Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. červenec 2018
Pro OP: Bl. Česlava z Polska, kněze, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodil se kolem roku 1175 v Lance u Kamienia. Pocházel ze šlechtického rodu. Byl kustodem sandoměřské kapituly. V roce 1219 doprovázel krakovského biskupa Ivona do Říma. Na Popeleční středu roku 1220 byl svědkem zázraku v kostele sv. Sixta, kdy byl na přímluvu svatého Dominika vzkříšen synovec kardinála Štěpána. Požádal o přijetí do řádu v klášteře sv. Sabiny a byl přijat samotným svatým Dominikem. Po návratu do Polska působil hlavně ve Slezsku, mimo jiné ve Vratislavi. V letech 1233–1236 byl druhým polským provinciálem. Do tohoto období spadá intenzivní misijní činnost bratří v Rusku a Prusku. Česlav jako provinciál zakládal a vizitoval kláštery v Polsku, Čechách a na Moravě. Po ukončení úřadu provinciála v roce 1236 se vrátil do Vratislavi, kde 15. července 1242 zemřel. Byl pohřben v klášterním kostele sv. Vojtěcha. Jeho kult potvrdil 27. srpna 1712 Klement XI.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,
jehož významný triumf všichni slaví,
nesmírně šťasten trůní nad hvězdami
za své vyznání.

Byl chvalně známým učitelem, vůdcem,
dal svatým žitím příklad lidstvu všemu
v úsilí vždy se líbit čistým srdcem
jen Bohu svému.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,
ať laskavě z nás smyje všechny viny,
ať otevře nám svými přímluvami
nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,
ať věčně se mu úcta s díky vzdává,
že stále řídí vesmír nedozírný
zákony svými. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

² Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.
³ Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.
⁴ A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

⁵ Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!
⁶ Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
⁷ Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

⁸ Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,
⁹ země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
¹⁰ V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
¹¹ Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

¹² Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
¹³ Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.
¹⁴ Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,
¹⁵ perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

¹⁶ Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.
¹⁷ Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
¹⁸ Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
¹⁹ Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

²⁰ Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.
²¹ Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.
²² Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

²³ "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,
²⁴ ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

²⁵ My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
²⁶ Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.
²⁷ Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.
²⁸ Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

²⁹ Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
³⁰ ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!
³¹ Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!
³² Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

³³ Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,
³⁴ jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

³⁵ "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."
³⁶ Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

V. Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R. Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Královské

     ¹Achab oznámil Jezabel, co udělal Eliáš a jak pobil mečem všechny proroky. ²Jezabel poslala k Eliášovi posla se vzkazem: „Přísahám při bozích, že zítra v tuto dobu udělám tobě, co se stalo každému z nich!“
     ³Eliáš se polekal a odešel, aby si zachránil život. Když přišel do Beršeby v Judsku, zanechal tam svého služebníka. ⁴Sám šel na poušť asi den cesty. Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvolal: „Už je toho dost, Hospodine, vezmi mi život, neboť nejsem lepší než moji otcové!“ ⁵Lehl si a usnul pod tou kručinkou. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň, jez!“ ⁶Podíval se a hle – u jeho hlavy koláč upečený na rozžhaveném kameni a džbán vody. Najedl se a napil a znovu usnul.
     ⁷Hospodinův anděl se vrátil podruhé, dotkl se ho a řekl: „Vstaň, a najez se, neboť cesta by byla příliš dlouhá pro tebe.“ ⁸Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Horebu.
     ⁹Když tam Eliáš přišel, přenocoval v jeskyni. A tu se k němu ozvalo Boží slovo. ¹¹Řeklo mu: „Vyjdi ven a postav se na hoře před Hospodinem!“ Hospodin přecházel: prudký a silný vichr, který trhá hory a láme skály, vál před Hospodinem, ale Hospodin ve vichru nebyl. Potom nastalo zemětřesení, ale Hospodin v zemětřesení nebyl. ¹²Po zemětřesení šlehal oheň, ale Hospodin v ohni nebyl.
     Po ohni následoval šum jemného vánku. ¹³Když to Eliáš slyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a zastavil se u vchodu do jeskyně, a hle – ozval se k němu hlas: „Co tu děláš, Eliáši?“ ¹⁴Odpověděl: „Planu horlivostí pro Hospodina, Boha zástupů, neboť synové Izraele opustili svou smlouvu, zbořili své oltáře, mečem zabili tvé proroky. Já jsem zbyl sám a činí úklady, aby mi vzali život.“
     ¹⁵Hospodin mu pravil: „Jdi a vrať se stejnou cestou stepí do Damašku. Až tam přijdeš, pomaž Hazaela za krále nad Aramejci, ¹⁶Jehua, syna Nimšího, za krále nad Izraelem, a Elizea, syna Šafatova z Abel Mechola, pomaž za proroka místo sebe! ¹⁷Kdo unikne Hazaelovu meči, toho usmrtí Jehu, a kdo unikne Jehuovu meči, toho usmrtí Elizeus. ¹⁸Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Bálem a jejichž ústa ho nepolíbila.“
     ¹⁹Když Eliáš odešel z hory, nalezl Elizea, syna Šafatova, jak právě oral. Měl před sebou dvanáct spřežení, on sám byl při dvanáctém. Eliáš šel kolem něho a hodil na něj svůj plášť. ²⁰Elizeus opustil býky, běžel za Eliášem a řekl: „Prosím, ať mohu políbit svého otce a svou matku a pak půjdu za tebou.“ Eliáš odpověděl: „Jdi a vrať se; co jsem ti měl učinit, to jsem udělal.“
     ²¹Elizeus se tedy od něho vrátil, vzal spřežení býků, zabil je, na jejich jařmu uvařil maso a dal ho lidem k jídlu. Pak vstal, šel za Eliášem a sloužil mu.

RESPONSORIUM

O. Hospodin řekl Mojžíšovi: Až bude přecházet má velebnost, postavím tě do skalní trhliny a svou dlaní tě zakryji, dokud nepřejdu. * Žádný člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu.
V. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. * Žádný člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze života blahoslaveného Česlava, ochránce Slezska

     Slezsko si zasloužilo od Boha vznešený a božský dar, přeslavného vyznavače Česlava. Nemohlo se mu dostat ničeho radostnějšího, ani užitečnějšího, ani božštějšího. Jako prý slunce vystupuje z oceánu, tak se Česlav vynořil jako přejasná jitřenka z Polska a měl osvítit celé Slezsko, ne jen Vratislav. Vskutku, svým zcela neporušeným a nebeským životem přivedl ztracené lidi k tomu, aby žili počestně a bezúhonně. Dobré a spořádané podporoval svým povzbuzováním, a také Vratislavi velmi pomohl svými modlitbami.
     Co kdy bylo vidět na řeholníkovi ctnostného, jakýkoli dobrý skutek, jakákoli nebeská milost, to vše se zaskvělo na blahoslaveném Česlavovi. Opravdu byl hoden oslavení. Všemohoucí Bůh jej neustával den ze dne více a více vyznamenávat ohromnými zázraky.
     Když přišel Česlav do Vratislavi jako jedinečný vzor všech ctností, odvrátil svým počestným životem a svatým kázáním mnoho nemravných lidí a nemálo špatných od hanebnosti a zločinnosti. Obrátil je, takže si zamilovali Krista a snažili se žít ctnostně. Co nejvíce jich také přivedl do řádu.
     Při povzbuzování totiž užíval přívětivých slov, dovedl výmluvně chválit ctnosti, byl velmi proslulý svou učeností a výřečností. Proto se účinně přičinil slovem i příkladem nejen o spásu svou, ale i mnoha jiných lidí. Proto je hlasatelem spásy, Kristovým svědkem, který vydal svědectví pravdě. Jaké je jeho jméno, taková bude i jeho sláva.
     Kolem léta Páně 1241, když Tataři zběsile pustošili Polsko a Slezsko, dlel Česlav ve slavném městě Vratislavi a spolu s jinými věřícími křesťany mocně ubránil svými modlitbami město před jejich zběsilostí. Neboť když se modlil, objevila se nad jeho hlavou ohnivá koule. Oddíly Tatarů se zalekly. Hleděly se zachránit útěkem a odtáhly z města.
     Když se přiblížila Česlavova smrt, řekl bratřím: „Co se mne týká, synové, nemějte starosti. Doufám, že o mne se postará sám Bůh, dříve bystrý pozorovatel, nyní spravedlivý a současně milosrdný Soudce. Jestliže jsem strávil smrtelný život k jeho chvále, jak se domnívám, a vedl si v této aréně jako nepřemožený zápasník, přiřkne mi odměny a věnce. Tíží mě starost o vás, které opouštím sice tělem, ale ne duchem. Poněvadž s vámi nemohu déle zůstat, ustanovuji vás hlavními dědici svého bohatství. To si také odnáším s sebou do nebeské pokladny. Nepřipraví mě o ně večer života, ale věčný den je naplní.“
     U jeho ctihodného náhrobku bývají až dodnes na vzývání jeho jména a pro jeho zásluhy milostivě uzdravováni lidé postižení rozmanitými neduhy.

RESPONSORIUM

O. Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. * Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
V. Mnoho lidí se prohlašuje za spravedlivé; kdo však najde muže věrného? * Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.

Nebo:

Ze starobylých řádových stanov

     Řehole nám přikazuje, abychom měli jedno srdce a jednu duši v Pánu. Proto je spravedlivé, abychom my, kteří žijeme pod stejnou řeholí a skládáme stejnou profesi, byli jednotní i v zachovávání kanonické řehole, aby jednota, kterou máme zachovávat v našich srdcích, byla podporována a projevována také vnější jednotou našeho chování.
     Zajisté budeme moci lépe a plněji zachovávat a udržovat v paměti tuto observanci, bude-li to, co se má dělat, zaznamenáno písemně, takže každému bude z písemného svědectví známý způsob, jak máme žít, a nikdo nebude smět z vlastní vůle nic měnit nebo přidávat nebo ubírat; abychom zvolna neupadali, kdybychom zanedbávali maličkosti. Přitom však ať má představený ve svém konventě moc dispensovat bratry vždy, když se mu to bude zdát prospěšné, a to hlavně v tom, co by se zdálo být na překážku studiu nebo kázání nebo užitku duší. Je přece od začátku známo, že náš řád byl zvláště založen pro kázání a spásu duší. Naše studium pak má s velkou horlivostí směřovat hlavně k tomu, abychom mohli být užiteční duším bližních.
     Když ti, kteří jsou k tomu způsobilí, budou muset vyjít z kláštera kvůli kázání, dá jim převor společníky, jak to bude pokládat za prospěšné pro jejich mravy a počestnost. Ti, kteří vyjdou, poté co obdrželi požehnání, ať se všude chovají počestně a zbožně jako muži toužící po spáse své a jiných, jako muži evangelia, kteří jdou ve stopách Spasitelových. Budou mluvit jen s Bohem, nebo o Bohu, ať už sami mezi sebou, nebo s bližními a vyhnou se tak pochybným důvěrným stykům.
     Když půjdou, aby zastávali řečený úkol kázání, nebo když budou jinak cestovat, nebudou přijímat a neponesou s sebou zlato, stříbro, peníze a dary, s výjimkou potravy, nutného šatstva a knih. Všichni, kdo jsou vysláni za kázáním nebo na studia, ať nemají na starosti správu časných věcí, aby mohli volněji a lépe splnit uloženou duchovní službu. Leda by snad nebyl nikdo jiný, kdo by obstarával potřebné věci, protože někdy je nutné se zabývat časnými potřebami.

RESPONSORIUM

O. Ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, * aby nebyla potupena naše služba.
V. Hle, teď je ta „doba příhodná“, hle, teď je ten „den spásy“. Nikomu v ničem nedáváme pohoršení. * Aby nebyla potupena naše služba.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.

Žalm 84 (85)
Naše spása je blízko

Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)

² Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *
      Jákobův osud jsi obrátil v dobré.
³ Svému lidu jsi odpustil vinu, *
      přikryl jsi všechny jeho hříchy.
⁴ Zadržels všechno své rozhořčení, *
      přemohl vzplanutí svého hněvu. –

⁵ Obnov nás, Bože záchrany naší, *
      od své nevole proti nám upusť!
⁶ Míníš se na nás na věky hněvat, *
      zlobu svou přenášet od rodu na rod?
⁷ To nás už nemíníš oživit znovu, *
      aby tvůj lid se radoval v tobě?
⁸ Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *
      uděl nám, Bože, svoji spásu! –

⁹ Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *
       Pán mluví zajisté jen slovy míru
   k národu svému a ke svým věrným. *
       Nemají zůstat bez naděje.
¹⁰ Blízká je zbožným pomoc Páně, *
       aby zem naši zas pokryl svou slávou.
¹¹ Milost a svornost se setkají spolu, *
       spravedlnost a pokoj se sejdou,
¹² věrnost vyraší z hlubiny země, *
       z nebe nám pokvete spravedlnost. –

¹³ Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *
       a naše země úrodu vydá.
¹⁴ Bude ho předcházet spravedlnost *
       a v jeho šlépějích půjde pokoj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, své zemi byls milostiv kdysi, svému lidu jsi odpustil vinu.

Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.

Kantikum
Chvalozpěv po vítězství nad nepřáteli Městské hradby mají dvanáct základních kamenů. (Srov. Zj 21, 12)

¹ Sión je naše pevné město, *
      Spasitel je mu hradbou i valem.
² Otevřete brány, ať vstoupí spravedlivý lid, *
      který zachovává věrnost. –

³ Starý blud pominul, †
      je zachován pokoj, *
      pokoj, který jsme doufali od tebe.
⁴ Doufejte v Pána na všechny věky, *
      v Pána, silného Boha, navždy. –

⁷ Přímá je stezka spravedlivého, *
      ty jsi mu vyrovnal cestu.
⁸ Na cestě tvých soudů čekáme na tebe, Pane, *
      dychtivě toužíme slavit tvé jméno.
⁹ Po tobě za noci touží má duše, *
       hned zrána tě hledám.
    Až tvé soudy zasáhnou zemi, *
       naučí se obyvatelé země spravedlnosti. –

¹² Pane, ty nám dáš mír a pokoj, *
       všechny naše skutky ty sám v nás konáš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Po tobě za noci touží má duše, hned zrána tě hledám.

Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.

Pokud se následující žalm použil k Pozvání, použije se žalm 94 (95).

Žalm 66 (67)
Ať chválí Boha všechny národy

Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28, 28)

² Pán buď milostiv a žehnej nám! *
      Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
³ Ať se zná tvá cesta na zemi, *
      pomoc tvou ať znají všichni lidé! –

⁴ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁵ Národy ať mocně jásají *
      nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
   Neboť právem soudíš národy, *
      všechny lidské kmeny světa řídíš. –

⁶ Kéž tě, Bože, chválí národy, *
      kéž tě chválí všechny lidské rody!
⁷ Země vydala svou úrodu. *
      Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
⁸ Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
      ať ho v bázni všechna země vzývá!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Kéž nám svítí světlo tvé tváře, Pane.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.
V. Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.
R. Ustanovil jsem strážné.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Lidem zjevil Ježíšovo Jméno a oznámil jim slova, která přijal od Boha.

Nebo:
Ve věrnosti a mírnosti posvětil jej Pán a zjevil mu svou slávu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Lidem zjevil Ježíšovo Jméno a oznámil jim slova, která přijal od Boha.

Nebo:
Ve věrnosti a mírnosti posvětil jej Pán a zjevil mu svou slávu.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
     PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.

Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
— dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
— nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
— ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
— na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, z tvé milosti blahoslavený kněz Česlav planul horlivostí pro spásu duší a nadšeně hlásal evangelium; dej, ať jdeme věrně v jeho šlépějích a svým životem i kázáním můžeme šířit víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie