Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. únor 2018
Sv. Řehoře z Nareku, opata a učitele Církve, pro připomínku

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. 

HYMNUS

Už, Kriste, Slunce svatosti,
temnoty z nitra vyhosti,
ať naplní nás ctností zář,
když brány dne zas otvíráš.

Všem skýtáš milostivý čas:
kající srdce probuď v nás,
ať láskou svou nás napravíš,
když snášels nás tak dlouho již.

Nám uděl tolik lítosti,
ať můžeš proudem milostí
smýt z nás i skvrny těžších vin
tím větším smilováním svým.

Už nastává den, tvůj to den,
zas všechno skvít se bude v něm.
Nuž, radujme se, že i nás
tvá milost vede v jeho jas.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

¹ Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!
² Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

³ Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.
⁴ Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

⁵ Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.
⁶ Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

⁷ Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.
⁸ Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.
⁹ Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

¹⁰ Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!
¹¹ Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

¹² Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.
¹³ Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

¹⁴ Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.
¹⁵ Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

¹⁶ Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;
¹⁷ protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

¹⁸ Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.
¹⁹ V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

²⁰ Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

²¹ Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.
²² Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

²³ Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.
²⁴ Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

²⁵ Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.
²⁶ Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

²⁷ Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.
²⁸ Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.
²⁹ Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

³⁰ Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.
³¹ V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.
³² Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.
³³ Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

³⁴ Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.
³⁵ Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:
³⁶ přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

³⁷ Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.
³⁸ Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.
³⁹ Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.
⁴⁰ Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Hle, teď je ta doba příhodná.
O. Hle, teď je ten den spásy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ¹Celé společenství synů Izraele se dalo na cestu z Elim a patnáctého dne druhého měsíce po jejich východu z egyptské země přišlo na poušť Sin, která je mezi Elim a Sinajem.
     ²A celé společenství synů Izraele reptalo na poušti proti Mojžíšovi a Árónovi. ³Synové Izraele jim řekli: „Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali u hrnců masa a jídávali chléb dosyta. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste umořili celé shromáždění hladem!“
     ⁴Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, jako déšť vám sešlu chléb z nebe. Ať lidé vyjdou a každý den si nasbírají dávku na den. Tak je chci zkoušet, zda půjdou v mém zákoně, nebo ne. ⁵Když šestého dne připraví to, co přinesou, bude to dvojnásobek toho, co sesbírali na jeden den.“
     ⁶Mojžíš a Árón řekli všem synům Izraele: „Večer poznáte, že Hospodin vás vyvedl z egyptské země; ⁷a ráno uvidíte Hospodinovu slávu. Neboť Hospodin slyšel, že reptáte proti němu. My však co jsme, že proti nám reptáte?“ ⁸A Mojžíš dodal: „Hospodin vám dá večer maso k jídlu a ráno chléb k nasycení, protože Hospodin slyšel, že reptáte proti němu. Neboť co jsme my? Vaše reptání není proti nám, ale proti Hospodinu.“ ⁹Mojžíš pravil Árónovi: „Řekni celému společenství synů Izraele: ‚Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání!‘“ ¹⁰Když mluvil Árón k celému společenství synů Izraele, obrátili se k poušti, a hle – Hospodinova velebnost se ukázala v oblaku.
     ¹¹Hospodin pravil Mojžíšovi: ¹²„Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim toto: k večeru budete jíst maso a zrána se nasytíte chlebem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“
     ¹³Když nastal večer, přilétly křepelky a pokryly celý tábor. Zrána padla rosa na tábor kolem dokola. ¹⁴Pokrývka z rosy se rozplynula, a hle – na povrchu pouště bylo cosi drobného, šupinatého, jemného jako jíní na zemi. ¹⁵Když to synové Izraele viděli, ptali se navzájem: „Manhu“ („Co je to“) – neboť nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám Hospodin dává k jídlu. ¹⁶To je ustanovení, které Hospodin přikázal: ‚Každý ať si ho nasbírá, kolik stačí k najedení: gomor na hlavu podle počtu jednotlivců, každý ať vezme podle toho, kolik je vás ve stanu.‘“
     ¹⁷Synové Izraele tak udělali a nasbírali jeden víc a druhý méně. ¹⁸Pak měřili gomorem: nepřebývalo tomu, kdo nasbíral víc, a neměl nedostatek ten, kdo nasbíral méně, každý nasbíral, kolik mohl sníst.
     ³⁵Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nepřišli do země, kde měli bydlet; jedli manu, dokud nepřišli na hranice kananejské země.

RESPONSORIUM

O. Svému lidu jsi dal andělský pokrm a z nebe jsi jim neúnavně poskytoval už hotový chléb. * Chléb, jenž dokáže způsobit všechno potěšení a uspokojit všechny chuti.
V. Chléb z nebe vám nedal Mojžíš, ale pravý chléb z nebe vám dává můj Otec. * Chléb, jenž dokáže způsobit všechno potěšení a uspokojit všechny chuti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu žalmů svatého biskupa Augustina

     Pane, za tebou volám, vyslyš mě.¹ To můžeme říci všichni. Neříkám to však jen já, říká to celý Kristus. Ale spíše je to řečeno ve jménu jeho těla. Neboť když zde byl, jako člověk se modlil a modlil se k Otci ve jménu svého těla; a při modlitbě mu z celého těla kanuly krůpěje krve. Jak je psáno v evangeliu: Ježíš se vroucně modlil a potil se krví.² Co je to však ta krev tryskající z celého těla, ne-li utrpení mučedníků celé Církve?
     Pane, za tebou volám, vyslyš mě; uslyš hlas mé prosby, když tebe se dovolávám.³ Myslil sis, že ses už dost navolal, když jsi jednou řekl Volal jsem k tobě? Volal jsi, ale nemysli si, že tím jsi již v bezpečí. Ovšem, skončí-li se trápení, skončí se i volání. Protože však soužení Církve a Kristova těla trvá až do konce tohoto světa, neříká se pouze: za tebou volám, vyslyš mě, nýbrž i uslyš hlas mé prosby, když tebe se dovolávám.
     Obětním dýmem buď před tebou modlitba moje, obětí večerní moje vztažené ruce.⁴
     Těmito slovy se obvykle míní sama hlava, to ví každý křesťan. Když se totiž den nachyloval k večeru, položil Pán na kříži svůj život, aby jej opět přijal,⁵ neztratil jej nedobrovolně. Jenže jsme přitom byli míněni také my sami. Co totiž viselo na kříži, ne-li to, co měl společného s námi? Což je vůbec možné, že by se Bůh Otec vzdal jediného Syna a že by ho opustil? Vždyť je s ním přece jeden Bůh! To přece naši slabost přibíjel na kříž, tam, jak praví apoštol, starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován,⁶ a byl to právě hlas našeho lidství, jenž zvolal ono Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil.⁷
     To je tedy ta večerní oběť: utrpení Páně, Kristův kříž, spasitelná krvavá oběť, celopal milý Bohu. A tuto večerní oběť učinil Pán ve svém vzkříšení obětí jitřní. Upřímná modlitba vytrysklá z věřícího srdce stoupá tudíž vzhůru jako zápalná oběť na svatém oltáři. Není nic příjemnějšího než vůně Kristova. A stejně mají vonět všichni, kdo v něj věří.
     Starý člověk v nás, tak znějí apoštolova slova, byl spolu s ním ukřižován, aby ztratila svou moc hříšná přirozenost a my abychom už hříchu neotročili.^{8
     1} srov. Žl 140 (141), 1
     ² srov. Lk 22, 44
     ³ srov. Žl 140 (141), 1
     ⁴ Tamtéž v. 2
     ⁵ srov. Jan 10, 17.18
     ⁶ Řím 6, 6
     ⁷ Mt 27, 46
     ⁸ Řím 6, 6

RESPONSORIUM

O. Spolu s Kristem jsem ukřižován. * Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.
V. Žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval. * Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

TŘETÍ ČTENÍ

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni

Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

¹ Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
      před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
² Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
      Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –

³ Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
      až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
⁴ Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
      a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –

⁵ Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného Jsem živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 18)

¹⁰ Řekl jsem si: „Uprostřed života *
       mám sestoupit k branám podsvětí!“
    Bylo mi líto zbytku mých let, *
¹¹      a tak jsem si řekl:
    „Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
       ani člověka mezi pozemšťany.“ –

¹² Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
       jako stan kočovníků: –

    můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
      je jako tkanina od stavu odřezaná; *
¹³        ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

    Už od rána o pomoc volám, †
       je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
     ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

¹⁴ Jako když holátko ve strachu pípá, †
       jako když holub mláďata volá, *
       tak je můj nářek;
    zemdlený zrak upírám k nebi, *
       mně úzko je, pomoz mi, Pane! –

¹⁷ A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
       všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –

¹⁸ Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
       a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –

¹⁹ Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
       o tvé věrnosti otec vypráví synům. –

²⁰ Zachovej mě, Pane, a po celý život *
       zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy

Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)

² Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
      tobě plnění slibů. –

³ Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
      břímě svých hříchů ti nese.
⁴ Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
      ty však je zahladit umíš. –

⁵ Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
      kdo v tvých nádvořích bydlí!
   Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
      neboť tvůj chrám je svatý.
⁶ Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
      Bože, záchrano naše, *
      naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –

⁷ Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
⁸     ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
      i všech národů vřavu.
⁹ Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
       nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –

¹⁰ Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
       její bohatství množíš.
    Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
       takto pečuješ o ni.
¹¹ Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
       zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –

¹² Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
       všudy jde za tebou hojnost.
¹³ Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
¹⁴     louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
       Všechno to jásá a zpívá.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne pouze šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.
V. Před slovem, které zkázu přináší.
R. Z tenat lovců.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. On mě zachraňuje * z tenat lovců.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Jenom jeden je váš Učitel – Kristus Pán – a ten je v nebi.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Jenom jeden je váš Učitel – Kristus Pán – a ten je v nebi.

PROSBY

Bůh nám poslal svého jednorozeného Syna, aby přebýval mezi námi a abychom žili z něho. Prosme proto našeho nebeského Otce:
     AŤ V NÁS V HOJNOSTI PŘEBÝVÁ SLOVO KRISTOVO.

Pomáhej nám, Bože, ať v této postní době často slyšíme tvé slovo a otevřeme se mu,
— abychom o velikonocích s pravou zbožností oslavovali Krista, našeho velikonočního Beránka.
Dej nám milost svého Svatého Ducha,
— ať nás naučí povzbuzovat váhavé a bloudící k správnému a dobrému životu.
Ať stále lépe poznáváme tvého Krista,
— abychom ho celým svým životem hlásali našim bratřím.
Očisti a obnov svou Církev v těchto dnech spásy,
— aby ti ve světě vydávala věrohodné svědectví.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, provázej svou Církev ustavičnou ochranou, vždyť jsme jen smrtelní lidé a bez tebe by nám došly síly; pomáhej nám vyhýbat se všemu, co nám škodí, a hledat, co vede ke spáse.

Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

Bože, tys dal svatému N. schopnost chápat hloubku tvé pravdy; na jeho přímluvu dej i nám, abychom se tvé pravdy věrně drželi a také podle ní žili. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie