Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 |
10. červen 2019, Pondělí
2. týden žaltáře
Panny Marie, Matky Církve, památka
Pro OP: Bl. Jana Dominiciho, biskupa, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Panno, ty hvězdou lásky jsi
blažených v říši nadhvězdné,
zdroj naděje vždy prýštící
pro všechny tvory smrtelné.
Jsi hvězda lásky zářící,
Panno, jež skvíš se na nebi,
smrtelníků jsi nadějí,
pramen z nebe tryskající.
Syn dal ti, Paní vznešená,
nad srdcem svým moc veškerou,
takže vše získat možnost má,
kdo tebe prosí s důvěrou.
Ty dáváš z dobrotivosti
nejen to, oč tě prosíme,
ba předcházíš svou štědrostí
přání, jež nevyslovíme.
V tobě je milosrdenství,
jsi velkodušných srdcí vzor,
jsi poklad všeho bohatství,
jímž kdy se zaskvěl Boží tvor.
Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy Jozue
1Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Nunovu, který Mojžíšovi přisluhoval:
2„Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do
země, kterou dávám synům Izraele. 3Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem přislíbil Mojžíšovi.
4Vaše pomezí povede od stepi a tohoto Libanonu až k veliké řece, řece Eufratu,
podél celé země Chetitů až k Velkému moři, kde zapadá slunce. 5Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo
nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.
6Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich
otcům, že jim ji dám. 7Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v Zákoně, který ti přikázal Mojžíš,
můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo, abys byl prozíravý ve všem, co budeš konat. 8Kniha tohoto Zákona
ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom
budeš jednat prozíravě. 9Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin,
tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?“
10I přikázal Jozue předákům lidu: 11„Projděte táborem a přikažte lidu:
Připravte si zásobu potravin, neboť po třech dnech přejdete tento Jordán a půjdete obsadit zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do vlastnictví.“
12Rubenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manassesova pak Jozue řekl: 13„Pamatujte
na to, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův. Řekl: ‚Hospodin, váš Bůh, vám dopřál odpočinek a dal vám tuto zemi.‘
14Vaše ženy, děti a stáda zůstanou v zemi, kterou vám dal Mojžíš v Zajordání. Vy pak, udatní silou, ozbrojeni
jděte před svými bratřími a bojujte za ně, 15dokud Hospodin nedá odpočinout vašim bratřím
jako i vám, až i oni obsadí zemi, kterou jim dává Hospodin, váš Bůh. Tak se vrátíte do země svého vlastnictví a obsadíte ji, tu,
kterou vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, v Zajordání na východě.“
16Odpověděli Jozuovi: „Učiníme všechno, co jsi nám přikázal, a půjdeme všude, kam nás pošleš.
17Budeme tě poslouchat stejně, jako jsme poslouchali Mojžíše. Jen ať Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, jako byl s Mojžíšem.
18Kdo se tvému rozkazu postaví na odpor a tvých slov neuposlechne ve všem, co mu přikážeš, ať zemře. Jen buď rozhodný a udatný.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluvy blahoslaveného papeže Pavla VI. u příležitosti ukončení třetího zasedání Druhého vatikánského koncilu
Když uvažujeme nad úzkým sepětím mezi Marií a Církví a prohlašujeme o přesvaté Panně Marii, že je
Matkou Církve, je to pro její slávu a naši útěchu. Církev znamená celý lid Boží, věřící i jejich pastýři. Nazýváme
ji Matkou plnou lásky a chceme, aby Bohorodička byla ode dneška pomocí tohoto titulu ještě více ctěna
a vzývána celým křesťanským lidem.
Ctihodní bratři, jedná se o titul, který není v křesťanské zbožnosti novinkou. Vždyť křesťané a celá Církev
ji s oblibou oslovuje Matko! Tento titul skutečně patří k podstatě mariánské úcty, která nachází svůj
základ v důstojnosti Matky vtěleného Slova.
Tak jako božské mateřství je základem zvláštního vztahu mezi Marií a Kristem a její role v plánu spásy
uskutečněné Kristem Ježíšem, stejně tak je toto mateřství základním kamenem vztahů mezi Marií
a Církví, neboť ona je Matkou toho, který se od prvního okamžiku svého vtělení v panenském lůně sjednotil
coby hlava se svým mystickým tělem, Církví. Z toho plyne, že Marie jako matka Kristova je také Matkou
všech pastýřů a věřících, tedy Církve.
Proto s duší plnou důvěry a v synovské lásce pozvedáme svoje oči k ní navzdory svojí nehodnosti
a slabosti. Ta, která nám spolu s Ježíšem dala zdroj milosti, neopomene přispěchat Církvi na pomoc ve
chvíli, kdy se Snoubenka Kristova, vybavená hojností darů Ducha Svatého, vydává s novým odhodláním
přinášet spásu.
Naše důvěra je o to víc podpořena a posílena, jakmile si uvědomíme velmi těsné vazby, které spojují
naší nebeskou Matku s lidským pokolením. Přes veškeré bohatství obdivuhodných výsad, jimiž byla od
Boha vybavena s cílem stát se důstojnou Matkou vtěleného Slova, zůstává nám přesto velmi blízká. Dcera
Adamova jako my a tedy naše sestra pokud jde o pouto přirozenosti, byla uchráněna dědičného hříchu díky
budoucím zásluhám Spasitele. K přednostem, které obdržela, připojila svou osobní ctnost odevzdané
a příkladné víry, za což si zasloužila pochvalu z evangelia: „Blahoslavená, která jsi uvěřila.“
Během svého života tedy uskutečnila dokonalý vzor Kristovy učednice, je zrcadlem všech ctností a dokázala
vtělit evangelní blahoslavenství vyhlášená Kristem. Přes nesmírnou rozmanitost způsobů života a činností
v ní celá Církev dosahuje nejvlastnějším způsobem dokonalého následování Krista.
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)
2 Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
3 Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –
4 Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
5 Duše mi přetéká, když si to představuji, †
jak pronikal jsem do svatyně Boží *
za chvalozpěvů svátečního davu. –
6 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –
7 Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
a z této hory, která sluje Misar. –
8 V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
tvé vlny, slapy přese mne se valí.
9 Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
s písní se modlím k Bohu svého žití.
10 Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
11 Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
12 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
1 Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
a ukaž nám světlo svého slitování.
2 Svou bázní pronikni všechny pohany, *
kteří tě nehledají,
aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –
3 Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
ať vidí tvoji moc!
4 A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
tak se na nich proslav před našima očima,
5 aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
že není Boha mimo tebe, Pane!
6 Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
7 oslav svou pravici, své mocné rámě. –
13 Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
Dej jim znovu dědictví, *
jako měli od pradávna.
14 Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
15 Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
16 Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)
2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
3 den dni to říká, noc to šeptá noci. –
4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan. –
6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Zazpívejte mu novou píseň.
R. Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Učedníci jednomyslně setrvávali v modlitbách s Ježíšovou matkou Marií.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Učedníci jednomyslně setrvávali v modlitbách s Ježíšovou matkou Marií.
PROSBY
Náš Spasitel nás učinil královským kněžstvem, abychom přinášeli oběti Bohu příjemné. Vděčně ho tedy vzývejme:
PANE, ZACHOVEJ NÁS VE SVÉ SLUŽBĚ.
Kriste, věčný Veleknězi, tys dal svému lidu podíl na svém kněžství,
— uděl nám, abychom stále přinášeli duchovní oběti Bohu příjemné.
Uštědři nám v hojnosti plody svého Ducha,
— trpělivost, dobrotu a vlídnost.
Ty, který jsi láska sama, dej, ať jsme s tebou v lásce spojeni,
— ať správně jednáme, abychom tě chválili také svým životem.
Pomáhej nám hledat to, co je užitečné pro naše bratry,
— aby snáze dosáhli spásy.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, milosrdný Otče, tvůj jednorozený Syn ustanovil na kříži svou Matku, Pannu Marii, také naší
Matkou; dej, ať s její láskyplnou pomocí tvá Církev stále roste svatostí svých členů a shromažďuje v sobě
všechny národy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie