Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
5. srpen 2016, Pátek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 18. týden
Posvěcení římské baziliky Panny Marie, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ó Paní, slávou zářící,
trůn nad hvězdami mající,
Synáčka, jenž je tvůrcem tvým,
kojilas ňadrem přesvatým.
Co Eva k žalu ztratila,
svým Dítkem jsi nám vrátila.
Otvíráš cestu plačícím,
by mohli k tobě do výšin.
Zářivá bráno, kterou Král
k nám z říše světla zavítal.
Za život Pannou vrácený
vzdej díky, lide spasený.
Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)
I (2-5)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka. –
4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
5 Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
6 Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím. –
8 Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce. –
10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
11 Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí. –
12 Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem. –
16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –
18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –
20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro. –
22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
V.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ozeáše
4„Obžalujte svou matku; obžalujte ji,
ona není mou ženou
a já nejsem jejím mužem;
ať odstraní z tváře svá smilstva.
8Proto jí zahradím
cestu trním,
vystavím zeď,
že nenajde své stezky.
9Poběží za svými milenci,
ale nedostihne je,
bude je hledat, ale nenalezne.
Pak řekne: 'Půjdu a vrátím se
ke svému prvnímu muži,
tehdy mi bylo lépe než nyní.'
10Neuznala, že já
jí dal obilí, víno i olej,
a zahrnul ji stříbrem
i zlatem, z nichž udělali Bála.
11Proto vezmu zpět
své obilí v jeho čas,
i své víno v jeho dobu,
odejmu svou vlnu a len,
které přikrývaly její nahotu.
12Pak odhalím její ohanbí
před očima jejích milenců,
nikdo ji nevytrhne z mé ruky.
13Učiním konec veškeré její radosti,
její slavnosti, novoluní
i její sobotě a všem jejím svátkům.
14Zpustoším její vinice i fíkové sady,
o nichž řekla: 'Jsou mojí mzdou,
kterou mě obdařili moji milenci.'
Změním je v houštinu,
spase je divoká zvěř.
15Potrestám ji za dny bálů,
kdy jim pálila kadidlo,
zdobila se kroužky a náhrdelníky,
kdy chodila za svými milenci
a na mě zapomněla
– praví Hospodin.
16Proto ji přemluvím,
zavedu na poušť
a budu mluvit k jejímu srdci.
17Ze stejného místa jí vrátím vinice
i údolí Achor, bránu naděje.
Bude poslušná
jak ve dnech své mladosti,
jako když vycházela z egyptské země.
18V ten den
– praví Hospodin –
budeš ke mně volat: „Můj muži!“,
už ke mně nezvoláš: „Můj Bále!“
19Jména bálů odejmu z jejích úst,
nebude se už pamatovat na jejich jména.
20V ten den sjednám pro ně smlouvu
s divokou zvěří, s nebeským ptactvem
i s drobnou zvířenou země.
Luk, meč a válku
vyhladím ze země
a dám jim uléhat v bezpečí.
21Navěky se s tebou zasnoubím,
zasnoubím se s tebou spravedlností a právem,
milosrdenstvím a slitováním.
22Zasnoubím se s tebou věrností,
a tak poznáš Hospodina.
23V ten den vyslyším
– praví Hospodin –
vyslyším nebesa
a ta vyslyší zemi.
24Země vyslyší
obilí, víno a olej
a ty vyslyší Jizreele.
25Zasadím si ho do země
a smiluji se nad dcerou,
která byla nazvána 'Bez milosrdenství';
synu, který byl nazván 'Nejsi můj lid',
26řeknu: 'Jsi můj lid!'
a on odpoví: 'Ty jsi můj Bůh!'“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilie svatého biskupa Cyrila Alexandrijského na církevním sněmu v Efesu
Sama svatá Boží Rodička a vždy Panna Maria sezvala toto svaté shromáždění.
Ochotně se sem sešlo a pro mne je to radostná a povznášející podívaná. A
tak i když mě skličoval hluboký zármutek, pohled na svaté otce mě rozradostnil,
neboť se nám právě naplnila ona sladce znějící slova pěvce
Davida: Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratří když pobývají pospolu.1
Budiž proto od nás pozdravena, svatá a tajemná Trojice, neboť tys nás
všechny svolala do tohoto chrámu svaté Rodičky Boží Marie! Budiž od nás
pozdravena, Bohorodičko Maria, ty vzácný poklade celého světa, ty světlo
nehasnoucí, koruno panenství a žezlo pravého učení, ty chráme
neporušitelný a místo, které pojalo toho, jehož žádné místo není s to
pojmout, ty Matko i Panno. To skrze tebe svatá evangelia nazývají
požehnaným toho, který přichází ve jménu Páně.2
Budiž pozdravena ty, jejíž panenské lůno obsáhlo Neobsáhnutelného a
Nesmírného, ty, jejíž zásluhou se dostává slávy a klanění svaté Trojici a
po celém světě se velebí a uctívá drahocenný kříž. Tvou zásluhou jásají
nebesa, radují se andělé i archandělé; tvou zásluhou se démoni obracejí
na útěk a svůdce ďábel se zřítil z nebe. Tvou zásluhou je stvoření po
svém pádu vyzdvihováno na nebesa a všechno tvorstvo propadlé bezduchému
modlářství dospělo k poznání pravdy. Tvou zásluhou se věřícím dostalo
křtu a oleje radosti, tvou zásluhou vyrůstají po celém světě Boží církve
a chrámy a celé národy jsou přiváděny na cestu pokání.
Co víc ještě říci? Skrze tebe jako světlo zazářil jednorozený Boží Syn
těm, kdo seděli v temnotách a ve stínu smrti,3 kvůli tobě předpovídali
proroci, tvou zásluhou apoštolové hlásali národům spásu, tvou zásluhou se
mrtví probouzejí k životu, tvou zásluhou vládnou králové skrze svatou
Trojici.
Kdo z lidí by mohl důstojně oslavit tuto Marii, veškeré chvály
nejhodnější? Jen ona je zároveň Matka i Panna. Jak je to podivuhodné!
Tento div mě uvádí v úžas. Leč kdo kdy slyšel, že by ten, jenž si
vybudoval vlastní příbytek, nemohl bydlet v tom, co si sám postavil? A
což lze někomu předhazovat, že si vlastní služebnici vyvolil za matku?
Hle, všechno se raduje. Kéž také nám je dáno, abychom opěvujíce a slavíce
Marii vždy Pannu a svatý chrám Boží, i jejího Syna a neposkvrněného
ženicha, s úctou se klaněli Boží jednotě a s bázní uctívali Boha v
nedílné Trojici. Neboť jemu patří sláva na věky věků. Amen.
1 Žl 132 (133), 1
2 srov. Mt 21, 9
3 srov. Lk 1, 79
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zdrcené srdce, Bože, neodmítáš.
Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.
2 Zaslechl jsem Pane, tvé slovo, *
a zděsil jsem se.
Vidím tvůj záměr, Pane, *
během času jej zjevíš,
během času jej oznam, †
a když se rozhněváš, *
na milosrdenství pamatuj! –
3 Bůh už se blíží od poledne, *
Svatý od faranských hor.
4 Jeho sláva pokrývá nebe *
a zemi naplňuje jeho vznešenost.
Jeho záře je jako svit slunce, †
z jeho rukou planou blesky, *
síla je v nich skryta. –
13 Vyšel jsi svůj lid chránit, *
spasit ho se svým Pomazaným. –
15 Svým ořům jsi udělal v moři cestu *
přes bahno velikých vod. –
16 Slyšel jsem a celý jsem se zachvěl, *
tvůj hlas mi roztřásl rty.
Až do kostí mi pronikl hrozný děs *
a nohy se mi podlomily.
Jen abych přečkal ten den tísně *
a svůj lid našel připravený! –
17 Fíkovník už nevyraší, *
vinice nedají plody:
výnos oliv zklame, *
pole obilí neurodí.
Vyhynula stáda ovcí, *
ve stájích už není skotu. –
18 Já však budu jásat v Pánu, *
radovat se z Boha, svého Spasitele.
19 Pán Bůh je má síla, *
mým nohám dává hbitost laní.
Jako vítěz mne dovede na výšiny, *
a já mu budu žalmy zpívat.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, když se rozhněváš, na milosrdenství pamatuj.
Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)
12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
veleb, Sióne, svého Boha! –
13 On v tvých branách závory zpevnil, *
žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
14 On tvé území v pokoji chrání, *
jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
15 On své slovo sesílá na zem, *
co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
16 On dává sníh jak hebkou vlnu, *
jíní rozsévá jako popel. –
17 Kroupy sype jak chlebové drobty, *
chladem jeho zmrzají vody:
18 sešle slovo, a roztají zase, *
větru dá zavát, a zas vody tekou.
19 Slova svá zjevil Jákobovi, *
zákony, příkazy Izraeli.
20 S žádným národem nejednal takto, *
žádnému jinému nedal svůj zákon.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavuj Pána, Jeruzaléme!
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
V. Uvedl ji do svého stánku.
O. A dal jí přednost přede všemi.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Vyvolil ji Pán * a dal jí přednost přede všemi.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
PROSBY
Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:
JEŽÍŠI, SYNU PANNY MARIE, VYSLYŠ NÁS.
Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,
— dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.
Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,
— učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.
Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,
— veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.
Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,
— pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.
Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,
— postav v den soudu po své pravici i nás.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše
vlastní skutky, shlédni na přímluvu Panny Marie, Matky svého Syna,
a zachraň nás. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie