Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. květen 2016
Výročí posvěcení katedrály sv. Víta, nezávazná památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Kristus Pán byl seslán z nebe,
aby kvádrem nárožním
dvou zdí nosných chrámu stal se
on základem společným:
na něm stojí Sión v nebi,
náš je vírou spojen s ním.

Celá ona obec Boží,
milá Bohu věčnému,
jásá, zpívá, chválou hoří,
všude šíří ozvěnu
chvalozpěvů, v nichž se koří
Bohu trojjedinému.

V tomto našem chrámu vzýván,
Bože, všech se ujímej,
zde otcovskou láskou veden
naše prosby přijímej,
a své hojné požehnání
všem svým věrným udílej.

Dej, ať dosáhnou zde všichni
vyslyšení proseb svých,
z darů těch se věčně těší,
až ke sborům blažených
smí branami ráje vstoupit
v mír tvých sídel nadhvězdných.

Slávu Bohu nejvyššímu
vždy ať volá lidský hlas,
stejnou Otci, stejnou Synu
i Duchu, jenž blaží nás,
úcta, moc buď Hospodinu
na věky, po všechen čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

³⁹ Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.
⁴⁰ Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.
⁴¹ Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.
⁴² Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

⁴³ Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
⁴⁴ Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
⁴⁵ Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
⁴⁶ Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.

V

⁴⁷ Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
⁴⁸ Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
⁴⁹ Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

⁵⁰ Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
⁵¹ Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,
⁵² snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
⁵³      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

     Milovaní, ¹³tohle vám píšu, abyste si byli vědomi, že máte věčný život, protože věříte ve jméno Syna Božího.
     ¹⁴V tom je ta naše radostná důvěra v Boha, že nás vyslyší, když ho prosíme o něco, co je shodné s jeho vůlí. ¹⁵A jestliže víme, že nás vyslyší ve všem, oč ho prosíme, víme také, že dostaneme to, oč jsme ho žádali.
     ¹⁶Uvidí-li kdo, že jeho bratr se dopustí hříchu, který nevede k smrti, ať se za něho modlí, a Bůh mu dá život – těm totiž, kteří nehřeší k smrti; je i takový hřích, který vede až k smrti, ale neříkám, aby se za takového hříšníka někdo modlil. ¹⁷Každá špatnost je hřích, ale ne každý hřích vede až k smrti.
     ¹⁸Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nežije ve hříchu, neboť Syn Boží ho chrání a zlý duch na něho nevloží ruku. ¹⁹Víme, že jsme z Boha, ale celý svět má v moci zlý duch. ²⁰Víme také, že Boží Syn přišel a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha. My jsme v tom pravém Bohu skrze jeho Syna Ježíše Krista. On je pravý Bůh a věčný Život. ²¹Děti, chraňte se model!

RESPONSORIUM

O. Víme, že Boží Syn přišel * a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha, aleluja.
V. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. * A dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií kněze Órigena na knihu Jozue

     My všichni, kdo věříme v Krista Ježíše, jsme nazýváni živými kameny. V Písmu se totiž prohlašuje: I vy jste živé kameny, z nichž se staví duchovní chrám, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, pro Ježíše Krista milé Bohu.
     Jak víme z vlastní zkušenosti s obyčejnými pozemskými kameny, do základů se nejprve kladou ty kvádry, které jsou pevnější a mohutnější, aby se na ně dalo spolehnout, že unesou tíhu celé budovy. Jistě si domyslíš, že některé živé kameny jsou zase určeny pro základy stavby duchovní. A kdepak jsou ti, co tvoří základy? Apoštolové a proroci. Neboť takto nás o tom poučuje sám Pavel: Jste postaveni na základech apoštolů a proroků a úhelným kamenem je sám náš Pán Ježíš Kristus.
     Abys ovšem byl, milý posluchači, co nejvhodněji připraven ke stavbě této budovy, abys byl vybrán za jeden z kamenů co nejblíže základům, uvědom si, že vlastním základem této stavby, kterou jsme právě popsali, je sám Kristus. Neboť apoštol Pavel mluví takto: Nikdo totiž nemůže položit jiný základ nežli ten, který je už položen, a tím je Ježíš Kristus. Takže blaze těm, kdo zbudovali své bohulibé a svaté stavby na tomto výtečném základu!
     Avšak v této chrámové budově musí být také oltář. A já si myslím, že každý z vás, živých kamenů, je k tomu způsobilý, a že kdo je připravený dlít na modlitbách, ve dne v noci přednášet Bohu naléhavé prosby a předkládat mu oběti svých modliteb, každý takový patří k těm, z nichž Ježíš staví oltář.
     A teď si všimni, jaké znamenité vlastnosti by měly ty oltářní kameny mít. Jak řekl zákonodárce Mojžíš, praví Písmo, oltář se má vybudovat z neporušených kamenů, kterých se nedotklo železo. Kdo je to ty neporušené kameny? Snad by těmi neporušenými a nedotčenými kameny mohli být svatí apoštolové, svou jednomyslností a svorností všichni společně tvořící jeden oltář. O nich se přece uvádí, že když se všichni svorně modlili, jako jedněmi ústy volali: Pane, ty znáš srdce všech.
     Také my se aspoň snažme, abychom všichni svorně říkali totéž, abychom byli jedné mysli, abychom nekonali nic v řevnivosti ani pro lichou slávu, ale abychom setrvávali v jednotě smýšlení a měli vždycky stejný názor, abychom byli dokonce i my způsobilí stát se oltářními kameny.

RESPONSORIUM

O. Bude upevněn dům Páně nad vrcholy hor, bude vyvýšen nad pahorky * a pohrnou se k němu všechny národy a řeknou: Sláva tobě, Pane.
V. S jásotem vracet se budou zpět, v náručí ponesou snopy. * A pohrnou se k němu všechny národy a řeknou: Sláva tobě, Pane.

Nebo:

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Příčinou tohoto slavnostního shromáždění je posvěcení domu modlitby. Tento dům je tedy domem našich modliteb a my sami jsme domem Božím. Jako Boží dům se v tomto čase budujeme a na konci času budeme posvěceni. Budova, to jest její stavba, znamená namáhavou práci, posvěcení už jenom radost.
     Totéž, co se dálo s touto stavbou, když rostla, děje se i nyní, když se shromažďují ti, kdo věří v Krista. Svou vírou totiž jako bychom v lesích káceli dřevo a ve skalách lámali kámen, a když nás vyučují před křtem, potom křtí a vedou k Bohu, jakoby nás ruce dělníků a řemeslníků otesávaly, seřizovaly a urovnávaly.
     Dům Páně se ovšem nebuduje, jestliže věřící neváže láska. Kdyby se trámy a kameny vzájemně nespojovaly podle přesného plánu, kdyby do sebe nenásilně nezapadaly, kdyby v sobě v oněch vazbách málem jakoby nenacházely zalíbení, nikdo by do takové budovy ani nevkročil. Když přece vidíš, jak se krásně váže u některé budovy dřevo s kamenem, klidně vejdeš a nebudeš se bát, že se zřítí.
     A tak když chtěl Kristus Pán k nám přijít a bydlet v nás, jako by už při stavbě tohoto příbytku říkal: Přikázání nové vám dávám: Milujte se navzájem. Dávám vám přikázání, říká. Byli jste totiž až dosud zchátralí, ani příbytek jste mi ještě nevystavěli, byli jste v troskách. Ale chcete-li z trosek povstat a uniknout sešlosti, milujte se navzájem.
     Uvažte také, moji milovaní, že podle předpovědí a zaslíbení se tento dům dosud po celém okrsku zemském buduje. Když se totiž po návratu z babylónského zajetí budoval jeruzalémský chrám, zpívalo se tehdy, co čteme v jednom žalmu: Zpívejte Pánu novou píseň, zpívejte Pánu všechny země. Co bylo pro žalmistu novou písní, to Pán nazval novým přikázáním. Vždyť co vyjadřuje nová píseň, ne-li novou lásku? Kdo miluje, ten rád zpívá. Takže z pěvcova hlasu poznáváme vroucnost svaté lásky.
     Totéž, co vidíme, že se zde hmotně uskutečnilo ve vybudování stěn, ať se duchovně uskutečňuje v našem srdci, a totéž, co zde vidíme vybudované z kamene a ze dřeva, ať se působením Boží milosti dokoná i v nás.
     Především tudíž děkujme Hospodinu, našemu Bohu, neboť od něho pochází všechno nejlepší, co jsme dostali, a každý dokonalý dar, opravdu vroucím srdcem chvalme jeho dobrotu, neboť on vnukl do duše svých věrných, aby postavili tento dům modlitby, on v nich probudil nadšení a opatřil pomoc; a pomohl jim změnit odhodlání dobré vůle ve skutek. Bůh přece ve svých věrných působí, že chtějí a konají, co se mu líbí. A proto je to Bůh, kdo toto všechno sám započal a také dokončil.

RESPONSORIUM

O. Jak tvé příbytky jsou milé, Pane zástupů. * Po nádvořích Páně touží, prahne duše má.
V. Šťasten, kdo v tvém domě bydlí, kdo tě velebí. * Po nádvořích Páně touží, prahne duše má.

PSALMODIE

Ant. 1 Jako v tanci se budeme radovat, všechny prameny mé spásy jsou v tobě, Boží město, aleluja.

Žalm 86 (87)
Boží město, matka všech národů

Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)

¹ Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
²     siónské brány nad všechna jákobská sídla. –

³ Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
⁴     „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
   Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
      ti všichni v něm jsou narozeni.
⁵ Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
      Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –

⁸ Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
      „Ti všichni jsou v něm narozeni.“
⁷ Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
      „Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jako v tanci se budeme radovat, všechny prameny mé spásy jsou v tobě, Boží město, aleluja.

Ant. 2 Jak pastýř svým ramenem ovečky shromažďuje a do náručí je bere, aleluja.

Kantikum
Bůh přijde jako dobrý pastýř Hle, přijdu brzy a moje odplata se mnou. (Zj 22, 12)

¹⁰ Hle, Pán, Bůh přichází s mocí, *
       jeho rameno se ujalo vlády.
    Hle, jeho odplata je s ním, *
       a jeho dílo před ním.
¹¹ Své stádo pase jak pastýř, *
       svým ramenem ovečky shromažďuje
    a do náručí je bere, *
       sám nosí ty, které sají.

¹² Kdo svou rukou změřil vody? *
       Kdo svou dlaní zvážil nebesa?
    Kdo vzal do špetky prstů tíži země? †
       Kdo na váze hory zvážil, *
       nebo na misku vah pahorky položil?
¹³ Kdo byl Pánu pomocníkem? *
       Kdo mu byl rádcem a znalost mu půjčil? –

¹⁴ S kým se radil a kdo ho poučil, *
       kdo mu zjevil cestu spravedlnosti?
    Kdo mu dal poznání *
       a ukázal mu stezku moudrosti? –

¹⁵ Hle, národy jsou před ním jako krůpěj na okovu, †
       jako prach na misce vah; *
       a ostrovy váží mu jak zrnečko prachu.
¹⁶ Libanon nestačí na zápal ohně, *
       na oběť nestačí všechna jeho zvěř.
¹⁷ Před ním jsou všechny národy, jako by nebyly, *
       jako nic jsou před ním, jak nula.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jak pastýř svým ramenem ovečky shromažďuje a do náručí je bere, aleluja.

Ant. 3 Veliký je náš Pán na Siónu, povznesený nad národy všemi, aleluja.

Žalm 98 (99)
Svatý je Pán, náš Bůh

Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

¹ Pán je král: a národy se chvějí. *
      Nad cheruby trůní: zem se třese.
² Veliký je náš Pán na Siónu, *
      povznesený nad národy všemi. –

³ Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *
      všichni slaví, protože je svaté!
⁴ Mocný je to král a přeje právu. *
      Ty jsi pevně založil řád světa,
   ty jsi právní řád a spravedlnost *
      ustanovil v lidu Jákobově. –

⁵ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Poklekněte před podnoží jeho, *
      pokloňte se, protože je svatý! –

⁶ Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †
      Samuel je z jeho vyznavačů: *
      Pána vzývali a vyslyšel je.
⁷ Promlouval k nim z oblačného sloupu, †
      naslouchali jeho přikázáním, *
      zákonům, jež on jim ustanovil.
⁸ Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †
      byls jim vždycky Bohem milostivým, *
      i když jejich přestupky jsi trestal. –

⁹ Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †
      Klaňte se na jeho svaté hoře, *
      protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Veliký je náš Pán na Siónu, povznesený nad národy všemi, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Je-li ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je plný života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Velký je Pán, je nejvýš hoden chvály. * Aleluja, aleluja.
O. Velký je Pán, je nejvýš hoden chvály. * Aleluja, aleluja.
V. Ve městě Boha našeho vznosně se tyčí jeho svatá hora.
O. Aleluja, aleluja.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
O. Velký je Pán, je nejvýš hoden chvály. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš řekl: „Zachee, pojď rychle dolů; dnes musím zůstat v tvém domě“ a on rychle slezl dolů a s radostí ho přijal; s Kristem přišla do tohoto domu spása. (Aleluja.)

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš řekl: „Zachee, pojď rychle dolů; dnes musím zůstat v tvém domě“ a on rychle slezl dolů a s radostí ho přijal; s Kristem přišla do tohoto domu spása. (Aleluja.)

PROSBY

Církev je Boží chrám zbudovaný na Kristu, v němž máme přístup k Otci v jednom Duchu jako členové Boží rodiny. Volejme proto společně:
     BOŽE, POSVĚCUJ SVOU CÍRKEV.

Bože, ty pečuješ o Církev jako o svou vinici,
— očišťuj ji a ochraňuj, aby přinášela mnoho ovoce a naplnila celou zemi.
Pastýři věčný, ty chráníš a vodíš na pastvu své ovce,
— shromažďuj všechny národy ve své Církvi jako v jediném ovčíně.
Bože, ty rozséváš ve své Církvi slova věčného života,
— dej, ať semeno tvého slova vzklíčí a přinese stonásobný užitek.
Bože, ty buduješ svou Církev jako dům, ve kterém se shromažďuje tvůj lid,
— vytvářej z nás živé společenství, aby tvá Církev rostla k plnosti Kristově a jednou se zjevila jako nebeský Jeruzalém.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své Církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
R. Bohu díky. Aleluja, aleluja.

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie