Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. říjen 2016
Pro OP: Bl. Jakuba z Ulmu, řeholníka, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Narodil se v Ulmu roku 1407 v rodině bohatého mlynáře. Rodina byla velmi zbožná, jeho matka vynikala velkým milosrdenstvím vůči chudým a strádajícím. S největší pravděpodobností se v Ulmu vyučil malířem skla. V roce 1432 vykonal s dovolením svého otce pouť do Říma. Došly mu však finanční prostředky, a proto se dal najmout do armády. Po čase se dostal do Bologne a seznámil se s tamějšími dominikány. Zde uzrálo jeho rozhodnutí vstoupit do řádu sv. Dominika. V roce 1441 byl přijat jako bratr spolupracovník. Vykonával různé služby v kostele i klášteře. Vynikl v modlitbě, umrtvování a ochotné práci a službě bratřím. Často rozjímal o utrpení Páně. V řádu také uplatnil své malířské nadání. První dokument, který svědčí o jeho malířské práci, pochází z roku 1463. Maloval okna pro klášter i pro katedrálu. Zemřel v Bologni 11. října 1491 a byl pohřben v klášterním kostele sv. Dominika. Jeho kult potvrdil 3. srpna 1825 Lev XII.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.

V těch, kdo se vodou narodili z Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.

Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u tvého Otce.

I tento světec, podnícený z nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.

Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Zachariáše

     ^1.1V osmém měsíci, v druhém roce Dareiovy vlády, Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a řekl:
     ²„Hospodin se velmi rozhněval na vaše otce. ³Ale řekni jim: Tak praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně – praví Hospodin zástupů – a já se obrátím k vám – praví Hospodin zástupů. ⁴Nebuďte jako vaši otcové, k nimž dřívější proroci volali: Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svého špatného chování i od svých zlých myšlenek, ale oni neslyšeli a o mě nedbali – praví Hospodin. ⁵Vaši otcové – kde jsou? A proroci? Mohou žít navěky? ⁶Nedostala se snad k vašim otcům má slova i mé příkazy, které jsem uložil svým služebníkům prorokům? Obrátili se tedy a řekli: ‚Jak Hospodin zástupů hrozil, že bude s námi jednat podle našeho chování a našich skutků, tak s námi jednal.‘“
     ⁷Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce – to je měsíc šebat – druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a ten řekl: ⁸„Měl jsem v noci vidění: Hle, muž seděl na ryšavém koni, který stál mezi myrtovými keři, a ty byly v hlubině; za ním byli koně ryšaví, plaví a bílí.
     ⁹Zeptal jsem se: ‚K čemu ti zde jsou, můj pane?‘ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: ‚Já ti ukážu, co to znamená.‘ Tu se ujal slova ten muž, který stál mezi myrtovými keři: ¹⁰‚To jsou ti, které poslal Hospodin, aby procházeli zemí.‘ ¹¹Odpověděli Hospodinovu andělu stojícímu mezi myrtovými keři: ‚Procházeli jsme zemí, a hle – celá země přebývá v pokoji.‘
     ¹²Tu se ujal slova Hospodinův anděl a řekl: ‚Hospodine zástupů, jak dlouho ještě nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a judskými městy, na které se hněváš? Je to už sedmdesátý rok!‘ ¹³Na to odpověděl Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, dobrotivými, utěšujícími slovy.
     ¹⁴Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: ‚Ohlas toto: Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sión velkou horlivostí, ¹⁵ale velmi se hněvám na zpupné pohany, kteří překročili míru, když já jsem se hněval jen málo. ¹⁶Proto tak praví Hospodin: S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému, můj dům bude v něm vystaven – praví Hospodin zástupů – znovu bude natažen měřický provaz v Jeruzalémě. ¹⁷Ohlas ještě toto: Tak praví Hospodin zástupů: Ještě budou oplývat má města blahobytem, zase potěší Hospodin Sión a znovu si vyvolí Jeruzalém!‘
     ^2.1Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Hle, čtyři rohy! ²Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: ‚Co mají znamenat?‘ Odpověděl mi: ‚To jsou ty rohy, které rozptýlily obyvatele Judy, Izraele a Jeruzaléma.‘ ³Hospodin mi ukázal čtyři kováře. ⁴Zeptal jsem se ho: ‚Co ti zde mají dělat?‘ Řekl mi: ‚To jsou rohy, které rozptýlily Judu na jednotlivé muže, takže nikdo z nich nezdvihl hlavu. Přišli tedy ti zde, aby poděsili pohany, aby srazili rohy těch, kteří zdvihli roh proti judské zemi a rozptýlili její obyvatele.‘“

RESPONSORIUM

O. S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému. * Můj dům bude v něm vystavěn.
V. To město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce. Jeho světlem je Beránek. * Můj dům bude v něm vystavěn.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia

     Měl bych vás napomenout, abyste se zřekli všech věcí, ale netroufám si. Nemůžete-li opravdu zanechat všeho pozemského, držte se věcí tohoto světa jen do té míry, aby si vás skrze ně svět nepodmanil; abyste vy vládli pozemským věcem, a ne ony vám. Váš duch ať je pánem všeho, co máte; když už máte něco pozemského rádi, ať se nestanete otroky svých vlastních věcí.
     Ano, užívejme časných věcí, ale dychtěme po věčných: všechno časné ať nám je prostředkem a cestou, to věčné však cílem a dovršením. Jenom jakoby úkosem hleďme na i všecko světské dění a svůj duchovní zrak upírejme vpřed, všechnu pozornost věnujme tomu, kam směřujeme.
     Zlo musíme vyrvat i s kořeny, a to nejen ze svého jednání, ale i z těch nejskrytějších myšlenek. Žádná tělesná rozkoš, žádná snaha o ukojení zvědavosti ani sebesžíravější ctižádost nás nesmí připravovat o hostinu Beránkovu. Dokonce i k tomu, co zde na světě konáme se vší počestností, bychom měli přistupovat jen tak mimochodem, aby pozemské věci, jež nám lahodí, sloužily tělu a vůbec nepřekážely duši.
     Nuže, bratři, neodvažujeme se vám říci, abyste se všeho zřekli. Můžete ovšem, chcete-li. Ale i když si všecko podržíte, přece se všeho zřeknete, jestliže si v časných záležitostech povedete tak, abyste přitom celou duší směřovali k tomu, co je věčné. Světa opravdu užívá, jako by ho neužíval ten, kdo si navenek sice opatří veškeré nezbytnosti, které potřebuje k životu, ale nedovolí, aby všechny tyto věci opanovaly jeho mysl, takže mu zůstávají podrobeny a zvenčí mu slouží, aniž kdy mohou zlomit odhodlání duše směřující vzhůru k výšinám.
     Tomu, kdo je takový, nejsou pozemské věci cílem vlastní touhy, ale pouze užitečnou pomůckou. Nic by tedy nemělo zdržovat touhu vašeho ducha a radost z žádné věci světa by vás neměla uvádět ve zmatek.
     Milujeme-li dobro, ať náš duch nachází zalíbení v tom, co je dobrem lepším, to znamená v dobru nebeském. A bojíme-li se zla, mějme před duševním zrakem zlo věčné. Když totiž uvidíme, že právě na věčnosti jsou jak věci hodnější naší lásky, tak věci hodnější bázně, nebudeme zde na ničem lpět.
     K takovémuto počínání máme pomocníka. Je jím Prostředník mezi Bohem a lidmi, a jestliže v nás hoří plamen pravé lásky k němu, pomůže nám, abychom všeho dosáhli rychleji. Neboť on žije a kraluje s Otcem a svatým Duchem, Bůh na věky věků. Amen.

RESPONSORIUM

O. Čas je krátký. Proto ti, kdo se radují, ať žijí, jako by se neradovali, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali. * Tento viditelný svět pomíjí.
V. My jsme nepřijali ducha světa. * Tento viditelný svět pomíjí.

PSALMODIE

Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.

Žalm 100 (101)
Zásady dobrého vladaře

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14, 15)

¹ Zazpívám o lásce a o zákonu, *
      na harfu, Pane, tobě budu hrát. –

² Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou, *
      kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,

   tak abych s nevinným a čistým srdcem *
      celým svým domem mohl procházet.
³ Nechci se dívat na nic hanebného, †
      oškliví se mi páchat nepravost, *
      kéž na mně žádná nikdy neulpí! –

⁴ Falešné srdce se mi zhloubi příčí, *
      já o špatnosti nechci vědět nic.
⁵ Kdo na bližního skrytě nasazuje, *
      takového já budu potírat,
   kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí, *
      toho já blízko sebe nestrpím. –

⁶ Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
      takoví ať jsou stále kolem mne! *
      V mých službách budou, kdo si vedou řádně.
⁷ Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě *
      a neobstojí přede mnou, kdo lže.
⁸ Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi, *
      násilné z města Páně vyhladím.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Na harfu, Pane, tobě budu hrát, chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou.

Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.

Kantikum Azariášova modlitba v ohnivé peci Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Srov. Sk 3, 19)

²⁶ Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *
       a chvályhodné a slavné je tvoje jméno na věky.
²⁷ Neboť jsi spravedlivý ve všem, *
       co jsi nám učinil.
²⁹ Zhřešili jsme a nesprávně jsme jednali, když jsme tě opustili, *
       a provinili jsme se ve všech věcech. –

³⁴ Pro své jméno nás, prosíme, nevydávej na věky, *
       neruš svou úmluvu s námi.
³⁵ Neodnímej od nás své milosrdenství †
       pro Abraháma, svého miláčka, *
       pro Izáka, svého služebníka, a Jákoba, svého svatého. –

³⁶ Jim jsi slíbil, že rozmnožíš jejich potomstvo *
       jako hvězdy nebe a písek na břehu moře.
³⁷ Vždyť už jsme, Pane, zmenšeni víc, než kterýkoli národ, *
       na celé zemi jsme dnes poníženi pro své hříchy. –

³⁸ A není už knížete ani vůdce, *
       není proroka ani celopalu, –

³⁹ není oběti ani darů ani kadidla, *
       místa není, kde bychom před tebe kladli prvotiny,
    abychom došli tvého milosrdenství; *
       ale přijmi nás v duchu pokory a v zkroušenosti srdce.
⁴⁰ Jako celopaly beranů a býků, *
       jako tisíce tučných beránků,
    tak budiž před tebou dnes tato naše oběť, †
       aby se ti líbila, *
       protože nebývají zahanbeni, kdo v tebe doufají. –

⁴¹ Nyní tedy jdeme za tebou celým srdcem, *
       a bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Neodnímej od nás, Pane, své milosrdenství.

Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.

Žalm 143 (144), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj

Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)

¹ Blahořečen budiž Pán, má skála! †
      On mé ruce učí bojovat, *
      moje prsty zdatně si vést v bitvě.
² Je mi slitováním, je mi hradem, *
      útočištěm mým a zachráncem,
   štítem, na který je spolehnutí. *
      Národy mé vládě podrobil. –

³ Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
      co syn lidský, že ho v mysli máš?
⁴ Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
      jeho dny jak stín, jenž přeletí. –

⁵ Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
      hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
⁶ Metej blesky své a rozežeň je, *
      šípy své, ať padnou ve zmatek!
⁷ Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
      vytrhni mě ze záplavy vod, *
      vysvoboď mě z rukou cizáků,
⁸ kteří ústy lživě promlouvají, *
      křivá je i jejich pravice! –

⁹ Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
      na desítistrunnou harfu hrát.
¹⁰ Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
      spasil svého sluhu Davida.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bože, chci ti novou píseň zpívat.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zadarmo víno a mléko!

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. S úsvitem přicházím, o pomoc prosím.
R. S důvěrou spoléhám na tvé slovo.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.

Nebo:

Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán.

Nebo:

Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k duši, která ho hledá.

PROSBY

Bůh nám dává tento nový den, abychom ho radostně chválili, a posiluje naši naději. Proto ho s důvěrou prosme:
     OSLAV SVÉ JMÉNO, BOŽE, A VYSLYŠ NÁS.

Bože, Otče našeho Spasitele Ježíše Krista,
— vzdáváme ti díky, žes nám skrze něho dal poznání a nesmrtelnost.
Dej našim srdcím pravou pokoru,
— abychom se podřizovali jeden druhému z úcty ke Kristu.
Vlej nám, svým služebníkům, svého Ducha,
— abychom se měli navzájem upřímně rádi jako bratři.
Tys přikázal člověku, aby svou prací ovládal svět,
— pomáhej nám, aby tě naše práce oslavovala a posvěcovala naše bratry.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, z tvé milosti blahoslavený Jakub ve všem odhaloval tvou dobrotu a dokázal ji svým uměním vyjádřit; dej, aby nám jeho díla a příklad pomáhaly hlouběji pochopit tvou velikost a krásu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie