 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
3 Svému lidu jsi odpustil vinu, *
přikryl jsi všechny jeho hříchy.
4 Zadržels všechno své rozhořčení, *
přemohl vzplanutí svého hněvu. –
5 Obnov nás, Bože záchrany naší, *
od své nevole proti nám upusť!
6 Míníš se na nás na věky hněvat, *
zlobu svou přenášet od rodu na rod?
7 To nás už nemíníš oživit znovu, *
aby tvůj lid se radoval v tobě?
8 Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
uděl nám, Bože, svoji spásu! –
9 Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
Pán mluví zajisté jen slovy míru
k národu svému a ke svým věrným. *
Nemají zůstat bez naděje.
10 Blízká je zbožným pomoc Páně, *
aby zem naši zas pokryl svou slávou.
11 Milost a svornost se setkají spolu, *
spravedlnost a pokoj se sejdou,
12 věrnost vyraší z hlubiny země, *
z nebe nám pokvete spravedlnost. –
13 Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
a naše země úrodu vydá.
14 Bude ho předcházet spravedlnost *
a v jeho šlépějích půjde pokoj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.
Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.
1 Sión je naše pevné město, *
Spasitel je mu hradbou i valem.
2 Otevřete brány, ať vstoupí spravedlivý lid, *
který zachovává věrnost. –
3 Starý blud pominul, †
je zachován pokoj, *
pokoj, který jsme doufali od tebe.
4 Doufejte v Pána na všechny věky, *
v Pána, silného Boha, navždy. –
7 Přímá je stezka spravedlivého, *
ty jsi mu vyrovnal cestu.
8 Na cestě tvých soudů čekáme na tebe, Pane, *
dychtivě toužíme slavit tvé jméno.
9 Po tobě za noci touží má duše, *
hned zrána tě hledám.
Až tvé soudy zasáhnou zemi, *
naučí se obyvatelé země spravedlnosti. –
12 Pane, ty nám dáš mír a pokoj, *
všechny naše skutky ty sám v nás konáš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.
Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.
Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).
Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)
2 Pán buď milostiv a žehnej nám! *
Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
3 Ať se zná tvá cesta na zemi, *
pomoc tvou ať znají všichni lidé! –
4 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
5 Národy ať mocně jásají *
nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
všechny lidské kmeny světa řídíš. –
6 Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
7 Země vydala svou úrodu. *
Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
8 Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
ať ho v bázni všechna země vzývá!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
V. A jeho kroky nekolísaly.
O. Měl ve svém srdci.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Zákon Páně * měl ve svém srdci.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.
PROSBY
Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:
PANE, TY JEDINÝ JSI SVATÝ.
Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,
— Pane Ježíši, smiluj se nad námi.
Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,
— Pane Ježíši, posvěť nás.
Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,
— Pane Ježíši, osviť nás.
Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,
— Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.
Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,
— Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys naučil svatého Jindřicha moudře vládnout a z pozemského vladařství jsi ho
povolal do věčné slávy; dej nám na jeho přímluvu, ať uprostřed proměn tohoto světa naplníme
i my své poslání a s čistou myslí směřujeme k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie