lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. září 2019
Pro OP: Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, kněze, Vavřince Ruize, otce rodiny, bl. Alfonse Navaretty, kněze a druhů, japonských mučedníků, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


Alfons Navarreta se narodil roku 1571 ve Španělsku. Vstoupil zde do řádu a přijal kněžské svěcení. V roce 1598 byl vyslán na misie na Filipíny. V roce 1610 se vrátil do Evropy a 1611 odjel do Japonska, kde zastával oficium provinčního vikáře. V letech 1614 až 1643 probíhalo v Omuře a Nagasaki pronásledování křesťanů, při němž zahynulo 205 mučedníků. Bylo mezi nimi jedenáct dominikánských kněží a sedm řeholníků z Evropy a osmnáct mužů a žen z Japonska, kteří také náleželi k řádu – novicové, bratři spolupracovníci a terciáři, a dále šedesát tři členů bratrstva Posvátného růžence. Alfons dodával odvahu pronásledovaným křesťanům, zastával se jich před králem a veřejně chodil v hábitu. Cestou do Omury, kde chtěl pomáhat křesťanům v nouzi, byl zajat a uvězněn. Zemřel po krutém mučení 1. června 1617. V letech 1633–1637 podstoupilo v Nagasaki v Japonsku mučednickou smrt 16 mučedníků, z nichž byla většina spojena s dominikánskou rodinou: devět kněží, dva bratři spolupracovníci a tři laici. Mezi nimi byl i Vavřinec Ruiz, otec rodiny původem z Manily, který se tak stal prvomučedníkem církve na Filipínách.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Odměnám věčným Kristovým
i mučedníkům vítězným
zpívejme chvály v písních svých
z radostných niter vytrysklých.

Jsou velmoži to církevní,
vůdcové v bojích vítězní
a bojovníci nebes bran,
v temnotách světla vzešlá nám.

Vyhrůžek světa nedbali,
tělesných muk se nebáli,
za svatou svou smrt v odměnu
došli až k světlu věčnému.

Zběsilý biřic rukou svou
prolil krev jejich posvátnou,
oni však z Boží milosti
snášeli všechno v tichosti.

Hle, víra svatých nezdolná,
věřících naděj nezlomná,
ke Kristu láska bez mezí
nad vládcem světa vítězí.

Otcova sláva se v nich skví,
v nich dobývá Syn vítězství.
Duch svoji vůli vnuká jim
a nebe zvučí plesáním.

Teď, Spasiteli, nás tu slyš,
k tvým mučedníkům přiveď blíž
prosící služebníky své
na věky nepomíjivé. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

IV

31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

33 Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.

34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.

35 Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.

37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.

38 Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.

39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.

40 Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.

43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.

44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *

45     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!

48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!

49 Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

50 Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

51 Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

37, 15-28
Znamení naznačující nové spojení Izraele a Judy

     15Hospodin mě oslovil: 16„Nyní ty, synu člověka, vezmi si kus dřeva a napiš na něj: Juda a Izraelovi synové, jeho druzi. 17Pak si vezmi druhé dřevo a napiš na něj: Josef, Efraimovo dřevo a celý Izraelův dům, jeho druzi.
     Pak spoj jedno dřevo s druhým a budou v tvé ruce jedním kusem.
18Když se tě pak zeptají synové tvého lidu: ‚Nechtěl bys říci, co nám tím chceš oznámit?‘ – 19tu jim odpověz: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, vezmu Josefovo dřevo, které je v ruce Efraimově a izraelských kmenů s ním spolčených, a přidám ho k  Judovu dřevu, spojím ho v jedno dřevo a budou jedním kusem v mé ruce.
    
20Kusy dřeva, na které jsi psal, budeš držet před nimi ve své ruce 21a řekneš jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, vezmu izraelské syny z národů, ke kterým šli, a shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich vlasti. 22Udělám z nich jeden národ na zemi, na izraelských horách; všichni budou mít jednoho krále, nebudou již dvěma národy, nebudou již rozděleni na dvě království. 23Už se neposkvrní svými modlami a bůžky, všemi svými hanebnostmi; a až je vysvobodím ze všech jejich nevěrností, kterými se prohřešili, očistím je a budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
    
24Můj služebník David jim všem bude králem a jediným pastýřem; budou následovat má nařízení, mé zákony budou zachovávat a plnit. 25Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jakubovi, kterou obývali jejich otcové. Budou na ní bydlet oni i jejich synové, i synové jejich synů navždy; David, můj služebník, bude navěky jejich vladařem.
    
26Uzavřu s nimi smlouvu pokoje: bude to věčná smlouva: požehnám je a rozmnožím, navěky zbuduji svou svatyni u nich. 27Můj příbytek bude mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Tak poznají národy, že já jsem Hospodin, který posvěcuje Izraele, když má svatyně bude navěky mezi nimi.“

RESPONSORIUM

Ez 37, 21.22; Jan 10, 16.11

O. Hle, vezmu izraelské syny, shromáždím je ze všech stran a udělám z nich jeden národ. * A bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
V. Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. * A bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto tří:

Z dopisu sv. kněze a mučedníka Dominika Ibaňeze de Erquicia vlasnímu otci

(Srov. SCCS, Offic. Hist. 84, Positio super martyrio, Romæ 1979, str. 116–118)

Před Bohem budu nápomocen všemu lidu

     […] Nejmilejší otče, trochu Ti bude útěchou můj dopis, když jinak Tě nemohu potěšit ani Ti ukázat své synovské srdce. Ani Ti nemohu jinak pomáhat než před Bohem. To také neopomíjím ve svých ubohých modlitbách a v oběti mše svaté: Ať žijeme nebo umíráme. Totéž činím pro všechny příbuzné a pro všechen tento lid. Vyprošuji jim všechno dobré.
     Před osmi lety jsem opustil Filipíny a přesunul se do Japonska. Zde už dvacet let zuřilo pronásledování křesťanů. V té době bylo umučeno mnoho řeholníků i laiků. A den ze dne je toto pronásledování sveřepější, takže se hlavně v těchto dvou letech nedá vylíčit. Loni na konci měsíce července přišel do města, kde se nyní zdržuji, ukrutný prefekt, který obsadil na souši i na moři všechny únikové cesty, aby nikdo nemohl utéci. Začal křesťany tak krutě trýznit, že jich velmi mnoho přivedl k pádu, takže opustili víru v Krista […].
     Když tato bouře poněkud utichla, snažili se pochytat řeholníky. My jsme se oblékli do šatů domorodců a schováváme se každý jinde. Kdo objeví řeholníky, tomu vyplatí odměnu. Tak tedy 20. listopadu dopadli na hoře jistého řeholníka z řádu svatého Augustina a po třech dnech chytili v tomto městě kněze z Tovaryšstva Ježíšova, rodáka z této země. Byl chycen tak blízko místa, kde jsem byl já, že jsem o šesté hodině uprchl v přestrojení z domu a svěřil se Boží prozřetelnosti […].
     V příštím měsíci květnu zajali laického bratra z řádu svatého Františka. Takže nyní bylo chyceno pět řeholníků spolu se vším lidem. Skoro 400 osob se stalo mučedníky. V minulém měsíci byli mnozí zaživa upáleni a asi třicet jich bylo rozřezáno bambusovou pilou. Krutá jsou muka, kterými se snaží ubožáky přinutit k odpadu od víry. Některé pozvolna vaří ve vřelé vodě, kterou jim lijí na hlavu spolu se sírou, smolou, olejem a jinými věcmi, jež zvětšují trýzeň. Jiné pověsí na kříž, jiné potápějí do vody, aby zmrzli, jiné zahrabou do půli těla do země a pozvolna je řežou bambusovou pilou, takže se muka protáhnou na sedm nebo osm dní. Řeholníky dosud nemučí jinak, než že je zaživa pálí dřevem, které je položeno opodál, takže nejsou přímo v plamenech a umírají pomalu.
     Nyní se dostávám do nebezpečí, které je největší z tohoto pronásledování. Tuším už, že tento dopis je poslední, který napíšu. Jednejme tedy tak, můj nejmilejší otče, abychom se v nebi viděli na věky a nemuseli se už bát žádného odloučení. Nestarejme se o tento svět, protože je pro nás vyhnanstvím a odděluje nás od Boha, který je všechno naše dobro! Totéž říkám své vřele milované sestře, aby nezapomínala modlit se za mne k Bohu. Pozdravuji všechny příbuzné a známé. Ať tě náš Pán zachová pro věčnou vlast!

RESPONSORIUM


O. Zvítězili Beránkovou krví a svědectvím svého mučednictví, protože nemilovali svůj život natolik, že by se zalekli smrti. * Proto se veselte nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte.
V. Vytrpěli krátkou bolest a mají účast na věčném životě podle Božího slibu. * Proto se veselte nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte.

Nebo:

Z buly blahoslaveného Pia IX.

(in: I martiri dell’Ordine dei Predicatori tra i 205 nel Giappone a cura del P. Pio Tommaso Masetti, Roma 1868, str. 357)

Vrcholné svědectví těchto mučedníků

     Církev byla už od začátku zavlažována krví mučedníků. Ale ani později nepřestala nikdy přinášet obdivuhodné příklady statečnosti, neboť tyrani si vymýšleli nové způsoby mučení, aby otřásli pevností Kristových vojínů, a takto zvětšili koruny a palmy hrdinných bohatýrů, kteří se stali věčnou ozdobou církve. Dělo se to nikoli bez moudrého úradku Boží prozřetelnosti. Bylo zcela zjevné, že při tvrdém zápasu byl přítomen původce naší víry Ježíš Kristus, který, jak píše svatý Cyprián, „sešikoval a povzbudil bojovníky a obhájce svého jména, on bojoval a zvítězil ve svých služebnících“.
     Již od roku 1617 až do roku 1632 bylo Japonsko úrodné na mučedníky. Vypukla bouře ukrutného pronásledování proti Kristovu náboženství, které tam bylo šťastně zaneseno hlasateli evangelia. Japonský císař Taikosama vzplanul neslýchanou zuřivostí a chtěl tam úplně vyhladit křesťanské jméno. Roku 1597 dal 26 neohrožených obhájců víry ukřižovat a jeho nástupci ve vládě nejenže závodili s jeho krutostí a zběsilostí, ale ještě ho daleko předčili. Byl totiž vydán zákon, aby byl zatčen každý, kdo by pomáhal křesťanům, a zejména kněžím. Měl být potrestán vyhnanstvím, zabavením majetku, ano i stětím. Kříže, oltáře, chrámy a jakékoli připomínky přesvatého náboženství měly být na příkaz zmocněnce rozházeny a zničeny. Aby vyzkoušeli pevnost víry křesťanů, sáhli k nejvybranějšímu mučení, takže se člověk hrozí, má-li na to jen vzpomenout, nebo o tom mluvit. Některým visícím na kříži byl mečem proboden bok, jiní byli pověšeni na kříž hlavou dolů, velmi mnoho jich bylo ošklivě roztrháno a byly jim uřezány údy, mnozí byli páleni pomalým ohněm, nemálo jich bylo ponořeno do vody se sírou nebo do ledové vody a tam zahynuli přeukrutnými dlouhotrvajícími mukami. Posléze jiní byli mučeni hladem, žízní, mrskáním a špinavým žalářem, až nakonec vysíleni zaměnili tento smrtelný život za nesmrtelný a blažený.
     Tak ukrutná muka trpěli s povzneseným a radostným duchem a tím napodobili sílu prvních mučedníků církve. „Stáli totiž“ – abychom užili slova svatého Cypriána – „silnější než jejich mučitelé a přeukrutné dlouhotrvající týrání nemohlo zdolat jejich nezdolnou víru.“ A nejen kněží a hlasatelé evangelia vytrvali v zápase odvážně a pevně, ale byli to i lidé obojího pohlaví, jakéhokoli stavu a věku, slovutná knížata a muži z královské krve, vznešené matrony, něžné panny, starci sešlí věkem, jinoši i čtyřletí hoši a dívky, takže tak neslýchaná síla a vytrvalost se musí připisovat jen pomoci nebeské milosti.
     Víc než tisíc je těch, kteří za onoho dlouhého, mnohaletého zápasu potvrdili křesťanskou víru prolitím krve, ale o těchto lidech se dalo jen pramálo vypátrat apoštolskou autoritou. Neboť ačkoli se tolik běsnilo proti křesťanům, byly pořízeny záznamy o vyšetřování jenom ve Španělsku, v Manile na Filipínách a v Macau v Číně. Nicméně bylo vyslechnuto velice mnoho věrohodných svědků a ti vypověděli to, z čeho je zjevné opravdové mučednictví dvou set a pěti hrdinů.
     V tomto slavném šiku mučedníků náleží mnoho kněží i laiků k řeholnímu řádu bratří kazatelů svatého Dominika. Mezi nimi vynikají Alfons Navarreta, Alois Flores, Angelus Orsucci, František de Morales, Alfons de Mena a Dominik Castellet; mnohými se může chlubit řád bratří Menších svatého Františka; z mnoha svých příslušníků se raduje řeholní řád poustevníků svatého Augustina, a konečně je ozdobeno palmami svých mučedníků i Tovaryšstvo Ježíšovo. Následují jako jejich spolumučedníci světští mužové a jejich manželky a děti.
     Jména mučedníků uvede seznam přiložený k tomuto dopisu.
     Po smrti spravedlivých, která je drahocenná v Božích očích a která, jak napsal týž svatý Cyprián, „koupila si nesmrtelnost za cenu krve a přijala korunu za dovršenou ctnost“, začala se hned sepisovat akta potřebná k poznání kauzy.

RESPONSORIUM

Srov. Mdr 10, 17; Mt 25, 34

O. Moji svatí, kteří jste bojovali v tomto světě, * já vám dám odměnu za vaši námahu.
V. Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království. * Já vám dám odměnu za vaši námahu.

Nebo:

Z listu blahoslaveného Alfonse Navarrety bratřím kazatelům v Japonsku a bratra Melchiora Manzana, filipínského provinciála, u příležitosti mučednictví bratra Tomáše Zumarragy

(srov. Lettere edificanti scritte dai frati predicatori martirizzati nel Giappone, a cura di P. Tommaso Masetti, Roma 1868, str. 1; I martiri dell’Ordine dei Predicatori tra i 205 nel Giappone…, a cura di P. Tommaso Masetti, Roma 1868, str. 268–269)

Velmi pěstujte pokoj a bratrství s jinými náboženstvími

     Milí otcové, ať je Ježíš ve vašich duších a ať vám dá svého svatého Ducha. Už vidíte, jak tato obec křesťanů pozvolna zaniká. Je nutné dávat těmto křesťanům dobrý příklad; proto vás prosím z lásky k našemu dobrému Ježíši, hleďte, abyste byli opravdovými syny našeho svatého otce Dominika. Velmi pěstujte pokoj a bratrství s jinými náboženstvími. Já jdu do Omury zpovídat a potěšit tamní křesťany, protože nadešel vhodný čas, kdy budou více povzbuzeni čerstvou krví mučedníků. Dej Bůh, aby má cesta byla trochu užitečná!
     A protože by se mohlo stát, že mě vsadí do vězení, nechávám na svém místě otce Františka Moralese, a kdyby mi náhodou vzali život, můžete jmenovat provinčního vikáře, který by vás řídil, jak to určují stanovy. Z lásky k Bohu odpusťte mi špatné příklady, které jsem vám snad dal, ať jako podřízený, ať jako představený. Pán Bůh ať zůstává s vámi: já vás nosím ve svém srdci a vy na mne pamatujte ve svých modlitbách a obětech. Vroucně vás prosím, podporujte Pavlovu manželku a její dítě a pomáhejte jim, protože on jde se mnou pomáhat křesťanům a mohlo by se stát, že ho to přivede k mučednictví. Velmi vám doporučuji, abyste se starali o děti.
     V den přenesení našeho svatého otce Dominika 24. května 1617. Br. Alfons Navarreta, vikář.
     Pokud jde o bratra Tomáše Zumarragu, kdybych měl o něm mluvit, jak to žádají jeho ctnosti, bylo by zapotřebí dlouhého pojednání, a ne krátké zprávy… Byl poslán svatou poslušností do japonského království. Vydal tam bohaté ovoce, protože velmi elegantně a uhlazeně používal jazyk oné země. Velmi horlivě podporoval onu křesťanskou obec, byl jako druhý prorok Mojžíš, milý Bohu i lidem. Na sebe byl velice přísný. Neměl ani lůžko ani jiné šaty než ty, které obyčejně nosil, protože chtěl žít jako opravdový chuďas. Spal vždycky oblečený a to není malé pokání. Tak málo dbal na sebe a tak málo si cenil své osoby, že nikdy nepřijal žádnou hodnost. Žil v japonském království víc než dvacet let a pracoval na jeho obrácení a na šíření svatého evangelia. Touto činností se zabýval, když ho zatkli strážci spravedlnosti. Zůstal ve vězení pět let a přitom tam uplatňoval všechny možné ctnosti: posty, bičování, modlitbu, a tím si získal mučednickou korunu.

RESPONSORIUM

Ef 6, 12.14.13

O. Vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti zlým duchům v ovzduší. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.
V. Vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všechno překonat a obstát. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu
Jer 31, 10-14
Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil v jedno. (Jan 11, 51. 52)

10 Slyšte, národové, slovo Páně *
       a zvěstujte je dalekým ostrovům!
    A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
       a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“ –

11 Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
       vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
12 S jásotem přijdou na horu Sión, *
       rozběhnou se za Božími dary;
    za obilím, vínem a olejem, *
       za mláďaty bravu a skotu.
    Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
       a už nebudou hladovět. –

13 Tehdy se radostí roztančí panna, *
       mládež i starci se rozveselí.
    Jejich smutek obrátím v radost, *
       potěším je a bědy jim proměním v jásot.
14 Kněží se potěší nad obětním tukem, *
       mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

Žalm 47 (48)
Poděkování za Boží ochranu

Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém. (Zj 21, 10)

2 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
      ve městě Boha našeho.
3  Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
      je všemu světu k potěše;
   ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
      to město krále mocného.
4 Pán, který sídlí v jeho hradních věžích, *
      je jeho hradbou bezpečnou. –

5 Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
      přitáhli všichni najednou.
6 Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
      s hrůzou se dali na útěk.
7 Třesavka děsu je tam zachvátila, *
      křeč jako bolest rodičky,
8 jako když prudký vítr od východu *
      taršíšské lodi rozbíjí. –

9 Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
      ve městě Boha našeho,
   v tom městě Pána zástupů: *
       Pán zbudoval je pro věky!
10 S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
       na tvoje milosrdenství.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
       až na kraj země dosahá.
    Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
       ať Sión se z ní raduje,
12 ať zajásají všechny judské dcery *
       nad tvými, Pane, rozsudky! –

13 Projděte Sión, obejděte kolem *
       a jeho věže spočtěte,
14 prohlédněte si jeho opevnění, *
       projděte jeho paláci,
15 ať povíte všem příštím pokolením: *
       že takto veliký je Pán,
    náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
       Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 1, 3-5
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Spravedliví * budou žít navěky.

R. Spravedliví * budou žít navěky.

V. U Pána je jejich odměna.

R. Budou žít navěky.

V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.

R. Spravedliví * budou žít navěky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku V tavicím kelímku zkoušel Pán vyvolené jak zlato, a jako dokonalou oběť je přijal na věky.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku V tavicím kelímku zkoušel Pán vyvolené jak zlato, a jako dokonalou oběť je přijal na věky.

PROSBY

Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
     PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.

Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, kázáním blahoslaveného mučedníka Dominika a jeho druhů jsi přivedl národy Dálného východu k poznání tvého jednorozeného Syna; pokorně tě prosíme: na jejich přímluvu upevni víru těch, které svým kázáním přivedli ke Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie