lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. listopad 2015
Pro OP: Sv. Ignáce Delgada, biskupa, Vincence Liema, kněze, Dominika An-Khama, otce rodiny, a druhů, vietnamských mučedníků, památka

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU


První křesťanští misionáři přišli do Vietnamu v roce 1627 a první dominikáni v roce 1676. Bratři se zaměřili především na evangelizaci formou skutků tělesného milosrdenství a na vyškolení schopných katechetů. Převažujícím náboženstvím byl v té době ve Vietnamu taoismus a buddhismus. V říši vládli císařové jedné dynastie, kteří byli považováni za absolutní monarchy. K prvnímu pronásledování křesťanů zde došlo v roce 1711, kdy byl vydán první dekret o pronásledování křesťanů. Důvodů bylo několik. Především to byl strach před vším cizím a neznámým, dále protikřesťanská kampaň ze strany buddhistů, politické intriky, ale také nedostatek diplomacie ze strany cizinců a konečně nadměrná osobní krutost místních vládců. Během tří vln pronásledování v letech 1838 až 1862 zemřelo z našeho řádu 6 biskupů, 16 kněží a 13 členů třetího řádu. Spolu s ostatními mučedníky je 19. června 1988 kanonizoval sv. Jan Pavel II.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ti mučedníci vítězní,
konečně volní, svobodní,
v nekrásnějším domě nebes
září u Otce našeho.

Do boje rázně víra šla
a nešetřila vlastní krev;
tak smrtí svou smrt zničila,
a z boje vyšla silnější.

Jho strašných trestů vydrží
a život věčný získají,
i když jim smrt tak pomalá
bolesti dlouhé prodlouží.

Že špinaví jsou, zdálo se,
a utrpením zesláblí,
nyní však bíle oděné
Kristova radost naplní.

Chvála a věčná sláva buď
Bohu Otci i se Synem,
též Duchu, jenž je Zastáncem,
kéž na věky zní vesmírem. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!

2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.

4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

5 Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.

6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.

8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.

9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!

11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.

13 Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

14 Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.

15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

16 Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;

17 protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.

19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.

22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

23 Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.

24 Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.

26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.

28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.

29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.

31 V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.

32 Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.

33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.

35 Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:

36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.

38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.

39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.

40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

V. Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R. Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Petra

1,12-21
Svědectví apoštolů a proroků

     Milovaní! 12Tyto věci sice znáte a svůj život jste trvale uspořádali podle přijaté pravdy, ale přesto vám to chci pořád připomínat. 13A pokud jsem ještě naživu, pokládám to za svou povinnost, abych vás takovým připomínáním udržoval v bdělosti. 14Vždyť dobře vím, že brzo už budu muset odejít, jak mi to oznámil sám náš Pán Ježíš Kristus. 15Ale vynasnažím se o to, abyste si mohli i po mé smrti toto všechno stále připomínat.
    
16Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. 17Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: ‚To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.‘ 18Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.

     19Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. 20Buďte si však především vědomi toho, že žádné proroctví v Písmu není ponecháno soukromému výkladu. 21Neboť proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle, ale lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.

RESPONSORIUM

Jan 1,14; 2Petr 1,16.18

O. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. * Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn.
V. My jsme na vlastní oči viděli jeho velebnost, když jsme s ním byli na posvátné hoře. * Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z dopisu sv. Valentina de Berio-Ochoa jeho matce z Tonkinu ve Vietnamu

(Cartas y escritos, ed. Jacinto Garrastachu, Bilbao 1966, str. 238–239)

Naše tělo se často vzpírá, ale Ježíšova milost je silnější než tělo a peklo

     Drahá, milovaná maminko.
     Na začátku tohoto roku jsem dostal od vás dopis. Ach, jaká radost, vidět psaní od mé matky! Zaradoval jsem se, když jsem zjistil, že se z vás stala čiperná stařenka a že ještě roztomile rozprávíte!
     S radostí jsem se dočetl, že jste denně na mši svaté a že prosíte za všechny milovaného Ježíše.
     Tážete se mne, jak žiji a jak se stravuji. Drahá maminko, žiji si velmi dobře. Stal jsem se panem biskupem a k jídlu mi nic nechybí!
     Tady není chléb. Máte-li krajíc čerstvého chleba, pošlete mi ho po nějakém ptáčkovi. S jakým potěšením budeme jíst – pan biskup a misionáři - chléb, který uhnětly ruce naší stařenky!
     Kukuřice tady je, ale jedí ji syrovou. Já taky jsem snědl dvakrát několik zrnek syrové kukuřice.
     Zde je bohatý rybolov, na moři i na řekách. Proto, a protože to přikazuje ve svých svatých zákonech náš svatý Otec Dominik, jím každý den ryby, a jen někdy jiné maso.
     Nebojte se, že umřeme hladem!
     Ale myslíte si, když jsme biskupem, že jezdíme v kočáře? Bosi putujeme od bažiny k bažině, a za temné noci! Při tom všem jsme veselí. Jedné noci jsem pochodoval šest mil v blátě a v dešti. Mnohokrát jsem se natáhl na zem jak dlouhý, tak široký, a třebaže jsem byl pan biskup, přišel jsem domů celý zablácený a promočený. Ale křesťané mají velkou lásku. Když jsem přišel domů, měl jsem připravenou teplou vodu, nechali mě vykoupat, a velmi dobře jsem mohl sloužit mši svatou.
     "Ach můj drahý synku", řeknete. Jak smutný je tenhle způsob života! Ne, moje stařenko, tento způsob života není smutný. Lidé tu žijí zdravě, radostně a čile. Bůh nás potěšuje v našich pracích. Já, přestože jsem starý chlap, musím roztomile skákat po bažinách. Maminko, z Valentina se stal horal, a před jeho vousy by se třásli i nejstarší ďáblové v pekle!
     Modlete se za mne k Ježíši a já také při mši svaté každý den vzpomínám na své rodiče. Prosím Boha, abyste na tomto světě měla co obléci a co jíst a v druhém světě abyste měla nebeskou slávu.
  &nčbsp;  Tedy odvahu, maminko! Trpělivě snášejte trápení tohoto světa!
     Naše tělo se často vzpírá, ale Ježíšova milost je silnější než tělo a peklo. Proto ho musíme stále prosit o tuto milost. Za přímluvce si vezměme nejsvětější Pannu Marii, patriarchu svatého Josefa, svatou Moniku a všechny svaté a světice v nebi.
     "Agur" (s Bohem), maminko! Pozdravujte všechny mé příbuzné. Líbám vám ruku.

RESPONSORIUM

Moud 3, 6-7a.9

O. Pán zkoušel vyvolené v tavícím kelímku jak zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. V čase, kdy budou odměněni, zazáří, * protože jeho vyvolení najdou lásku a smilování.
V. Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce. * Protože jeho vyvolení najdou lásku a smilování.

Nebo:

Z dopisu svatého Petra Almató jeho otci z Tonkinu

(Pedro Almato y Ribera, O.P., Martir de Tonkin, 1830-1861. Correspondencia familiar, ed. V. Gomez, Valencia, 1987, pp. 62-63)

Neplač, když se dozvíš, že jsem byl zajat a zabit pro víru. Spíš se raduj nad tak šťastným údělem

     Můj drahý otče,
     domnívám se také, že už jste mě oplakal jako mrtvého. Byl pro to dostatečný důvod a já jsem ani nemyslel, že budu moci až do nynějška naživu. Ani nemám velkou naději, že přežiji tak velké pronásledování. Skoro před rokem přišli naši osvoboditelé na toto pobřeží, postavili pevnosti, vybudovali domy, a zemřelo několik set Kočinčíňanů. Ale co z toho? Dosáhli jsme míru? Ach, milovaný otče! Vychytralá evropská politika úplně zmařila naše naděje. My naivní jsme měli za to, že jen horlivost pro náboženství dává zbraně tomuto království s úmyslem, aby byl potrestán král, a v případě, že nepodá náležité zadostučinění, aby byl zbaven vlády, kterou dala Francie jeho pradědovi. V současné době se ještě neudělalo pro náboženství nic, a jaké úmysly má Francie v otázce Kočinčíny, ukáže budoucnost. Rád bych se rozepsal trochu víc o tomto bodě, ale stručnost dopisu mi to nedovoluje.
     Pohromy, které jsme dosud utrpěli, jsou veliké. Naše misie, kdysi kvetoucí, ztratily svou svěžest a krásu. Kolik obcí bylo zničeno, kolik křesťanů uneseno, kolik Pánových služebníků zemřelo nebo bylo vypovězeno! Opravdu je nám do pláče, když vidíme, že některé vedou na popravu, jiné drží dlouhou dobu pohřbené v podzemních kobkách, jiným vydrancují domy a pak je zboří, a je nechají na ulici bez kousku chleba, kterým by se udrželi při životě. Běda nám, kteří jsme zhřešili!
     Přesný počet vyhoštěných, jak katechetistů, tak křesťanů, nemohu vám udat, protože nemám po ruce seznamy. Je jich mnoho. Nepočítaje dva veledůstojné apoštolské vikáře, o kterých jsem vám už psal minule, bylo nadto umučeno 19 domorodých kněží a různí katechisté a křesťané, jejichž přesný počet také neznám.
     Toto všechno se týká jen našich misií, v nichž jsme čítali 200.000 křesťanů. Bylo by pro nás jistou útěchou, kdybychom mohli předvídat konec tolikerých strastí. Ale průběh událostí v turonském přístavu nám nedovoluje žádný odhad.
     V současné době jsem dosti zdráv, i když ne tak, jak by bylo žádoucí, pro přítomné okolnosti. Před sedmi měsíci jsme byli my dva Evropané tajně v jednom malém domku se sklepem pod zemí, abychom se mohli schovat v případě, že by nás mandarini chtěli navštívit. Kdybyste se dověděl, že mě zajali a mučili pro víru, neplačte, ale spíš se radujte mě potkalo takové štěstí. Dávám "s Bohem" vám, mamince, bratrovi a sestrám a našim příbuzným a přátelům, kdybych jim už nemohl psát. Modlete se za mne mnoho k Pánu a k svaté Panně, aby mi dali potřebné milosti, abych zemřel z lásky k nim. S Bohem, milý otče!

RESPONSORIUM

Lk 6, 22.33a; 1Pt 3, 14a

O. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu.
V. Kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu.

PSALMODIE

Ant. 1 Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky až na konec země.
Nebo:
Naší jedinou chloubou je kříž našeho Pána Ježíše Krista.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni

Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
      před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
      Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –

3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
      až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
      a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –

5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky až na konec země.
Nebo:
Naší jedinou chloubou je kříž našeho Pána Ježíše Krista.

Ant. 2 Vám se dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, nýbrž pro něj také trpět.
Nebo:
To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení. Roucho si doběla vyprali v Beránkově krvi.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného
Iz 38, 10-14d.17b-20
Jsem živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 18)

10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
       mám sestoupit k branám podsvětí!“
    Bylo mi líto zbytku mých let, *
11      a tak jsem si řekl:
    „Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
       ani člověka mezi pozemšťany.“ –

12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
       jako stan kočovníků: –

    můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
      je jako tkanina od stavu odřezaná; *

13        ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

    Už od rána o pomoc volám, †
       je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
     ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –

14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
       jako když holub mláďata volá, *
       tak je můj nářek;
    zemdlený zrak upírám k nebi, *
       mně úzko je, pomoz mi, Pane! –

17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
       všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –

18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
       a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –

19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
       o tvé věrnosti otec vypráví synům. –

20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
       zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vám se dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, nýbrž pro něj také trpět.
Nebo:
To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení. Roucho si doběla vyprali v Beránkově krvi.

Ant. 3 Vy jste se mnou až do nynějška vytrvali v mých zkouškách.
Nebo:
Proto jsou před Božím trůnem a slouží mu ve dne v noci.

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy

Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)

2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
      tobě plnění slibů. –

3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
      břímě svých hříchů ti nese.
4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
      ty však je zahladit umíš. –

5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
      kdo v tvých nádvořích bydlí!
   Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
      neboť tvůj chrám je svatý.
6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
      Bože, záchrano naše, *
      naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –

7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
8     ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
      i všech národů vřavu.
9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
       nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –

10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
       její bohatství množíš.
    Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
       takto pečuješ o ni.
11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
       zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –

12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
       všudy jde za tebou hojnost.
13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
14     louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
       Všechno to jásá a zpívá.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vy jste se mnou až do nynějška vytrvali v mých zkouškách.
Nebo:
Proto jsou před Božím trůnem a slouží mu ve dne v noci.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Pt 4, 13-14
Milovaní, radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, to je Duch Boží.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Spravedliví*budou žít navěky.
R. Spravedliví*budou žít navěky.
V. U Pána je jejich odměna.
R. Budou žít navěky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Spravedliví*budou žít navěky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatí mučedníci se zaradovali, že mají účast na Kristových utrpeních, a až se Kristus zjeví ve slávě, budou s ním vládnout na věky.
Nebo:
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Svatí mučedníci se zaradovali, že mají účast na Kristových utrpeních, a až se Kristus zjeví ve slávě, budou s ním vládnout na věky.
Nebo:
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

PROSBY

Náš Spasitel Ježíš Kristus přišel, aby vydal svědectví pravdě. Oslavujme ho ve společenství s mučedníky, zabitými pro Boží slovo, a volejme:
     PANE, TEBE CHVÁLÍ ZÁSTUP MUČEDNÍKŮ.

Pro své mučedníky, kteří ti věrně vydávali svědectví a raději podstoupili smrt, než aby se ti zpronevěřili,
dej nám, Pane, pravou svobodu ducha.
Pro své mučedníky, kteří vyznali víru až k prolití krve,
dej nám, Pane, pevnou a neporušenou víru.
Pro své mučedníky, kteří na sebe vzali kříž a následovali tě,
dej nám, Pane, statečně snášet útrapy života.
Pro své mučedníky, kteří vyprali své šaty v tvé krvi a vítězně překonali všechny nástrahy světa,
dej nám, Pane, ať zvítězíme nad každým pokušením.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA

Bože, náš Otče, tys posiloval svatého mučedníka Ignáce a jeho druhy, že kříži tvého Syna zůstali věrni až k prolití krve; na jejich přímluvu nám pomáhej, abychom tvou lásku šířili mezi lidmi, a tak se směli nazývat tvými dětmi a skutečně jimi byli. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie