Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. listopad 2017
Sv. Gertrudy, panny, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodila se 6. I. 1256 v Eislebenu v Durynsku. V pěti letech byla dána na výchovu do blízkého kláštera cisterciaček v Helftě; tam se jí dostalo literárního, filozofického i teologického vzdělání; měla velkou zálibu ve studiu latiny, ve zpěvu a v malířství. V roce 1281 se jí po několika týdnech těžké vnitřní krize dostalo milosti mystického nazírání. Po překonání vážného onemocnění (1288) začala psát o svých zjeveních, zvláště o eucharistii a o Ježíšově Srdci; v jejích spisech lze najít téměř všechny invokace z dnešních litanií k nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Zemřela ve svém klášteře pravděpodobně 17. XI. 1301 nebo 1302. Na veřejnost se její spisy dostaly až v 16. století a od té doby byly přeloženy do všech hlavních evropských jazyků, v 18. století i do češtiny. Od 17. století je uctívána v benediktinských klášteřích, v roce 1677 bylo její jméno zapsáno do římského martyrologia.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Panno, ty s lampou hořící
jsi vyšla k sňatku s Pánem svým,
přeslavným Vládcem, jejž vždy ctí
nebeské sbory zpěvem svým.

Andělů družko milená,
nejčistším svazkem spojená
se Snoubencem svým nebeským
jdeš mu vstříc s věncem panenským.

Nauč nás, jak je třeba žít,
pomáhej nám svou přímluvou,
ať můžem vždy včas odhalit
nepřátel šalbu záludnou.

Nechť Maria, květ panenství,
vždy prosí za nás u Syna,
ať se nás v tomto vyhnanství
svou mocnou rukou ujímá.

Ať Bohu chválou bezmeznou
zní všechny věky věčnosti
nad touto pannou vítěznou,
kterou dnes celé nebe ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

II

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

III

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

     ¹Prvního roku vlády Dareia, syna Asuerova z médského rodu, který se stal králem nad chaldejským královstvím, ²prvního roku jeho vlády já, Daniel, jsem zkoumal v knihách počet let, který se měl naplnit podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi nad troskami Jeruzaléma: bylo to sedmdesát let. ³Obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, v horlivé modlitbě a prosbě, v postu, v žínici a popelu. ⁴Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, vyznával jsem se a řekl:
     ¹⁸„Nakloň svůj sluch, můj Bože, a slyš; otevři své oči a pohleď na naše trosky i na město, které má tvé jméno, neboť nevysíláme své prosby k tobě pro naše spravedlivé skutky, ale pro tvé velké milosrdenství. ¹⁹Pane, slyš! Pane, odpusť! Pane, pozoruj a jednej, neváhej kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé jméno má tvé město i tvůj lid!“
     ²⁰Když jsem ještě mluvil, modlil se, vyznával svůj hřích i hřích svého izraelského lidu a předkládal svou prosbu Hospodinu, svému Bohu, pro svatou horu svého Boha, ²¹ještě jsem tedy mluvil v modlitbě, když ten muž Gabriel, kterého jsem viděl v předchozím vidění, rychle přiletěl a dotkl se mě v době večerní oběti. ²²Poučil mě a mluvil se mnou: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti dal plné porozumění. ²³Na začátku tvých proseb vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti ho sdělil, neboť jsi milý Bohu; dej tedy pozor na to slovo a pochop vidění!

²⁴Sedmdesát týdnů je určeno tvému národu
i tvému svatému městu,
aby byla skončena nepravost,
aby přestal hřích,
odčiněna vina,
aby byla přivedena věčná spravedlnost,
aby se splnilo vidění a proroctví
a pomazáno přesvaté.

²⁵Věz tedy a pochop:
Od doby, kdy vyšlo slovo,
aby byl znovu vybudován Jeruzalém,
až do Pomazaného knížete
uplyne sedm týdnů.
V dvaašedesáti týdnech
znovu bude vystavěno náměstí i hradební příkop
za tísnivých časů.
²⁶Po dvaašedesáti týdnech bude zabit Pomazaný,
nebude už;
město i svatyni zničí
lid knížete, který přijde.
Jeho koncem bude zničení
a zpustošení stanovené
až do konce války.

²⁷S mnohými uzavře pevné spojenectví
v době jednoho týdne,
v polovici týdne
přestane oběť krvavá i nekrvavá.
Pustošitel na křídlech ohavnosti,
dokud se na pustošitele
nevyleje stanovená zkáza!“

RESPONSORIUM

O. Bože, shlédni na nás a pamatuj na nás, nakloň své ucho a vyslyš nás. * Otevři své oči a pohleď na naše trápení.
V. Povznes nás opět, Pane zástupů, rozjasni tvář, a budem zachráněni. * Otevři své oči a pohleď na naše trápení.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu "Vyslanec Boží lásky" od svaté Gertrudy

     Ať ti dobrořečí má duše, Pane Bože, můj Stvořiteli; ať ti dobrořečí má duše a mé nejhlubší nitro ať tě velebí za všechno tvé slitování, jímž mě tak nezaslouženě zahrnula tvá bezmezná láska. Vzdávám díky, jak nejlépe mohu, tvému nesmírnému milosrdenství, a s ním chválím a oslavuji tvou shovívavou trpělivost. Neboť tys měl se mnou strpení, když jsem všechna svá nejútlejší, dětská, dívčí i mladá léta až skoro do pětadvacátého roku prožívala v tak zaslepené pošetilosti. Myšlenkami, slovy i skutky jsem se pouštěla bez výčitek svědomí, jak si nyní uvědomuji, do všeho, co se mi líbilo a bylo dovoleno. A kdybys mě nebyl chránil jednak tím, žes mi dal vrozený odpor k zlému a zálibu v dobrém, jednak zvenčí výtkami mých nejbližších, a kdybych byla žila jako pohan mezi pohany, nikdy bych byla nepoznala, že ty, můj Bože, odměňuješ dobro a trestáš zlo. Ale ty sis mě vyvolil a připravoval už od dětství, od mého pátého roku, mezi tvými nejoddanějšími přáteli v prostředí svaté řehole.
     Abych to napravila, obětuji ti, nejvýš milující Otče, všechno utrpení tvého milovaného Syna, od té chvíle, kdy zaplakal v jeslích na seně, všechno, co snášel potom, závislost nemluvněte, slabost dítěte, těžkosti dospívajícího, bolesti jeho mládí, až po tu hodinu, kdy na kříži naklonil hlavu a s hlasitým výkřikem zemřel. A rovněž ti v náhradu za všechny své nedbalosti obětuji, nejvýš milující Otče, celý jeho přesvatý život, naprosto dokonalý ve všech myšlenkách, slovech i skutcích, od té chvíle, kdy tvůj Jednorozený, seslán z nebeského trůnu, sestoupil na svět, až do té hodiny, kdy představil tvé otcovské tváři své vítězné oslavené tělo.
     Z hluboké propasti své ubohosti vzdávám díky a chválím a uctívám nejen tvé nesmírné milosrdenství, ale také tvou nejlaskavější dobrotu. Neboť zatímco jsem tak promarňovala svůj život, tys, Otče milosrdenství, zamýšlel se mnou to, co je pro mé blaho, a ne pro utrpení,¹ totiž jak bys mě vyvýšil množstvím a velikostí svých dobrodiní. A daroval jsi mi také neocenitelnou důvěrnost svého přátelství, neboť mi různým způsobem nabízíš nejvznešenější stánek božství, své božské Srdce, aby se dovršila má radost a štěstí.
     A nadto ještě jsi přivábil mou duši tím, žes mi věrně přislíbil, jaká dobrodiní mi chceš prokázat v hodinu smrti a po smrti; a kdybych neměla od tebe žádný jiný dar, už za toto jediné by po tobě mé srdce právem stále vzdychalo s živou nadějí.
     ¹ srov. Jer 29, 11

RESPONSORIUM

O. Pán miloval Gertrudu věčnou láskou, proto ji přivábil už v dětství. * Mluvil k jejímu srdci.
V. Zasnoubil se s ní navždy v lásce a věrnosti. * Mluvil k jejímu srdci.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.

Žalm 142 (143), 1-11
Modlitba v nesnázích

Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)

¹ Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
      ve své věrnosti mou prosbu přijmi, *
      ve své spravedlnosti mě vyslyš!
² Nechtěj soudit svého služebníka, *
      nikdo z živých není tobě práv. –

³ Nepřítel mě stíhá, život deptá, *
      v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
⁴ A můj duch už ve mně ochabuje, *
      srdce trne, sevřeno v mém nitru.
⁵ Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
      stále myslím na všechny tvé činy, *
      uvažuji o díle tvých rukou.
⁶ K tobě rozpřahuji obě paže, *
      žízním po tobě jak zprahlá země. –

⁷ Pane, vyslyš mě a neotálej, *
      jsem už duchem vysílen a chřadnu!
   Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven *
      těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!
⁸ Dej mi zrána zakusit tvou milost, *
      protože já důvěřuji v tebe.
   Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet, *
      neboť k tobě pozdvihuji duši.
⁹ Vysvoboď mě od nepřátel, Pane, *
      protože má záchrana je v tobě!
¹⁰ Uč mě jednat podle vůle tvé, *
      protože jsi jenom ty můj Bůh. –

   Dobrotivým duchem svým mě veď,*
      abych kráčel rovnou krajinou.
¹¹ Pro své jméno, Pane, oživ mě, *
      pro svou spravedlnost osvoboď.

     ¹²  [Pro svou milost nepřátele znič, †
          zahub všechny, kdo mě sužují! *
          Protože jsem já tvůj služebník.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, dej mi hned zrána zakusit tvou milost.

Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.

Kantikum
Útěcha a radost ve svatém městě Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a to je vaše matka. (Gal 4, 26)

¹⁰ Radujte se s Jeruzalémem, *
       všichni, kdo ho máte rádi, slavte jej!
    Jásejte a radujte se s ním všichni, *
       kdo jste se nad ním rmoutili,
¹¹ abyste se do sytosti nasáli *
       na jeho prsou, která potěšují,
    abyste se s rozkoší napili *
       ze zdroje jeho slávy. –

¹² Neboť toto praví Pán: *
       Hle, jako řeku k němu přivedu pokoj,
    jak rozvodněný potok *
       slávu národů, kterou budete sát.
    K prsům vás budou pozvedat, *
       na klíně laskat. –

¹³ Jako když někoho utěšuje matka, †
       tak já potěším vás, *
       v Jeruzalémě vám poskytnu útěchu.
¹⁴ Ano, uvidíte to, a vaše srdce se bude radovat, *
       a vaše kosti se napřímí jako tráva.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán přivede na Jeruzalém pokoj jako řeku.

Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.

Žalm 146 (147A), 1-11
Boží moc a dobrota

Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.

¹ Velebte Pána! Dobré je zpívat našemu Bohu, *
      milé je rozeznít chvalozpěvy. –

² Pán je, kdo buduje Jeruzalém, *
      shromáždil hloučky Izraele.
³ Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem, *
      obváže jejich bolavé rány.
⁴ Počet hvězd on stanovil pevně, *
      každou z nich umí nazvat jménem.
⁵ Náš Pán je velký a přemocný silou, *
      jeho moudrost je nezměřitelná. –
⁶ Pán je oporou ponížených, *
      bezbožné zato až k zemi sráží. –

⁷ Zapějte Pánu děkovnou píseň, *
      na harfu hrejte našemu Bohu!
⁸ On je, kdo nebe pokrývá mraky, *
      on je, kdo deště pro zemi chystá,
   travinám na horách dává vzcházet, *
      osivu na polích obdělaných.
⁹ On je, kdo zvířatům potravu dává, *
      mláďatům havraním to, po čem křičí.
¹⁰ Nehledá radost v síle koní, *
      nelibuje si ve svalech mužů.
¹¹ Pánu se líbí bohabojní, *
      ti, kdo se svěřují do jeho lásky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milé je rozeznít chvalozpěvy našemu Bohu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
V. Po tvé tváři, Pane, toužím.
R. Hledám tvou tvář.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
— nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
— pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
— na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
— dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys dal svaté panně Gertrudě zakoušet svou blízkost a dobrotu, a učinil sis v jejím srdci svůj příbytek; na její přímluvu rozjasni naše temnoty a dej nám poznat radost z toho, že přebýváš a působíš i v nás. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie